PRAHA - Po vstupu do Evropské unie zahájí Česká republika debatu o přesunu širokopásmového internetu do nižší sazby daně z přidané hodnoty. Ministr informatiky Vladimír Mlynář to řekl členovi Evropské komise odpovědnému za rozvoj podnikání a informační společnosti Erkkimu Liikanenovi. Podle Mlynáře však snížení DPH v rámci podpory rozvoje internetu vyžaduje souhlas všech členských zemí unie.
Mlynář uvedl, že komisař Liikanen byl opatrný při hodnocení, zda Česko s takovým návrhem uspěje. Podle ministra však země vstupuje do EU jako plnoprávný člen, a není tedy důvod obávat se otevření diskuse. "I když třeba na začátku budeme v menšině," dodal. Poslanecká sněmovna v souladu s požadavky Evropské unie koncem května přesunula s platností od ledna příštího roku řadu telekomunikačních služeb včetně širokopásmového připojení na internet do vyšší 22procentní sazby DPH. To se podle analytiků promítne do cen.
Komisař Liikanen se podle Mlynáře zajímal také o privatizaci Českého Telecomu. Chtěl vědět, kdy stát přestane působit ve své schizofrenní roli, v níž je dominantním akcionářem Českého Telecomu a zároveň regulátorem trhu. Komisař ocenil, že zástupci ministerstev již nejsou přímo v managementu Telecomu, ale pouze v dozorčí radě. "Nicméně zopakoval, že EU požaduje, aby zástupci státu nebyli v žádných řídících orgánech dominantního operátora," sdělil Mlynář, který komisaře ujistil, že ČR splní všechna kritéria ke dni vstupu do EU.
Mlynář komisaře Liikanena informoval o přípravě zákona o elektronických komunikacích a ujistil ho, že do konce roku předloží ministerstvo návrh zákona, na který unie čeká. Požádal také o možnost, aby v Bruselu jako poradce komisaře Liikanena pro přistupující země působil zástupce ČR. Jméno kandidáta, kterého ministerstvo do funkce poradce nominuje, však zatím nechtěl sdělit.
NEW YORK - Nevyžádané zprávy v elektronické poště jsou otravné, ale nestojí nic, jen čas smazat je. Nyní se však "spam", jak Američané nazývají většinou reklamní zprávy, lavinovitě šíří i na mobilní telefony, kde není zadarmo. Jedna nevyžádaná zpráva přijde na pět až deset centů (1,5 až 3 Kč). USA již připravují zákon, který by zasílání těchto zpráv zakázal.
Spamová nákaza postihla plnou silou už Japonsko, kde zákazníci denně obdrží průměrně až třicet zpráv a většinou za ně musejí nechtěně zaplatit. Ve Spojených státech se spam stává hrozbou. Američané sice nejsou v přepočtu na hlavu "esemeskoví" mistři jako například Češi, ale měsíčně si v průměru vymění úctyhodnou miliardu vzkazů. Reklamním a spamovým společnostem se musejí sbíhat sliny, protože hodně zpráv si vyměňuje nejžádanější spotřebitelská skupina, tedy mladí mezi 18 a 25 rokem věku. Zatím připadá na spamové zprávy asi deset procent jejich celkové počtu, ale počet klame, vezme-li se v úvahu nabízený finanční potenciál. Stejný klamavý klid kolem spamu byl i na internetu. V lednu 2002 připadalo v podnicích na spamový e-mail jen 16 procent jeho objemu, dnes je to 65 procent, citoval americký tisk Steva Jillingse, odborníka společnosti FrontBridge Technologies zaměřené na e-mailovou bezpečnost.
Nebude nic divného, když se spam vymkne kontrole stejnou rychlostí a rozsahem i v mobilní síti. Americké telefonní společnosti proto začínají budovat obranné valy včetně zákonných. Kongresman Rush Holt, demokrat z New Jersey, předložil letos zákon, podle něhož bude zasílání nevyžádaných zpráv trestným činem podobným neoprávněnému vkročení na cizí pozemek.
PRAHA - Operátoři mobilních a pevných telefonních sítí stále nemohou najít kompromis o propojovacích cenách při volání z pevného na mobilní telefon. Blíže k dohodě se neposunuli ani na dnešním odborném semináři pořádaném pod záštitou Senátu. Současná maximální cena stanovená Českým telekomunikačním úřadem 3,66 koruny za minutu se totiž zdá provozovatelům pevných linek příliš vysoká a snižuje podle nich konkurenceschopnost operátorů pevných sítí.
Mobilní operátoři se hájí, že maximální propojovací cena při volání z pevné do mobilní sítě je už teď jednou z nejnižších v Evropě. Naopak cena vstupu z mobilních do pevných sítí je podle mobilních operátorů dvojnásobkem evropského průměru. Předseda Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS) Svatoslav Novák uvedl, že právě nastavení propojovacích cen v neprospěch pevných linek je jedním z hlavních důvodů, proč v posledních letech v tuzemsku ve srovnání s Evropou nadprůměrně roste používání mobilních telefonů, zatímco zavádění nových stanic pevných linek stagnuje.
Zástupkyně mobilního operátora T-Mobile Alice Kozáková však tvrdí, že současná cena odpovídá nákladům. Obdobně se vyjádřil i Jaroslav Kubišta z Eurotelu. Pouze ředitel pro vnější vztahy Českého Mobilu Václav Mach připustil, že adekvátní cena za propojení z pevné do mobilní sítě by se mohla pohybovat mezi dvěma a třemi korunami. Cena by však rozhodně nemohla být 80 haléřů, jak tvrdí operátoři pevných linek, uvedl Mach.
Český Mobil také jako první orientačně použil k výpočtu ceny i metodu dlouhodobých přírůstkových nákladů LRIC. Tu namísto dosud používané metody plně alokovaných nákladů prosazuje zejména APVTS. Metoda LRIC se používá k výpočtu propojovacích cen v pevných sítích a počítá jen s náklady na uskutečnění hovoru, zatímco metoda plně alokovaných nákladů počítá se všemi náklady.
O použití LRIC uvažuje i podle ředitelky odboru cen ČTÚ Miluše Ševerové také úřad, nicméně nemůže postoupit metodiku vypracovanou poradenskou společností Českého Mobilu ostatním operátorům či ji zveřejnit. Mobilní operátoři se tedy budou muset spolu nejdříve dohodnout a vyřešit autorská práva k úpravě LRIC na tuzemský mobilní trh. Teprve potom bude moci ČTÚ metodiku schválit, uvedla Ševerová.
Cenu 3,66 koruny stanovil ČTÚ v roce 2001 na základě nákladů mobilních operátorů za rok 2000. Snížení ceny přibližně na polovinu úrovně roku 2000 tehdy prosadili právě operátoři pevných sítí. Nyní jsou přesvědčeni, že náklady mobilních operátorů od posledního zlevnění opět klesly, a tak žádají další snížení ceny.
PRAHA - Mobilní operátor Eurotel nebude na výplatu zhruba 11miliardové dividendy čerpat externí zdroje a využije pouze vlastní hotovost. V rozhovoru pro ČTK to včera uvedl finanční ředitel Českého Telecomu Juraj Šedivý. Firma podle něj generuje dostatečný peněžní tok, aby z něj mohla podíly na zisku vyplatit. Na konci loňského roku měl Eurotel finanční majetek kolem 6,4 miliardy korun.
Eurotel měl na konci roku 2002 podle amerických účetních standardů nerozdělený zisk 29,7 miliardy Kč. Podle Šedivého bude na Telecomu, jako budoucím jediném vlastníku Eurotelu, zda zbylou část zisku reinvestuje zpět do firmy nebo vyplatí znovu ve formě dividendy po získání dostatečné hotovosti. Telecom jako stávající 51procentní vlastník Eurotelu z dividendy získá zhruba 5,6 miliardy korun. Ty by měla firma využít, spolu s vlastní hotovostí, na výplatu vlastních dividend v celkovém objemu 18,5 miliardy. Eurotel dividendu vyplatí 1. října a výplata Telecomu bude následovat o pět dní později.
Akcionáři Telecomu minulý týden schválili podmínky odkupu zbylých 49 procent v Eurotelu od konsorcia Atlantic West za 1,05 miliardy dolarů, tedy necelých 28 miliard Kč. Ještě před uskutečněním prodeje bude mít Atlantic West nárok na dividendu za 5,4 miliardy korun. Na koupi zbytku Eurotelu si chce Telecom půjčit.
