Mezi ty nejvybavenější a nejvýkonnější chytré telefony na trhu tradičně řadíme top modely od Samsungu, HTC a Sony, těm však v posledních letech vyrostla velmi silná konkurence. A to i když pomineme přístroje stále ambicióznějších čínských značek. Ty jsme tentokrát ze srovnání vynechali. K tradiční trojici značek jsme tentokrát přidali ty nejlepší smartphony od dvou dalších zavedených výrobců – od LG a od Nokie.
Kapitoly recenze |
Nokia je díky Windows Phone, obyčejnějšímu hardwaru a odvážnému designu v kombinaci pestrého plastu a hliníku nejodlišnější ze soupeřů, na paty v rozdílnosti jí šlape luxusně zpracované HTC One M8 s nezvyklým UltraPixel fotoaparátem. Sony se drží své designové linie, která budí dost různorodé reakce, dostalo však konečně displej, který se soupeřům vyrovná a i fotoaparát se polepšil.
Tabulkové srovnání soupeřůDetailnímu porovnání papírových parametrů špičkové pětice jsme se věnovali krátce po premiéře LG G3. V tomto článku tedy řadu měr a parametrů vynecháváme, najdete je v přehledných tabulkách ve starším textu. |
Soupeř od Samsungu je mírnou evolucí předchozích modelů značky, S5 je vyvážený telefon, který má řadu nových, i když ne zrovna praktických funkcí. Jen by se u Samsungu měli více soustředit na vyladění systému. Papírově nejsilnějším soupeřem je tu LG G3, které se jako jediné chlubí QHD displejem a jeho fotoaparát je krom stabilizace a laserového ostření opředen i dalšími superlativy.
Kdo je nejlepší z nejlepších? Lumia 930, One M8, Xperia Z2, Galaxy S5 a G3
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 29. srpna 2014. Anketa je uzavřena.
Dnešní soupeři patří k hodně drahým kusům, co se ceny týče, nejlákavější je dvojice LG G3 a Lumia 930. Oba modely jsou naprostými protiklady, LG je největší ze soupeřů, lumia nejkompaktnější. Cena obou startuje na 13 990 korunách, u LG se však vyplatí připlatit tisíc korun za variantu s dvojnásobnou porcí paměti a gigabajtem RAM navíc. Samsung je ze soupeřů nejdražší, stojí 17 590 korun, Sony nedávno výrazně zlevnilo na 15 990 korun. HTC si za One M8 řekne prémiových 16 995 korun.
Vzhled a konstrukce: široký výběr
Po stránce designu a provedení je naše pětice opravdu různorodá. Najdeme tu prakticky vše – kov, plasty i jejich vzájemnou kombinaci, tvary hranaté i oblé, telefony opravdu přerostlé i ty rozměrově relativně umírněné. Vnímání designu je sice subjektivní záležitost, ovšem jednoznačným vítězem „soutěže krásy“ je tu HTC. One M8 je výjimečně povedený kousek, jeho kovové tělo se navíc může chlubit doslova luxusním zpracováním, na které nikdo z konkurentů nemá. Nemusí se líbit každému, ovšem je jen málo těch, kteří nejsou ochotni uznat, že One M8 je po stránce vzhledu a zpracování naprostá špička.
Za vcelku jednoznačným vítězem je ovšem situace velmi vyrovnaná, různé modely vyhoví různému vkusu. Na styl hodně vsadila například Nokia, u které si mohou zákazníci vybrat konzervativnější provedení s bílými nebo černými zády ale také výraznější kousky s oranžovým nebo zeleným zadním plastem. Hliníkový rám dodává telefonu pocit bytelnosti, ve skutečnosti však při pádech snadno utrpí šrámy. Lumia 930 je však určitě nejvýraznějším ze srovnávaných modelů.
Na hranaté tvary podobně jako Nokia vsadilo i Sony. I tady je bytelný kovový rám, který obepíná tělo telefonu, zatím se jeví být i odolnější než ten u nokie. Design Sony však asi nejvíce polarizuje – má stejně silný tábor příznivců jako odpůrců, důvodem je skleněné provedení zad. Ta se docela upatlávají a telefon je tak nutné neustále leštit, aby vypadal tak, jak jej návrháři vymysleli. Bohužel tu snadno vznikají škrábance.
Design samsungu vlastně ničím nepřekvapí. Galaxy S5 je pokračovatelem tradiční linie korejských smartphonů. Stále tu převládá plast, byť tentokrát zvolil samsung zajímavější provedení se zády v imitaci kůže. Tento krok si sice krátce po uvedení vysloužil nejeden posměšek, ale Galaxy S5 to ze všech špičkových samsungů z posledních let sluší asi nejvíce. Na pohled působí S5 mezi soupeři nejsubtilnější dojmem, byť úplně nejmenší není. Mechanická odolnost těla však není kdovíjaká, zadní kryt snadno sbírá škrábance, plastový rám zase při pádu snadno utrpí vrypy. Na druhou stranu je S5 společně se Sony v této sestavě jedním z mála vodě odolných modelů. Samsung splňuje certifikaci IP67, Sony IP58.
LG působí v konkurenci z hlediska vzhledu nejjednodušším dojmem, je to dáno i tím, že telefon se zbavil prakticky všech ovládacích prvků na čelní straně i bocích. Také u LG zvolili kompletně plastové provedení, tentokrát v imitaci kovu. Jde o vcelku zdařilé provedení, byť samozřejmě na opravdu kovové HTC LG nemá. Imitace broušeného kovu trochu maskuje škrábance, které tělo opět docela jednoduše sbírá. Překvapivé je, že LG působí opravdu bytelným dojmem, zpracování je na kompletně plastový mobil opravdu špičkové.
Všechny srovnávané smarthpony patří mezi velké kousky, oproti loňským modelům ještě povyrostly. Jsou mezi nimi ovšem také významné rozdíly. Nokia je sice nejmenší, ale do ruky nepadne úplně nejlépe kvůli hranatému tvaru. Lépe se tak v ruce drží výrazně zaoblené HTC, to je na tom z konkurence nejlépe. Špatně na tom není ani samsung, který je po nokii nejmenší, ale je přeci jen širší než HTC.
S šířkou je na tom podobně i Sony, jenže to je pro změnu rekordmanem ve výšce – není tak úplně ideální v kapse. Sony je také dost hranaté, samotné hrany jsou však přeci jenom trochu zaoblené, takže držení není tak nepříjemné, jak by se mohlo zdát. Největší „plácačkou“ ze srovnávaných je LG a to kvůli zdaleka největšímu displeji. Projevuje se to především na šířce telefonu, která je oproti soupeřům opravdu výrazná, i těch několik milimetrů je v ruce dost znát. Co naplat, že na výšku se LG dovedlo ukrotit, v ruce se jednoduše drží nejhůř.
Displej a ovládání: přehlídka excelence
Letošní top-modely se docela vzácně rozcházejí v úhlopříčce displeje. Ta se pohybuje od pěti palců u Nokie a HTC, přes 5,1 u Samsungu, 5,2 u Sony až po 5,5 u LG. Z hlediska plochy tedy jasně vede LG, které navíc jako jediné ze soupeřů disponuje rozlišením QHD, tedy 2 560 x 1 440 pixelů. Ostatní soupeři spoléhají na standard v podobě Full HD, tedy 1 920 x 1 080 pixelů. Na první pohled rozdíl v rozlišení příliš poznat není, jenže při delším používání se přeci jenom projeví, vrátit se od LG zpět k Full HD panelu je pro uživatele viditelným ústupkem. Displej G3 je tedy parádně ostrý a v systému si tak LG může dovolit používat i velmi tenké linky, které by u soupeřů mohly působit kostrbatě. Rozlišení tady tedy hraje ve prospěch LG, jenže automaticky ho nepředurčuje k vítězství.
Jak probereme dále, vyšší rozlišení má vliv na výdrž baterie a trochu i na výkon telefonu. Co hůř, vzhledem k už tak náročné konstrukci displeje se u LG nemohli soustředit na jeho další parametry. Barevné podání či pozorovací úhly sice patří na špičku, jenže třeba v čitelnosti na přímém slunci za soupeři LG zaostává.
V tomto případě je jasným přeborníkem Nokia. Její AMOLED panel má sice trochu zářivější barvy, než by bylo zdrávo, to se však dá v menu upravit a každý tak může zobrazení odladit podle svých potřeb. Nokia byla kdysi také průkopníkem v možnosti ovládání displeje v rukavicích, teď to umí všichni soupeři. Systém Windows Phone sice možná nedává rozlišení a další kvality displeje nokie tak najevo, její panel je však i vzhledem k čitelnosti a dalším vlastnostem asi tím nejlepším, který můžete v praxi v současné chvíli získat.
Velký krok kupředu udělalo v oblasti displeje i Sony. Xperia Z2 totiž konečně dostala IPS panel, což znamená konečně špičkové pozorovací úhly i velmi věrné barevné podání. Lesklý panel ovšem trochu zhoršuje čitelnost na slunci. Samsung svůj Super AMOLED panel překvapivě umravnil z hlediska živých barev, ty jsou teď věrnější než kdykoli předtím, navíc dovoluje samsung zvolit si pro uživatele nejpříjemnější barevný profil. Panelu s úhlopříčkou 5,1 palce není vlastně co vytknout, na druhou stranu mezi soupeři vlastně ničím nevyniká.
To samé můžeme říci o HTC, u kterého je největším překvapením fakt, že tak parádního obrazu dosahuje s SLCD panelem. Barvy jsou věrné, pozorovací úhly špičkové, ovšem HTC tak nějak ztratilo svůj náskok z loňského roku, kdy byl panel modelu One jasně tím nejlepším na mobilním poli. Ne že by byl displej One M8 horší, to ani náhodou. Jen konkurence hodně pokročila a tak teď HTC tak nějak jen zapadá do řady, nevystupuje z ní. Potvrzuje to třeba i čitelnost na slunci, která je sice lepší než u LG a Sony, ale víceméně srovnatelná se samsungem a horší než u nokie.
Soupeři se dost liší i v ovládání a podobě operačního systému. Samozřejmě naprosto odlišná od zbytku je nokia se svými Windows Phone 8.1. Systém je svižný a rychlý za všech okolností, má svá specifika, na druhou stranu zatím nikdy nebyl systém od microsoftu tak konkurenceschopný. Ačkoli umožňují nová mobilní windows ovládání pomocí virtuálních tlačítek, nokia si ponechává ta senzorová pod displejem.
To dělá ze soupeřů už jenom samsung, který má navíc prostřední tlačítko hardwarové – to je naprostá výjimka. Samsung používá stejně jako ostatní androidí soupeři Android 4.4 KitKat, který je tu doplněný tradiční grafickou nadstavbou TouchWiz. Ta je upřímně jedním ze zásadních negativ telefonu. Nejde ani tak o to, že docela výrazně mění grafiku a i logiku některých funkcí v systému. Samsungu se ze všech soupeřů nejméně podařilo ladění systému. Na rozdíl od soupeřů tak tady uživatele překvapí občasné zadrhnutí.
Oproti tomu prostředí Sense 6 u HTC působí jako balzám na duši. Je to jasný důkaz toho, že i výrobcem výrazně upravený android může fungovat skvěle. Ve svižnosti a rychlosti reakcí na pokyny se HTC vyrovná i Nokii s Windows Phone, Sense působí svěže a lehce. Je nám ovšem jasné, že jeho pozměněné grafice, podobně jako té u Samsungu, nemusí každý přijít na chuť. LG a Sony tak mají vizuálně android nejbližší jeho čisté podobě, zdání tu však opět klame – změn je více než dost. Sony i LG bývají výrobci, kteří občas mají se softwarem problémy, při běžném používání jsme však ani u jednoho modelu nezaznamenali výraznější potíže – byť i Sony se umí výjimečně zadrhnout a u LG zase dovede mírně zdržovat rozlišení.
LG a Samsung přináší nejširší možnosti ovládání – různé chytré funkce působí samozřejmějším a funkčnějším dojmem u LG. Příjemná je i možnost uživatelského nastavení podoby lišty s virtuálními tlačítky. Sony se do party přidává s možností spouštět miniaplikace v oknech. U LG se nám hodně líbí funkce Knock Code pro odemčení telefonu sérií ťuknutí. Funguje to skvěle, stal se z toho náš nejoblíbenější způsob zabezpečení telefonu. Díky tomuto způsobu je méně potřeba používat ovládací tlačítka na zádech telefonu – i na toto netradiční umístění jsme si také rychle zvykli.
Probudit displej poklepáním (ale už ne odemknout), jde i u HTC a Nokie – i u HTC tato funkce znamená, že zcela nevhodně umístěné vypínací tlačítko (na vrchní straně) není tak často třeba – konfigurace s tlačítky na boku u Sony, Samsungu a Nokie je však lepší.
Baterie: možnosti úspor
Samsung překvapil své soupeře tím, že u modelu S5 představil extrémní úsporný režim, který dovede výrazně prodloužit výdrž baterie. Telefon v tomto režimu vypne většinu funkcí a může vlastně fungovat jen jako obyčejný telefon, nikoli smartphone. S 10 % na ukazateli nabití by měl pak vydržet zhruba den. Podobnou funkci pak narychlo zavedlo u svého modelu i HTC, i tady je podobně propracovaná s možností opravdu výrazného prodloužení výdrže.
Úsporný režim Stamina byl přitom dlouhou dobu výraznou výhodou Sony, to ovšem trochu o náskok přišlo, řešení soupeřů dovede šetřit energie více. Naopak se Sony srovnalo krok i LG a také Nokia – oba modely mají rovněž úsporný režim, který však nejde tak daleko, jako u HTC a Samsungu.
Co se praktické výdrže jednotlivých modelů týče, v podstatě tu platí obecný fakt, že vydrží tak jeden, maximálně dva dny. A přes výrazný rozdíl v kapacitách baterií (LG 3 000 mAh, Sony 3 200 mAh, Samsung 2 800 mAh, HTC 2 600 mAh, Nokia 2420 mAh) v praxi rozdíly tak drsné nejsou. U LG se projevuje vyšší energetická náročnost daná displejem, počítat tu v plném pracovním vytížení s dvoudenní výdrží nelze. Naopak příjemným překvapením je v tomto případě HTC, které má sice druhou nejmenší kapacitu baterie, dva dny na jedno nabití však vydrží ze soupeřů možná nejčastěji, u HTC se opravdu hodně věnovali optimalizaci. Dobře je na tom i Nokia, která má nejmenší kapacitu baterie, ale mobilní windows prokazují svou úspornost.
Vzhledem k vysoké kapacitě baterie u Sony nepřekvapí jeho velmi dobrá praktická výdrž, která se také může rovnat té u HTC, možná se uživatelé v některých případech dostanou i k lepším výkonům než u tchajwanského smartphonu. Ani Samsung nijak ze zajetých kolejí nevybočuje, obava z rychlého vybití během jednoho dne je i tady zbytečná. Samsung navíc uživatele naláká na možnost akumulátor vyměnit, tuhle možnost má už jenom LG.
Běžné funkce: miliony detailů
V běžných funkcích je mezi smartphony celá řada drobných rozdílů, jen některé jsou tak zajímavé, že vyžadují zvláštní zmínku. Tak třeba LG exceluje pohodlnou klávesnicí se širokými možnostmi nastavení – včetně možnosti nastavení výšky, kterou zabírá na displeji. HTC má také docela pohodlnou klávesnici, jenže její tmavý podklad znesnadňuje čitelnost na slunci. S tou nemá problém Nokia, jenže u té i v nejnovější verzi mobilních windows chybí možnost psaní tahy – ta funguje jen v angličtině. Přehlednou a pohodlnou klávesnici má také Sony. Samsungu chybí na klávesnici třeba čárka, jinak ovšem také nemáme větší výtky.
Všechny top-modely mají vymoženosti jako LTE nebo NFC, ty jsou v nejvyšší třídě samozřejmostí. Nokia se jako jediná ze soupeřů rozhodla, že vestavěná paměť bude uživatelům stačit. Porce 32 GB opravdu většinou stačit bude, na druhou stranu je absence slotu na microSD karty trochu zbytečným ústupkem. Ostatní soupeři mají standardní porci paměti 16 GB, LG jde pořídit i s dvojnásobnou porcí a se 3 GB paměti. HTC, LG a Samsung se mohou pochlubit přítomností infraportu, který může sloužit například k ovládání televize.
Co se hardwaru týče, Samsung oproti soupeřům přináší dvě zajímavosti – čtečku otisků prstů v home tlačítku a senzor pro měření tepové frekvence. Jenže ani čtečka ani senzor zrovna nepatří mezi dotažené a praktické záležitosti. Čtečka otisků například vyžaduje přejetí téměř přesně v kolmém směru, senzor zase při měření vykazuje výrazný rozptyl.
Samsung vybavil svůj smartphone celou řadou jinak placených aplikací zdarma – například předplatné Bloomberg Businesweek na rok zdarma, porci místa na úložišti Bitcasa a dalších programů. Jejich reálná využitelnost je ovšem otázkou. Sony také v rámci svých aplikací přináší nějaký ten obsah zdarma navíc, to nejzajímavější v podobě možnosti nákupu filmů ze služby Video Unlimited bohužel v Česku chybí. Příjemnou drobností u Sony je aplikace Smart Connect, která dovolí uživateli nastavit různé profily chování telefonu v závislosti na připojení příslušenství.
Naopak HTC a LG to s obsahem navíc nijak zásadně nepřehánějí. Vnímat to jako vážnou nevýhodu asi nejde, sami jsme se už mnohokrát přesvědčili, že nabízené služby navíc stejně většinou nevyužíváme. Nic to ovšem nemění na tom, že nějaká ta aplikace zdarma navíc může při uvažování vychýlit jazýček vah směrem ke konkurentům. U HTC je malou zajímavostí vestavěná aplikace Power To Give, která umožní využít výkon telefonu (při jeho nabíjení) k výpočtům různých vědeckých problémů, včetně například komplikovaných výpočtů v medicíně.
Ani Nokia to se speciálním obsahem nepřehání, některé aplikace jsou však pro ni dostupné exkluzivně a přeci jenom jich pár navíc v telefonu najdeme. Všechny telefony sice disponují podporou práce s Office dokumenty, právě na Windows Phone nokii je ovšem taková práce nejpřirozenější díky kompletní sadě oficiálních Microsoft Office aplikací. Často probíranou předností nokií je možnost stažení map pro off-line navigaci zdarma. Na Androidu sice takové aplikace existují také, ale řešení od Nokie je nejpřímočařejší a nejlépe použitelné ze všech. Naopak androidí telefony se zase mohou těšit podpoře funkce Google Now, která uživateli přináší informace v souvislosti s aktuálním kontextem.
K jednotlivým telefonů lze přikoupit celou řadu příslušenství, tím nejtypičtějším jsou různá pouzdra. Nám se nejvíc líbí pouzdro Dot View od HTC, které umožní telefonovat a využívat některé další funkce i když je pouzdro zavřené. Navíc tak dělá s nezvyklým vtipem a stylem, konstrukce pouzdra totiž vytváří určitou retro-grafiku. Podobně praktické a taky docela nápadité je pouzdro QuickCircle od LG, tady lze navíc například skrz pouzdro rychle fotografovat. I Samsung má podobně chytré možnosti s prohlížením informací v průhledovém okénku, jeho pouzdra však nejsou tak stylová ani nápaditá. Pouzdra pro xperii a lumii jsou ve srovnání s těmi u soupeřů jen obyčejná.
Zábava: souboj nejlepších fotomobilů
Nejlepší smartphony na trhu se zároveň hlásí i o titul nejlepších fotomobilů. Podrobné srovnání fotografických schopností přineseme brzy v samostatném článku, tentokrát se tu omezíme jen na některá základní konstatování. Třeba HTC nejvíc vybočuje z řady se svým UltraPixel fotoaparátem s druhou čočkou. Rozlišení je tu jen 4 megapixely a snímkům trochu chybí detaily, fotoaparát HTC je ovšem nejpohotovější, nejrychlejší při focení a má také jedno z nejlepších ovládání. Navíc tu nechybí možnost manuální volby parametrů focení.
Takovou schopností disponuje i Nokia, která dostala rozlišení 20 megapixelů, optickou stabilizaci a která tradičně spoléhá díky PureView technologii na downsampling a přepočet snímků tak, aby je zbavila šumu. Za dobrého světla se to daří dobře, ve tmě však překvapivě Nokia šumí ze soupeřů nejvíce. Fotí také společně se Sony nejpomaleji. Japonský smartphone s nokií pojí i rozlišení 20 megapixelů a v automatickém režimu snaha o downsampling. Plně automatický režim se tu snaží detekovat scénu a zvolit nejvhodnější způsob focení, funguje to velmi dobře a z uživatelského hlediska je fotoaparát u Sony asi nejjednodušší na cvakání snímků bez přemýšlení.
Samsung dal svému fotoaparátu u S5 rozlišení 16 megapixelů, ale žádné další vymoženosti. Foťák je však překvapivě rychlý, za HTC zaostává jen o málo. Ve tmě podává nejhorší výsledky ze soupeřů, přes den se však chlubí parádními snímky a třeba nejlépe funkčním HDR. Králem fotomobilů mezi špičkovými smartphony je však LG G3 se třináctimegapixelovým čipem, optickou stabilizací obrazu a ultra rychlým laserovým ostřením. LG je při „sekání“ snímků skoro tak rychlé, jako HTC, nabízí však mnohem lepší obrazovou kvalitu jak za dobrého světla, tak překvapivě i ve špatných podmínkách. Celkově podává LG G3 nejvyváženější výkon.
Shrnutí: nemůžete udělat chybu
Koupě kteréhokoli ze srovnávaných chytrých telefonů rozhodně nebude chybou. I když bude pořádnou zátěží pro vaši peněženku. Z hlediska poměru výkon/cena jasně vede LG s úžasně ostrým displejem, který ovšem přináší i nevýhodu v horší čitelnosti na slunci a horší výdrži baterie a přispívá k pro mnohé už nepřijatelné velikosti telefonu. LG je ovšem celkově překvapivě vyvážený smartphone, úspěch korunuje až nečekaně dobrým fotoaparátem. Po právu patří k nejzajímavějším kouskům z naší pětice.
Podobně si díky ceně zaslouží velkou pozornost Nokia Lumia 930, která má parádní displej a uživatelům může, ale také nemusí imponovat díky Windows Phone. Fotí výborně a má třeba špičkové mapy zdarma. Chybí jí však slot na karty a design nemusí sednout každému, hliník navíc není tak odolný, jak by se mohlo zdát. Je ovšem nejmenší ze soupeřů.
Luxusní kovové HTC One M8 je po samsungu nejdražším strojem v našem srovnání. Pokud má ovšem někde vysoká cenovka jakékoli minimální opodstatnění, pak je to tady – právě díky parádnímu materiálu a špičkovému zpracování, které nemá u konkurentů obdoby. HTC je telefon, který budou nejčastěji zákazníci volit srdcem. Za soupeři tu zaostává jen fotoaparát, který má však i své specifické přednosti.
Sony hodně pomohlo nedávné snížení ceny, i tak jsou LG a Nokia levnější volbou. Xperia trochu doplácí na svůj design, který rozděluje veřejnost na dva tábory, i když nám se velice líbí. Loňská Xperia Z1 pro nás možná byla králem top-smartphonů, model Z2 ovšem čelí mnohem silnější konkurenci. Parádní displej a voděodolnost jsou nespornými přednostmi Z2, přístroj už ovšem trochu přerostl a vedle LG G3 je to v našem testu ten model, který padne do ruky nejhůře.
Samsung Galaxy S5 se hodně snaží, přináší řadu nových funkcí (otisk prstu, měření tepu, chytré funkce pro ovládání a podobně), jenže mnohdy se zdá, že jsou tu jen tak naoko. Galaxy S5 je nesmírně univerzální smartpohne, ale oproti soupeřům mu chybí jakýsi moment ohromení, nějaká vyloženě silná stránka – a to jich má na papíře více než dost.
