Mezi nejprogresivnější technologie deroucí se do oblasti příslušenství k mobilům patří Bluetooth, bezdrátové spojení telefonu s počítačem či headsetem (sluchátkem). S jakými problémy se tato technologie potýká a co můžeme tento rok očekávat?
Malá velikost Bluetooth čipů umožnila designérům zmenšit tyto periferie, velikost nejmenších USB adaptérů se pohybuje kolem 6 centimetrů, nejmenší Bluetooth sluchátko Bluespoon se takřka vejde do ucha. Zmenšování velikosti těchto periferií odpovídá jejich kýžené mobilitě, adaptér se nejčastěji využívá na cestách při připojování notebooku k internetu přes GPRS. To je opravdu nejpohodlnější způsob připojení – je pohotovější než připojování kabelem, s připojováním přes infraport nelze vůbec srovnat (v jedoucím autě notebook s telefonem budete těžko hledat stabilní polohu pro bezporuchové optické spojení).
Bluetooth sluchátka se také zmenšují, ale stále ne dostatečně. Jmenovaný Bluespoon je spíše výjimkou. Pokud se podíváte na některé další headsety (Bluetake BT400, Jabra BT100, přehled najdete zde), ihned vám dojde, že tyto přístroje jsou určeny pro uživatele, kteří jsou ochotni nosit sluchátko stále na uchu. Je totiž poměrně obtížné si při příchozím hovoru headset rychle nasadit, po hmatu najít tlačítko pro příjem hovoru, poté eventuelně korigovat hlasitost a pak telefonovat. Troufáme si předpokládat, že na CeBITu některý z výrobců představí model, jehož konstrukce bude navržena tak, aby nepřesahovala ušní boltec.
Technologie Bluetooth byla pojmenována podle přízviska dánského krále (Harald Blatand), kterému se v desátém století podařilo sjednotit Dánsko a Norsko diplomatickou cestou, "společnou řečí". To byla také idea společnosti Sony Ericsson, držitele licence na Bluetooth a iniciátora sdružení Bluetooth (Bluetooth Special Interest Group): stanovit jednotný standard pro bezdrátovou komunikaci mezi mobilními zařízeními jakéhokoliv výrobce. Právě s touto nadmíru důležitou vlastností musí Bluetooth tento rok bojovat: kompatibilita mezi zařízeními různých firem stále není ideální. Potýká se s ní především Nokia. Např. pro zprovoznění bluetooth na manažerské Nokii 6310(i) byl třeba speciální postup, problémy vyřešil až nový firmware, obdobně na multimediální 7650 nefungují bluetooth headsety, protože nemá profil pro náhlavní soupravu. Firmwary telefonů dalších tradičních evropských firem jsou podle odborníků, pokud se týče bluetooth, v současné chvíli doladěné.
O problémech kompatibility se hovoří již dlouho, situace je jistě každým rokem lepší (vzpomeňme CeBIT 2001 - jako předvedení možností technologie vystavovatelé propojili zároveň sto serverů se sto palmtopy vybavenými Bluetooth, síť bohužel kvůli jednomu nekompatibilnímu zařízení spadla…). Ovšem ve chvíli, kdy trh začíná být zaplavován Bluetooth periferiemi neevropských firem, začíná být otázka kompatibility ožehavější. Jen přísné dodržování standardu může zajistit korektní funkčnost zařízení.
Výrobců softwaru pro Bluetooth je několik, k nejznámějším patří Widcomm. Jakým způsobem se k Bluetooth staví Microsoft? Podporu této technologii poskytuje zatím pouze operační systém Windows XP Service Pack 1, konkrétní zkušenosti s nativní podporou Windows zatím nemáme. Macintosh i Linux již Bluetooth podporují. Jistým problémem pro české uživatele je, že zatím neexistuje česká lokalizace softwaru pro Bluetooth.
CeBIT 2003 zcela jistě přinese mnoho Bluetooth zařízení, která nemají přímou souvislost s mobilními telefony. Bezdrátový přenos dat krátkého dosahu v bezlicenčním pásmu je vhodný pro nejrůznější zařízení – očekávejme inteligentní bluetooth ledničky, bezpečnostní systémy či čtečky čárových kódů. Fantazii se meze nekladou. Bluetooth si najde své pevné místo také v prostředích, kde je nežádoucí rušení, například v nemocnicích.
Čím levnější budou Bluetooth čipy, tím širší paletu přístrojů výrobci nabídnou. Pokud bude dodržován stanovený standard a zařízení budou mezi sebou kompatibilní, může se Bluetooth skutečně stát "mlátičkou na kabely", jak tuto technologii před více než třemi lety metaforicky Mobil.cz nazval.
