V předchozím díle jsme si pověděli o naprostých základech jazyka - proměnných, procedurách, jednoduchém vstupu a výstupu a podobně. Teď na to navážeme a povíme si o konstantách, kopírování souborů, ale hlavně o ovládání standardního uživatelského rozhraní operačního systému EPOC.
Tento článek je již určen pro čtenáře, kteří zkusili napsat sami alespoň jeden jednoduchý program v jazyce OPL. Na konci tohoto desetidílného článku by měli být schopni naprogramovat v jazyce OPL aplikace, které budou komunikovat s uživatelem prostřednictvím uživatelské nabídky (menu) a dialogů.
Konstanty
Do zdrojových souborů jazyka OPL je možné vkládat definice konstant. Konstanty by měly být uvedeny před definicí první procedury v souboru OPL. Každá konstanta je uvedena na zvláštním řádku; definice začíná klíčovým slovem CONST, za kterým následuje jméno konstanty (s možným ukončujícím znakem udávajícím celočíselný nebo řetězcový typ konstanty) a přiřazení hodnoty této konstantě. Jména konstant tradičně začínají velkým písmenem "K", abychom je později ve zdrojovém textu mohli snadno rozlišit od proměnných.
CONST KJmeno$="Program" CONST KCislo%=1 CONST KVelkeCislo&=&FFFFFFFF CONST KPi=3.14159 PROC prvni: PRINT KJmeno$, KCislo%, KVelkeCislo&, KPi GET ENDP
Při překladu jsou jména konstant přímo nahrazena odpovídajícími hodnotami. Výhodou použití konstant před použitím proměnných je rychlejší běh programu. Při použití konstant je také zdrojový kód přehlednější.
Vkládané soubory a soubor CONST.OPH
Příkazem INCLUDE můžeme do zdrojového textu vložit obsah jiného souboru. Tento příkaz použijeme převážně pro vkládání souborů obsahujících konstanty (*.oph) nebo definice použití knihoven (*.oxh). Pokud neuvedeme plnou cestu, tak jsou vkládané soubory nejprve hledány v adresářích \System\OPL na všech discích a teprve poté jsou hledány v adresáři programu.
Mnoho příkazů jazyka OPL, které budeme uvádět v této kapitole, vyžaduje jako parametry číselné konstanty. Většina těchto konstant je definována v souboru CONST.OPH, který je v paměti ROM (v adresáři Z:\System\OPL). Uvedeme-li v našem programu na začátku před definicí první procedury příkaz INCLUDE "Const.oph" (připomínám, že ve jménech souborů nezáleží na malých a velkých písmenech), bude v našem programu možné používat konstanty ze souboru CONST.OPH, například konstanty pro kódy kláves jako v následujícím příkladu:
INCLUDE "Const.oph"
PROC hlavni:
LOCAL k%
PRINT "Stiskni klávesu, pro konec Del ";
DO
k%=GET
IF k%=KKeyTab%
PRINT "";
ELSEIF k%=KKeyEnter%
PRINT "";
ENDIF
UNTIL k%=KKeyDel%
ENDP
Konstanty definované v souboru CONST.OPH (v předchozím příkladu konstanty pro kódy kláves) všechny začínají písmenem "K", po kterém následuje označení skupiny konstant (třeba KKey... pro kódy kláves) a upřesnění.
Chcete-li si obsah souboru CONST.OPH prohlédnout, můžete jej otevřít pomocí některého z programů, které dovolují pracovat se soubory v paměti ROM (třeba Commander). Druhá možnost je zvolit položku nabídky "Create standard files" na kartě Tools - hlavičkové soubory z paměti ROM budou zkopírovány do uvedeného adresáře na disku C:, ze kterého je pak můžeme úplně obyčejně otevřít a prohlédnout.
