Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Telefonizace v nových krajích ČR

aktualizováno 
Penetrace telekomunikací v Čechách a na Moravě vzhledem k časové ose.

Telekomunikace jsou jedno z  mála odvětví, ve kterém se Česká republika prosadila na přední příčky mezi státy organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - OECD. Zatímco ve vývoji hrubého domácího produktu patří ČR nejnižší příčky a Vídeňský ústav pro mezinárodní hospodářská srovnání dokonce označil ČR jako hlavní příčinu stagnace dynamiky reformních zemí ve střední Evropě, růstem hustoty telefonizace se ČR řadila spolu s Řeckem a Portugalskem k nejdynamičtěji se rozvíjejícím evropským zemím, ačkoliv obecně na veřejnosti panuje opačný názor. Možná je to dobrý důvod, proč sumarizovat několik základních fakt, která nám pomohou zamyslet se nad telefonizací České republiky.

Od roku 1990 vzrostl v ČR počet hlavních telefonních stanic (dále jen HTS) z  1,623 mil. na 2,816 mil. v roce 1996. Ke konci roku 1998 již existovalo 3,713 mil. HTS. Současně provozovatelé veřejných mobilních telefonních sítí evidovali v tomto roce již bez mála milion účastníků. Dynamika růstu HTS byla v letech 1997 – 1998 zcela mimořádná. V období od 1.1.1997 do 31.12.1998 bylo zřízeno 916,8 tisíc hlavních telefonních stanic, což odpovídá necelým 44% z celkového počtu nově vybudovaných HTS v devadesátých letech; Tzn. téměř čtvrtina všech HTS v ČR dosud vybudovaných. Během posledních dvou let tak vzrostl počet HTS na 100 obyvatel (v odborném tisku je tento ukazatel nazýván penetrací) z 27,32 na 36,29 HTS na 100 obyvatel. Současně se významně zvyšoval podíl digitalizovaných HTS, takže ke konci loňského roku dosáhla Česká republika 64% stupně digitalizace sítě.

V tabulce č.1 jsou uvedeny počty jednotlivých telefonních stanic již za nové kraje, které byly zřízeny ústavním zákonem č.347/1997 Sb. Primát v počtu nově zřízených HTS v jednotlivých krajích za poslední dva roky nepatřil Praze, ale Ostravskému kraji kde bylo zřízeno ve sledovaném období více jak 110 tisíc HTS následoval kraj Středočeský a přes hranici 100 tisíc HTS se ještě dostal Brněnský kraj . Naopak nejmenší absolutní přírůstek vykazoval Karlovarský kraj s počtem 26 298 HTS.

Na okresní úrovni ( data jsou počítána pouze za 56 jednotek, neboť díky vnitřní hierarchii SPT TELECOM,a.s jsou vydávány za některé okresy společné hodnoty počtu HTS) dosáhly nejvyšších absolutních nárůstů podle předpokladu hl. město Praha 85,7 tisíc, okresy Ostrava 49,9 tisíc a Brno 49,8 tisíc HTS. Naopak nejmenší přírůstek vykazovaly okresy Prachatice 4,5 a Benešov 4,7 tisíce HTS.

Index růstu počtu hlavních telefonních stanic 98/96 (tabulka č.1) nám poskytuje trochu odlišný obrázek . V celé České republice dosáhl tento index výše 1,33. Přesto jen dva kraje nedosáhly průměru ČR, prvním je Praha (1,12) a druhým Plzeňský kraj s těsně podprůměrnou hodnotou indexu 1,31. Na druhé straně pomyslného žebříčku figuruje kraj Olomoucký (1,62) a kraj Středočeský (1,58). Zatímco v Olomouckém kraji byl index 98/96 rovnoměrný ve všech okresech od okresu Olomouc (1,56) až po Šumperk (1,81), ve Středočeském kraji se vyskytly velmi výrazné rozdíly. Okres Mladá Boleslav (2,05) držel primát mezi všemi okresy ČR, oproti tomu Benešov patřil k  okresům s nejnižší hodnotou indexu 1,12.

Přestože dynamika telefonizace území České republiky je vysoká, nastane s největší pravděpodobností v následujícím období významný pokles tempa tohoto růstu a to z několika příčin. Jednou z nich je vysoká telefonizace bytů, která dosáhla úrovně cca 70 bytových telefonních stanic na 100 bytů ( v Praze a Středočeském kraji dokonce 85) další, neméně významnou příčinou je rostoucí obliba mobilních telefonních stanic. Z výše uvedených důvodů se díky současné hospodářské situaci a při zachování stávající cenové politiky jeví cíl národního provozovatele SPT TELECOM,a.s., dosáhnout na konci roku 2000 cca 4,4 mil. HTS v  pevné síti, jako nereálný.

Tab.1 : Index růstu počtu hlavních telefonních stanic v krajích ČR v letech 1996 až 1998.

 

HTS

HTS

kraj

31.12.1996

31.12.1998

index 98/96

Olomoucký

109 883

178 528

1,62

Středočeský

225 116

326 212

1,58

Zlínský

126 559

185 239

1,46

Ostravský

267 770

380 081

1,42

Ústecký

186 684

263 283

1,41

Liberecký

105 789

148 104

1,40

Jihlavský

111 810

155 690

1,39

Č.Budějovický

168 874

230 203

1,36

Karlovarský

73 769

100 067

1,36

Pardubický

121 200

163 953

1,35

Královéhradecký

142 998

191 354

1,34

Brněnský

308 641

409 028

1,33

Plzeňský

155 126

203 559

1,31

Pražský

712 711

798 412

1,12

ČR

2 816 930

3 733 713

1,33

Míra telefonizace nově vzniklých krajů se vyznačuje charakteristickými rysy - největší penetraci vykazují kraje se silným centrem a naopak nejnižší hustotu má již tradičně Morava, jak vyplývá z dat tabulky č.2. Absolutně nejnižší hustotou telefonní sítě disponuje kraj Olomoucký 27,77 HTS na 100 obyv., Středočeský (29,43), následuje Ostravský (29,60) a Jihlavský (29,81). Zajímavostí jsou příčiny nízké hustoty telefonní sítě v prvně jmenovaných krajích. Zatímco u Olomouckého kraje je nízká míra penetrace zapříčiněna nízkou mírou telefonizace horských okresů Jeseník, Šumperk a okresu Prostějov, u Středočeského kraje je tento stav způsoben vlastní absencí hl.města Prahy, jakožto silně telefonizovaného územního jádra. Významnou váhu Prahy (66,91) dokresluje i ta skutečnost, že ze 14 krajů dosahují hodnoty vyšší než činí celorepublikový průměr (36,29) jen dva další kraje a to kraj Plzeňský (36,84) a Českobudějovický (36,74).

Velikost rozdílů telefonizace v úrovni okresů České republice je dána i hospodářskou vyspělostí jednotlivých regionů. Zatímco nejvyšších počtů HTS na 100 obyvatel dosahuje v roce 1998 hl. město Praha (66,91), Brno (41,57) a České Budějovice (41,42), okresy s nejnižší mírou hustoty HTS se nekryjí s vymezením hospodářsky slabých regionů ČR. Absolutně nejnižší hustotou telefonní sítě disponuje okres Opava (22,22) následují okresy Šumperk a Jeseník (23,08), dále pak Žďár nad Sázavou (25,05), Nový Jičín (26,33) a Prostějova (27,23) tedy bez výjimky moravské okresy. Jak vyplývá z výše uvedeného, regionální diference se však postupně snižují. Postupné stírání regionálních rozdílů telefonizace naznačuje, že společnost SPT TELECOM,a.s. s úspěchem plní funkci alternativního vykonavatele regionální politiky na českém telekomunikačním trhu.

Tab.2 : Hustota hlavních telefonních stanic v nových krajích ČR k 31.12. 1998.

kraj

HTS

počet obyvatel

Penetrace

Pražský

798 412

1 193 270

66,91

Plzeňský

203 559

552 553

36,84

Č.Budějovický

230 203

626 634

36,74

Brněnský

409 028

1 138 174

35,94

Královéhradecký

191 354

552 481

34,64

Liberecký

148 104

429 080

34,52

Karlovarský

100 067

304 831

32,83

Pardubický

163 953

509 353

32,19

Ústecký

263 283

826 852

31,84

Zlínský

185 239

598 789

30,94

Jihlavský

155 690

522 267

29,81

Ostravský

380 081

1 283 911

29,60

Středočeský

326 212

1 108 465

29,43

Olomoucký

178 528

642 961

27,77

ČR

3 733 713

10 289 621

36,29

 

Rozdílná hospodářská situace regionů má také výrazný vliv na rozvoj telekomunikací. Při porovnávání penetrace, výše průměrného platu a míry nezaměstnanosti ve zkoumaných oblastech (tabulka č.3 ) lze odvodit určité více či méně silné závislosti. Koeficient korelace mezi penetrací a výší průměrného platu dosahuje hodnoty 0,875, což znamená přímou korelační závislost s vyšším stupněm těsnosti. Kritická hodnota pro hladinu významnosti p = 0,01 má velikost rp=0,661 z porovnání s koeficientem korelace vyplývá prokazatelná existence korelačního vztahu. Obecně lze tedy říci, že existuje spojitost čím vyšší průměrný plat, tím vyšší stupeň telefonizace a naopak.

Koeficient korelace mezi penetrací a mírou nezaměstnanosti nových krajů ČR má hodnotu -0,634. Jde tedy o nepřímou korelační závislost, která je statisticky významná na hladině významnosti 0,05.

Díky takto prokázaným vztahům lze vybrat regiony s menším stupněm nasycení případné poptávky po telekomunikačních službách. Například ve Středočeském kraji existuje díky vysokým průměrným platům a nízké nezaměstnanosti skrytý potenciál, který lze v blízké budoucnosti využít k rozvoji telefonizace v tomto regionu.

 

Tab.3 : Přehled vybraných hospodářských ukazatelů v jednotlivých krajích ČR v roce 1998

kraje

penetrace

průměrný plat

míra nezaměstnanosti

Pražský

66,91

14 944

2,31

Středočeský

29,43

11 603

6,06

Ostravský

29,60

11 523

11,45

Ústecký

31,84

11 088

13,18

Plzeňský

36,84

11 030

6,09

Brněnský

35,94

10 729

7,92

Č.Budějovický

36,74

10 666

5,75

Zlínský

30,94

10 577

6,97

Liberecký

34,52

10 498

6,98

Karlovarský

32,83

10 379

6,85

Královéhradecký

34,64

10 318

6,06

Pardubický

32,19

10 309

6,61

Olomoucký

27,77

10 021

10,20

Jihlavský

29,81

9 836

7,51

ČR

36,29

11 688

7,48

Závěrem lze říci, že další zvýšení telefonizace na území ČR je možné několika cestami. Příkladem může být postup mobilních operátorů, kteří přišli na trh s nabídkou různých produktů a tarifních programů což kontrastuje s dosavadním přístupem českého národního operátora .

Další možností dřívějšího nárůstu penetrace je případný ekonomický růst České republiky, kdy se zvětší i finanční možnosti případných zákazníků. V opačném případě se s největší pravděpodobností dynamika dalšího rozvoje zvýší až po roce 2001, kdy konkurence za pomoci ČTÚ či jiného regulátora nastaví direktivně podmínky pro široké rozšíření telefonizace. Obdobný postup je uplatňován při jednáních o vstupu nového mobilního operátora, kdy je snahou ČTÚ, aby firma vstupující na telekomunikační trh byla administrativně zvýhodněná oproti  stávajícím mobilním operátorům Eurotelu a Paegasu.





Nejčtenější

Android 8 se bude jmenovat po sušenkách Oreo
Android O se bude jmenovat po slepovaných sušenkách

Už je to (skoro) jasné. Nový Android, zatím známý jako O, se bude jmenovat po slepované sušence Oreo. Alespoň tomu vše nasvědčuje.   celý článek

Sony Xperia XZ1
Klasika bez výstředností a se skvělou výbavou. Nové top Sony se blíží

Sony si drží svůj styl a zavádění nových designových prvků nechává jiným. Proto i chystaná Xperia XZ1 bude konzervativně vypadající smartphone, ovšem se...  celý článek

Huawei P10 Plus patří mezi nejlépe se prodávající modely značky
Huawei si jde za svým cílem. Apple by mohl sesadit už v tomto čtvrtletí

Společnost Huawei chce být v roce 2021 největším prodejcem smartphonů. Před sebou má dvě překážky - Apple a Samsung. V uplynulém čtvrtletí se však čínský...  celý článek

Alcatel Pop 4 (6)
Smartphonový Obr XXL za rozumné peníze. Test Alcatel Pop 4 (6)

Značka Alcatel dodává na trh celou řadu cenově atraktivních smartphonů, které přitom nesahají ke zbytečným kompromisům. Na první pohled je takovým přístrojem i...  celý článek

Motorola Moto X4
Toto je chystaná Moto X. Kdysi to bývala prémiovka

Řada Moto X bývala nejvyšší modelovou linií Motoroly, ale už loni tuto roli převzala kolekce Z. Nyní „xková“ řada hlásí návrat, ale model X4 nemíří na vrchol....  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Operátoři jednají ve shodě, domnívá se dTest. Požaduje prošetření

Sdružení dTest podalo podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Evropské komisi k prošetření možného jednání operátorů ve vzájemné shodě. Domnívá se...  celý článek

T-Mobile láká na jedinečné tarify na míru
T-Mobile sliboval tarify na míru. Věrným zákazníkům ale nic extra nedal

„Prodloužením smlouvy ušetříte,“ hlásá banner na webu T-Mobilu pod přehledem aktuálně nabízených tarifů. Láká jím na jedinečné tarify na míru, které si prý...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Operátora O2 zlobil mobilní internet. Zpomaloval se a vypadával

Na problémy s mobilním internetovým připojením upozorňovali uživatelé operátora na jeho facebookových stránkách. Připojení bylo několik hodin nestabilní,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.