Nokia 7710 je již téměř rok a půl očekávaným modelem. Její předchůdkyně – Nokia 7700 nakonec ani na trh uvedena nebyla a posloužila jen jako testovací model před uvedením nové varianty, která designově lépe odpovídá své cílové skupině.
Nová 7710 je postavena na systému Symbian a spadá do nové kategorie telefonů Series 90. Na úvod je nutné podotknout, že Series 90 se vyznačuje opticky hezčím uživatelským rozhraním a je na první pohled také o něco rychlejší. Problémy se stabilitou bohužel přetrvaly.
Telefon se nám v průměru jednou za den podařilo přivést do stavu, kdy bylo nutné vytáhnout akumulátor. Na druhou stranu jsme však zkoušeli na něm úplně vše a k vytuhnutí docházelo vždy, když rychlost kladení našich požadavků poněkud převyšovala rychlost reakce telefonu. Ten totiž občas reaguje poměrně pomalu. Pojďme se tedy podívat na to, co nová Nokia 7710 vlastně nabízí.
Vzhled – zapomeňte na klávesnici
Nokia 7710 hned na první pohled zaujme svým vzhledem. Ten je oproti 7700 poměrně zdařilý a zaslouží si pochvalu. Každého, kdo 7710 vidí, na první pohled zaujme. Velký displej a čtyřsměrné tlačítko u řady lidí vyvolají asociace spíše do řad přenosných herních konzolí, nicméně 7710 rozhodně není jen hračka. Druhý pohled každého, kdo s touto nezvyklou novinkou přijde do styku, pak logicky směřuje na obrovský dotykový displej, který při svém velice slušném rozlišení 640×320, úhlopříčce 90 mm(!) a schopností zobrazit 65 tisíc barev, určitě patří mezi zdařilé kousky.
Bohužel, je však nutné poznamenat, že jestliže druhý pohled nezaujatého pozorovatele utkví na displeji, pak ten třetí zcela jistě povede na šmouhy na něm. Displej se totiž neuvěřitelně špiní, zejména pokud z telefonu také telefonujete. Nokia, tušila, že situace u podobných telefonů nebývá zrovna růžová (viz Sony Ericsson P9xx) rovnou přiložila černý hadříček z mikrovlákna a pro něj určenou kapsičku v pouzdru na telefon. Buďte si jisti, že ten hadříček u telefonu není jen tak pro nic za nic.
Ergonomie aneb První kompromis
Ostatně právě ono pouzdro se pokouší problém s „opatláváním“ displeje poměrně nápaditě řešit. Pokud do něj telefon umístíte, můžete přijímat hovory i v zavřeném stavu. K mikrofonu se váš hlas dostane bez problémů a pro sluchátko jsou v pouzdře připravené dírky. Nicméně naše zkušenost je taková, že pokud telefonujete s telefonem v pouzdře, moc toho (zejména venku) neuslyšíte. Navíc je tu druhá věc – při probíhajícím hovoru se „odemkne“ displej a když si telefon přitlačíte k uchu, můžete nevědomky na displeji něco stisknout. Proto je lepší telefonovat s otevřeným pouzdrem, na což ovšem výrobce patrně příliš nepamatoval, protože volání s telefonem v pouzdru není nic příjemného, a to ani tehdy, když máte velké ruce.
Displej je tedy hezký, ale maže se a v kombinaci s pouzdrem tu vzniká dosti zásadní problém, jak že s telefonem vlastně telefonovat. To by mohla vyřešit buď přiložená drátová (a nepříliš slušivá) HF sada, která zároveň slouží jako anténa pro rádio, a nebo Bluetooth sluchátko. Zde patří autorům telefonu chvála za to, že telefon bez problémů podporuje i jiná Bluetooth sluchátka, a to včetně hlasového vytáčení. My jsme takto úspěšně používali sluchátko Bluetrek G2. Bluetooth sluchátko pak přirozeně funguje jako plnohodnotné sluchátko, takže v něm uslyšíte i jakékoliv jiné zvuky, včetně MP3, videa apod. Obzvláště zvuk z videa je značně efektní.
Pokud bychom se však vrátili k onomu dodávanému pouzdru, tak velice rychle zjistíme, že rozhodně není ideální. Kromě toho, že se v otevřeném stavu špatně drží v ruce, tak nás omezuje u čtyřsměrného tlačítka v pohybu doleva a není možné jej upevnit na opasek. To tedy znamená, že Nokii 7710 (pokud si neseženete alternativní pouzdro) je nutné nosit jedině v nějaké kapse (ať již u kalhot či u saka).
Aby těch ergonomických potíží nebylo málo, tak je tu jedna výrazná. Zatímco SonyEricsson P9xx šel poměrně dobře ovládat bez dotykového pera (neboli jednoruč), tak tady to nelze.
Bez dotykového pera (případně hrany prstu) toho uděláte jen pramálo. Co se pak přímo psaní týče, velkým pozitivem je, že průhlednou virtuální destičku pro psaní si můžete přesunout, kam je libo. Hloupé je, že nelze nikde zobrazit klávesnice se všemi znaky (známá zejména z PocketPC), což vás po určitém čase dovede do stádia, kdy některé znaky vyloženě nebudete mít rádi. Chybějící klávesnici pak budete citelně postrádat také při psaní v dopravních prostředcích, kdy se vám ruce spolu s telefonem i perem klepou víc než obvykle.
Baterie aneb Kompromis druhý
Jestli jste se báli, že Nokia 7710 na tom s výdrží akumulátoru při daném displeji nebude nejlépe, báli jste se zcela správně. Při zhruba hodině telefonování, 3 MB prosurfovaných po internetu a tak půlhodině si „hraní“ s telefonem se akumulátor odporoučel po jednom dni. Pokud byste potřebovali telefonovat více, rovnou se poohlédněte po zvláštním telefonu jen na volání, bude to i pohodlnější. Nokia 7710 je tedy určena zejména pro ty, kteří se od nabíječky nevzdalují na nějakou delší dobu.
Práce s telefonem
Na nový Symbian se dá zvyknout poměrně rychle. Oproti některým verzím Symbianu je zde zcela potlačen multitasking (výjimku tvoří aplikace pro FM rádio, která umí běžet na pozadí). Tlačítkem pro návrat do menu zároveň ukončujete aplikaci. Pokud se do ní pak navrátíte, naleznete ji přesně v tom stádiu, kde jste ji zanechali. To se samozřejmě netýká Java aplikací, které si „žijí“ svým vlastním životem. Jistou, signifikantní odlišností je také doba bootování telefonu. Ta někdy přesahuje i 90 sekund, což je poměrně hodně. Jindy ale zase telefon bootoval relativně rychle.
Co se pohybu v uživatelském prostředí týče, tak zde se uplatní hráčské zkušenosti z Gameboye, neboť čtyřsměrné tlačítko je pro pohyb mnohem vhodnější než dotykové pero. Je však poměrně nepříjemné, že v obou případech je nutné mít obě ruce volné, navíc kurzorová klávesa je až příliš na kraji telefonu, takže se neovládá zrovna nejlépe, zejména pak v dodávaném pouzdru ne. Veškerá kontextová menu se vyvolávají a ukončují pomocí speciálního tlačítka umístěného hned pod kurzorem. Trojici tlačítek vlevo pak zakončuje klávesa pro přístup do menu. Druhou stranu telefonu pak směrem odshora obsadila tlačítka pro zoomování, alternativní zobrazování a escape.
Aby tlačítek nebylo málo, tak na boku naleznete tradiční vypínač/přepínač profilů a na horní hraně pak tlačítka pro přijmutí a odmítnutí hovoru/přechod do telefonního režimu a tradiční tlačítko pro aktivaci diktafonu/hlasového vytáčení. Pro všechny čtyři však platí, že se velmi špatně mačkají. K vypínači je v pouzdru přístup opravdu mizerný a tlačítka pro příjem a odmítnutí hovoru jsou tak blízko u sebe a tak zapuštěná, že je třeba dávat pozor, které z nich skutečně mačkáte. Navíc obě tlačítka jsou spojená v jednom výlisku, což znamená, že pokud máte telefon u ucha, asi těžko jej někomu položíte jako první, protože tou dobou vůbec netušíte, na kterém z nich máte vlastně prst. Možná, že ale pomůže pár týdnů tréninku.
Telefonní funkce
Je důležité myslet na to, že Nokia 7710 je také telefon. Pro podporu telefonování udělal výrobce maximum. Jediným stiskem červeného sluchátka se většinou (tj. občas z nějakého záhadného důvodu ne) dostanete přímo do telefonního režimu. Zelené sluchátko pak slouží v režimu telefonu a nebo v menu pro vyvolání seznamu hovorů. Samozřejmostí jsou zde také telefonní kontakty, v těch je možné samozřejmě také vyhledávat. A právě vyhledávání zde má jistá specifika.
Prvním z nich je to, že okno pro vyhledávání je z nějakého neznámého důvodu pokaždé nutné znovu zapnout. Tím dalším je pak rychlost hledání, ta při větším množství kontaktů (několik set) není zrovna závratná. Výhodou budiž to, že při zadávání jednotlivých písmen se hledá kdekoliv v kombinaci jméno, příjmení – odpadá vám tedy dilema, jestli dávat do kontaktů nejprve jména a potom příjmení nebo obráceně.
Jak jsme napsali již výše, pro volání je více než vhodné používat headset, a to zejména ten přes Bluetooth. Volání s telefonem v ruce (a v obalu) není nikterak pohodlné. Jistým řešením je pak ještě hlasitý odposlech, který je u 7710 zvládnutý poměrně dobře. Jako velké pozitivum lze hodnotit registr hovorů, který u každého hovoru také uvádí délku jeho trvání. Naprosto výborný je pak způsob zobrazení zmeškaných hovorů a přišlých SMS, které jsou řazeny chronologicky nad sebou, přičemž u SMS je uvedeno prvních několik znaků z jejich textu. Při jednání tak letmým pohledem můžete zjistit, jestli je důležité danou SMS číst hned a nebo jestli je to něco, co počká. Naprostou samozřejmostí jsou pak uživatelsky definovatelné profily, mezi kterými se přepíná, jak jinak, tlačítkem pro zapnutí telefonu. Profily se však mohou přepínat i samy, v závislosti na čase.
SMS, MMS a e-mail aneb Třetí kompromis
Patrně vás nepřekvapí informace, že telefon, který nemá klávesnici, nedisponuje slovníky T9. Nicméně predikce slov podobná té, aplikované třeba v Googlu, by mu určitě neuškodila. Psaní SMS je každopádně stejně (ne)náročné jako psaní jakýchkoliv jiných textů. Zkrátka a dobře – chce to trénink, který pokud máte třeba z PDA, pak zde budete rozhodně spokojeni. Totéž pochopitelně platí i pro psaní textu u MMS a e-mailů.
Práce s MMS je velice příjemná, vkládání příloh je uděláno velmi přehledně a pěkně a po této stránce není telefonu co vytknout. Ikonka na spodní liště vám jasně znázorní, co se po kliknutí na ni stane a telefon vám umožní i celkový náhled na finální verzi MMS. Vlastní MMS můžete přitom obohacovat jak o různé audio nahrávky a fotografie, tak i o videa, která můžete natočit integrovanou kamerkou.
K fotografování je ještě vhodné dodat, že díky rozmístění tlačítek telefonu je takřka nemožné vyfotit smysluplnou fotografii za zhoršených světelných podmínek. Při stisku spouště si totiž hnete telefonem, nehledě na to, že je zde jisté blíže nespecifikované zpoždění. Nicméně na tento fakt si půjde časem asi zvyknout.
Co se e-mailů týče, tak ty lze přijímat buď přes POP3 či IMAP. Nicméně práce s e-maily je vyřešena přinejmenším rozporuplně. První, co vám začne poměrně výrazně vadit, je fakt, že na tři poskytnutá tlačítka rychlé volby u aplikace Zprávy nelze navolit Načíst a odeslat. Každému čtení mailů tedy nutně předchází hledání v menu. Další, řekněme nestandardní funkcí, je to, že e-maily (alespoň u testovaného kusu) nešlo číst offline, a to ani přesto, že jsme měli zaškrtnuto políčko ukládat do složky Přijaté. Nepříjemný je také fakt, že přijímat lze maily pouze do 1 MB, a to i přesto, že telefon podporuje EGPRS má k dispozici 90 MB RAM a paměťové karty.
Doslova tragedií pak bylo, když námi testovaný kus zarytě odmítal z e-mailů číst dokumenty ve formátu XLS, PDF (na ty je v telefonu přímo prohlížeč) a PPT. Dokumenty z Wordu četl bezchybně, a to včetně diakritiky. Ostatně lokalizace do českého jazyka je provedena u tohoto modelu velice dobře.
Další nepříjemností je to, že i když jsme nastavili, že si přejeme, aby telefon stažené e-maily ukládal do složky přijaté zprávy, nestalo se tak. Možná to byl ale problém daného kusu. Co ale rozhodně nebyl problém jen daného kusu, nýbrž 7710 obecně, je fakt, že volbu mezi POP3 a IMAP4 můžete provést u daného mailového účtu jen jednou, a to při jeho vytváření. Při následné editaci již toto nastavení měnit nelze.
Pokud lze na e-mailu něco opravdu pochválit, pak je to provázanost jednotlivých aplikací s e-mailem. De facto v každé ze základních aplikací je volba Odeslat e-mailem, přičemž systém automaticky dokumenty konvertuje do příslušných formátů Microsoft Office, opět včetně diakritiky.
Internet a konektivita
Práce s internetem je na velkém displeji, který 7710 bezpochyby nabízí, skutečnou lahůdkou. V kombinaci s EGPRS (podporováno je samozřejmě i klasické GPRS, HSCSD a CSD) je to pak přímo lahůdka. Prohlížeč podporuje zoomování, takže je možné si stránky „stavěné“ na minimální rozlišení 800×600 bez problémů zmenšit na šířku displeje. Internetový prohlížeč také umí předikovat, jakou že adresu to zrovna můžete zadávat, přičemž adresy hledá v historii navštívených stránek, což vám mnohdy ušetří zdlouhavé vypisování adresy. Prohlížeč si samozřejmě poradí s cookies, SSL a v rámci možností také s JavaScriptem a CSS.
Co se konektivity týče, tak kromě spojení s „venkem“ přes internet pomocí GSM/GPRS/EDGE sítí je k dispozici samozřejmě také USB kabel (součástí balení) a Bluetooth. Je možná trochu škoda, že není k dispozici také WiFi. Poněkud nezvykle zde také chybí infračervený port. V souvislosti s konektivitou je dobré zmínit synchronizaci. K té slouží Nokia Suite 6.48, který dostanete na přiloženém CD. Po připojení telefonu vám Windows vnutí řadu nejrůznějších ovladačů, které vám mimo jiné zpřístupní 7710 jako klasický modem pro (E)GPRS a po doinstalování Nokia Suite 6 vám v synchronizaci již nic nebrání. My jsme testovali synchronizaci s Microsoft Outlook 2003, a ta probíhala, jak jinak, než bezchybně.
Velmi příjemné, zejména pro korporátní uživatele, je poměrně propracovaná podpora VPN. Otázkou však je, zda budou pro využití této funkcionality v dohledné době dostupné pro 7710 také příslušné korporátní aplikace.
Kalendář, úkoly a ti ostatní
Nokia 7710 jakožto primárně manažerský telefon má samozřejmě velice dobře a pehledně zpracovaný kalendář. Navíc mezi týdenním a měsíčním zobrazením lze rychle přepínat pomocí tlačítka pro alternativní zobrazování. Pravděpodobně by se dalo ještě něco vylepšit (kupříkladu rychlé zobrazení ročního kalendáře známého např. z Psionů zde poměrně chybí), nicméně Kalendář velmi dobře splňuje to základní, co plnit má. Barevné odlišení jednotlivých aktivit v kalendáři od 7710 nečekejte, i když tam být tedy mohlo.
Taktéž Úkoly jsou řešeny na dobré úrovni s tím, že je (na rozdíl od položek v kalendáři) možné úkoly řadit do různých skupin. Ty si můžete přitom definovat dle libosti. Nokia 7710 disponuje i předinstalovaným textovým editorem, tabulkovým kalkulátorem a jednoduchým software pro prohlížení prezentací. Všechny tři jsou Microsoft Office kompatibilní, o to větší je škoda, že e-mailový klient si s formáty XLS a PPT neporadil.
Nokia 7710 jako centrum zábavy
Co je opravdu impozantní, jsou multimediální možnosti tohoto telefonu. Je zde k dispozici prohlížeč obrázků schopný zobrazovat i takové lahůdky jako animované GIFy či vícestránkové TIFF soubory. K dispozici je také jednoduchý grafický editor, který dává smysl zejména ve spojitosti s MMS a megapixelovým integrovaným fotoaparátem. Dalším v pořadí je RealPlayer neboli klasický přehrávač multimediálních souborů. Jak jsme psali již výše – ten v kombinaci s Bluetooth sluchátkem a zobrazením videa na celou obrazovku dělá ze 7710 velmi efektní přenosný přehrávač videa (případně hodně komprimovaných filmů). Nicméně efektnost tohoto přenosného přehrávače končí tam, kde začíná výdrž akumulátoru.
Velmi propracovanou aplikací je také integrované rádio. To funguje pouze, pokud připojíte drátovou HF sadu (neboli anténu), přičemž to nemusí být nezbytně nutně ta nepříliš pěkná varianta dodaná spolu s telefonem. Rádio je u 7710 skutečnou lahůdkou. Jste-li líni si rádio ladit ručně, stačí si kliknout na Adresář stanic, určit svoji polohu (ve formě kontinent – stát – kraj – město) a hned se vám zobrazí aktuální seznam s názvy a frekvencemi jednotlivých stanic.
Seznam sice není úplný, nicméně to pro začátek plně postačí. Další, velice pozitivní zprávou, je fakt, že 7710 umí pustit rádio nahlas, prostřednictvím integrovaného reproduktoru (za předpokladu, že necháte anténu alias drátovou HF připojenou). Jistou třešničkou na dortu, které se ovšem v ČR asi jen tak nedočkáme, je pak podpora tzv. vizuální služby. To má být služba, která prostřednictvím GPRS u dané stanici dodává posluchačům informace např. o tom, co poslouchá, co se bude hrát dále, přehled zpráv apod. V ČR to ale bude bohužel zatím bez třešničky.
Co se her týče, tak těmi 7710 zrovna nepřekypuje. K dispozici je pár trial verzí her stejně jako několik trial verzí dalších programů, nicméně vzhledem k podpoře Javy a Symbianu lze oba nedostatky operativně řešit prostřednictvím aplikací od třetích stran, které jsou na internetu dostupné pro obě platformy (zatím zejména tedy pro tu první z nich).
Celkový verdikt
Vyslovit celkový verdikt nad tímto originálním kouskem je poměrně nesnadný úkol. Nokia 7710 je zkrátka o kompromisech. Některé věci se finským inženýrům očividně nevyvedly, některé však zvládli perfektně. Pokud bychom měli shrnout klady, pak tu máme velký a kontrastní displej, podporu aplikací pro Symbian Series 90 (zatím jich moc není) a Java MIDP 2.0, podporu EDGE a výbornou práci s internetem a velmi slušná multimédia. Naproti tomu stojí mizerně řešený obal na telefon a vůbec ergonomické nedostatky jako celek, absence klávesnice, a to bohužel i té virtuální, malá výdrž akumulátoru, naprosto odfláknutý integrovaný e-mail (což lze naštěstí řešit) a ne úplně domyšlený způsob využití 7710 coby telefonu (což tedy lze do značné míry vyřešit pomocí Bluetooth HF).
Pokud bych hledal chytrý telefon pro práci, patrně bych se poohlédl u Nokie spíš po modelu 9300, případně 9500. Kdybych hledal stylově vypadající chytrý telefon přijatelných rozměrů pro multimediální zábavu a zároveň přístup na Internet, pak bych už asi váhal. Nicméně malá výdrž akumulátoru je u telefonu tohoto typu poměrně zásadním nedostatkem, takže v souboji Nokia versus Nokia by alespoň pro mne zvítězil jeden z komunikátorů. Rozhodnutí si však musí učinit každý sám, Nokia 7710 je zkrátka telefon, který je o kompromisech.
