TELeKONOM: Český Telecom získal benevolentnější licenci...

... než jsou pravidla, kterými se musel řídit dosud; vláda vyhodnotí nabídky na koupi Telecomu 9. dubna; PragoNet spustil provoz uzlu Deutsche Telekomu; japonský telekomunikační obr NTT loni zaznamenal rekordní ztrátu; Bulharsko bude privatizovat svého největšího operátora.
PRAHA - Český Telecom získal od ČTÚ nové licence k provozu pevné telekomunikační sítě a poskytování služeb, které již firmě neukládají počet telefonních linek, které musí každoročně vybudovat, ale pouze hustotu provozovaných telefonních automatů.

Licence nahradila tzv. pověření vlády, podle něhož se Telecom řídil od roku 1995, kdy do firmy vstoupil strategický partner TelSource, uvedl mluvčí firmy Vladan Crha. "Datem přidělení licencí platnost pověření zanikla," dodal Crha. Parametry kvality sítě, které musí Telecom plnit a které byly součástí pověření, nyní stanoví vyhláška o univerzální službě. Požadovaný počet telefonních automatů licence zachovává. Firma musí při stávajícím počtu obyvatel provozovat přes 30 000 budek.

Povinnost získat příslušné licence na provozování služeb vyplývá pro všechny operátory na českém trhu z telekomunikačního zákona, který platí od poloviny roku 2000. Telecom o licence požádal loni v polovině roku a získal je letos koncem března.

Telecom provozuje 3,84 milionu pevných telefonních linek, které tvoří přes 99 procent trhu. Firmu z 51 procent vlastní stát, který svůj podíl, spolu s 27 procenty konsorcia TelSource, prodává.

PRAHA - Výbor pro privatizaci Českého Telecomu vyhodnotí tři došlé závazné nabídky pravděpodobně v úterý 9. dubna. Výsledek vyhodnocení těchto nabídek by měl být formou doporučení vítězného pořadí předložen vládě k rozhodnutí 10. dubna, sdělila včera mluvčí FNM Jana Víšková.

Závazný zájem o minimálně 51 procent akcií Telecomu vyjádřili tři zájemci z původních osmi uchazečů. Jména uchazečů FNM nesdělil. Podle neoficiálních informací se tendru účastní dánská TDC spolu s Deutsche Bank, kterým stát loni prodal majoritu v Českých radiokomunikacích, dále Swisscom, který je však zároveň součástí prodávajícího TelSource, spolu s finančními skupinami CVS Capital Partners a Spectrum Equity Partners a řecký OTE s finančními investory z Doughty Hanson, Warburg Pincus a Apax Partners. Firma Orange pak chce pouze Eurotel.

Stát v Telecomu prodává svých 51,1 procenta akcií spolu s 27procentním podílem TelSource. Odborníci se domnívají, že nabídky se pohybují okolo maximálně 65 miliard za státní podíl, což je pod očekávání vlády. Ta požaduje minimálně 80 miliard Kč a v případě nižšího výnosu je připravena prodej odložit.

PRAHA - Společnost PragoNet ve středu zahájila komerční provoz pražského uzlu celosvětové telekomunikační sítě Telekom Global Net (TGN) mateřské společnosti Deutsche Telekom. Přípojný bod firma otevřela po půlročním testování, sdělil včera PragoNet v tiskové zprávě.

TGN je celosvětová plně digitalizovaná přenosová síť založená na optických trasách, která celkově měří přes 1,5 milionu kilometrů. S využitím této sítě nabízí datová divize Deutsche Telekomu T-Systems zprostředkování vysokokapacitního připojení k mezinárodním uzlům internetu, pronájem přenosového pásma a také službu terminace hlasových minut. Centrála a hlavní řízení sítě TGN je v německém Frankfurtu. Celkem má TGN devadesát přípojných bodů ve 38 zemích světa.

PragoNet byl založen v roce 1996. V červnu 2000 do firmy vstoupil Deutsche Telekom, který nyní drží 51procentní podíl. V roce 2001 vykázala společnost růst zisku před zdaněním o 23 procent na 17,6 milionu Kč. Firma provozuje více než 240 km optických přenosových tras a poskytuje všechny druhy telekomunikačních služeb. Spolu s T-Systems Czech (dříve Debis Systemhaus) patří do divize T-Systems skupiny Deutsche Telekom.

TOKIO - Největší japonský telefonní operátor Nipppon Telegraph and Telephone Corp. (NTT) vykáže za uplynulý finanční rok jednu z nejvyšších ztrát mezi japonskými firmami. Kvůli mimořádným nákladům a odpisům nezdařených investic v celkové sumě 2,1 bilionu jenů (15,8 miliardy USD) dosáhne ztráta za rok 2001/2002 (duben-březen) asi 865 miliard jenů, oznámila včera NTT.

Odhadovaná ztráta je více než dvojnásobkem toho, co NTT předpovídala původně. Pokud se potvrdí, bude to nejvyšší ztráta mimo finanční sektor v japonské firemní historii. Většina ztráty pochází z odpisů investic mobilní dceřiné firmy NTT DoCoMo. Tato divize vydala na nákupy podílů v jiných mobilních operátorech přes 1,8 bilionu jenů a globální útlum v telekomunikacích znamenal pro tyto investice zkázu. "Nemůžeme rozumně očekávat obnovení jejich hodnoty," řekl podle agentury Reuters šéf DoCoMo Keidži Tačikawa.

Z celkové mimořádné ztráty připadá 1,4 bilionu jenů na odpisy zahraničních investic v době rozsáhlé expanze v zámoří za boomu telekomunikací a internetu. Zbytek tvoří náklady na přesun zaměstnanců do hůře placených míst a na předčasné odchody do důchodu. Analytici odpisy investic ocenili a označili je za otevření prostoru pro zvýšení ziskovosti. Konečné výsledky NTT oznámí v první dekádě května.

SOFIA - Bulharská privatizační agentura včera vyzvala investory, aby do 27. května podali nabídky na 65procentní podíl ve státním telekomunikačním monopolu BTC. Privatizace firmy proběhne formou dvoukolové soutěže přístupné telekomunikačním firmám i finančním investorům. Vítěz soutěže získá rovněž opci na třetí licenci pro GSM.

Bulharská vláda, která si ve firmě ponechá zlatou akcii, sice nestanovila žádnou minimální cenu, chce však prodejem BTC získat nejméně 100 milionů dolarů. Tato částka ilustruje prudký pokles v telekomunikacích od roku 2000, kdy předchozí vláda odmítla nabízených 610 milionu dolarů za 51procentní podíl v BTC a licenci pro provoz mobilních sítí GSM.

Podle analytiků bude prodej BTC, jehož monopol v oblasti pevných linek vyprší v roce 2003, obtížný kvůli současné situaci v telekomunikacích, nízké digitalizaci společnosti a skutečnosti, že si vláda hodlá ponechat zlatou akcii. Řecký telekom OTE sice již dříve naznačil, že by mohl mít o BTC zájem, ale dodal, že počká na přesné podmínky prodeje. Firma začátkem roku v Bulharsku získala druhou licenci pro GSM za 135 milionů dolarů.

Bulharská privatizační agentura minulý týden oznámila, že nabídne k prodeji státní podíly ve více než 1800 firmách. Země, jež je jedním z nejchudších uchazečů o vstup do Evropské unie, hodlá privatizací podniků získat tolik potřebné finanční prostředky.

Bulharská vláda si stanovila zrychlení privatizačního procesu za jednu ze svých priorit. Minulý měsíc Bulharsko, které doposud prodalo zhruba 52,5 procenta státních aktiv za 7,195 miliardy leva (3,23 miliardy dolarů), schválilo nový privatizační zákon, který by měl zajistit transparentnost prodejů.

V letošním roce hodlá vláda privatizací získat zhruba 300 milionů dolarů, které budou použity především na snížení deficitu běžného účtu. Začátkem minulého týdne zahájilo Bulharsko prodej 80 procent akcií v tabákovém monopolu Bulgartabak Holding a 80procentního podílu v největší státní pojišťovně DZI. Stát v současnosti vlastní akcie v 1979 společnostech. Ve 433 firmách drží majoritní podíl, podle agentury by však zhruba stovka těchto společností, především z oblasti energetiky a infrastruktury, měla zůstat ve státních rukou. Privatizaci chce Bulharsko dokončit do začátku roku 1994, kdy by mělo být 95 procent aktiv určených k prodeji v soukromých rukou, napsala agentura Reuters.