A to právě může být problém. Nikdo totiž neví, jestli obrovský úspěch i-mode z Japonska bude možno přenést i na Západ. V zemi vycházejícího slunce je i-mode doslova všudypřítomný; na dvacet milionů zákazníků NTT DoCoMo si jeho prostřednictvím posílá e-maily, stahuje obrázky, krátí si dlouhé chvíle hrami, informuje se o stavu svých investic na burze, vyhledává restaurace s jejich oblíbenou značkou saké a zkrátka jej na každém kroku používá.
Analytici se však domnívají, že co jde v Japonsku, nemusí jít v USA, přičemž hlavní problém může být v rozdílném způsobu života v obou společnostech. "Jedním z hlavních rysů amerického života je vysoké procento použití soukromé dopravy ve srovnání s dopravou veřejnou," říká Jerry Kaufman, šéf analytické firmy Alexander Resources z Dallasu ve státě Texas. "Značný podíl na celkovém využití i-mode v Japonsku představují chvíle strávené v prostředcích hromadné dopravy při dojíždění do práce. My ve Spojených státech ale více jezdíme vlastními automobily než vlaky nebo autobusy," nastínil Kaufman jednu z odlišností amerického života, které se mohou negativně podepsat na míře tamního úspěchu i-mode.
Američané dávají přednost pevnému připojení
K dalším rozdílům mezi uplatněním i-mode v Japonsku a Americe patří skutečnost, že zatímco doma je NTT DoCoMo dominantním operátorem se zhruba 60procentním podílem na trhu mobilních telefonů, v USA celostátní operátor neexistuje a o podíl na trhu soupeří hned několik firem, na jejichž pomyslném žebříčku figuruje AT&T až na třetím místě.
Největší překážku pro zopakování japonského úspěchu i-mode i za mořem však paradoxně klade vysoká technická vyspělost Američanů. Podstatně více Japonců je totiž při připojení na internet odkázáno pouze na svůj mobilní telefon; po pevných linkách je připojeno jen zhruba 20 procent lidí. Naproti tomu Američané, kteří mají přístup k relativně levným osobním počítačům, mají méně důvodů vzdávat se pohodlí ve formě velkých monitorů a klávesnic.
Američané také zároveň nejsou zvyklí na to, že by za připojení k různým internetovým službám museli platit. DoCoMo naopak bez problémů účtuje svým zákazníkům například za vyzváněcí melodie nebo screensavery ceny pohybující se někde mezi jedním až třemi dolary.
DoCoMo neprodává "mobilní internet"
Podle analytiků je proto pro úspěch i-mode mimo Japonsko - tedy především v USA a v Evropě - nejdůležitější, aby firma NTT DoCoMo neslevila ze své současné marketingové taktiky, podle níž se i-mode neprezentuje jako "mobilní internet" nebo "bezdrátový přístup na web". Takové označení by totiž mohlo potenciální zákazníky vést k mylné představě, že služby, ke kterým budou mít přístup přes mobil, jsou stejné jako ty, které jim nabízí klasické internetové připojení. "NTT DoCoMo nikdy neprodává i-mode jako bezdrátový internet," chválí postoj japonské společnosti analytička Minerva Hobbsová, ředitelka oddělení pro vyspělé technologie společnosti Answerthink. "I-mode říká: 'chceš si koupit to a to?' nebo 'chceš znát ceny akcií?', nikdy se neptá: 'chceš si zasurfovat na netu?'.
Za dobrý tah NTT DoCoMo považují analytici i skutečnost, že japonský operátor nikdy nezatěžoval své zákazníky složitými (a navzájem nekompatibilními) technologiemi. "Nikdy vás neotravují tím, jestli WAP je lepší než i-mode, nebo jestli je lepší XML," říká Kaufman. "Prostě dělají svou práci."
Právě v tom podle Hobbsové spočívá výhody i-mode před WAPem. "Můj mobil WAP ovládá, ale raději jej nepoužívám," říká Hobbsová. "Viděla jsem například nedávno v autobuse reklamu na nějaký počítač. Chtěla bych se o něm dozvědět více a byla tam uvedena internetová adresa, jenže existuje velká pravděpodobnost, že se na ni s WAPem nedostanu. A navíc je to drahé." Narozdíl od i-mode, který díky programovacímu jazyku cHTML (zjednodušená verze HTML) přečte téměř jakoukoli webovou stránku, WAP používá programovací jazyk WML. Dokáže tak číst pouze stránky vytvořené v tomto jazyku, a těch je na celém světě jen zhruba 24 000.
Také proto WAP dosud nenaplnil očekávání výrobců telefonů ani mobilních operátorů. Přesné statistiky neexistují, ale podle analytické společnosti Datamonitor tuto službu v Evropě využívá jen přibližně 16 milionů zákazníků, tedy něco mezi pěti a deseti procenty všech uživatelů mobilů. WAP ovšem drží nad vodou skutečnost, že jej poskytuje 500 největších světových operátorů, kteří jsou sdruženi v tzv. WAP Foru. "Kdyby byl i-mode skutečně jako technologie lepší než WAP, proč by se všech 500 nejvlivnějších společností rozhodlo, že půjdou do WAPu?" klade řečnickou otázku šéf WAP Fora ScoTT Goldman.
Uzavřený systém? Už ne, tvrdí Japonci
Nevýhodou i-mode, kterou se DoCoMo snaží odstranit, je jeho dosavadní uzavřenost. "I-mode je uzavřený standard, který znemožňuje jeho použití pro americké a evropské (a dokonce i některé asijské) firmy," říká Goldman. To se má změnit. "Pokud budou naši partneři mít zájem o zavedení i-mode ve svých zemích, budeme jim nápomocni v oblasti know-how," prohlašuje mluvčí japonské firmy Mičiko Mori. NTT DoCoMo proto zahájila akviziční tažení na Západě - v poslední době získala 15 procent nizozemského operátora KPN Mobile a podle zdrojů společnosti blízkých plánuje nákup 10 až 15 procent společného podniku amerických operátorů BellSouth a SBC Communications. Ne každý den je ale posvícení. Minulý týden oznámilo vedení NTT DoCoMo, že kvůli technickým problémům evropských operátorů bude muset plánované spuštění i-mode ve Starém světě odložit, prozatím na neurčito.
Boj o mobilní přístup na internet tedy není zdaleka rozhodnut. "Je to mladý trh, který se ještě musí vyvíjet," říká Jonas Hasselberg, šéf oddělení mobilních telefonů softwarového giganta Microsoftu. Jeho firma si toho je vědoma - její mobilní internetový prohlížeč Microsoft Mobile Explorer bude - příznačně - podporovat jak i-mode, tak WAP.
