Budeme-li se snažit skutečně objektivně porovnávat mobilní telefony nejnižších kategorií s modely nabitými posledními technologickými výkřiky, zjistíme pouze dva podstatné rozdíly. Dražší přístroje nabídnou podporu rychlejšího přenosu dat GPRS, popřípadě HSCSD a především řešení komunikace s ostatními koncovými zařízeními. U low-endů totiž už z jejich samotného principu nenajdete infraport ani Bluetooth. Podívejme se proto na tyto stále ještě nadstandardní prvky výbavy trochu podrobněji.
IrDa
Myšlenku implementace infračerveného portu do mobilního telefonu přinesla jako první před čtyřmi lety Nokia. Ve svém revolučním modelu 6110, od jehož uvedení se ostatně mnoho nezměnilo, ukázala další směr vývoje tohoto odvětví spotřební elektroniky. Přestože většina uživatelů byla zpočátku k bezdrátovému způsobu komunikace poněkud skeptická, protože nabízela přeci jen dost omezené využití, zvolený trend se posléze ukázal jako úspěšný. Po vyvinutí infračerveného rozhraní druhé generace, přinášejícího především rychlejší datový přenos, začala éra bezdrátové komunikace. Sáhli po ní totiž také ostatní výrobci mobilů a osadili je do svých vlajkových modelů. Pravda, našly se i výjimky, ale ti IrDa pohrdají dodnes. Vzniká proto otázka, zdali jde o účelové ignorování komfortu uživatelů nebo neschopnost vývojářů toto rozhraní implementovat. Jako typický příklad tohoto trendu jmenujme Alcatel a s určitým odstupem Motorolu, která ho nasazuje pouze do vybraných modelů.
Nepředbíhejme ale skutečnostem a vraťme se na okamžik zpět k Nokii 6110, popřípadě odvozené 6150, na něž dosud nedají mnozí uživatelé dopustit. Jejich infračervené porty slouží především k odesílání vizitek, zjednodušeně řečeno tedy záznamů v telefonním seznamu, událostí zaznamenaných v kalendáři a hraní hada "po síti" na dvou mobilech současně. Výrobce sice původně počítal také s možností tisku jednotlivých záznamů, ale tato myšlenka narazila na technické překážky. V roce 1997 totiž na našem trhu nebyly tiskárny disponující infračerveným rozhraním a když na to přijde, tak je ani dnes běžně nepořídíme, tentokráte zase kvůli vyšší ceně. Komfortem bezdrátového přenosu jsou vybaveny především modely určené pro použití ve firmách, domácí uživatel tedy na přímý tisk například ze svého organizéru může rovnou zapomenout.
Velký pokrok znamenalo definování standardu IrDa,jenž sjednocuje komunikaci mezi jednotlivými mobilními zařízeními. Vezmeme-li to ryze z uživatelského pohledu, k základním vlastnostem přibyla možnost datového přenosu a výměna vizitek mezi různými výrobci. Výrazně se také usnadnila komunikace s osobními organizéry. Pro vzdálené odesílání či přijímání textových zpráv a přístup k telefonnímu seznamu totiž nepotřebujete jako u Nokie 6110/6150 speciální, zpravidla těžko dostupný ovladač, ale vystačíte si se standardní softwarovou výbavou.
Jisté problémy způsobilo některým výrobcům zavedení technologií rychlých datových přenosů. Kupříkladu těsně před uvedením Siemense S40 (původně Bosche 1886) se ukázalo, že firmware telefonu je nedodělaný a nedokáže přenášet rychlá data infračerveným portem požadovanou rychlostí. Zřejmě kvůli jeho špatné koncepci bylo nutné sáhnout k razantnějším programátorským úpravám. Jiné vysvětlení totiž v žádném případě nedokáže ospravedlnit více než půlroční zpoždění nové, již správně fungující verze .
Samozřejmě, že jako každá technologie, má i infračervený přenos svá omezení. Vysílač i přijímač jsou úzce směrové, oba přístroje tedy musíte mít namířeny proti sobě, a vzhledem k nízkému vysílacímu výkonu má i omezený dosah. Příslušný standard sice definuje bezchybnost přenosu do vzdálenosti jednoho metru, ale v praxi zjistíte, že přenosu dosáhnete i na více než dvojnásobku této hodnoty. Na druhou stranu zde odpadají problémy s bezpečností. Pokud nemáte zrovna profesionální špionážní zařízení, tak jen těžko nepozorovaně získáte data posílaná mezi dvěma nedaleko sebe umístěnými přístroji. Proto jsou komunikační protokoly relativně jednoduché a neřeší složité šifrování ani vzájemnou autorizaci zařízení.
Obecné vlastnosti:
- odesílání/přijímání vizitek
- datové přenosy (kromě Nokie 6110/6150)
- maximální vzdálenost přístrojů cca 2 metry
Mobilní telefony s vestavěným IrDa:
- Ericsson
- R320m
- R380
- R520m
- SH888
- T39
- T68
- Motorola
- Accompli 008
- L7089
- P7389i
- T250
- T260
- T280
- Nokia
- 6110
- 6150
- 6210
- 6250
- 6310
- 7110
- 8210
- 8310
- 8810
- 8850
- 8890
- 9110
- 9210
- Samsung
- SGH A100
- SGH A300
- Siemens
- ME45
- S25
- S35i
- S40
- S45
- SL10
- SL45
Bluetooth
Především pro rychlý přenos dat a snadnou synchronizaci mobilních zařízení například se stolním počítačem přišel Ericsson s nápadem vytvořit rádiovou síť s krátkým dosahem. Tento společný projekt s IBM, Intelem a Nokií pod jednotným názvem Bluetooth byl vyvinut pro volné pásmo 2,4 GHz. V současnosti už můžeme bez obav říci, že základy tohoto standardu jsou pevně položeny a v budoucnu se dočkáme spíše jen méně významných inovací. Zajímá-li vás, na jakém principu Bluetooth funguje, pak klikněte sem.
Z uživatelského pohledu jsou zajímavé především tři základní vlastnosti. Maximální vzdálenost jednotlivých zařízení je deset metrů (standard počítá až 100m), čímž ale vzniknou nemalé požadavky na bezpečnost přenosu informací. Proto před vzájemnou komunikací je nutné, aby se přístroje nejprve navzájem autorizovaly, teprve pak zahájí šifrovanou komunikaci používající 48 bitový klíč.
Velmi zajímavé jsou používané přenosové rychlosti. Běžný hovor je kvůli definovaným kódovacím zákonům řeči přenášen rychlostí 64 kbps, datový přenos pak v synchronním režimu dosahuje dokonce 432,6 kbps. Zvolíte-li asymetrický poměr odchozího/příchozího datového toku, pak získáte rychlost 721 kpbs/57,6 kbps, tedy několikanásobek toho, co potřebujete u nejrychlejšího přenosu v současných mobilních sítích.
Možnosti Bluetooth jsou oproti infraportu skutečně nevídané. Vezmeme-li modelový příklad s oblibou užívaný na prezentacích, tak přijdete do kanceláře a ještě než usednete ke stolu, budou synchronizována data v notebooku, organizéru i mobilu. V praxi přitom jde jeho využití ještě dál. Bezdrátové hands-free sady (osobní i těžké), datové přenosy, aniž byste vyndali telefon z kapsy, elektronické peněženky…
Jediné, co donedávna bránilo v masivnějšímu rozšíření Bluetooth do ostatních mobilních přístrojů, byla cena, která však s uvedením nových miniaturních komponent významně klesla. Dá se proto předpokládat, že doba rádiové sítě mezi mobilními zařízeními teprve nastane.
Mobilní telefony s vestavěným Bluetooth:
- Ericsson
- R520
- T39
- T68
Má kabel naději na přežití?
Z předchozích řádků se mohlo zdát, že datové přenosy přes sériový kabel už jsou minulostí a to, co nedokáže pohltit Bluetooth, zůstane na IrDa. Ovšem stále zde existuje několik málo důvodů, proč klasický způsob zachovat. Narozdíl od infračerveného přenosu je kabelu zcela jedno, jak máte mobil umístěný, což oceníte především za pohybu. Navíc zde přichází do úvahy i energetické hledisko, neboť bezdrátové technologie stále budou mít větší odběr, a tedy sníží výdrž samotných přístrojů víc než konvenční přenos. Připočítáme-li k tomu servisní úkony v podobě nejrůznějších updatů firmwaru, zjišťování vniklých závad, apod., pak datová rozhraní z mobilů určitě nezmizí.
