Chytré mobilní telefony jsou poměrně novými zařízeními na to, aby byl trh s nimi ustálen. Oproti klasickým mobilním telefonům však představují technologicky daleko složitější zařízení, a proto není v silách mnohých výrobců vyvinout a připravit pro tato zařízení vlastní operační systém se všemi funkcemi, které se od chytrých telefonů očekávají.
Současný chytrý telefon je totiž více kapesním počítačem než mobilním telefonem. Stejně jako kapesní počítač nabízí ucelené uživatelské rozhraní doplněné o možnost instalovat nativní aplikace, nikolik jen náhražky vytvořené v některém z interpretovaných jazyků. Možnost samotného telefonování je v těchto zařízeních jaksi navíc, protože není považována za preferovanou službu typického uživatele. Proto některé současné komunikátory nabízejí možnost komunikace pouze s připojeným sluchátkem osobní hands-free sady.
Možností je více
Jak jsme již naznačili v úvodu, výroba hardwaru chytrého telefonu jako takového není příliš složitou záležitostí, protože výrobci mají k dispozici nejrůznější referenční designy či případové studie, a je tedy z čeho vybírat. Daleko větším problémem je volba vhodného operačního systému pro tato komplexní zařízení. Vývoj vlastního systému je velmi nevděčnou prací a může se velmi záhy stát oním pověstným dvousečným mečem. Budoucí aktualizace a udržování vlastního operačního systému totiž velmi snadno může být dražší než zakoupení již hotového systému. Další volbou je možnost sáhnout po operačním systému třetí strany, a jeho vývoj, implementaci či údržbu tak nechat v rukou externí společnosti. Možností volby je zde více - prozatím vedoucí platformě Symbian chtějí úspěšně konkurovat jak Palm, tak i Microsoft. Tato volba s sebou nese jistotu jisté kompatibility, ovšem za cenu dalších nákladů - vždyť za každý prodaný kus bude muset výrobce platit "dodavateli" operačního systému nemalé licenční poplatky.
S tučňákem na věčné časy?
Nemůžeme se tedy divit tomu, že velké společnosti začínají hledat alternativu. Důvod je jednoduchý - chtějí totiž co nejvíce ušetřit a přitom nabídnout uživatelům plnohodnotný operační systém. Logicky padla volba na Linux.
Linux jako takový je poměrně mladý operační systém a jeho kvality v mobilních zařízeních jsou již dostatečně prověřeny jeho nasazením v běžných kapesních počítačích. Také volná přístupnost ke zdrojovým kódům patří k jeho výhodám a spolupráce velkých firem s linuxovou komunitou nemusí být nutně příliš nákladná. Výsledky této kooperace navíc většinou prospějí oběma stranám.
Každý líc má ovšem i svůj rub. Linux má totiž i své nevýhody. Jednou z největších viditelných nevýhod je strašák, který si tento operační systém s sebou nese již od dřevních dob. Kvůli své inspiraci unixovými systémy a bohatými možnostmi konfigurace má Linux nálepku velkého, složitého a nepřátelského "molochu". Musíme si ale uvědomit, že příbuznost velkých linuxových distribucí a systémů běžících v kapesních počítačích či chytrých telefonech nejde příliš daleko. V každém případě si můžete být jisti skutečností, že běžný uživatel si nebude vědom faktu, že ve svém chytrém telefonu prohání tučňáka.
Poslední slovo ještě neřekl
Máme tedy důvody si myslet, že linuxové operační systémy (alespoň v chytrých telefonech) ještě neřekly své poslední slovo. Především ekonomická otázka přivádí výrobcům přístrojů na mysl právě tento systém a ten je připraven zvednout hozenou rukavici.
