Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Už 20 let žijeme úplně jinak. Jsme (ne)svobodnější i (ne)závislejší

  0:18aktualizováno  0:18
Prvního července 1996 spustil Eurotel (dnes O2) mobilní síť standardu GSM. Z dnešního pohledu je úsměvné, co jsme od toho očekávali. Nikdo si nemyslel, že nám mobily úplně změní životy a výrazně zasáhnou i do mnoha různých odvětví.

Mobilní systém GSM odstartoval v Česku 1. července 1996. Díky mobilům jsme (ne)svobodnější i (ne)závislejší. | foto: Profimedia.cz

Tehdy to byla velká událost. Mobily sice nebyly neznámé, už několik let fungovala síť NMT, kterou taktéž provozoval Eurotel, jenže NMT bylo už tehdy zastaralé. Bylo drahé, a proto mělo před 1. červencem 1996 mobil jen 45 tisíc zákazníků. V podstatě především podnikatelé a firmy.

Příchod GSM měl přinést nižší ceny a hlavně menší a levnější mobily. U NMT se sice v té době už dalo volat i z ručních telefonů, ale ty byly dost drahé a také se stále muselo platit za příchozí hovory. Drahá byla i aktivace, takže se pro pořízení NMT mobilu muselo počítat s téměř padesátitisícovou investicí.

Média proto před startem GSM spekulovala, kam až mohou ceny klesnout. Eurotel držel vše pod pokličkou a ceny zveřejnil až těsně před zahájením provozu. Konkurenční Paegas věděl, že začne později, oproti Eurotelu startoval na zelené louce. Ale věděl, že s cenou může udělat díru do světa. A tak dopředu lákal na dotované přístroje a nízké ceny volání.

Z dnešního pohledu žádná láce

Eurotel začal 1. července 1996 nabízet čtyři tarify (tehdy označované spíš jako programy). Základní Kontakt stál měsíčně 695 korun a obsahoval 0 volných minut. Ano, 695 korun byl v podstatě jen měsíční poplatek, že jste mohli mobil používat. Další tarif Global stál měsíčně 995 korun a obsahoval 30 volných minut. Nejvyšší tarif Business už stál 2 495 korun a obsahoval 300 volných minut. Za minutu hovoru se platilo podle denní doby. Ve špičce klidně přes 11 korun na pevnou linku, o víkendu pak nejlevněji za 2,50 Kč.

Aktivace stála v červenci 3 000 korun, jinak 5 000 korun. Nejlevnější mobil v nabídce Eurotelu byla v červenci Nokia 1610 za 13 500 korun včetně daně.

A bylo tady ještě jedno lákadlo, které bylo v té době velmi zdůrazňováno. Na rozdíl od NMT umožňoval už tehdy systém GSM roaming. A tak když hned 1. července Eurotel tuto službu nespustil, hned se o tom psalo jako o problému. Roaming odstartoval až s drobným zpožděním a tehdy nikdo netušil, že kvůli vysokým cenám se masově rozšíří až o mnoho let později po regulaci v rámci Evropské unie.

To, co se očekávalo, start GSM u Eurotelu částečně splnil. Mobily začínaly na částkách okolo 10 tisíc korun a volání nebylo moc levné, ale dostupnější než u NMT sítě. Neplatilo se za příchozí hovory a aktivace byla v červenci za tři tisíce korun, tedy o dva tisíce levnější, než byla standardní cena. Po nástupu Paegasu od října pak ceny ještě výrazně klesly. Více v boxu.

Do nástupu mobilů byly telekomunikace o pevných linkách, telefonních budkách a faxech. Respektive mohli jste mít pager, ale budku nebo pevnou linku jste stejně potřebovali. To vše ovlivňovalo náš život. Museli jsme alespoň tušit, kdo se kdy pohybuje doma a kdy v práci. Volání se prostě muselo plánovat. Bylo levné, ale v roce 1996 se už nedalo volat po městě za korunu neomezeně dlouho.

Mobily výše uvedený způsob komunikace naprosto změnily. Měly výhodu i v tom, že nepřišly po nástupu internetu, ale v podstatě souběžně. V roce 1996 měl internet doma málokdo a ono na něm toho ani moc nebylo. Například jeden z prvních serverů na českém internetu byl ten náš o mobilech, tehdy Mobil.cz. A ten odstartoval až na podzim 1996.

Mobily původně internet nevyužívaly, byly to dvě samostatné linie komunikace. K propojení docházelo postupně a masově až mnohem později, zhruba o více než 10 let. Mobily i internet nás měnily, a po propojení obou technologií žijeme v podstatě už v úplně jiné době. Mobily sice stále slouží k tomu, k čemu sloužily před dvaceti lety, ale postupně je stále více a více začínáme používat jinak. S internetem se staly středobodem našich životů, ať se nám to líbí, či nelíbí.

Kdo si dobu před rokem 1996 pamatuje, potvrdí, že dnes se žije mnohem rychleji. Místo (či vedle) novin konzumujeme zpravodajství na internetu. Televize nevymřela, ale i tu stále častěji sledujeme na displeji mobilu. Místo SMS si píšeme na nějakém messengeru nebo posíláme e-maily a hlavně: jsme k zastižení stále, respektive kdy chceme. Na jednu stranu jsme svobodnější, na druhou jsou mnozí na mobilu a internetu stále závislejší.

Před rokem 1996, když jsme se o něčem pohádali v hospodě, tak jsme na rozřešení museli počkat minimálně do druhého dne a ještě jsme museli do knihovny nebo zkusit zavolat nějaké autoritě. Dnes to vyřešíme za pár minut na displeji mobilu. A tak dále, příkladů budou stovky. Dnes je všechno rychlejší, mnohem rychlejší.

To nemusí všem vyhovovat, ale výhodou je, že si to můžeme řešit sami. Když to dokážeme. Před rokem 1996 jsme to ovlivnit nemohli. Za posledních dvacet let se změnilo hodně věcí, ale mobily rozhodně patří k tomu, co náš život změnilo nejvíce. Dnes si to můžeme připomenout.

Autor:






Nejčtenější

Samsung Galaxy S7 edge
Displej Samsungu S8 bude větší a lepší, ale QHD rozlišení zůstane

Do představení Samsungu Galaxy S8 zbývají zhruba tři měsíce, a tak se začínají objevovat stále nové informace o tom, co bude umět. Podle nových zpráv dostane...  celý článek

Takto Huawei ukazoval rychlé dobíjení na loňském bateriovém sympóziu
Technologie extrarychlého nabíjení mobilu se dočkáme ještě letos

Japonské město Čiba hostí již 57. ročník bateriové konference, kde nemohl chybět ani čínský Huawei. Ten již loni zaujal nabíječkou, která uměla akumulátor...  celý článek

Zloději v Pekingu si pro téměř 250 kusů iPhonů 6 prokopali díru ve zdi
iPhony 6 nemají vadné baterie, tvrdí Apple. Vznícení způsobují vnější vlivy

Apple odmítá nařčení některých čínských uživatelů, kteří jsou přesvědčeni, že za vznícení iPhonů 6 mohou vadné baterie. Firma je přesvědčena, že za problémy s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.