Mezi prvními společnostmi, na které se obě tajné služby zaměřily, byly francouzské aerolinky Air France. Podle portálu Le Monde jsou v jejich hledáčku již od roku 2005. Společnost Air France totiž jako jedna z prvních začala testovat používání mobilních telefonů během letu na mezinárodních linkách.
V prosinci 2007 byla Air France první leteckou společností, jejíž cestující mohli v testovacím provozu díky systému Mobile OnAir schválenému Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA) během letu zasílat a přijímat SMS a MMS. U telefonů s internetovým připojením pak bylo možné vyřizovat i e-mailovou komunikaci. Mimo to po omezené období testovala také možnost používat hlasové služby.
A právě kvůli těmto testům skončily francouzské aerolinky v hledáčku tajných služeb. V době zahájení pilotního provozu totiž nešlo u aerolinek o běžnou praxi. Tajné služby tak Air France vnímaly coby možný terč teroristických útoků, to samé platilo i v případě mexických aerolinek Air Mexico. Právní oddělení NSA nevidělo v zacílení letadel obou společností žádný právní problém, jejich lety tak měly po vstupu do amerického vzdušného prostoru podléhat nejvyššímu dozoru.
Agenti z NSA ukradli klíče pro komunikaci. Odposlechnou každý mobil |
Od hlasových služeb nicméně Air France kvůli neprůkazným testům upustila. Ve vyjádření pro francouzský portál proto odmítá jakékoli nařčení, že by mohly být telefony cestujících odposlouchávány americkými a britskými tajnými službami.
Ty pro tyto účely podle informací portálu Le Monde vytvořily zvláštní špionážní programy shromažďující veškerý provoz, tedy hlasové i datové služby či metadata. Operace nesly kódová označení „Straka zlodějka“ a „Poštovní holub“.
Díky speciálním programům jsou tajné služby schopny shromažďovat data z mobilních telefonů používaných na palubě letadel v letové výšce více než tři kilometry (pod touto letovou hladinou systém Mobil OnAir nefunguje a není tak možné telefonovat), a to v téměř reálném čase. Telefony se připojují k síti instalované v kabině letadla, data a hovory jsou pak na pozemní stanici přenášeny přes satelit. A právě tyto signály zachycují i tajné pozemní záchytné stanice tajných služeb.
V případě zapnutého telefonu jsou tak tajné služby při znalosti seznamu cestujících, čísla letu a kódu letecké společnosti údajně schopny určit uživatele daného telefonu. Britská tajná služba GCHQ má být navíc údajně schopna i vzdáleného zásahu do telefonu. A to za jediným účelem, vynutí si totiž jeho restartování, bez vědomí uživatele tak získá přístup k bezpečnostnímu kódu.
Britská tajná služba umí ovládnout kterýkoli smartphone, tvrdí Snowden |
Informace, které portál Le Monde přinesl, pocházejí z archivu bývalého bezpečnostního technika NSA a CIA Edwarda Snowdena, který již v roce 2013 upozornil na sledování lidí na internetu (více u kolegů na Technetu). Snowdenovy dokumenty mají údajně obsahovat i několik konkrétních příkladů hovorů zachycených na palubách komerčních letů.
Ačkoli není za normálních okolností telefonování během letů možné, některé aerolinky umožňují cestujícím využívat hlasové služby prostřednictvím palubních systémů.
Například v roce 2012 podle údajů britské tajné služby umožňovalo anebo zvažovalo možnost používat mobily během letu celkem 27 aerolinek, a to zejména v první a business třídě u dálkových letů. Byly mezi nimi například společnosti British Airways, Hong Kong Airlines, Aeroflot, Emirates, Singapore Airlines, Turkish Airlines či Lufthansa.
Podle interních dokumentů NSA z roku 2009 používalo v prosinci 2008 svůj mobilní telefon během letu 50 tisíc lidí. O dva měsíce později se jejich počet zdvojnásobil.
