Český telekomunikační zákon, na který se čekalo ještě řadu měsíců po uzavření této kapitoly při jednání s EU v roce 1999, převzal většinu ustanovení dvou desítek evropských směrnic v této oblasti. Na jeho základě mohlo dojít k liberalizaci českého telekomunikačního trhu, včetně posléze také k zajištění přenositelnosti čísla a volby operátora. Nemohl však zohlednit novou legislativu, která spatřila světlo světa v EU po roce 1999.
Jejími stěžejními prvky jsou možnost konkurenčních operátorů pronajímat od Českého Telekomu místní linky (tzv. rozvázání místní smyčky) a využívat je také pro nehlasové služby včetně tzv. širokého pásma (linky DSL, pro rychlý internet). Návrh novely zákona obsahující tyto aspekty byl schválena vládou koncem ledna. Evropská komise poukazuje na to, že to mělo být dřív. "Nepředstavovala si Praha ještě relativně nedávno, že vstoupí do EU k 1. lednu 2003, a neříkala, že tomu podřizuje tempo přípravy?" zeptal se ironicky nejmenovaný expert EK.
Zpoždění této novely totiž oddaluje sladění dalších předpisů. EU schválila loni tzv. telekomunikační balíček, rámcovou směrnici a sérii pěti dalších směrnic, které nahrazují dosavadní změť dvou desítek zákonů. Teprve převzetí těchto předpisů do národní legislativy umožňuje odbourat některé povinnosti plynoucí ze starších směrnic. ČR by to mohla udělat okamžitě po vstupu, pokud ovšem bude příslušný zákon platit. Má se jmenovat zákon o elektronických komunikacích a vládě má být podle informací v Bruselu předložen až letos na podzim, takže v platnost bude patrně vstupovat skutečně "ke dni vstupu" (1. května 2004).
"Pro komisi je hlavní, aby všechna legislativa platila po vstupu. Jsme si však vědomi toho, že nesplněné sliby mají vliv na uvažování potenciálních investorů do tohoto sektoru," usoudil zmíněný expert EK. Podotkl, že jednou z příčin zpožďování byly v poslední době organizační změny, zejména přesun telekomunikací na nově zřízené ministerstvo informatiky.
Hlavní výtkou na českou adresu několik let bylo a stále ještě je nedodržování zásad platných pro postavení nezávislého regulátora telekomunikačního trhu. Evropské komisi se hrubě nelíbilo personální propojení mezi vedením Českého Telecomu, Českým telekomunikačním úřadem (ČTU, regulátor) a vládou. Po různých přesunech si ještě loni stěžovala na to, že náměstkyně ministra dopravy a spojů seděla ve vedení Telecomu; je to nepřípustné mimo jiné proto, tvrdila, že podle českého zákona disponuje vláda také nadále určitou výsečí regulačních funkcí.
Ačkoli s novým ministerstvem má EK jen malé zkušenosti a zatím s ním nezahájila dialog, "slyšíme, že na jeho zastoupení ve vedení Telekomu se nic nezměnilo", říkají odborníci v Bruselu. Představují si, že by mělo záhy dojít ke konzultacím, při nichž by se tyto problémy s konečnou platností vyjasnily.
Většina zmíněných potíží se týká v podstatě jen pevných linek, tedy postupné liberalizace té části trhu, kde Český Telekom měl monopolní a má nadále dominantní postavení. EU si je dokonale vědoma obrovského a svobodného rozvoje mobilních sítí v ČR, srovnatelného s EU, rychlého pronikání nehlasových služeb, relativně vysoké míry používání internetu. Výhrady mívá k praktikovaným cenám a požaduje, aby lépe odrážely vynaložené náklady.
Prudká liberalizace telekomunikací v EU v posledním desetiletí prováděná pod taktovkou EK je jedním z velkých úspěchů integrace. Umožnila vytvořit jednotný telekomunikační trh umožňující volnou soutěž ve velmi přesně regulovaných podmínkách. Jedním z hlavních výsledků jsou stále kvalitnější a rozmanitější služby i nižší ceny.
Nejasné výhrady má EK k českému zákonu o elektronickém podpisu, jímž byla převzata příslušná legislativa unie. Poukazuje také na to, že chybí předpis upravující elektronické obchodování (e-commerce, nákupy po internetu). V Bruselu se neví, zda tuto problematiku zahrne zmíněný zákon o elektronických komunikacích.
I tato věc musí být hotova do května příštího roku. Nová unijní legislativa zaskočila Česko také v oblasti poštovních služeb. Zbývá převést a aplikovat směrnici o snížení cenového a hmotnostního limitu poštovních zásilek, na které se nevztahuje liberalizace (trojnásobek základní dopisové sazby, 50 gramů) tohoto sektoru. Je třeba se také rozhodnout, kdo bude v ČR plnit úlohu nezávislého regulátora poštovních služeb. Tím je zatím ministerstvo informatiky, které je ovšem propojeno s Českou poštou; to podle názoru bruselských expertů není čisté a mělo by se to změnit.
NORDEN (Německo) - Přes podmořské kabely z optických vláken se uskuteční 95 procent veškerého mezinárodního telefonického spojení. Tyto nervové provazce globální komunikační sítě jsou však zranitelné - v izolační vrstvě některých kabelů dokonce podle německého deníku Die Welt technici nacházeli úlomky žraločích zubů. Žraloci jsou však jen jednou z příčin přerušených hovorů.
Když byly na konci 80. let na mořské dno položeny první optické kabely, mořští dravci na ně zaútočili zcela nečekaně. Odborníci si dlouho lámali hlavu nad tím, jak je možné, že žraloky přitahují jen skleněné kabely, a nikoli staré dobré koaxiály. Příčinou neodolatelné přitažlivosti se ukázala být magnetická pole kolem optických kabelů, které výrobci opomněli odstínit, přestože jimi byl přiváděn proud k zesilovačům světelných signálů. Jakmile kvůli odclonění začali používat stejně jako u koaxiálních kabelů výztužný kov, počet útoků přece jen poklesl.
Telekomunikační společnosti přesto musejí každou chvíli k poškozeným vodičům vysílat celé flotily opravářů. Na koncové stanici podmořského telefonního vedení v německém Nordenu i dnes zaznamenají až 100 poplašných hlášení denně. Že by byl v Tokiu špatně zastrčený konektor? Nebo přerušila vedení kotva lodi někde u Faerských ostrovů? A nebyl to zase hlodá žralok?
Ke cti žraloků je třeba říci, že mezi příčiny poškození patří rovněž vady materiálu, podmořská zemětřesení, proudění vody, vzdouvání moře a z celých dvou třetin sítě spouštěné z rybářských lodí. Pomoci by údajně měla osvětová kampaň mezinárodního výboru na ochranu podmořských kabelů: "Lovte ryby, ne kabely." Cílovou skupinou kampaně jsou lidé, nikoli žraloci.
"Na zjištění příčiny poškození máme 15 minut," říká vedoucí nordenské ústředny Jürgen Ridder. Protože světelný signál se v místě zlomu jako ozvěna odráží zpět, je možné podle doby jeho putování určit poškozené místo s přesností na několik metrů. Technici mezitím musí přepojit na náhradní trasy.
"Běžně na světě dochází k přerušení kabelů jednou za tři dny. Za rok to činí 120 případů," říká Ove Schmidt z firmy Alcatel, která má na starosti opravy v Severním moři, které je kvůli rybolovu, těžbě ropy, hustotě kabelové sítě a čilému lodnímu provozu nejohroženější oblastí po mořích Dálného Východu. Za poslední rok tu museli vyplouvat k 24 opravám. Nejzranitelnější jsou kabely na místech, kde nejsou zapuštěny do mořského dna, a tam, kde překonávají různé nerovnosti.
HANNOVER - Platy členů vrcholového managementu německé internetové společnosti T-Online International se loni zvýšily asi o 38 procent. Šéfové si vydělali o tolik více přesto, že v roce 2002 musel největší poskytovatel internetových služeb v Evropě propustit řadu zaměstnanců.
Platy pěti nejvyšších ředitelů, včetně odstupného pro jednoho z nich, loni činily celkem 3,2 milionu eur. V předchozím roce si šéfové vydělali 2,3 milionu eur. Společnost sice ve výroční zprávě platy za jednotlivé ředitele neuvedla, akcionáři ale budou mít možnost vyjádřit se k výši platů na květnové valné hromadě.
"Odměny členů správní rady se zvýšily, je to ale jen nepatrný nárůst," řekl v rozhovoru s agenturou Reuters výkonný ředitel firmy Thomas Holtrop. Podle něj bylo největší položkou odstupné pro bývalého ředitele technologické divize, který odešel v roce 2001. Nic bližšího k tomu ale Holtrop neřekl.
V Německu platí od tohoto roku nová pravidla, která upravují zveřejňování platů vrcholového managementu. Nová úprava se však v podnikové sféře setkala se značným odporem. T-Online je zatím v roli pozorovatele a k detailnímu zveřejňování platů jednotlivých ředitelů sáhne podle toho, jak se zachová konkurence.
HANNOVER - Problémová německá telekomunikační skupina MobilCom, která odložila k ledu plány na výstavbu mobilní sítě třetí generace, očekává za loňský rok ztrátu více než 3,2 miliardy eur. Uvedl to v rozhovoru pro agenturu Reuters na veletrhu CeBIT generální ředitel společnosti Thorsten Grenz.
Grenz upřesnil, že za poslední čtvrtletí minulého roku byla ztráta malá, proto celková ztráta za rok 2002 mírně překoná 3,2 miliardy eur zaznamenaných za prvních devět měsíců roku. Potvrdil také, že firma je na dobré cestě vrátit se zpět k provoznímu zisku v první polovině roku tohoto roku. Provozní zisk bude pozitivní i za celý letošní rok.
MobilCom patřil mezi velmi ambiciózní telekomunikační firmy a zaplatil 8,4 miliardy eur za licenci na provozování mobilní sítě třetí generace v Německu. Firma se však později kvůli celkovému oslabení telekomunikačního trhu a vysokému zadlužení dostala do problémů a rozhodla se licenci spolu s částí vystavěné sítě prodat. Za možné zájemce jsou považovány firmy E-Plus a O2 Germany.
Grenz k otázce prodeje licence uvedl, že firma vede předběžné rozhovory se dvěma zájemci a že více detailů poskytne 27. března, kdy také zveřejní oficiální výsledky hospodaření za celý loňský rok. Současně poznamenal, že v zájmu MobilComu není získat co nejvyšší cenu, ale prodat co největší část sítě. Přes 90 procent získané částky dostane firma France Télécom, která vlastní v MobilComu 28,5 procenta a zavázala se, že převezme od od MobilComu závazky v hodnotě sedmi miliard eur, napsala agentura Reuters.
AMSTERDAM - Britský telekomunikační gigant Vodafone zvýšil svůj podíl v nizozemské divizi Libertel na 90,8 procenta z předchozích 83,8 procenta. Nové akcie získal Vodafone na trhu za cenu maximálně 11 eur za akcii, informovala britská společnost.
Největší evropský mobilní operátor v polovině ledna informoval, že hodlá nabídnout za zbývající podíly v divizích ve Švédsku, Nizozemsku a Portugalsku více než dvě miliardy eur. Nabídka Vodafone se týká hlavně švédské firmy Europolitan, nizozemské Libertel a portugalské Telecel, napsala agentura Reuters.
Generální ředitel Vodafone sir Christopher Gent loni slíbil, že firma nebude investovat v nových zemích a zaměří se na zvýšení svého podílu v současných divizích. Na konci listopadu společnost zvýšila podíl v řeckém Panafonu na 63 procent. O dva měsíce později se Vodafonu podařilo zcela ovládnout španělskou divizi, když druhý akcionář, společnost Acciona, se rozhodl uplatnit opci na prodej svého podílu. Vodafone zatím neplánuje další zvýšení podílu v Panafonu nebo v Japan Telecom.
PRAHA - O desítky procent roste každoročně počet domácností, které mají instalovánu digitální telekomunikační přípojku ISDN. Ta umožňuje užití více koncových zařízení najednou. Zatímco do konce roku 1998 Český Telecom zavedl zhruba 16 000 kanálů ISDN, na konci roku 2002 to bylo již 389 000 kanálů. Jen v posledním roce tak počet přípojek vzrostl o téměř 50 procent, vyplývá ze sdělení Telecomu.
Rozvoj ISDN souvisí podle analytika Wood&Company Jana Slabého s vývojem internetu a obecně datových služeb. "Z výsledku jednotlivých operátorů je patrný rostoucí zájem o tyto služby a tomu odpovídá i rostoucí zájem o využívání ISDN technologie," vysvětlil.
Podle některých odborníků by další růst počtu uživatelů ISDN mohla zbrzdit nastupující technologie ADSL, která umožňuje vysokorychlostní přístup na internet z běžné telefonní linky a souběžně možnost normálně telefonovat. Telecom podle mluvčího Vladana Crhy nabídku ISDN stále rozvíjí a připravuje nové produktové nabídky založené právě na této technologii.
Telecom má při budování ISDN linek dominantní postavení na trhu. Službu nabízí ještě například alternativní operátor GTS. Telecom v současnosti nabízí zřízení dvoukanálové ISDN linky za zhruba 4000 Kč podle zvoleného cenového programu a měsíční paušál od 599 Kč. Ten obsahuje kredit hovorného 100 Kč. GTS nabízí služby ISDN za zhruba za stejné ceny.
Technologie ISDN umožňuje poskytování nejmodernějších telekomunikačních služeb, včetně rychlých přenosů dat, přenosů statického i pohyblivého obrazu a rychlého přenosu dokumentů. Minimálně dvoukanálová přípojka umožňuje využití více zařízení najednou, například současný přístup k internetu a využívání telefonu nebo faxu. Spojení se v síti euroISDN vytvoří během dvou sekund a veškerá komunikace probíhá bez zpoždění a přerušení, protože síť garantuje příslušnou přenosovou rychlost.
