Telekomunikační válka: Paegas odstřihnul svého konkurenta

  • 10
Mobilní operátor RadioMobil a pevný operátor GTS se nemohou dohodnout na tom, jak vysoké propojovací poplatky si navzájem mají platit. RadioMobil proto na celý minulý týden odpojil GTS od své sítě Paegas. Spory mezi českými operátory tak nabírají nových obrátek – protože ČTÚ ani ministerstvo dopravy nejsou schopné spory řešit, berou operátoři „právo“ do svých rukou a problémy s konkurencí řeší neplacením propojovacích poplatků a odstřiháváním sítí.

Pravý Kocourkov připomínají české telekomunikace. Pevní i mobilní operátoři se již více než rok a půl přou o výši poplatků, které by si navzájem měli platit za propojení sítí a spojování hovorů mezi nimi (více o propojovacích poplatcích najdete v tomto článku). Zatím ještě nikdy se nedohodli, a tak vždy musel maximální výši těchto poplatků stanovit Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Jenže s těmito cenovými rozhodnutími není spokojen ani jeden z operátorů, kterých se týká. A nikomu se příliš nechce těmito rozhodnutími řídit. Operátoři si proto přestávají platit za poskytované služby (propojení), byť musí, a odpojují své sítě, byť to dělat nesmí.

Rozhodnutí ČTÚ vlastně nikoho nezajímají

Každé cenové rozhodnutí, které ČTÚ vydá, je pro operátory závazné. Nicméně ČTÚ je našim operátorům spíše pro legraci, protože se těmi jeho rozhodnutími, se kterými zásadně nesouhlasí, odmítají řídit. Zvláště pokud by podle nich měli platit více, než se jim zdá rozumné. Český Telecom již v létě loňského roku do české liberalizace telekomunikací přinesl nový prvek – než aby platil propojovací poplatky, které se mu zdají příliš vysoké, radši nezaplatí vůbec s tím, že v budoucnu se zřejmě poplatky sníží a budou platit zpětně. Takže výsledkem by v takovém případě bylo, že Telecom by sice dlužil obrovské částky, ale po stanovení nové výše poplatků a jejich zpětnému použití by se tento obnos smrskl ze stamilionů na desítky milionů, které by poté bez problémů doplatil.

Jednou z prvních obětí této taktiky se stal RadioMobil, na kterém Telecom údajně takto ušetřil několik stamilionů korun (hovořilo se o nezaplacených 750 milionech do listopadu loňského roku). RadioMobil měl v takovém případě na výběr z několika možností – Český Telecom zažalovat u soudu (jde o příliš zdlouhavé řešení), podat na něj stížnost k ČTÚ (předpokládá se, že ten doporučí, ať se společnosti soudí), se situací se smířit anebo přestat spojovat hovory ze sítě Českého Telecomu do sítě Paegas. Jenže tím by RadioMobil poškodil především své klienty, kteří by navíc mohli houfně začít přecházet k Eurotelu, se kterým by takové problémy neměli (k propojovacímu konfliktu mezi Eurotelem a Českým Telecomem nikdy nedošlo). Navíc ČTÚ již v minulosti operátorům zakázal přerušení propojení sítí kvůli tomu, že jedna strana za propojení neplatí.

Jenže co není možné udělat Českému Telecomu, je možné udělat menšímu operátorovi. Další společností, která RadioMobilu přestala platit za propojení, je GTS. RadioMobil proto příliš neváhal a minulé pondělí GTS od sítě Paegas odpojil – nespojoval žádný hovor ze sítě GTS na telefonní čísla v síti Paegas. Jednalo se ovšem pouze o hovory, které šly přes fyzický propojovací bod mezi sítěmi. GTS všechny hovory do sítě Paegas přesměrovala přes jiného operátora, takže zákazníci se na mobily dovolali. Klienti obou společností tak nepoznali, že mezi oběma operátory zuří neúprosná bitva. Právníci obou operátorů zato měli plné ruce a hlavy práce. GTS i RadioMobil podali na konkurenční společnost stížnost k ČTÚ. GTS zvažuje, že zažaluje RadioMobil i o náhradu škody (směrování hovorů přes jiného operátora vyjde GTS zřejmě dráž, než kolik inkasuje od zákazníků). V pátek odpoledne ČTÚ podle předpokladů nařídil RadioMobilu, ať propojení obnoví.

O peníze jde až v první řadě

Ve sporu obou společností jde přitom o zdánlivou banalitu – 37,6 milionů korun (obrat GTS byl předloni 1,2 mld., RadioMobilu 17,2 mld. korun). Tento drobný spor ale může být precedentní pro stejnou při RadioMobilu a Českého Telecomu, kde už jde o miliardy. Pokud nyní vyhraje GTS, vyhraje zřejmě i Český Telecom. A to by pro RadioMobil znamenalo, že za rok 2001 může inkasovat přibližně o tři miliardy méně, než předpokládal.

Podle většiny telekomunikačních operátorů téměř za všechny problémy, které vznikají v souvislosti s propojovacími poplatky, může špatný telekomunikační zákon a pomalé rozhodování ČTÚ. Konkrétně RadioMobil a GTS mají platnou smlouvu o propojení sítí. Její součástí je i dodatek, ve kterém se stanoví ceny za propojení. Ta ovšem byla dohodnutá jenom do konce roku 2000. Ve smlouvě se oba operátoři zavázali, že se do doby, než skončí platnost starých cen, pokusí dohodnout. A kdyby to náhodou nestihli, tak se cena stanoví zpětně od 1. 1. 2001.

Přelom roku 2000 zaměstnával všechny operátory dohadováním se s Českým Telecomem o propojovacích poplatcích za hovory do jeho sítě. O ceny za hovory do mobilních sítí se staral jenom málokdo, protože se předpokládalo, že až ČTÚ rychle vyřeší spory pevných operátorů, stanoví i maximální propojovací cenu za hovory na mobily. Jenže náš regulátor si s rozhodnutími dával načas a o těchto cenách rozhodl až na konci listopadu.

Podle dodatku ke smlouvě o propojení mezi GTS a RadioMobilem si oba operátoři měli platit až do dohody o nových cenách cenu starou, konkrétně 7,15 Kč za minutu. Podobné smlouvy mají i ostatní operátoři. To GTS víceméně dodržovala – za prvních šest měsíců roku 2001 poctivě platila. V červnu ale byl jedním z iniciátorů stížnosti k ČTÚ na výši propojovacích poplatků do mobilních sítí a za červenec a srpen RadioMobilu nezaplatila vůbec nic. V září GTS zaplatila i za předchozí dva měsíce. Jenže v říjnu a listopadu opět nezaplatila ani korunu. Mezi RadioMobilem a GTS probíhala čilá korespondence, když mezitím ČTÚ vydal cenové rozhodnutí (09/PROP/2001), ve kterém stanovil výši propojovacích poplatků za hovory do mobilních sítí.

GTS proto 11. prosince oznámila RadioMobilu, že propojovací poplatek ve výši 3,66 Kč za minutu, kterou stanovil ČTÚ, považuje za novou cenu, která má podle smlouvy o propojení mezi RadioMobilem a GTS platit zpětně od 1. 1. 2001. A současně požádala RadioMobil, ať zaplatí 37,6 milionů korun, které podle vlastních přepočtů GTS zaplatila od začátku roku navíc. Kdyby RadioMobil souhlasil s cenou 3,66 Kč za minutu a požadavek GTS uznal, musel by takto ustoupit i Českému Telecomu (podle telekomunikačního zákona musí operátoři nabízet všem svým konkurentům stejné podmínky a ceny za propojení). Proto právníci RadioMobilu upozornili 17. prosince GTS, že podle platné propojovací smlouvy se musí obě společnosti na nové ceně dohodnout – a tuto dohodu podle nich cenové rozhodnutí nenahrazuje. A aby dodali svým slovům váhu, tak vyzvali GTS k zaplacení dlužné částky vypočítané podle staré (a podle smlouvy zřejmě dosud platné) propojovací ceny. V opačném případě hodlal RadioMobil GTS odpojit od sítě Paegas (byť to udělat nesmí, jak jsme psali již výše).

Protože obě společnosti trvaly na svých stanoviscích, nevedla jednání k žádnému závěru. GTS neplatila vůbec nic s tím, že podle jejího názoru je dlužníkem RadioMobil, a proto tento dluh bude odečítat od částky, kterou měla GTS zaplatit RadioMobilu. RadioMobilu došla 25. ledna tohoto roku trpělivost a požádal ČTÚ, ať přikáže GTS zaplatit dlužné poplatky ve výši 25,5 milionu korun. ČTÚ o tom zatím nerozhodl.

Zpackaná liberalizace

V českých telekomunikacích platí zajímavý paradox. Samotná liberalizace telekomunikačního trhu pro zákazníky vlastně pořádně nefunguje. Naopak na trhu propojení, kde by podle telekomunikačního zákona měla vládnout tuhá regulace pod dozorem silného regulátora (ČTÚ), panuje spíše bezvládí, kdy platí zákony silnějšího. Alternativní i mobilní operátoři neoficiálně naprosto otevřeně přiznávají, že telekomunikacím neomezeně vládne Český Telecom. Představa, že by snad mohl přijít o telekomunikační licenci, zvláště před privatizací, se neobjevuje zřejmě ani v nejbujnějších snech jestřábů mezi představiteli alternativních operátorů. Toto chování mu umožňuje naprosto děravý telekomunikační zákon (151/2000 Sb.), který vyžaduje urychlenou novelizaci.

Současný zákon totiž nedává příliš pravomocí Českému telekomunikačnímu úřadu – ten sporům mezi operátory často jenom přihlíží, přestože by je logicky měl řešit a pokud možno jim zabraňovat. Všichni operátoři si také velmi stěžují na to, že ČTÚ všechna rozhodnutí trvají příliš dlouho. Zapomínají ovšem dodat, že kdyby se snad náhodou v řadách zaměstnanců úřadu objevil někdo schopnější a rychlejší než jeho kolegové, tak se o něj budou přetahovat ještě zuřivěji než o výši propojovacích poplatků.