Telekomunikace jsou jedno z mála odvětví, ve kterém se Česká republika prosadila na přední příčky mezi státy organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - OECD. Zatímco ve vývoji hrubého domácího produktu patří ČR nejnižší příčky a Vídeňský ústav pro mezinárodní hospodářská srovnání dokonce označil ČR jako hlavní příčinu stagnace dynamiky reformních zemí ve střední Evropě, růstem hustoty telefonizace se ČR řadila spolu s Řeckem a Portugalskem k nejdynamičtěji se rozvíjejícím evropským zemím, ačkoliv obecně na veřejnosti panuje opačný názor. Možná je to dobrý důvod, proč sumarizovat několik základních fakt, která nám pomohou zamyslet se nad telefonizací České republiky.
Od roku 1990 vzrostl v ČR počet hlavních telefonních stanic (dále jen HTS) z 1,623 mil. na 2,816 mil. v roce 1996. Ke konci roku 1998 již existovalo 3,713 mil. HTS. Současně provozovatelé veřejných mobilních telefonních sítí evidovali v tomto roce již bez mála milion účastníků. Dynamika růstu HTS byla v letech 1997 – 1998 zcela mimořádná. V období od 1.1.1997 do 31.12.1998 bylo zřízeno 916,8 tisíc hlavních telefonních stanic, což odpovídá necelým 44% z celkového počtu nově vybudovaných HTS v devadesátých letech; Tzn. téměř čtvrtina všech HTS v ČR dosud vybudovaných. Během posledních dvou let tak vzrostl počet HTS na 100 obyvatel (v odborném tisku je tento ukazatel nazýván penetrací) z 27,32 na 36,29 HTS na 100 obyvatel. Současně se významně zvyšoval podíl digitalizovaných HTS, takže ke konci loňského roku dosáhla Česká republika 64% stupně digitalizace sítě.
V tabulce č.1 jsou uvedeny počty jednotlivých telefonních stanic již za nové kraje, které byly zřízeny ústavním zákonem č.347/1997 Sb. Primát v počtu nově zřízených HTS v jednotlivých krajích za poslední dva roky nepatřil Praze, ale Ostravskému kraji kde bylo zřízeno ve sledovaném období více jak 110 tisíc HTS následoval kraj Středočeský a přes hranici 100 tisíc HTS se ještě dostal Brněnský kraj . Naopak nejmenší absolutní přírůstek vykazoval Karlovarský kraj s počtem 26 298 HTS.
Na okresní úrovni ( data jsou počítána pouze za 56 jednotek, neboť díky vnitřní hierarchii SPT TELECOM,a.s jsou vydávány za některé okresy společné hodnoty počtu HTS) dosáhly nejvyšších absolutních nárůstů podle předpokladu hl. město Praha 85,7 tisíc, okresy Ostrava 49,9 tisíc a Brno 49,8 tisíc HTS. Naopak nejmenší přírůstek vykazovaly okresy Prachatice 4,5 a Benešov 4,7 tisíce HTS.
Index růstu počtu hlavních telefonních stanic 98/96 (tabulka č.1) nám poskytuje trochu odlišný obrázek . V celé České republice dosáhl tento index výše 1,33. Přesto jen dva kraje nedosáhly průměru ČR, prvním je Praha (1,12) a druhým Plzeňský kraj s těsně podprůměrnou hodnotou indexu 1,31. Na druhé straně pomyslného žebříčku figuruje kraj Olomoucký (1,62) a kraj Středočeský (1,58). Zatímco v Olomouckém kraji byl index 98/96 rovnoměrný ve všech okresech od okresu Olomouc (1,56) až po Šumperk (1,81), ve Středočeském kraji se vyskytly velmi výrazné rozdíly. Okres Mladá Boleslav (2,05) držel primát mezi všemi okresy ČR, oproti tomu Benešov patřil k okresům s nejnižší hodnotou indexu 1,12.
Přestože dynamika telefonizace území České republiky je vysoká, nastane s největší pravděpodobností v následujícím období významný pokles tempa tohoto růstu a to z několika příčin. Jednou z nich je vysoká telefonizace bytů, která dosáhla úrovně cca 70 bytových telefonních stanic na 100 bytů ( v Praze a Středočeském kraji dokonce 85) další, neméně významnou příčinou je rostoucí obliba mobilních telefonních stanic. Z výše uvedených důvodů se díky současné hospodářské situaci a při zachování stávající cenové politiky jeví cíl národního provozovatele SPT TELECOM,a.s., dosáhnout na konci roku 2000 cca 4,4 mil. HTS v pevné síti, jako nereálný.
Tab.1 : Index růstu počtu hlavních telefonních stanic v krajích ČR v letech 1996 až 1998.
HTS |
HTS |
||
kraj |
31.12.1996 |
31.12.1998 |
index 98/96 |
Olomoucký |
109 883 |
178 528 |
1,62 |
Středočeský |
225 116 |
326 212 |
1,58 |
Zlínský |
126 559 |
185 239 |
1,46 |
Ostravský |
267 770 |
380 081 |
1,42 |
Ústecký |
186 684 |
263 283 |
1,41 |
Liberecký |
105 789 |
148 104 |
1,40 |
Jihlavský |
111 810 |
155 690 |
1,39 |
Č.Budějovický |
168 874 |
230 203 |
1,36 |
Karlovarský |
73 769 |
100 067 |
1,36 |
Pardubický |
121 200 |
163 953 |
1,35 |
Královéhradecký |
142 998 |
191 354 |
1,34 |
Brněnský |
308 641 |
409 028 |
1,33 |
Plzeňský |
155 126 |
203 559 |
1,31 |
Pražský |
712 711 |
798 412 |
1,12 |
ČR |
2 816 930 |
3 733 713 |
1,33 |
Míra telefonizace nově vzniklých krajů se vyznačuje charakteristickými rysy - největší penetraci vykazují kraje se silným centrem a naopak nejnižší hustotu má již tradičně Morava, jak vyplývá z dat tabulky č.2. Absolutně nejnižší hustotou telefonní sítě disponuje kraj Olomoucký 27,77 HTS na 100 obyv., Středočeský (29,43), následuje Ostravský (29,60) a Jihlavský (29,81). Zajímavostí jsou příčiny nízké hustoty telefonní sítě v prvně jmenovaných krajích. Zatímco u Olomouckého kraje je nízká míra penetrace zapříčiněna nízkou mírou telefonizace horských okresů Jeseník, Šumperk a okresu Prostějov, u Středočeského kraje je tento stav způsoben vlastní absencí hl.města Prahy, jakožto silně telefonizovaného územního jádra. Významnou váhu Prahy (66,91) dokresluje i ta skutečnost, že ze 14 krajů dosahují hodnoty vyšší než činí celorepublikový průměr (36,29) jen dva další kraje a to kraj Plzeňský (36,84) a Českobudějovický (36,74).
Velikost rozdílů telefonizace v úrovni okresů České republice je dána i hospodářskou vyspělostí jednotlivých regionů. Zatímco nejvyšších počtů HTS na 100 obyvatel dosahuje v roce 1998 hl. město Praha (66,91), Brno (41,57) a České Budějovice (41,42), okresy s nejnižší mírou hustoty HTS se nekryjí s vymezením hospodářsky slabých regionů ČR. Absolutně nejnižší hustotou telefonní sítě disponuje okres Opava (22,22) následují okresy Šumperk a Jeseník (23,08), dále pak Žďár nad Sázavou (25,05), Nový Jičín (26,33) a Prostějova (27,23) tedy bez výjimky moravské okresy. Jak vyplývá z výše uvedeného, regionální diference se však postupně snižují. Postupné stírání regionálních rozdílů telefonizace naznačuje, že společnost SPT TELECOM,a.s. s úspěchem plní funkci alternativního vykonavatele regionální politiky na českém telekomunikačním trhu.
Tab.2 : Hustota hlavních telefonních stanic v nových krajích ČR k 31.12. 1998.
kraj |
HTS |
počet obyvatel |
Penetrace |
Pražský |
798 412 |
1 193 270 |
66,91 |
Plzeňský |
203 559 |
552 553 |
36,84 |
Č.Budějovický |
230 203 |
626 634 |
36,74 |
Brněnský |
409 028 |
1 138 174 |
35,94 |
Královéhradecký |
191 354 |
552 481 |
34,64 |
Liberecký |
148 104 |
429 080 |
34,52 |
Karlovarský |
100 067 |
304 831 |
32,83 |
Pardubický |
163 953 |
509 353 |
32,19 |
Ústecký |
263 283 |
826 852 |
31,84 |
Zlínský |
185 239 |
598 789 |
30,94 |
Jihlavský |
155 690 |
522 267 |
29,81 |
Ostravský |
380 081 |
1 283 911 |
29,60 |
Středočeský |
326 212 |
1 108 465 |
29,43 |
Olomoucký |
178 528 |
642 961 |
27,77 |
ČR |
3 733 713 |
10 289 621 |
36,29 |
Rozdílná hospodářská situace regionů má také výrazný vliv na rozvoj telekomunikací. Při porovnávání penetrace, výše průměrného platu a míry nezaměstnanosti ve zkoumaných oblastech (tabulka č.3 ) lze odvodit určité více či méně silné závislosti. Koeficient korelace mezi penetrací a výší průměrného platu dosahuje hodnoty 0,875, což znamená přímou korelační závislost s vyšším stupněm těsnosti. Kritická hodnota pro hladinu významnosti p = 0,01 má velikost rp=0,661 z porovnání s koeficientem korelace vyplývá prokazatelná existence korelačního vztahu. Obecně lze tedy říci, že existuje spojitost čím vyšší průměrný plat, tím vyšší stupeň telefonizace a naopak.
Koeficient korelace mezi penetrací a mírou nezaměstnanosti nových krajů ČR má hodnotu -0,634. Jde tedy o nepřímou korelační závislost, která je statisticky významná na hladině významnosti 0,05.
Díky takto prokázaným vztahům lze vybrat regiony s menším stupněm nasycení případné poptávky po telekomunikačních službách. Například ve Středočeském kraji existuje díky vysokým průměrným platům a nízké nezaměstnanosti skrytý potenciál, který lze v blízké budoucnosti využít k rozvoji telefonizace v tomto regionu.
Tab.3 : Přehled vybraných hospodářských ukazatelů v jednotlivých krajích ČR v roce 1998
kraje |
penetrace |
průměrný plat |
míra nezaměstnanosti |
Pražský |
66,91 |
14 944 |
2,31 |
Středočeský |
29,43 |
11 603 |
6,06 |
Ostravský |
29,60 |
11 523 |
11,45 |
Ústecký |
31,84 |
11 088 |
13,18 |
Plzeňský |
36,84 |
11 030 |
6,09 |
Brněnský |
35,94 |
10 729 |
7,92 |
Č.Budějovický |
36,74 |
10 666 |
5,75 |
Zlínský |
30,94 |
10 577 |
6,97 |
Liberecký |
34,52 |
10 498 |
6,98 |
Karlovarský |
32,83 |
10 379 |
6,85 |
Královéhradecký |
34,64 |
10 318 |
6,06 |
Pardubický |
32,19 |
10 309 |
6,61 |
Olomoucký |
27,77 |
10 021 |
10,20 |
Jihlavský |
29,81 |
9 836 |
7,51 |
ČR |
36,29 |
11 688 |
7,48 |
Závěrem lze říci, že další zvýšení telefonizace na území ČR je možné několika cestami. Příkladem může být postup mobilních operátorů, kteří přišli na trh s nabídkou různých produktů a tarifních programů což kontrastuje s dosavadním přístupem českého národního operátora .
Další možností dřívějšího nárůstu penetrace je případný ekonomický růst České republiky, kdy se zvětší i finanční možnosti případných zákazníků. V opačném případě se s největší pravděpodobností dynamika dalšího rozvoje zvýší až po roce 2001, kdy konkurence za pomoci ČTÚ či jiného regulátora nastaví direktivně podmínky pro široké rozšíření telefonizace. Obdobný postup je uplatňován při jednáních o vstupu nového mobilního operátora, kdy je snahou ČTÚ, aby firma vstupující na telekomunikační trh byla administrativně zvýhodněná oproti stávajícím mobilním operátorům Eurotelu a Paegasu.