PRAHA - Většinu významných evropských telekomunikačních společností nechává možnost koupě majority v Českém Telecomu chladnou. Privatizace se proto neúčastní. Nezávaznou nabídku předložilo ve středu privatizačnímu poradci osm firem a konsorcií. Podle neoficiálních zpráv mezi nimi převládají velcí finanční investoři. Premiér Miloš Zeman však v minulosti vyjádřil zájem vlády prodat Telecom právě telekomunikační společnosti, a ne finančním spekulantům.
Zájem nemá švédská Telia, španělská Telefónica ani norský Telenor. Účast v tendru popřela i francouzská společnost Vivendi a o privatizaci se nezajímá ani Telekom ze sousedního Rakouska.
Zatím jediná z telekomunikačních firem, která zájem potvrdila, je dceřiná firma France Télécomu Orange, která však chce jen mobilního operátora Eurotel, ve kterém Telecom drží 51 procent. Deutsche Telekom se ke spekulacím o své účasti nevyjádřil.
Podle odborníků se část evropských hráčů stále potýká s finanční vyčerpaností, kterou způsobily koupě předražených licencí na mobilní sítě UMTS například v Británii a Německu. Neoficiální zdroje uvádějí, že nabídku vedle telekomunikačních firem předložily například konsorcium amerického finančního domu Warburg Pincus s britskými finančními partnery Doughty Hanson a Apax Partners a aliance britské CVC Capital Partners s americkou Spectrum Equity Partners.
Privatizační poradce J. P. Morgan jména zájemců odmítl zveřejnit. Výbor privatizace by měl příští týden vybrat nejvážnější uchazeče, kterým umožní due diligence před předáním závazných nabídek. Vítěz by měl být znám do konce března. Stát v Telecomu prodává svých 51,1 procent akcií, a to buď samostatně, nebo s akciemi z 27procentního podílu strategického partnera TelSource, který z Telecomu odchází.
BRATISLAVA - Společnost Slovenské telekomunikácie (ST), která má monopol na základní hlasovou službu do konce tohoto roku, čelí kritice za vysoké ceny internetového připojení. Nespokojenost kromě Asociácie poskytovateľov internetu již vyjádřil také ministr dopravy Jozef Macejko a premiér Mikuláš Dzurinda. Ten by se měl se šéfem telekomu Ladislavem Mikušem setkat příští týden, aby přehodnotili ceny internetového připojení.
"Postup firmy je v rozporu se strategickými záměry Slovenska, které chce podpořit kvalitnější a levnější telekomunikační služby," píše se v dopise, který poslal ministr dopravy prezidentovi telekomu. Podle Macejka zvyšují ST poplatky za internet na rozdíl od ostatních zemí Evropské unie, kde se cena za připojení zlevňuje. Šéf resortu telekomunikací proto požaduje, aby se orgány společnosti tímto problémem co nejdřív zabývaly. "Obsahem dopisu, jakož i celou problematikou se budeme zabývat na jednání představenstva v nejbližších dnech," uvedla mluvčí společnosti Gabriela Nemkyová.
O snížení cen se chce na setkání se šéfem telekomu zasadit také předseda vlády Dzurinda. "Budeme jednat o úpravě internetových tarifů tak, aby se používání internetových služeb mohlo nadále úspěšně rozvíjet," cituje slovenský list Sme premiéra. Slovenský telekomunikační úřad, který reguluje ceny v telekomunikacích, zdražování internetu nepodporuje, nemůže však proti telekomu zakročit, protože nejde o regulované ceny.
"Telekomunikační úřad v případě ST reguluje ceny služeb, které přímo souvisejí s poskytováním telefonní služby prostřednictvím pevné telekomunikační sítě," uvedl úřad s tím, že v případě volání na čísla, jejichž prostřednictvím se připojuje na internet, nejde o regulovanou cenu. Slovenský telekom výrazně zvýšil od začátku letošního roku poplatky za připojení prostřednictvím ISDN linek. Dosud výhodný noční tarif 2,50 slovenské koruny za hodinu vzrostl na 18 korun a od třetího čtvrtletí by se měl zvýšit na 24 korun. Hodina připojení během slabého provozu a víkendů u běžné telefonní linky nyní stojí 24 korun a od září by se měla cena zvýšit na 30 Sk.
Ceny za internetové připojení však na Slovensku ovlivňuje rovněž úroveň daně z přidané hodnoty, která u této služby činí 23 procent. V Česku daň představuje pět procent, v Polsku šest procent a v Maďarsku 25 procent.
AMSTERDAM - Nizozemská telekomunikační společnost KPN Telecom NV zvýšila plánovaný počet propuštěných v tomto roce na 5200 z předchozích 4800 pracovníků. Až 45 procent propuštěných však opustí společnost dobrovolně, informoval o víkendu agenturu Reuters mluvčí KPN Marinus Potman.
KPN v současnosti zaměstnává kolem 38 000 osob. Z celkového počtu propuštěných v letošním roce odejde 2300 osob ze společnosti dobrovolně. Do konce roku 2004 pak KPN počítá s tím, že počet pracovníků se sníží přirozenou cestou o dalších 1300, napsala agentura Reuters.
Společnost nyní prodává některá aktiva a snižuje počet zaměstnanců, aby se mohla lépe vypořádat se splácením dluhu, který dosahuje téměř 22 miliard eur. Ten vznikl kvůli vlně akvizic a koupi nákladných licencí na provozování mobilní sítě třetí generace.
Společnost KPN je v rámci konsorcia TelSource spolu se švýcarským Swisscomem strategickým partnerem Českého Telecomu. V připravované privatizaci Telecomu však chtějí KPN i TelSource své podíly v českém operátorovi prodat.
BRATISLAVA - Akcionáři slovenského mobilního operátora Globtel včera na mimořádné valné hromadě rozhodli o změně názvu společnosti na Orange Slovensko. Rozhodnutí akcionářů nabude účinnosti právoplatného zápisu změny obchodního jména společnosti do obchodního rejstříku, informoval včera mluvčí Globtelu Peter Tóth.
"Akcionáři společnosti rovněž rozhodli o zvýšení základního jmění Globtelu z 3,32 miliardy na 3,38 miliardy slovenských korun upsáním 525 669 kusů nových akcií na doručitele ve jmenovité
hodnotě jedné akcie 100 korun," dodal Tóth s tím, že důvodem navýšení základního jmění je předpokládaný výkon podnikatelských aktivit společnosti v letošním roce.
Globtel je jedním ze dvou mobilních operátorů na Slovensku a patří do mezinárodní skupiny Orange. Celkem 64 procent jeho akcií drží belgická společnost Wirefree Services ze skupiny France Télécom, zbývající akcie mají investiční fondy a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD).
Zisk operátora před započtením daní, pohybů devizových kursů a amortizace (EBITDA) v loňském třetím čtvrtletí podle amerických standardů meziročně vzrostl o 993 milionů na 2,88 miliardy slovenských korun. Výnosy společnosti meziročně vzrostly o 1,84 miliardy na 7,22 miliardy Sk.
