Pokud se ale podíváte na rozdíl mezi antickými a severskými sportovci, všimnete si jednoho rozdílu. Zatímco Řekové se více přibližovali k našim disciplínám, Vikingové spoléhali na hrubou sílu, a jejich sporty by se daly nazvat primitivními.
Uznejte sami, že házení prasetem, hlídání ryb před tuleni a nebo rozbíjení ledových ker hlavou, nejsou zrovna sporty moderní doby. O to víc jsou ale zábavné. Onen hod prasetem je sice hodně podobný prvnímu dílu série Yettisports, a ochrana ryb je vlastně klasické mlácení elektrických myší. Mohlo by se zdát, že hra zrovna dvakrát nepřekypuje originalitou, ale zdání klame. Disciplíny jsou natolik dobře přepracované, že jejich původ není úplně snadno rozpoznatelný.
Grafika jen podtrhuje dokonalou zábavu. Olaf, nebo jak náš starodávný sportovec jmenuje, je pěkně animovaný a všechno je oku lahodící. Když jsem viděl prasátko, které po přistání začne spokojeně kopat kopýtky a pohazovat oušky, na všechno tohle zapomenete. Jenom škoda, že do toho prasátko ještě nechrochtá.
Zvuky jsou obecně nejslabší stránkou hry. Vůbec nesedí k atmosféře hry a jsou divné. Jediný hezký zvuk je prasečí kvičení. Jenom si představte smyčcové kvarteto plné Vikingů. Také se vám to k sobě nehodí?
Jinak je hra hodně podobná Playmanovi a jeho Winter Sports hlavně stylem hry, kdy můžete hrát buď jednotlivé disciplíny, nebo všechny se součtem skóre na konci. Jediné, čím se liší, je ovládání, to je u Vikinga daleko více intuitivní, standardní 2, 4, 5, 6, 8, s úplně tradičním použitím.
Viking Winter sports přichází proti konkurenci v podobě Playmana s vysokou zábavností. Realističnost nehraje roli, koho zajímá, že možná nikdy žádný takový sport neexistoval, tolik legrace vám ale striktně autentická hra nikdy nenabídne.