Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


TelSource neplní všechny cíle akcionářské smlouvy

aktualizováno 
V některých bodech TelSource neplní akcionářskou smlouvu s FNM. Ve kterých?
Středeční zveřejnění akcionářské smlouvy mezi TelSource, SPT Telecom a Fondem národního majetku vyjasnilo mnoho dosavadních hypotéz. Ačkoliv samozřejmě samotný text smlouvy nemůže být a nebude odpovědí na to, zda TelSource či někdo jiný uplácel během privatizace SPT Telecom, může být oficiální text smlouvy důležitým vodítkem.

Především se ukázalo, že text smlouvy, kterou původně získal Mobil server a Neviditelný pes z nezávislého zdroje, je plně totožný s textem skutečné smlouvy. Novinkou jsou samozřejmě přílohy, především pak některé pověření v oblasti rozvojových cílů. Ukazuje se tedy, že většina argumentace aktivity Internet proti monopolu se zakládala na faktickém základě, nikoliv na podvrženém materiálu.

Velmi zajímavé je nyní porovnat s odstupem čtyř let, jak jsou naplňovány cíle smlouvy - tedy jak je smlouva plněna nikoliv v bezduchém sypání nevykazatelných hromad peněz, ale v praxi měřitelné výsledky těchto investic.

Akcionářská smlouva stanoví šest základních cílů:

  • rychlý rozvoj telekomunikační infrastruktury tak, aby podpořila ekonomický růst v ČR
  • změna SPT Telecom na společnost, která se soustřeďuje na uspokojování požadavků klientů
  • směřování SPT Telecom k plné konkurenceschopnosti v roce 2001
  • zvýšení ziskovosti SPT Telecom
  • zajištění účasti SPT Telecom v globálních telekomunikačních seskupeních
  • podpořit rozvoj České republiky jako mezinárodního telekomunikačního centra
Podívejme se tedy na naplňování jednotlivých cílů.

1) Rychlý rozvoj infrastruktury tak, aby podpořila ekonomický růst ČR

Zde je třeba si uvědomit rozdíl mezi rokem 1990, 1995 a 1999. V roce 1990 byla síť SPT Telecom prakticky v troskách. Meziměstské hovory byly takřka nemožné bez spojovatelky, kvalita sítě nevalná. O pět let později, když TelSource podepisoval akcionářskou smlouvu, se již ukázalo, že východisko z komunikstického hospodaření sítě lze nalézt. Již v roce 1995 byla síť někde dále a to vše za partyzánských podmínek vládní bezradnosti, co si s telekomunikační firmou formátu SPT Telecom počít. Již v roce 1995 bylo zřejmé, že zvýšit kvalitu sítě bude možno i z domácích zdrojů.

Tehdejší spor o koncepci vyhrál ministr Dyba, když označil domácí cestu privatizace za nepřijatelnou. Domácí privatizace přitom měla znamenat restrukturalizaci SPT Telecom za české peníze a po konsolidaci firmy, modernizaci sítě a radikálního technologického ozdravění, odprodat podíl strategickému partnerovi a tím i SPT Telecom zapojit do telekomunikačních struktur - a hlavně tím i získat peníze za prodej fungující firmy.

Dybova vize byla jiná - předat firmu nalézající se v havarijním stavu někomu, kdo bude ochoten díry záplatovat. Stalo se, jak Dyba přikázal - SPT Telecom byl předán TelSource za příslib investic. Nebyl tedy prodán, což je veliký rozdíl!

TelSource do firmy, v níž vlastnil rozhodující pravomoce, investoval peníze - ovšem nikoliv svoje, ale povětšinou půjčky, které musí splácet SPT Telecom, nikoliv TelSource. SPT Telecom tedy nepřišlo TelSource příliš draho a že šlo o lukrativní obchod s vládou, dosvědčuje i zájem při privatizaci v roce 1995. Zajímavé je zde nahlédnutí do přehledu úvěrů a půjček tak, jak je na loňské valné hromadě SPT Telecom presentoval finanční ředitel Urs Kamber.

Telefonní síť v roce 1999 představuje technologicky konsolidovanou a poměrně slibně se profilující telefonní síť. Veliký rozdíl oproti roku 1990 - ale trend oproti roku 1995 zůstává v zásadě beze změn. Ani dnes není síť plně digitální a do dneška je největším handicapem SPT Telecom to, čemu se říká uspokojování klientů.

Z praktického hlediska lze souhlasit s tím, že TelSource tento cíl z větší části naplní. Stejně tak, jak by jej naplnil každý jiný uchazeč z privatizačního řízení v roce 1995.

2) Uspokojování požadavků klientů

Ačkoliv o tento bod může být v mnoha subjektivních parametrech popírán, v objektivních měřítkách daných Pověřením SPT Telecom splňuje velkou část kritérií. Kritériem samozřejmě není spokojenost s cenou služeb.

Zde ale narážíme na veliké problémy. Především sám TelSource přiznává, že se mu rozhodně nepodaří již druhým rokem uvést do provozu tolik telefonních stanic, kolik mu ukládá pověření. Důvodem je podle TelSource hospodářská recese.

Pravdou ovšem je, že SPT Telecom zasáhly mobilní telefony - pořízení mobilního telefonu je v mnoha případech dnes levnější, než u telefonu pevného, stejně tak jeho provoz. Mobilním operátorům SPT Telecom dodnes není schopen konkurovat ani cenou a rychlstí zřízení, ani kvalitou služeb, vyjma rychlosti datové propustnosti linky. Zatímco penetrace pevných telefonů dosáhla cca. 35 procent, mobilní telefony se s penetrací pohybují na 10 procentech a rychle dotahují. Dá se očekávat, že v roce 2002-3 počty mobilů předběhnou počty pevných telefonních linek.

Podílu mobilů nasvědčuje i podíl na příjmech SPT Telecom - propojovací poplatky do sítí konkurentů (Dattel, KabelPlus a další, dle povolení), do mobilních sítí a v rámci mezinárodního tranzitu přes síť SPT Telecom mají přesahovat 10 procent, což je velmi vysoké číslo v absolutních hodnotách, když si uvědomíme, že konkurenti v pevné telefonii jsou objemově nevýznamní a mezinárodní tranzit přes síť SPT Telecom je nepatrný kvůli cenám. Odhadem minimálně o 8 procent z příjmů SPT Telecom se tedy starají mobilní sítě.

To, že SPT Telecom nebude ani letos připojovat tolik telefonních stanic, jak mu ukládá pověření, byla situace předvídatelná. Boom mobilních telefonů byl zřetelný již v roce 1995, když se Pověření podepisovalo a k interpolaci trendu stačí střední škola. Také ekonomické prostředí České republiky bylo dostatečně známo.

Trvalé zvyšování poplatků za telefonování v síti SPT Telecom odrazuje lidi od žádosti připojit si telefon. Implikováno, SPT Telecom si nižší zájem o telefonní linky zavinil sám svojí nesmyslnou tarifní politikou, kdy hovorné v ČR je dnes dražší, než hovorné v podstatně kvalitnějších sítích v Německu i jinde. Otázkou je, zda tak neučinil záměrně - telefonní linky, které má SPT Telecom připojovat do roku 2001 totiž patří mezi nejvíce investičně náročené. Většinu těch „babiček v Krkonoších" si totiž SPT Telecom nechal až na konec.

Proč? Především proto, že jejich připojení je velmi drahé - jak radiová stopa, tak kabelový klad jsou v řádu statisíců. Po liberalizaci trhu v roce 2001 budou muset konkurenční operátoři na připojování takto problematických klientů přispívat z Fondu univerzální služby. SPT Telecom tedy chytře využil svůj čas garantovaného monopolu k připojení zajímavých zákazníků a zákazníky problematické a draho připojitelné připojí z finanční podpory ostatních operátorů.

V Pověření je uvedeno, že podmínky mohou být při změně vnějších faktorů přehodnoceny. Domnívám se, že vláda by měla trvat na splnění počtu instalovaných telefonních stanic, protože poptávka po nich je elastická a tedy závisí na ceně, kterou je shopen SPT Telecom měnit. Není důvod, proč by se SPT Telecom měl vyzout z nepříjemných povinností a ponechat si pouze výhody a benefity.

3) Konkurenceschopnost SPT Telecom do roku 2001

Tento bod bude zřejmě naplněn beze zbytku, s jediným přípodotkem. SPT Telecom hodlá změnit jméno společnosti za Czech Telecom a to pravděpodobně v roce 2000. Nenašli byste v Čechách méně oblíbenou firmu, než SPT Telecom - firma si svým chováním k zákazníkům udělala tak negativní reklamu, že na konkurenty čeká obrovské množství klientů jak na smilování.

Zajímavým bodem bylo srovnání výkonnosti SPT Telecom - ta se udává v počtu HTS (hlavních telefonních stanic) na jednoho zaměstnance. SPT Telecom a TelSource porovnávali výkonnost se Slovenským a Polským státním operátorem - ti jsou na tom samozřejmě velmi zle. Kdo nás výrazně předstihl, je maďarský operátor. Ve srovnání chybí vyspělé západní firmy. Mám dojem, že SPT Telecom se svojí výkonností má přiblížit právě firmám, jako je BT či Sonera, nikoliv rozvrácenému Slovenskému Telecomu. V grafu už chybělo snad jen Kongo, abychom si dodali sebedůvěry...

4) Ziskovost SPT Telecom

Bod bez problémů splněn. Zde je možno se domnívat, že ziskovost SPT Telecom byla zvýšena na úkor nižšího počtu připojených telefonů, jak bylo popsáno výše. Při pohledu na finančí výsledky SPT Telecom v roce 1998 asi mnoho z nás zarazilo, že zisk před zdaněním a odpisy dosahoval téměř 50 procent příjmů...

5) SPT Telecom jako člen globálních telekomunikačních aliancí
a
6) ČR jako středoevropské telekomunikační centrum

Tyto dva body spolu souvisí a jsou tedy shrnuty dohromady. Stručně řečeno, v tomto cíli TelSource zahořel nejtragičtěji a doposud z něj nesplnil ani čárku. SPT Telecom dodnes není členem žádné globální telekomunikační aliance, pouze je přes KPN a SwissCom spřízněn s aliancí Unisource. Ta je ale naprosto bezvýznamná - po odchodu AT&T je Unisource regionální aliancí bez praktického dopadu, už proto, že jejími členy je pouze holandské KPN (i z evropského hlediska málo významná firma bez aliančních spojenců), švýcarský SwissCom, Sonera (významná regionálně ve Skandinávii) a španělská Telefonica. O nějakých zajímavých transatlantických kontraktech na pronájmy přenosových kapacit se může UniSource zatím jen nechat zdát.

Představitelé TelSource byli na tiskové konferenci tajemní, jako hrad v Karpatech. Na otázku, jak hodlají SPT Telecom zapojit do velkých aliancí, pravili, že hodlají a že půjde o velké a velké změny. Podobnou odpověď jsme získali na otázku, jak hodlají ČR přeměnit v telekomunikační centrum. Z této odpovědi se nedá nic vyvodit - může samozřejmě znamenat maskování skvělého plánu u něhož je pochopitelné, že nemůže jít do tisku před realizací, stejně jako naprostou bezradnost. Zatím se musíme spokojit s konstatovanáním, že ani jeden z těchto bodů se nepodařilo TelSource naplnit a že šéf TelSource Bloomik jejich plnění osobně přislíbil.

Z tohoto přehledu jasně vyplývá, že SPT Telecom se nepodařilo ani trochu splnit dva cíle - zapojení do globálních aliancí a vytvoření telekomunikačního středoevropského centra. V případě uspokojování požadavků klientů a rozvoje sítě jsou významné výhrady k plnění těchto bodů. Úspěšně jsou plněny body konkurenceschopnosti do roku 2001 a ziskovosti. Skóre je tedy výrazně nepříznivé - dva body nesplněny, dva body splněny a dva body problematicky naplňované.

Výsledek

SPT Telecom má výrazné problémy co se týká plnění Pověření. Například podrobné výpisy telefonního účtu měly být dostupné do roku 1998 a nejsou dostupné dodneška. Zvyšováním cen tlačí Telecom poptávku po HTS (hlavní telefonní stanice). Společnost problematicky reaguje na tržní prostředí - příkladem jsou nesmyslné průtahy při jednáních s mobilními operátory o změně zahraničních telefonních sazeb, nebo pokus o torpédování společnosti Multitone, která vyhrála licenci pagingu Ermes. Smůlou Multitone bylo, že i SPT Telecom chtěl licenci pro Ermes, ale nezískal ji. Jednání mezi Multitone a SPT Telecom o propojovacích poplatcích se táhla více jak rok.

Je třeba rozhodně žádat, aby SPT Telecom a TelSource dodrželi všechny body Pověření a Akcionářské smlouvy, k nimž se zavázaly. Obě společnosti zatím profitovaly ze všech výhod, které jim tato smlouva v hojné míře poskytovala a nyní, když by bylo potřeba, aby za tyto výhody firmy odvedly také nějakou práci, bylo by velkou chybou smluvní podmínky redukovat - a to i v počtu nově zřízených HTS, i v kvalitě služeb. Navíc je třeba zvážit, zda by SPT Telecom neměl být potrestán za neplnění ukazatelů v té míře, jak se zavázal - ne nemyslitelné, aby ministři jako byl Říman, bezdůvodně ustupovali od postihů za neplnění smluv.

Do srovnatelnosti SPT Telecom se skutečně klientsky orientovanými telefonními operátory je opravdu ještě hodně času...

Autor:




Nejčtenější

Podobu iPhonu 8 potvrdil řetězec McDonald’s.
Hamburgerový král prozradil podobu iPhonu 8 s vykrojeným displejem

Představení chystaného výročního iPhonu se blíží. Řada vlastností už byla potvrzena. Nyní přichází další, a to od neočekávaného zdroje. Vzhled telefonu...  celý článek

Motorola Moto X4
Toto je chystaná Moto X. Kdysi to bývala prémiovka

Řada Moto X bývala nejvyšší modelovou linií Motoroly, ale už loni tuto roli převzala kolekce Z. Nyní „xková“ řada hlásí návrat, ale model X4 nemíří na vrchol....  celý článek

Huawei P10 Plus patří mezi nejlépe se prodávající modely značky
Huawei si jde za svým cílem. Apple by mohl sesadit už v tomto čtvrtletí

Společnost Huawei chce být v roce 2021 největším prodejcem smartphonů. Před sebou má dvě překážky - Apple a Samsung. V uplynulém čtvrtletí se však čínský...  celý článek

TP-Link Neffos X1 Max
Vyrábí hlavně routery, teď se vrhli na smartphony. A docela jim to jde

Při pohledu na značku TP-Link si mnoho z nás vzpomene na logo na domácím routeru, ovšem asi málokdo si ji spojí se smartphonem. To se však může brzy změnit,...  celý článek

rozbitý telefon
Revoluční patent: mobil si sám opraví prasklý displej

Zní to jako pořádné sci-fi, ale praskliny na displeji možná mobily v budoucnu opraví samy. Poslední patent Motoroly naznačuje, že se na takové technologii už...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační snímek
ČTÚ smetl ze stolu žádosti virtuálů. Roaming je pro ně noční můrou

Již v průběhu května obdržel Český telekomunikační úřad od tří virtuálních operátorů žádosti o povolení účtovat příplatek k roamingu. Virtuálové bez vlastní...  celý článek

T-Mobile láká na jedinečné tarify na míru
T-Mobile sliboval tarify na míru. Věrným zákazníkům ale nic extra nedal

„Prodloužením smlouvy ušetříte,“ hlásá banner na webu T-Mobilu pod přehledem aktuálně nabízených tarifů. Láká jím na jedinečné tarify na míru, které si prý...  celý článek

Ilustrační snímek
Úřad chce regulovat mobilní trh. Může to zlevnit volání a rychlá data

Podle Českého telekomunikačního úřadu na trhu nefunguje hospodářská soutěž. Regulaci však bude předcházet veřejná konzultace a následně analýza trhu. Výsledky...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.