Celkem v loňském roce zaznamenali operátoři na tísňových linkách 112 a 150 téměř šest milionů hovorů od lidí, kteří potřebovali pomoc.
"Složky integrovaného záchranného systému, které vyjedou kvůli planému poplachu zbytečně, mohou chybět jinde. Pachatel, který zneužívá tísňové linky, ji může blokovat jinému člověku, který pomoc v nouzi skutečně potřebuje," uvedl Kopáček. Podle něj operátoři většinu zlomyslných volání rozpoznají, přesto hasiči loni v 600 případech zasahovali zbytečně.
Hasiči uvedli, že technologie linky 112 umožňuje zjistit přesně místo, odkud člověk volá, i jeho číslo. Identifikovat ho lze i v případě, že volal z mobilního telefonu bez SIM karty. Za zneužití tísňové linky hrozí pokuta až 100.000 korun. V některých případech může být zneužití tísňové linky hodnoceno jako například trestný čin šíření poplašné zprávy.
Podle Kopáčka nyní hasiči navrhují zpřísnit sankce za zneužití tísňových linek v souvislosti s projednáváním novely zákona o elektronických komunikacích. "Občané se však v žádném případě nemusí obávat mimořádnou událost oznámit - v případě podezření či pochybností doporučujeme volat linku tísňového volání," dodal mluvčí.
Podle televize Nova usiluje HZS o takovou změnu zákona o elektronických komunikacích, aby mohl být zablokován telefon, z něhož lidé opakovaně tísňovou linku zneužívají. Diskuse se teď vede o tom, jak vše legislativně upravit - blokování telefonu je totiž zásah do Listiny základních práv a svobod a politikům se blokování telefonů moc nelíbí, uvedla Nova.
"Je vhodné najít něco, co by to omezilo. Toto ale není to nejlepší řešení," řekl Nově ministr vnitra Ivan Langer. Když hasiči blokování telefonů neprosadí, chtějí přísnější postih za zneužívání tísňové linky, uvedla Nova.
Na tísňové linky 112 a 150 loni směřovalo téměř šest milionů hovorů, tedy v průměru asi 16.000 volání denně. Je to zhruba o 240.000 volání více než v roce 2005. Na jednotné evropské číslo tísňového volání 112 loni připadlo zhruba pět milionů hovorů, zbytek na "tradiční" hasičskou linku 150.
Nejčastěji lidé volali na linku 112 v Ústeckém kraji (727.215 volání), nejméně na Vysočině (161.384). Na linku 112 se obracejí i cizinci, kteří navštíví Česko. Počet hovorů v cizí řeči na této lince se pohybuje v rozmezí tří až pěti procent z celkového počtu hovorů, tedy 150.000 až 250.000 volání za rok. Nejčastěji operátoři zaznamenali volání od anglicky a německy hovořících cizinců.
O zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 ve všech členských státech EU rozhodla v roce 1991 Rada Evropských společenství. V roce 2003 bylo číslo 112 zprovozněno ve všech telefonních sítích na území Česka. V současnosti funguje 14 krajských call center obsluhujících linku 112.
Technologie telefonních center tísňového volání 112 propojuje základní složky integrovaného záchranného systému - hasiče, policii a zdravotnickou záchrannou službu. Letos v lednu linky 112 a 150 prověřil především orkán Kyrill. Za dva nejhorší dny řádění vichřice hasiči na tísňových linkách přijali téměř 49.000 volání o pomoc.
