Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Telekomunikace v České republice - situace a stav

aktualizováno 
Článek je rekapitulací stavu telekomunikací v ČR od Sametové revoluce do Bojkotu Telecomu.

Během celé akce Internet proti monopolu jsem nesčíselněkrát narazil na to, že velká část lidí nezná, nebo si do důsledků neuvědomuje stav telekomunikačního sektoru v České republice a především pak pozici SPT Telecom. Proto vznikl tento článek - je rekapitulací stavu telekomunikací v ČR od Sametové revoluce do Bojkotu Telecomu. Měl by vám přiblížit a osvětlit nejčastější chyby a omyly, jichž se dopouští mnozí teoretici přestavby telekomunikací, kterých se během IPM urodilo nepočítaně a z nichž ne každý přesně ví, o čem tak přesvědčivě hovoří.

Telekomunikace v roce 1990 představovaly telekomunikační síť Správy pošt a telekomunikací - pozdějšího SPT Telecom. Tato síť byla v dezolátním stavu - naprostou většinu jejích tras představovaly měděné kabely a zoufale zastaralé analogové ústředny, z nichž ty nejstarší měly již čtyřicet křížků a nebylo daleko právě moje tvrzení, že některé hovory přenášely ještě pro Hitlera.

Je třeba si uvědomit, že většina těchto ústředen a techniky nepředstavovala výrobky západní provenience, ale výrobky RVHP - tedy východního bloku. Maďarské a polské ústředny a síťové prvky byly již v roce 1990 beznadějně zastaralé oproti západnímu průměru. Je také třeba mít na paměti, že telekomunikační síť velmi výrazně trpěla špatnou organizací a strukturou - byla místa, kde se na telefony čekalo dvacet let a v jiných neprioritních oblastech bylo telefonů nadbytek. ČR představovala zemi s jedním z nejvyšších počtů nevyřízených žádostí o přidělení telefonní stanice.

Vláda si se systematickým řešením telekomunikační problematiky dala poměrně načas. Zatímco ve vyspělém světě patří konsolidace a rozvoj telekomunikací k prioritě číslo jedna, u nás se teprve po dvou letech začalo něco dít v době, kdy vláda vydala svoje resumé představ a tyto představy započla aplikovat.

Součástí těchto představ byla privatizace SPT Telecom jako jediného provozovatele obecně dostupných telekomunikačních sítí. Vzhledem k tomu, že v té době vláda představovaná Václavem Klausem a Karlem Dybou, tehdejšími špičkami ODS, horovala pro prodej podílů podniků do soukromých rukou - a to pokud možno zahraničních, byla při privatizaci Telecomu zamítnuta "česká cesta" - tedy privatizace Telecomu do českých rukou, kdy nutné investice by dodaly tehdy ještě investičně ochotné české banky.

Olšanský hradTato cesta padla - ze všech nabídek byl zvolen TelSource, tedy společný podnik PTT Holandsko a Swisscomm Švýcarsko. Paradoxem je, že český stát v touze po urychlené privatizaci Telecomu předal vlajkovou loď informačního průmyslu do rukou dvou státních firem - na PTT Holandsko i Swisscomu má totiž majoritní podíl stát a tyto dvě firmy patří mezi největší konzervativce telekomunikací v Evropě.

Privatizace SPT Telecom nebyla jednoduchou záležitostí. Spor o volbu mezi českou cestou a "strategickým partnerem" zaměstnával vládu poměrně dlouho, než tehdejší šéf privatizace Karel Dyba podle legendy prohlásil, že pokud nebude vybrán "strategický partner", tak se oběsí. Vláda tehdy dala přednost zahraničnímu partnerovi před vidinou pohupující se Dybovy mrtvoly ve Strakově akademii. Tím bylo rozhodnuto. Škoda?

Zajímavých je ovšem několik detailů, jež jsou pro další dění podstatné. Všechny tyto detaily vedou k jednomu muži, protože poté, co klíčová rozhodnutí opustila jeho pracovnu, bylo již všemu jinak.

Především vláda původně nezamýšlela udělit SPT Telecom exklusivitu v tak velkém rozsahu - monopol měl mít na mezinárodní a meziměstská spojení, místní hovory měly být plně liberalizované. Jasně to vyplývá z v usnesení vlády č. 428 z 10/6 1994, kde se říká "Akciové společnosti SPT Telecom bude do konce roku 2000 poskytnuta exklusivita na provozování meziměstských a mezinárodních telefonních služeb." V jasném protikladu proti tomu stojí Pověření pro SPT Telecom vydané Karlem Dybou, kde se říká, že "nebudou vydána nová pověření na poskytování místní telefonní služby...". Cítíte ten rozdíl? V rozporu s vládním usnesením najednou Dyba souhlasí s exklusivitou i v místních telefonních službách, jako by předchozí vládní usnesení byl cár papíru vhodný ne vytření...

Existence monopolu byla opírána o nutnost zajištění základních služeb obecně dostupných - odtud strategie "telefonu pro babičku v Horní - Dolní." Aby na sebe některý z investorů vzal tento závazek, rozhodla se vláda udělit mu "investiční klid" - tedy monopol do 31.12.2000 na veškeré telefonní služby s výjimkou vymezených lokalit pro pilotní projekty místního telefonní spojení jiných firem.

Zda bylo toto řešení moudré, si nedovolím usoudit ani já a je nesprávné dělat soudy dříve, než za deset let. Je třeba si uvědomit, že nutnost obecné dostupnosti služeb, kterou SPT Telecom ukládá zákon, znamená opravdu mít telefony všude, kde je někdo vyžaduje - tedy i v horské vesničce, kam se potáhnou radiem nebo kladem za několik milionů korun. Monopol má zde své opodstatnění, protože Telecom vybuduje svojí síť dříve, než na trh budou puštěni konkurenti. Konkurenti se totiž nebudou zajímat o babičku v podkrkonoší, ale především o firmy a rozvoj jejich infrastrukutry bude tedy mnohem rychlejší, protože velké a lukrativní firmy se koncentrují ve velkých městech a ty je poměrně jednoduché propojit.

Varianta udělení monopolu je obecně obvyklá - existovala v USA pro AT&T, v Německu i ve Francii, prostě všude. Všude také intenzivní investice státního operátora do infrastruktury probíhaly o několik let dříve a v zemích EU skončil monopol státních operátorů k 1.1.1998. Je tedy spravedlivé poznamenat, že v tomto se česká praxe od zahraničních zvyklostí nelišila. Je ale také dobré poznamenat, že postupem času se ukázala nepřesvědčivost nezbytnosti monopolu. To ale v roce 1994 mohl tušit jen málokdo a první tyto postřehy byly zřejmé v roce 1996, kdy Evropa začala diskutovat o telekomunikacích zítřka a v plné nahotě se projevila neschopnost státních operátorů reagovat.

U monopolu ovšem ještě zůstaneme, jakkoliv jeho opodstatnění a zkušenosti s ním věcí debaty.

Krajně spekulativní je i smlouva mezi TelSource, Fondem národního majetku (majitelem velké části SPT Telecom) a SPT Telecom. Tato smlouva nebyla nikdy odtajněna a sama veřejnost se o její obsah nikdy nezajímala. Velká část jejího textu se dostala do rukou Ondřeji Neffovi i mně a byla uveřejněna na Neviditelném psovi i Mobil serveru (text smlouvy je zde). Nikdy se nám ale nepodařilo zjistit, co bylo obsahem dodatků, na něž se smlouva odvolává a které zůstávají tajné. Již podle obsahu nám známých částí smlouvy je ovšem zřejmé, že smlouva byla pro TelSource nadmíru lukrativní.

TelSource totiž nekoupil 27 procent SPT Telecom, on je převzal! Zatímco v Polsku peníze získané odprodejem části státního podílu padly do státní kasy a štupoval se s těmito penězi rozpočet, TelSource dohodnutou sumu zaplatil do SPT Telecom - tedy do firmy, v níž kupoval podíl. Tyto peníze se navíc snad nikdy nepoužily a podle dostupných informací leží na účtech, přičemž se původně předpokládalo, že peníze budou použity pro budování infrastruktury.

Tento fakt je třeba mít na paměti nyní, když se Telecom při zvyšování cen ohání nutností umořovat úvěry. Čeští občané tak holandsko-švýcarské firmě splácejí její investici. Opravdu groteskní situace, ale abychom byli spravedliví, Telecom každý rok do sítě investoval gigantickou sumu několika desítek miliard Kč.

Svatoslav Novák
Generální ředitel SPT Telecom Svatoslav Novák. Momentálně mu jde po hlavě ministr dopravy a spojů Antonín Peltrám, což je jistě nepříjemné...

TelSource se také jako minoritní akcionář dostal do nesmírně výhodných pozic - ve většině rozhodujících orgánech SPT Telecom dostal většinu křesel - v provozním výboru fakticky rozhodujícím o cenách má tři křesla z pěti. Je hezké, že generálním ředitelem Telecomu je Čech, ale Svatoslav Novák přezdívaný Geniální matematik je pouhou loutkou; faktická moc spadá na jeho zástupce Bessela Koka, což opravdu není české jméno.

Po zvážení všech těchto známých skutečností a na základě mi známé části smlouvy mezi TelSource, FNM a Telecomem musím konstatovat, že Hutka měl pravdu, když na adresu Karla Dyby prohlásil "Nemyslím si, že z toho něco měl, ale vypadá to, jako když měl." Jenže zatímco Hutka tak prohlásil v souvislosti s rozšustrováním majetku SSM, já tak činím vzhledem k dění okolo SPT Telecom.

A nejsem sám, kdo si to myslí - vloni jediné Lidové noviny našli odvahu přetřásat skandál s údajným 200 milionovým úplatkem pro ODS, jenž na švýcarské konto měl složit TelSource. V době gigantických reklamních kampaní ODS a alergické reakce Václava Klause na jakoukoliv otázku ohledně SPT Telecom je tato úplatkářská varianta stále pravděpodobná.

Součástí Smlouvy je také dohoda o zvyšování cen - Telecom není oprávněn zvýšit ceny v průměru o více než čtyři procenta a zároveň je zavázán k "rebalancingu" - tedy k odstranění dotování cen místních hovorů z hovorů mezinárodních. Součástí smlouvy je i tarifní formule, která na dvaceti sedmi stranách podrobně vypočítává, jak se dojde k tomu, kterak cenu navýšiti. Dlužno podotknout, že tarifní formule je natolik elastická, že do čtyřprocentního zvýšení lze vměstnat ledasco a to je ještě třeba přihlédnout k možné manipulaci a odpočtu s inflací.

Dalším důležitým argumentem pro vstup strategického partnera mělo být know-how, jež TelSource měl do SPT Telecom vložit. Zde již výsledek známe - totální krach a propad této myšlenky je evidentní. Know-how totiž nelze zaměnit s kilometry optických kabelů položených do země, ani s počtem připojených stanic. To je pouze otázka peněz zaplatit externí dodavatele a firmy. Know-how se mělo primárně projevit tam, kde se nejvíce čekalo a kde se dodnes čeká marně. Mělo se projevit v oblasti billingu, tedy účtování, v oblasti customer care - tedy péče o zákazníky. Zatímco natáhnout dva palce tlustý optický kabel mezi Prahou a Brnem si žádá vulgárně řečeno pár bagrů a hromadu peněz na kopáče, naučit desetiletím reálného socialismu cepované úředníky chovat se k zákazníkům jako k zákazníkům je právě to know-how, které se nedá koupit. Zde se skutečně předpokládá, že přijedou specialisté od strategického partnera a zahájí roční ozdravný program. Nestalo se tak - patrně i proto, že služby zákazníkům v PTT Holandsko jsou tradičně na mizerné úrovni.

Další věcí je účtování - i zde se měl SPT Telecom do učit ať již do kvality, tak co do postupu vůči neplatičům, nebo obecně co do kontaktu se zákazníky. Reklamace - další černý bod. Telecom dodnes odstraňuje reklamace v době několika dní, namísto požadovaných hodin. A to je právě otázka know-how, nikoliv technologie a zvoleného dodavatele. Zde TelSource prohrál na plné čáře a nesplnil naděje, které se do něj vkládaly a dodnes ve všech těchto aspektech SPT Telecom hoří jako papír.

Zde jsem v krátkosti vylíčil hlavní důvody, proč vstup strategického partnera nepovažuji pro SPT Telecom ani pro tuto zem za šťastný. Nyní se ale podívejme, co pro nás ze současného stavu vyplývá.

Především - monopol SPT Telecom je definován vládní smlouvou stvrzenou nejvyššími úředníky této země. Ač by se prokázalo, že ji podepsali neoprávněně, úplatně či jakkoliv jinak, zrušitkové smlouvy po takové době zavání skandálem už proto, že v roce 1948 se tomuto aktu říkalo znárodnění. Rating republiky by šel ještě níže, než je, investoři by měli další dobrý důvod, proč se republice vyhnout. Proto nelze monopol SPT Telecom zrušit jednostranně.

Lze to samozřejmě učinit dohodou, kdy SPT Telecom výměnou za úlevu v povinnostech, jež beztak nedokáže splnit dá jeden rok svého monopolního postavení. Tato varianta je vcelku průchozí pro SPT Telecom a často se o ní hovoří. Telecomu totiž ušetří gigantické investice a přitom mu příliš neublíží. Proč?

Neexistuje totiž telekomunikační zákon, jenž by jasně definoval principy a fungování telekomunikačního trhu. Tento zákon by jasně měl stanovit pozici a postavení regulátora trhu dohlížejícího na propojovací poplatky, měl by také stanovit práva a povinnosti každého subjektu podnikajícího v telefonii a měl by stanovit pravidla, podle nichž by podnikatelský subjekt mohl na trh telefonie vstoupit. Nic z toho není a tak například ani Aliatel, jenž je v budování infrastrukuty nejdále, neví, zda bude hlasové služby poskytovat, protože se mu to možná ani nevyplatí.

Tento zákon je bezpodmínečně nutný proto, aby se firmy mohly rozhodnout, zda zde budou potřebné desítky miliard korun investovat - to není jako postavit si lisovnu plastových hraček. Bez tohoto zákona je nemyslitelné, aby liberalizace trhu započala - džin by totiž unikl z lahve. SPT Telecom by nebyl vázán předpisy a netlačila by ho konkurence, která by neexistovala. Tento zákon je základ všeho!

Jak jsem řekl, tento zákon neexistuje. Ještě minulý parlament jej počátkem roku 1998 začal projednávat (Návrh znění telekomunikačního zákona předloženého 20. ledna 1998), ale tento zákon měl svoje velká ALE - patrně i proto, že poslanec Zíma, který se na jeho tvorbě výrazně podílel, sedí v dozorčí radě SPT Telecom. Zákon zapadl v zapomnění a když jsem byl minulý týden v parlamentu, díval jsem se na rozpis projednávání zákonů - projednávání telekomunikačního zákona se předpokládá na červen roku 1999. To znamená, že k jeho schválení by mělo dojít počátkem roku 2000 a tedy jeho platnost by byla patrně od 1.1.2001 či v nejlepším případě od 1.6.2000 - tedy půl roku před koncem monopolu SPT Telecom.

Je tedy naprosto nesmyslné horovat pro zrušení monopolu SPT Telecom v okamžiku, kdy si ani nejsme jisti, zda bude existovat telekomunikační zákon, který dá šanci využít toto zrušení. Naopak možná bude výhodnější vyždímat z Telecomu maximum investic a donutit ho splnit veškerá kritéria. Pokud tedy někdo hodlá hlásat zrušení monopolu, musí také jedním dechem postrčit projednávání telekomunikačního zákona na začátek příštího roku tak, aby mohl být do poloviny roku schválen. Teprve tehdy by bylo myslitelné, že by v roku 2000 vstoupil na trh alternativní operátor, byť z počátku jen v několika městech.

Znovu a znovu zdůrazňuji, že bez dobrého telekomunikačního zákona se snaha liberalizovat trh mine účinkem a snadno se změní v tragédii.

Proč by bylo velmi vhodné mít fungující telekomunikační zákon? V současné době se totiž chystá několik projektů transevrospkých datových dálnic, tedy vysokorychlostních páteřních sítí určených pro přenos hlasů a dat. Tyto sítě by měly tvořit celoevropskou páteř přenosu dat a pro státy, jimiž by procházely, by se staly tímtéž, čím byly karavanní stezky ve středověku či ropovody v koncem tohoto století. Jenže bez tohoto zákona jsme vyloučeni z úvah o tom, zda tu veliké světové aliance začnou takovéto kabely klást a tyto společnosti půjdou do Polska či Maďarska, jako ostatně vždy. Škoda - ale dá se napravit, ještě je rok času!

Na závěr je třeba zdůraznit, že telekomunikační trh v ČR se bude muset přizpůsobit evropské legislativě. Ta ukládá jedno ochranářské opatření, jež stojí za to si zapamatovat - ceny místních hovorů nesmějí být dotovány z horovů meziměstských a mezinárodních. Tím se sice chrání loklální operátoři, ale na druhou stranu to zabraňuje telekomunikačnímu boomu známému z USA. A tato direktiva je směrodatná i pro Českou republiku a SPT Telecom, pokud do Evropy stále směřujeme, byť s Kavanem na špici (nikoliv naraženým).


Toliko jsem ve stručnosti letem světem nastínil situaci na telekomunikačním trhu v republice a pozici SPT Telecom, TelSource i vlády. Jak vidno, situace není tak jednoduchá, jak se ji ve fabulacích mnozí nadšenci pokoušejí předkládat. Je mnohem složitější a ani těchto pár stran nepostihlo aspekty do hloubky, nýbrž jen ty nejdůležitější hybné momenty. Přesto by již mělo být jasno, proč ani já, ani IPM tolik netrváme na demonopolizaci SPT Telecom, ale proč jsme se naopak rozhodli tlačit na urychlené projednání telekomunikačního zákona. Jednu věc jsem také nezmínil - počátkem prosince zasedá valná hromada SPT Telecom. Nedávno bylo zvoleno prezidium Fondu národního majektu a do jeho čela by měl brzy dosednout nový předseda. Ten by zastupoval stát z pozice 51 procentntního akcionáře v jednání SPT Telecom. Kdo to bude? To bude velmi důležitá otázka a ještě důležitější odpověď...

Autor:




Nejčtenější

Ilustrační snímek
ČTÚ smetl ze stolu žádosti virtuálů. Roaming je pro ně noční můrou

Již v průběhu května obdržel Český telekomunikační úřad od tří virtuálních operátorů žádosti o povolení účtovat příplatek k roamingu. Virtuálové bez vlastní...  celý článek

Soyes 6S
Nejmenší „iPhony“ na světě můžete mít za 1 300 korun

Kopie iPhonů nejsou žádnou novinkou, v čínských e-shopech jich najdeme desítky více či méně povedených. Mezi ty minimálně zajímavé patří mini smartphony Soyes....  celý článek

Google Pixel 2 od HTC.
Pixel 2 na prvním obrázku. Vypadá to na hodně konzervativní přístroj

Letos se dočkáme druhé generace smartphonů Pixel od Googlu. Základní model některými vlastnostmi možná nepříjemně překvapí. Jinak bude ze staré školy.  celý článek

Během letu si chtěl natočit vedle letící letadlo, telefonu mu ovšem vypadl z...
Samsung mu vypadl z letícího letadla a nerozbil se

Může smartphone přežít pád ze 300 metrů, když i náraz z jen půlmetrové výšky mívá často fatální následky? Někdy zjevně ano. Třeba jeden tři roky starý Samsung...  celý článek

Nokia 8
Nejlepší Nokia 8 má skvělý výkon a je to první „obojíčkový“ smartphone

Nový vlastník značky Nokia konečně představil svůj top model. Novinka s označením 8 je špičkový smartphone, který ctí tradice. Nemá displej přes celé čelo, ale...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační snímek
O2 zrychluje datové přenosy. V Praze je prý nejrychlejším operátorem

Výstavba nových vysílačů, navýšení kapacity sítě i využívání více kapacitních vrstev najednou umožnilo společnosti O2 docílit vyšší průměrné rychlosti 4G LTE....  celý článek

T-Mobile láká na jedinečné tarify na míru
T-Mobile sliboval tarify na míru. Věrným zákazníkům ale nic extra nedal

„Prodloužením smlouvy ušetříte,“ hlásá banner na webu T-Mobilu pod přehledem aktuálně nabízených tarifů. Láká jím na jedinečné tarify na míru, které si prý...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Operátora O2 zlobil mobilní internet. Zpomaloval se a vypadával

Na problémy s mobilním internetovým připojením upozorňovali uživatelé operátora na jeho facebookových stránkách. Připojení bylo několik hodin nestabilní,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.