HELSINKY - Finská společnost Nokia chce v příštím roce prodat několik milionů nových mobilních telefonů N-Gage. Přístroj, který kombinuje prvky mobilního telefonu, přehrávače MP3 a videoherního zařízení, se začne prodávat ve 30 000 obchodů po celém světě v úterý. Firma tak chce využít své dominance na trhu mobilů při pronikání na trh počítačových her, uvedla společnost.
"V příštím roce chceme prodat několik milionů přístrojů N-Gage," řekl mluvčí společnosti Kari Tuutti. Pokud jde o jejich prodej v letošním čtvrtém čtvrtletí včetně klíčového vánočního období, mluvčí dodal, že mají slibné objednávky distribučních a maloobchodních firem z různých zemí. N-Gage je prvním přenosným herním zařízením, které je schopné konkurovat zařízení GameBoy, jež vyrábí společnost Nintendo. Jeho prostřednictvím chce Nokia proniknout na nové trhy, aby vyrovnala pokles tržeb způsobený tím, že trh mobilních telefonů je prakticky naplněn.
Tuutti nechtěl komentovat zprávy, že Nokia do zavedení N-Gage vloží až 100 milionů eur. Řekl jen, že firma výrazně investuje do budování dobrého jména svých telefonů. Nokia zaznamenala ve druhém čtvrtletí letošního roku pokles zisku kvůli horšímu výkonu síťové divize a slabšímu dolaru. Profit před zdaněním se snížil na 986 milionů eur z loňských srovnatelných 1,29 miliardy eur. Čisté tržby však mírně stouply na 7,02 miliardy z 6,94 miliardy eur ve druhém čtvrtletí 2002. Na celosvětovém trhu mobilních telefonů má Nokia podíl kolem 38 procent, připomněla agentura Reuters.
BRNO - Stát se musí během 30 dnů rozhodnout, zda bude prodávat svůj podíl v Českém Telecomu spolu s konsorciem TelSource nebo později samostatně. Pravil tak ministr informatiky Vladimír Mlynář. V případě společného prodeje by Fond národního majetku, který drží v Telecomu 51 procent, mohl prodat pouze tak velký podíl jako konsorcium. Konsorcium KPN a Swisscomu TelSource nedávno oznámilo, že chce svůj 27procentní podíl prodat v mezinárodní nabídce finančním investorům. Podle dohody se státem nabídlo konsorcium koncem minulého týdne FNM společný postup při prodeji. Fond by se tak mohl podílet na prodeji poloviny balíku akcií, pro který TelSource najde poptávku, vysvětlil ministr.
"Každá varianta má řadu kladů a řadu záporů takže zvažujeme všechny možnosti a čekají nás v příštích 14 až 20 dnech jednání se společností TelSource," uvedl ministr s tím, že o dalším postupu rozhodne vláda. V případě, že stát nabídku společného prodeje odmítne, bude privatizace jeho majoritního podílu zřejmě oddálena ochrannými lhůtami, které konsorcium ve vzájemné dohodě má. Stát původně počítal s prodejem majority do konce roku 2005.
Mlynář předložil pro středeční zasedání vlády materiál o dosavadním vývoji a chystané privatizaci Telecomu. Podle ministra jde o starší verzi, která nebere v úvahu odchod TelSource. Proto bude projednávání materiálu buď přerušeno, nebo do konce roku předloží vládě další návrh privatizačních kroků. Telecom provozuje 3,6 milionu pevných linek a vlastní 51 procent v největším mobilním operátoru Eurotel. Do konce roku má ovládnout zbytek firmy.
BRNO - Přijetí nového zákona o elektronických komunikacích ještě před vstupem ČR do EU je podle ministra informatiky Vladimíra Mlynáře nereálné. Mlynář to uvedl na Fóru elektronické komunikace na veletrhu Invex. "Chci jít cestou kvality před plněním termínů," uvedl ministr. Připomněl, že k předchozímu telekomunikačnímu zákonu vznesli poslanci 95 stran pozměňovacích návrhů.
Nová právní úprava má nahradit stávající zákon o telekomunikacích. Ministerstvo informatiky by mělo její návrh
předložit v listopadu do připomínkového řízení a o měsíc později vládě. Zákon má mimo jiné změnit pozici a fungování Českého telekomunikačního úřadu jako regulátora trhu či umožnit konkurenci Českého Telecomu ucházet se o poskytování universální služby, tedy zajištění dostupnosti základních telekomunikačních
služeb na celém území ČR.
BAGDÁD - Civilní správa Iráku udělila licence na výstavbu sítí mobilních telefonů, které budou stavět tři konsorcia. Sítě budou používat systém GSM, který je běžný hlavně v Evropě, naopak americký systém CDMA neuspěl. Systém CDMA se přitom někteří američtí politici snažili hodně prosazovat.
Vítězem licence na provozování sítě mobilních telefonů v oblasti iráckého hlavního města a střední části Iráku je konsorcium vedené egyptskou firmou Orascom Telecommunications. Severní část území bude krýt konsorcium, v jehož čele je společnost AsiaCell, jižní část pokryje konsorcium pod vedením firmy AtherTel.
Francouzský výrobce telekomunikační techniky Alcatel potvrdil, že bude spolupracovat s firmou Orascom. Mluvčí firmy řekla, že Alcatel má kontrakt na výstavbu celé sítě, odmítla však sdělit jakékoliv podrobnosti. Šéf Orascomu ale naznačil, že výstavba sítě bude stát více než 100 milionů dolarů. V poválečném Iráku jsou licence na výstavbu sítí mobilních telefonů jedním z nejlukrativnějších kontraktů, které lze získat.
V době, kdy Iráku velel Saddám Husajn, země žádnou veřejnou síť mobilních telefonů neměl; síť pevných linek byla během války značně poškozena. "Až dosud nám mobilní telefony odpírali. Iráčané rádi využijí možnosti používat mobilní telefony k hovorům s rodinami a přáteli a k obchodním účelům," uvedl irácký ministr spojů Hajdar Abbadí.
První člověk, kterému prý bude volat, bude jeho matka. Vybudování nových sítí by nemělo podle ministra trvat dlouho a s uvedením do provozu se počítá za několik týdnů. Mobilní telefony by měly vedle podpory podnikatelských aktivit pomoci i ministerským úředníkům, kteří si stěžují na špatnou komunikaci. V
Iráku se dá totiž nyní spoléhat jen na satelitní komunikaci, píše
agentura Reuters.
Na otázku, zda budou americké tajné služby odposlouchávat hovory prostřednictvím mobilních sítí, ministr řekl, že by nechtěl něco takového vidět. Abbadí už podepsal zvláštní dekret, který odposlouchávání hovorů zakazuje, a dodal, že funkční telefonní síť učiní Irák bezpečnějším.
Všechna tři vítězná konsorcia zahrnují jak irácké firmy, tak podnikatele z dalších arabských zemí. Severní síť totiž zprovozní podnik vedený Kurdy, který dříve postavil síť v oblastech, které byly autonomní na vládě Saddáma Husajna. Kurdové síť vybudovali s firmou Wataniya z Kuvajtu. Kuvajťané se účastní i nového kontraktu, protože součástí jižního konsorcia je i kuvajtská společnost MTC. Výběr kuvajtské firmy je ale považován za dost kontroverzní, protože Iráčané mají ještě v paměti invazi svých vojsk do Kuvajtu v roce 1990. Civilní správa Iráku, kterou vedou Američané, se ale snaží ekonomiku země co nejdříve revitalizovat, což je pro ni hlavní priorita.
