Evropské ambice pokořit USA v technologické vyspělosti utržily další ránu. Největší vesmírný projekt Evropské unie nazvaný po italském astronomovi Galileo stíhá špatný osud podobných unijních megaprojektů. Evropská komise zvažuje, že celý projekt zaplatí sama.
Čistě evropský satelitní navigační systém skládající se z třicítky družic se čím dál více řítí do existenční propasti, protože se evropské státy mezi sebou nemohou dohodnout na jeho budoucnosti.
Důvodem neskrývané skepse je už dva roky trvající neschopnost osmi velkých evr opských společností zřídit společné konsorcium, které by platilo vysílání družit a zajistilo fungování Galilea. Vedení firem začalo mít pochyby, zda se jim projekt vyplatí. Konkurenční americkou GPS řídí sice armáda, ale je přístupná zdarma.
Nový systém měl umožnit Evropě ukončit nynější závislost na americkém vojenském systému, který řidiči využívají k navigaci.
Česká vláda usilovala o získání řídícího sídla Galilea pro Prahu. „Vnímáme, že se projekt dostal do potíží. Záležitost sídla Galilea tak nyní stojí zcela stranou,“ řekl mluvčí české mise při EU Jan Vytopil.
|
"Je nezbytné, aby si Evropa udržela a rozšířila svoji pozici ve vesmíru.“ Wolfgang Tiefensee, německý ministr dopravy |
Projekt se nyní dostal do takové krize, že ho mají zachránit miliardy eur pocházející z kapes daňových poplatníků členských zemí včetně České republiky.
„Galileo prochází hlubokou a vážnou krizí,“ přiznal německý ministr dopravy Wolfgang Tiefensee, jehož země Unii tento půlrok předsedá. Podle něho je nutné najít alternativní řešení.
„Je nezbytné, aby si Evropa udržela a rozšířila svoji pozici ve vesmíru,“ poznamenal ministr.
Dnes uplyne termín, dokdy se měly společnosti dohodnout alespoň na základních obrysech spolupráce. Včera nic nenasvědčovalo tomu, že bude tato lhůta splněna.
Evropská komise se proto rozhodla do celé záležitosti vložit. Šestnáctého května má komisař pro dopravu Jacques Barrot navrhnout náhradní řešení pro Galileo. „Současný scénář, jak uvést Galileo v život, nefunguje,“ poznamenal mluvčí komisaře pro dopravu Michele Cercone.
Mezi třemi zvažovanými možnostmi je i úplné zrušení projektu, který už Evropskou unii přišel na 1,5 miliardy eur.
Zachraňte projekt Galileo
Podle dostupných informací však komise s největší pravděpodobností převezme financování Galilea na svá bedra. To by znamenalo, že by EU musela ze svého rozpočtu, tedy z peněz evropských daňových poplatníků, přihodit další dvě miliardy eur.
Ato není jediná změna konceptu. Začalo se mluvit i tom, že by nakonec evropský systém mohl být využíván i k vojenským účelům. Původně měl Galileo být civilním projektem. „Pokud armádní nákladní vůz jezdí po dálnici, pak se tato vozovka nestane vojenskou cestou,“ poznamenal k tomu ministr Tiefensee.
Britové se bojí velkých nákladů
Přerod Galilea v čistě veřejný projekt podporuje Německo jako předsednická země EU. Další reakce jsou spíše rozporuplné. Zejména Británie a severské státy nejsou nadšeny z představy, jakou zátěž pro daňové poplatníky by řešení přineslo. Česko zatím podle diplomatů vyčkává na oficiální návrhy od Evropské komise.
Evropská asociace daňových poplatníků odmítá, aby byl Galileo za každou cenu zachraňován. „Pokud se projekt nyní jeví jako ekonomicky nepřijatelný, pak by měl být zastaven,“ řekl včera prezident asociace Rolf von Hohenhau.
Podle původních plánů mělo do příštího roku Zemi obíhat na třicet satelitů vysílajících rádiové signály, které pomáhají určit polohu. Toto datum bylo už odloženo na rok 2011 kvůli sporům mezi vládami evropských zemí o financování projektu.
Osud Galilea tak trochu připomíná další velké evropské projekty, které mají daleko k úspěchu. Evropskou odpovědí na americký internetový vyhledávač Google se měl stát evropský systém Quaero (v latině „hledám“). Ale pozicí Googlu v Evropě v žádném případě neotřásl.
| Co je Galileo? |
|
Evropský projekt Galileo je společnou iniciativou Evropské komise a Evropské kosmické agentury a má v budoucnu sloužit jako satelitní navigační systém. Plně funkční by měl být v roce 2011–13. Nyní hrozí zpoždění. Celkové náklady se odhadují na 3,4 miliardy eur. První navigační družice ze systému, pojmenovaná Giove-A, byla na oběžnou dráhu Země vyslána v prosinci 2005. Na rozdíl od amerického GPS by měl sloužit převážně k civilním účelům. Ale zvažuje se i jeho vojenské využití. Plně funkční systém se bude skládat ze 30 satelitů obíhajících po střední oběžné dráze ve vzdálenosti 23 222 kilometrů od Země. Na evropské půdě budou činnost „vesmírných očí“ sledovat dvě kontrolní centra. Satelity by měly ve vesmíru vydržet déle než dvanáct let. Každý z nich váží 675 kilogramů. Základní služba určení polohy by měla být pro každého Evropana zdarma. Přesnější určení polohy objektu s rozlišením na jeden metr by mělo být zpoplatněno. Systém bude také sloužit k vyhledávání a záchraně lidí, kteří se ocitnou v životu nebezpečných situacích. |
