PRAHA - Jeden z největších tuzemských poskytovatelů internetového připojení Czech On Line (COL) se s Českým Telecomem dohodl na podmínkách poskytování vysokorychlostního internetu ADSL. Podle mluvčí Lenky Horákové však jde jen o omezenou verzi služby a kontrakt proto bude během několika měsíců nahrazen novou smlouvou s nabídkou na propojení a další služby s přidanou hodnotou.
Ceny a nabídku služeb chce Czech On Line představit začátkem března. Začátkem března chce začít ADSL zkušebně nabízet i společnost SpiNet. Ani ta však podle generálního ředitele Ladislava Šedivého ceny zatím nesdělí. Od pátku ADSL nabízí společnost SkyNet, další firma IPEX ji chce nabídnout od března. V březnu chystá její spuštění i GTS a Aliatel. Smlouvu s Telecomem má podepsánu ještě společnost BroadNet.
První zveřejněné nabídky SkyNetu a IPEXu počítají s cenami kolem 1500 korun za připojení nejnižší rychlostí 192/64 kbps. Podle odborníků budou chtít firmy nabídnout služby co nejdříve, aby získaly co nejvíce zákazníků. Jejich potenciál Telecom odhaduje na zhruba 80 000.
Telecom chce službu koncovým zákazníkům nabídnout během března a o podrobnostech bude informovat ve středu. Zatím firma jen poskytuje její velkoobchodní formu ostatním operátorům. Ti tak mohou nabízet připojení k internetu uživatelům pevných linek dominantního operátora. Měsíční paušální poplatek za pronájem linky budou uživatelé i nadále platit Telecomu.
Vysokorychlostní připojení k internetu přes běžnou telefonní linku bude zpočátku dostupné v Praze, Brně a Ostravě. Později se rozšíří i na všechna krajská a další větší města. ADSL umožňuje připojení k internetu a zároveň využití linky pro běžné telefonování.
PRAHA - Českému Telecomu loni podle odhadů analytiků klesly meziročně konsolidované výnosy o pět procent na zhruba 53 miliard korun. Ještě větší propad čekají ekonomové u čistého zisku, a to o šest až 17,5 procenta na 5,7 respektive pět miliard korun. Telecom výsledky podle mezinárodních standardů oznámí zítra.
Pokles výnosů Telecomu podle Tomáše Gaťka z Atlantik FT zapříčinil zejména pokles příjmů z propojovacích poplatků o 37 procent a dálkových hovorů o 35 procent. Pokles výnosů částečně kompenzovaly příjmy z měsíčního paušálního poplatku, které vzrostly o 43,6 procenta, a příjmy z datových služeb, které se zvýšily o 32 procent. Pokles tržeb o 4,2 procenta oznámila i dceřiná firma Eurotel. Ten způsobily nižší příjmy z prodeje telefonů, z aktivačních poplatků a pokles propojovacích poplatků.
Telecom si naopak podle odhadů polepšil v ukazateli EBITDA marže, který vzrostl o 1,3 procentního bodu na 49,9 procenta. Zlepšila se efektivita firmy díky redukci pracovních míst a zavádění nových technologií, vysvětlil Gatěk. Telecom provozuje přibližně 3,7 milionu pevných linek. Celkem 51 procent ve firmě drží stát, který by měl koncem září rozhodovat o novém harmonogramu privatizace a rozvojové strategii firmy. Prodej podílu by se měl uskutečnit do roku 2005.
BERLÍN - Šéf německého finančního ústavu Deutsche Bank Josef Ackermann může jít spolu s bývalými řediteli strojírenského koncernu Mannesmann až na deset let do vězení. Jak Ackermann, tak bývalý šéf Mannesmannu Klaus Esser totiž stáli u gigantického sloučení firem Mannesmann a Vodafone, které ale asi nebylo úplně čisté.
Vedle Ackermanna a Essera jsou obviněni i další čtyři vlivní lidé, kteří u sloučení stáli. Je to šéf mocné odborové organizace IG Metall Klaus Zwickel a tři bývalí divizní ředitelé společnosti Mannesmann. Vyšetřovatelé se jim budou snažit prokázat, že hráli klíčovou roli při rozhodování o výplatě vysokých prémií, na které neměli nárok.
Všichni obvinění si údajně odměny vyplatili výměnou za to, že britské společnosti Vodafone umožnili firmu Mannesmann převzít. Minulý týden prokuratura v Düsseldorfu oznámila, že bývalí šéfové Mannesmannu se nezákonně obohatili. Například Esser spojení nikdy nepřál a své stanovisko změnil až po příslibu asi čtvrt miliardy marek pro sebe a své kolegy.
Esser se podle prokurátora Hanse-Reinharda Henkeho domluvil s předsedou dozorčí rady Joachimem Funkem na dílčích změnách, které měly výplatu vysokých odměn legalizovat. Britům pak nic nestálo v cestě k uskutečnění jejich plánu a Mannesmann mohli převzít tzv. "přátelskou cestou", tedy bez odporu druhé strany, píše agentura AP.
Sám Esser díky změnám ve stanovách společnosti dostal zhruba 32 milionů marek, v přepočtu tedy asi 17 milionů dolarů. Výplatu odměny přitom schválil také Ackermann a Zwickel, kteří byli členy dozorčí rady. Henke uvedl, že výplata sloužila pouze k obohacení příjemců v souvislosti s převzetím Mannesmannu a nikoli pro dobro firmy.
Prokurátoři odhadují, že nelegální výplata peněz odčerpala ze společnosti Mannesmann 56,8 milionu eur. Za zpronevěru při správě podnikových peněz v Německu hrozí odnětí svobody až na deset let, Henke ale tvrdí, že případný trest by byl nižší.
Esser vždy obvinění popíral. V době, kdy už boj vzdal, podle něj souhlasila s převzetím většina akcionářů firmy. Vinu necítí ani Ackermann, který vyšetřování zcela zpochybňuje. Podle něj lze diskutovat o tom, zda mají soudci vůbec právo rozhodovat o tom, o jakých částkách se při uzavírání kontraktů mohou manažeři podniků bavit.
Sloučení aktivit firem Mannesmann a Vodafone AirTouch bylo ve své době největší podnikovou fúzí. Vodafone se na převzetí firmy z Německa dohodl začátkem roku 2000, kdy hodnota kontraktu činila kolem 180 miliard dolarů.
BRATISLAVA - Menší z dvou mobilních operátorů na Slovensku, společnost EuroTel Bratislava, zvýšil loni čistý zisk meziročně o 91 procent na 586 milionů slovenských korun. Celkové výnosy stouply o 14,5 procenta na 9,1 miliardy
korun. Zisk před zdaněním, úroky, amortizací a odpisy (EBITDA) proti roku 2001, kdy činil 2,61 miliardy Sk, vzrostl o 21 procent na 3,16 miliardy korun.
"V roce 2002 jsme zaznamenali výrazný růst trhu mobilní komunikace, ačkoliv rychlost růstu se ve srovnání s rokem 2001 zpomalila," uvedl generální ředitel společnosti Robert Chvátal. Ke konci prosince EuroTel evidoval 1 298 462 zákazníků, což je meziročně o 27,1 procenta více. Čistý přírůstek klientů loni dosáhl 277 167 lidí, což je proti předchozímu roku pokles o 46 procent. Penetraci mobilní komunikace na slovenském trhu odhaduje firma na 56 procent.
Celkem 51 procent akcií EuroTelu vlastní Slovenské telekomunikácie, které patří do skupiny Deutsche Telekom. Zbytek akcií EuroTelu drží společnost Atlantic West B.V., což je společný podnik dceřiných společností Verizon Communications a AT&T Corporation. Kromě EuroTelu působí na slovenském trhu mobilní komunikace také společnost Orange.
NEW YORK - Americká regionální telekomunikační společnost Qwest Communications International Inc. jedná o prodeji regionálního jmění v oblasti bezdrátové telekomunikace. Případně by firma ráda vytvořila partnerství s jiným mobilním operátorem s cílem rozšířit svoji působnost na celou oblast USA, když v současnosti působí pouze ve 14 státech. Informoval o tom předseda společnosti Richard Notebaert.
Qwest také uvažuje o tom, že by spojila síly s jinou firmou v oblasti širokopásmových sítí a pronikla by tak do dalších regionů USA. V současnosti firma pracuje na zlepšení kvality svých telekomunikačních sítí, aby mohla lépe čelit silné konkurenci kabelových společností. Ty začaly na některých trzích nabízet balíčky hlasových, datových a obrazových služeb.
Firmu Qwest vyšetřují kvůli účetním praktikám americké federální úřady. Společnost vykázala za minulý rok čistou ztrátu 35,9 miliardy dolarů. Ztrátu způsobily odpisy aktiv v telekomunikačních sítích a nehmotných aktiv za 40,9 miliardy dolarů. V roce 2001 činila ztráta 4,8 miliardy, napsala agentura Reuters.
PAŘÍŽ - I když ve francouzském právním řádu díky novému zákonu o vnitřní bezpečnosti přibylo letos několik kontroverzních přestupků, vyzvánění mobilů během koncertů a divadelních či filmových představení k nim nepatří. Francie už totiž před dvěma roky schválila jiné opatření, které má pomoci proti tomuto nešvaru bojovat, ale které zatím stále ještě nevstoupilo v platnost.
Jde o povolení instalovat rušičky signálů mobilních telefonů do sálů, které slouží ke kulturním produkcím. Toto opatření se v roce 2001 stalo součástí francouzského zákona o poštách a telekomunikacích. Schválení prováděcího dekretu, jímž by povolení rušiček vstoupilo v platnost, však zatím ztroskotalo na obsáhlé analýze francouzského telekomunikačního úřadu ART. Ten má vydat pravidla instalování těchto zařízení a informovat o nich bruselské úřady EU. ART mimo jiné upozornil na to, že je potřeba přesně vymezit, v jakých typech sálů mohou být rušičky instalovány, neboť zákon je v tomto poněkud vágní, když hovoří o místech "zprostředkování duchovních děl veřejnosti". Podle některých analytiků by se pak mohly objevit rušičky například i v knihovnách, kostelech, nebo dokonce na stadionech či v hospodách, kde se občas koncertuje.
Telekomunikační úřad navíc vedl pečlivá jednání o technických aspektech zavádění rušiček. Ty mohou například přispět k zesílení magnetického pole, jemuž jsou diváci vystaveni, i když jen nepatrně. Pro používání rušiček, které by v kulturních sálech doslova "odstřihly" majitele mobilů od signálu, se před rokem v průzkumu agentury Taylor Nelson Sofres vyslovilo 85 procent dotázaných Francouzů. Zatím ale stále nezbývá, než spoléhat na to, že diváci vyslyší prosby na vypnutí telefonů či ztišení jejich vyzvánění, které jsou jim ve Francii v divadlech a koncertních síních před představením obvykle adresovány zvláštním hlášením.
Pokud by si někdo instaloval v sále rušičku s předstihem a de facto protizákonně, hrozí mu totiž ve Francii zatím stále ještě až šest měsíců vězení a pokuta 30 000 eur (přes 930 000 korun).
