T-Mobile požadoval 50 % ze součtu zbývajících měsíčních paušálů do konce trvání smlouvy, a to v době, kdy mohl podle novely zákona o elektronických komunikacích nárokovat již pouze 20 %. Klient, který se s operátorem dohodl na ukončení smlouvy 2. ledna 2014, se kvůli operátorem fakturované částce obrátil na Český telekomunikační úřad. Ten v říjnu 2014 rozhodl o snížení původní sumy (1 209 Kč) na 484 Kč, tedy na základě platného zákona pouze na pětinu součtu zbývajících paušálů.
Proti rozhodnutí předsedy ČTÚ však T-Mobile v srpnu 2015 podal žalobu u Okresního soudu ve Vsetíně. Soud ji letos v červnu zamítl s vysvětlením, že od 8. srpna 2013 omezuje novela zákona o elektronických komunikacích sankci při předčasném ukončení smlouvy na 20 % součtu zbývajících paušálů, přičemž na tomto faktu nemění nic ani přechodná ustanovení stanovující operátorům půlroční lhůtu k úpravě smluv s účastníky.
T-Mobile takovou úpravu učinil až k 26. lednu 2014, nicméně novela se vztahuje na všechny předčasně ukončené smlouvy po 8. srpnu 2013. Operátoři tak nemají podle okresního soudu žádné právo požadovat po uvedeném datu po předčasně odchozích zákaznících více než 20 % součtu zbývajících paušálů.
Operátoři půl roku neoprávněně účtovali vysoké sankce, rozhodl ČTÚ |
Letos v září však T-Mobile proti červnovému rozsudku okresního soudu podal ústavní stížnost, v níž požadoval jeho zrušení. Ústavní soud však stížnost T-Mobilu ve středu 30. listopadu zamítl s odůvodněním, že „rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí nebylo zasaženo do jejich ústavně zaručených práv“.
„Ústavní soud dospěl k závěru, že je třeba upřednostnit takový výklad, že limitace úhrad za předčasné ukončení smlouvy na maximálně 20 % součtu měsíčních paušálů se uplatní na veškeré účastnické smlouvy ukončené po nabytí účinnosti novelizace, tedy od 8. 8. 2013, nikoli teprve na smlouvy ukončené po změně všeobecných obchodních podmínek (tedy od 26. 1. 2014), bez ohledu na to, že k přizpůsobení smluvní dokumentace došlo v zákonem předvídané šestiměsíční lhůtě,“ vysvětlila stanovisko tisková mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Novela zákona o elektronických komunikacích se tak podle ústavního soudu vztahuje i na smlouvy uzavřené před 8. srpnem 2013. „Vznik a platnost smluv uzavřených před tímto datem se sice řídí právní úpravou účinnou v době uzavření, jejich obsah je ovšem modifikován novelou,“ dodala Sedláčková.
Mimo to podotýká, že „je zřejmé, že úmyslem zákonodárce při stanovení šestiměsíční lhůty pro úpravu účastnických smluv nebylo zvýhodnění operátorů, kteří k úpravě přistoupí až v nejzazším možném termínu oproti těm, kteří k ní přistoupili bezodkladně po nabytí účinnosti novely“.
