Třiatřicetiletá čínská návrhářka Jane Hou zastává v designérském centru Nokia v Londýně post Design Specialist. Vede tým designérů, kteří navrhují telefony primárně určené pro rozvojové trhy, takzvanou Entry divizi. Produkty tohoto týmu však nacházejí uplatnění na celosvětových trzích a i u nás jsou velmi populární.
Pokud jste četli naši reportáž z návštěvy designérského centra, jistě víte, že hlavními tématy byly ekologie a právě potřeby a požadavky zákazníků na rozvojových trzích. Proto nás zajímalo, jak tyto trhy s rozvinutými souvisí a zda se od nich můžeme něco naučit.
Mohla byste zařadit svůj tým do souvislosti s výzkumným týmem Jana Chipchase?
Oni provádí výzkumy, které budou určovat směřování Nokie v horizontu 3 – 5 let, my jsme tým, který pracuje na konkrétních projektech. V designérské hierarchii existuje 5 různých kategorií roztříděných podle cílové skupiny zákazníků. Entry divize je jednou z těchto kategorií.
Takže se snažíte ponaučit se ze závěrů zmíněných studií, které mají spíše dlouhodobý charakter a snažíte se je aplikovat na současné produkty?
Ano.
Znamená to tedy, že jste v daleko užším kontaktu se zákazníkem?
Ano, máme k uživateli daleko blíže z hlediska filosofie, ale spíše bych řekla, že jsme obchodně zaměřeni. Prostě navrhujeme konkrétní produkt, který chceme prodávat. Spolupracujeme hlavně s interními odděleními – marketingem, technickým oddělením a podobně. Trochu paradoxně tak lidé, kteří pracují na průzkumu, přijdou s uživateli do styku častěji. Ale i my designéři samozřejmě občas vyrazíme do terénu a díváme se na to, jak zákazníci se svými telefony zacházejí a co od nich vyžadují. Někdy třeba necháme skicy produktů posuzovat potenciální cílovou skupinu zákazníků.
Jestliže při návrhu výrobků berete v potaz závěry výzkumů týmu Jana Chipchase, můžete nám dát nějaký konkrétní příklad toho, co se již z podobných studií dostalo do praxe?
Při návrhu výrobků je na vstupní straně mnoho požadavků a poznatků a závěry podobných výzkumů jsou jen jedněmi z nich. Proto nemusí být výrazně promítnuty do konečného produktu. Pokud ale chcete konkrétní příklad, tak konkrétně ze závěrů výzkumu týmu Jana Chipchase vychází třeba model 1209. Ten má vestavěnou svítilnu, a je tak pomocníkem lidem v oblastech, kde bývá přerušovaná dodávka elektrického proudu. Někdy jde ale opravdu o drobné detaily, kterých si na první pohled uživatel nevšimne. Třeba tento telefon, co leží přede mnou (Nokia 5310 XpressMusic, pozn. red.). Má na krytu baterie drobné výstupky, který zabrání poškrábání celého krytu.
Jsou rozvojové trhy, pro které především telefony navrhujete, v používání mobilních telefonů konzervativnější, než trhy ostatní? Jaký typ konstrukce telefonů je zde nejoblíbenější?
Jak se to vezme. Jsou i nejsou konzervativnější. Musíme si uvědomit, že lidé na těchto trzích si často kupují svůj první mobilní telefon a že počítají s tím, že jej budou využívat řadu let. Prostě nemají finanční prostředky na to, aby si kupovali každý rok nový telefon. Vyžadují přístroje bytelného provedení a proto jsou zde jasně nejpopulárnější telefony klasické konstrukce. Na druhou stranu mají tyto trhy mnohdy netypické požadavky na některé funkce a služby, takže se v tomto směru jedná o dynamické trhy. Telefon je zde navíc také velkou vizitkou svého majitele, takže i u velmi levných telefonů začínají zákazníci klást poměrně velké požadavky na design přístroje.
Občas se zdá, že některé praktické malé inovace se objeví právě na rozvojových trzích a pak teprve si najdou cestu i na trhy ostatní. Je zde tedy něco, co se na těchto trzích můžeme naučit a co posune nějakým směrem mobilní telefony u nás?
Krásným příkladem je opět již jednou zmiňovaná Nokia 1209 s vestavěnou svítilnou. Tato funkce byla sice navržena speciálně pro rozvojové trhy, ale ve skutečnosti se setkala s velmi dobrou odezvou třeba při průzkumech v Německu. Zákazníci prostě takové detaily chtějí a rozvojové trhy nám je pomohou objevit. Snažíme se potom tyto detaily využít a aplikovat na co nejvíce produktů pro co největší množství trhů.
Telefony, které navrhujete, jsou sice primárně navržené pro rozvojové trhy, ale prodávají se i na trzích rozvinutých. Na co dáváte tedy při návrhu větší důraz. Je důležitější evropský zákazník, nebo zákazník z těchto rozvinutých trhů?
Naše strategie vychází z trhů jako je Čína nebo Indie, ale třeba také Brazílie a Rusko. Tam prodáváme velké množství levných modelů. Přístroje navržené pro tyto trhy ale bez problémů splňují i požadavky zákazníků jinde. Pravda, najdou se výjimky. Tou jsou třeba Spojené státy, kde musíme telefony přizpůsobovat více požadavkům operátorů.
|
Jane Hou - Nokia Design Specialist
|
Jane Hou (33 let) pochází z Číny, kde také získala první vysokoškolský diplom. Tím byl bakalářský diplom v oboru Art in Fashion Design (Umění v módním designu). Navazující magisterské studium již Jane Hou absolvovala v Austrálii na Sydney University a to v oboru Mutimedia design. Kreslení a malování byly vždy její vášní a přivedly ji až k designu. Dodnes se však čas od času věnuje třeba tvorbě ilustrací do časopisů a knih. Do Nokie nastoupila Jane Hou v roce 2001 v Pekingu. Odtud před dvěma lety putovala do centra v Londýně, kde zastávala pozici Color and Material Design Specialist. V současné době pracuje na pozici Design Specialist v Londýnském designérském centru Nokia. Vede oddělení Entry, které se zabývá návrhem přístrojů určených především pro rozvojové trhy, ale navrhuje i některé globální přístroje nižší a střední třídy. Ze své pozice vedoucího týmu v současnosti nepracuje na žádných konkrétních projektech, ale sama v Nokii telefony donedávna navrhovala. Jejím posledním dílem je nedávno představená Nokia 6600 Fold. Ta je také jejím nejoblíbenějším realizovaným návrhem. |
Jsou na rozvojových trzích jako je Čína nebo Indie vidět jiné módní trendy, než v Evropě?
Ano, trendy jsou jiné a v této oblasti provádíme mnoho výzkumů. Jisté je, že se módní vlna vždy pohybuje po celém světě. Číňané tak mají jistě jiný vkus, než Američané. Ale pravdou je, že se jisté módní vlny často rodí v Asii. Třeba dnešní móda výrazně barevných telefonů začala právě tam. Před několika lety jsme například vsadili na několik barev jako jsou růžová, champagne, nebo hnědá. Udělali jsme tak na základě výzkumů v Číně. Růžová a hnědá se postupně velmi dobře chytly na celosvětových trzích. Co se trendů týče, ty nejčastěji vznikají v Japonsku a Koreji, ale právě Čína některé trendy převezme, rozvine a stane se z nich masová záležitost. A odtud se pak trendy rozšíří třeba do Evropy a do USA. V každé zemi si trend zákazníci trochu přizpůsobí, ale společní jmenovatelé zůstávají, což nám usnadňuje návrh přístrojů.
Červená, růžová nebo hnědá, to jsou hity dnešních dnů. Máte již teď představu o tom, jaké barvy nebo provedení budou hitem v příštích letech?
Situace ohledně módních trendů je v poslední době daleko komplikovanější. Lidé vyžadují stále více a více individualizace. Obrovskou roli hrají i emoce, lidé se do svých telefonů prostě musí zamilovat. Důležité je také to, jaký má uživatel z telefonu pocit, když jej drží v ruce. Proto se na jednu stranu setkáme s lesklými telefony, které oslní svým vzhledem, na druhou stranu ale hrají velikou roli i použité materiály. Mnohdy samozřejmě nejde skloubit protichůdné požadavky a tak se portfolio barev a materiálů neustále rozšiřuje. Provedení a vzhled jsou i u levných telefonů stále důležitější a důležitější.
Myslíte si, že má Nokia k módním trendům jiný přístup, než ostatní výrobci? Přeci jenom nástup některých trendů Nokia úplně nezachytila. Příkladem mohou být véčka, slidery nebo tenké telefony.
No, moc bych s tím nesouhlasila. Třeba Nokia 7650 byla jedním z prvních vysouvacích telefonů vůbec.
To ano, ale ve své době šlo o výjimku a na další vysouvací Nokii jsme čekali poměrně dlouho.
Inu, neřekla bych, že je to způsobeno rozdílným přístupem k módním trendům. Spíše jde o to, že naše portfolio je velice široké a my se soustředíme především na to, aby byl přístroj celkově vyladěn. Takže konkurence mnohdy přijde s inovací, ale my ji prostě neokopírujeme. My chceme tuto inovaci náležitě rozvinout a dát jí něco z vlastních myšlenek a filosofie Nokia. Nejde prostě jen o design a konstrukci. Proto může v případě nových trendů chvíli trvat, než je rozvineme do konečné podoby. Prostě asi trvalo déle, než u nás telefon prošel všemi potřebnými fázemi vývoje. V současné době ale tento problém již nepociťujeme, vývoj se u nás poměrně rapidně urychluje. Přitom stále zachováváme stejný kvalitativní přístup k návrhu nového výrobku.
Jak těžké je navrhnout nový telefon? Ve smyslu toho, abyste prosadila své nápady do konečného produktu.
Pro designéra je velice důležité, aby pochopil potřeby a požadavky uživatele a dovedl je přenést do prvních vizualizací. To je opravdu velmi těžké. Také musíte mít o svém návrhu jasno. Mnozí designéři jsou řekněme trochu bohémští a tak pří návrhu použijí svou fantazii, návrh pak ale nedovedou jasně obhájit. Musíte také pochopit možnosti a potřeby uvnitř společnosti. Můžete totiž mít naprosto geniální designérský nápad, ale pokud je uvnitř společnosti jeho realizace technicky nemožná, prostě jej neprosadíte. Přitom takové nápady a vize nám na mysli vytanou velmi často. Takže navrhnout telefon dle vlastní fantazie je poměrně těžké. Pokud ale pochopíte všechny zákonitosti a jste schopni dobře pracovat v týmu, pak je velmi pravděpodobné, že se z vašeho návrhu dostane do finální podoby jeho valná část.
Na kolika telefonech ročně vy osobně pracujete?
V současnosti nenavrhuji jednotlivé konkrétní produkty. Ale na náš tým připadá ročně tak zhruba 15 telefonů. To znamená, že na jednoho designéra připadají přibližně dva projekty ročně. Ale v jiných oblastech tomu může být jinak. Třeba v multimediální divizi připadají v průměru na jeden projekt dva designéři.
Děkujeme za rozhovor.
