Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První výsledky největší studie vlivu mobilního signálu překvapily

  0:03aktualizováno  0:03
Má mobilní signál vliv na naše zdraví? Poslední velká studie amerických hygieniků působí varovně, ale zatím nejednoznačně. K dispozici jsou zatím pouze průběžné výsledky, na které je nutné se dívat z více úhlů pohledu.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Otázka, zda jsou či nejsou mobilní telefony zdraví nebezpečné, se objevila prakticky hned s prvními mobily. I proto si američtí hygienici, tedy úřad FDA, zažádal před lety o velkou a poměrně drahou studii vlivu záření mobilních sítí na zvířata.

Průběžné výsledky se objevily minulý týden a na první pohled působily varovně: autoři totiž říkají, že pozorovali poměrně jasný nárůst počtu případů rakoviny u zvířat, která byla vystavena silnějšímu mobilnímu signálu. Práce s výsledky je dostupná na serveru bioRxiv.org zde. Práce vzbudila hlavně v amerických médiích značnou pozornost, ale je to skutečně tak vážné?

Jaké je to mít v kleci signál

Struktura pokusu byla poměrně jednoduchá. Probíhal na potkanech, z nichž část žila v klecích zcela bez mobilního signálu. To byla tzv. kontrolní skupina. Další tři skupiny pak žily v prostorech, který pravidelně zaplavoval signál o různé intenzitě (jedna skupina 1,5 Wattu na kilogram (W/kg), což je zhruba maximální přípustná dávka, další skupina 3 W/kg a poslední 6 W/kg - ta poslední expozice byla výrazně větší, než jakou zažije i ten nejvášnivější telefonista). V každém případě se jednalo vždy o záření s frekvencí 900 MHz odpovídající standardu 2G a 3G a zvířata, která přežila až do konce studie, byla vystavena celkem 90 týdnům „ozařováním“, tedy zhruba rok a sedm měsíců.

Autoři v práci popisují u zvířat výskyt dvou typů rakoviny, a to v mozku a v srdeční tkáni (jiné typy rakoviny u nich autoři nepopisují a není úplně jasné, jestli se objevily). Rozdíly mezi skupinami nejsou nijak veliké, na pohled jich bylo však nejvíce ve skupinách zvířat, která byla vystavena silnějšímu záření. Vcelku se však počet rakovinou postižených zvířat příliš neliší od počtů, které se u laboratorních hlodavců dají očekávat zcela přirozeně - v 90členných skupinách jich nikdy nebylo více než deset. Podle samotných autorů výzkumu přitom za běžných okolností trpí zmiňovanými typy rakoviny několik procent zvířat. To, že v jedné skupině jsou někdy dvě a někdy osm zvířat s rakovinou, je zcela normální.

Na pohled je jistě zajímavé, že zvířat s nádory je více ve skupinách, které byly vystaveny vyšším hodnotám záření, ale ani to nic nedokazuje. Nic nenasvědčuje tomu, že to není náhoda - stejně jako by byla například náhoda, že v loterii vyhrají dvakrát za sebou lidé ze stejného města, zatímco sousední městečko žádného výherce nemá.

Stejně zajímavé ovšem je, že podstatně větší rozdíly byly ve výskytu rakoviny jen mezi samci - u samiček byl výskyt rakoviny zcela rovnoměrný napříč skupinami a celkem rakovin bylo méně. Což nedává na první pohled velký smysl, ale ve skutečnosti to dobře odpovídá statistikám výskytu rakoviny u použitých potkanů. Samci a samice jimi trpí v různé míře - a uhodli jste, u samců bývá výskyt rakovin zmiňovaných ve studii častější.

Nesmíme stranou nechat ani fakt, že studie proběhla na potkanech a přenášet její výsledky na lidi v žádném případě není vůbec jednoduché. Ani odborníci se neshodnou, zda a jak by se to mohlo udělat - ostatně i proto, že není jasné, jak by fyzikálně měl mobilní signál vlastně organismus poškozovat. (Jeho vlny nemají dost energie, aby „vyrážely“ elektrony z molekul v našem těle (tj. způsobovaly ionizaci) jako třeba ultrafialové záření s vyšší frekvencí či radioaktivita.) Autoři potkaní studie řekli časopisu Science, že narazili na možné stopy poškození DNA myší radiací, ale tento experiment ve zveřejněné zprávě publikován ještě nebyl, a tak ho nelze nijak komentovat.

Naprosto nelogicky a protismyslně působí ještě jeden zajímavý dílčí výsledek: zvířata v „ozařovaných“ skupinách žila v průměru déle. Proč, to není jasné.

Chce to trpělivost (i za volantem)

Navíc je velmi důležité zdůraznit, že jde o předběžné výsledky zveřejněné „jen tak“ na internetu, které zatím nikdo mimo tým nekontroloval. (K textu jsou sice přiřazeny názory jiných expertů, z nichž někteří jsou velmi kritičtí, ale v této fázi neměli právo zasahovat přímo do textu autorů.) Než se výsledky dostanou do skutečného vědeckého časopisu, bude se muset dokončit podobná ověřovací studie na jiném druhu zvířat (myších). Poté se provede důkladná kontrola v rámci autorského týmu i nezávislými odborníky, na jejichž výtky budou muset autoři odpovědět, zapracovat je do textu atd. Konečné výsledky by se tedy měly objevit až někdy v příštím roce.

Pokud se pak i přes všechny výhrady a nejasnosti v průběžných výsledcích prokáže, že by mobilní signál mohl být skutečně nebezpečný, bude ještě nutné vysvětlit, proč jsme nic takového nepozorovali v praxi. V reálném světě totiž počet rakovin mozku a obecně rakovin nervového systému v posledních letech v podstatě nestoupá. V USA například v posledních deseti letech klesá výskyt ročně v průměru zhruba o 0,2 procenta, uvádí zpráva Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Nevypadá to, že by se v hlavách uživatelů mobilních telefonů - tedy prakticky nás všech - šířila rakovinová epidemie.

Což samozřejmě neznamená, že skutečnost nebude nakonec jiná. V této či jiné studii (velká studie zkoumající skutečné uživatele běží třeba ve Velké Británii) se mohou objevit varovné údaje, kvůli kterým bude nutné změnit názor. Pokud chceme do té doby věnovat nějakou pozornost nebezpečím mobilních telefonů, zamysleme se třeba nad tím, jak je používáme za volantem. Tam mohou mobilní telefony zabíjet zcela prokazatelně.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.