Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nesouhlasí se snahou vrátit České poště monopol na doručování reklamní pošty, takzvaného direct mailu. Službu nyní poskytuje zákazníkům i firma Mediaservis, která má méně než desetinový podíl na českém trhu. "Remonopolizace je omezením tvořícího se konkurenčního prostředí a je proti hlavním cílům soutěžní ochrany," řekl dnes ČTK předseda ÚOHS Josef Bednář.
Česká pošta má podle něj na trhu doručování adresné reklamní pošty téměř monopolní postavení a konkurence má zajistit přijatelnou cenu i kvalitu pro spotřebitele. "Zákazníci tak za danou službu nebudou platit více, než je třeba," míní šéf ÚOHS. Podle sobotních informací Mladé fronty Dnes čeká příslušná novela poštovního zákona na poslední projednávání ve sněmovně a poslanci již ve věci schválili návrh svých kolegů Jaromíra Schlinga a Josefa Hojdara (oba ČSSD).
"Úřad nemůže souhlasit s remonopolizací a zpětnou regulací," zdůraznil Bednář. Nynější výhradní služby poskytované Českou poštou by proto již neměly být rozšiřovány. Tento názor je v souladu s Evropskou unií, která považuje trh direct mailingu za otevřený pro všechny firmy.
Mluvčí České pošty Ladislav Vančura v tisku uvedl, že podnik se liberalizaci trhu nebrání. Obává se ale, že konkurenti vstoupí jen na lukrativní místa pro doručování, tedy velká města. Platná legislativa přitom podle něj postrádá jasnou definici vyhrazené oblasti, tedy monopolu a existují jisté nesrovnalosti ohledně závazků v univerzální službě.
Údaje o relevantním trhu se podle médií mírně liší. Zatímco MF Dnes uvádí, že firmy ročně utratí za reklamní zásilky zhruba 850 milionů Kč, Deníky Bohemia se zmiňují už o jedné miliardě Kč. Tato čísla však mluvčí České pošty označil za nesmyslná s tím, že pošta do zásilek nenahlíží a neví tedy, zda doručuje direct mail. Jednatel Mediaservisu Michal Koliandr prohlásil, že firma získává ročně na trhu asi 50 milionů Kč a do infrastruktury investovala již stovky milionů korun.
Podle názoru ÚOHS lze očekávat další postupné otevírání trhu poštovních služeb. Platná směrnice EU ukládá Evropské komisi, aby vypracovala studii o plné liberalizaci služeb pošty od roku 2009. Evropské země přitom postupují různě, například Finsko, Švédsko a Estonsko nemají žádnou oblast služeb vyhrazenu pro jedinou firmu.
