Začínáme ukázkou toho, jak před lety vypadal fax. Na první pohled je naprosto neuvěřitelné, že tahle pochybná krabice doplněná o váleček a pár ukazatelů je schopná vůbec něco přenášet. Přesto je to pravda – náš exemplář přenášel rovnou mapy.
Stejně jako v pražském Technickém muzeu mají i v Mnichově množství telegrafů. Vybrali jsme pro vás dva zajímavé exempláře. První je tzv. ručkový telegraf (ručka ukazovala příslušná písmena). Druhý přístroj, kterému dominuje velký zasklený kosočtverec, fungoval podobně. Na písmena však ukazovaly střelky umístěné na středové ose.
A takhle vypadalo telegrafní pracoviště.
Nyní následuje několik obrázků nejrůznějších historických telefonních aparátů. Ve své době samozřejmě představovaly vrchol pokroku. Dnes však působí příjemně starožitně a mnohý z nás by si je rád vystavil jako dekoraci. A kdyby měly nenápadný displej, možná bychom je i používali. Mimochodem, i na několika ukázkách je vidět, že na zavedení kruhového číselníku se nečekalo příliš dlouho.
Mnichovské muzeum se však neomezuje jen na shromažďování samotných zařízení, poměrně velký prostor věnuje i vysvětlování, jak jednotlivé systémy fungují. Jedním z takových exponátů je tento pult se třemi telefony. Návštěvníci si z nich mohou telefonovat s tím, že rozsvěcující se světelné body ukazují, jak probíhá „cesta“ jejich hovoru. Současně s postupem světelných bodů pracují i přepínače nad telefony. Odborně se tento model nazývá „výstavba hovorové cesty u synchronních telefonních ústředen první generace“.
Požární hlásič je také telekomunikační zařízení, a tak jsme zařadili i jeho fotografii. Z ulic našich měst je neznáme a dnes by je již asi ani nikdo nezaváděl. Domníváme se však, že působí podobně esteticky jako staré telefonní budky v Británii.
Další články o historii telekomunikací najdete zde a zde. Pro fajnšmekry máme v archivu také článek o potrubní poště.
