Ve vývojovém oddělení Googlu, které má na starosti operační systém Android, může být v následujících letech pěkně horko. Systém si totiž bude chtít udržet náskok před konkurencí, ale tradiční partneři Googlu se začínají poohlížet i jinde.
Článek na téma, že na už zhruba tříčtvrtinový tržní podíl Androidu si brousí zuby mnohá konkurence, jsme vydávali už koncem minulého roku. Od té doby snahy soupeřů ještě zesílily a je evidentní, že Android bude muset své pozice tvrdě bránit.
Možná i z toho důvodu odešel z čela androidí divize Googlu zakladatel systému Andy Rubin. Ten je totiž velkým vizionářem, člověkem s neuvěřitelnou studnicí nápadů a schopností rozvíjet projekty, kterým jiní nevěří. Jenže každodenní exekutiva není jeho šálek kávy a zdá se, že vlastní dítě jej tak trochu přerostlo. Na jeho místo tak přichází Sundar Pichai, systematický inženýr se skvělými manažerskými schopnostmi. To on povede novou ofenzivu Androidu a nejspíš útokem se bude snažit bránit systém proti konkurenci.
Silný Samsung
Jenže tak jednoduché to mít nebude. Obliba Androidu totiž nezáleží ani tak na Googlu jako spíš na jeho partnerech, kteří telefony s tímto systémem vyrábějí. A v poslední době se zdá, že jediným, kdo vlastně takto činí, je korejský Samsung. Ten jediný na androidích smartphonech výrazně vydělává, což je něco, čeho se nepodařilo dosáhnout ani samotnému Googlu.
Ostatní výrobci androidích smarpthonů spíše paběrkují. Prapůvodní zastánce systému, firma HTC, v poslední době hodně tápe, Motorole se pod nadvládou Googlu zatím nepodařilo zvednout a LG je na tom dlouhodobě mizerně, byť s občasnými světlejšími chvilkami. Trochu se začíná dařit snad jen Sony. Samostatnou kapitolou jsou čínští výrobci Huawei a ZTE nebo v poslední době Lenovo a Alcatel (TCL).
Tyto firmy si mohou vývoj a výrobu telefonů dovolit dotovat nejspíš hodně dlouho, mateřské koncerny totiž často mají podporu státu a síla jejich byznysu leží zcela někde jinde než ve smartphonech. Andoid jako dostupná a populární platforma pro ně znamená snadný způsob, jak vyrůst a moci se srovnávat se zavedenou konkurencí.
Libovůle výrobců
Jenže tento stav nemusí trvat na věky. Z Číny se ozývají hlasy, že Android ovládá až příliš mnoho tamního trhu a je možné, že až budou mít čínští výrobci zajímavou alternativu, vydají se novou cestou. Ne nadarmo se říká, že třeba Huawei koketuje s operačním systémem Tizen, a trojice Huawei, ZTE a Alcatel se silně angažuje ve startu systému Firefox OS. Navíc je jasné, že kdesi ve vývojových laboratořích mají největší čínští výrobci v rukávu i své zcela vlastní zbraně.
Ať už to bude s novými mobilními firmami jakkoli, je nepopiratelné, že sláva a úspěch Androidu dnes stojí a padá se Samsungem. Firma si na své konto připisuje drtivou většinu zisků z tohoto operačního systému a zároveň i výraznou většinu prodejů. Těžko říci, ale nebýt Samsungu, možná by dnes Android prohrával boj s iOS. Ale možná ne, to se nikdy nedozvíme.
Položme si však otázku, co dnes Android Samsungu přináší. Kromě určité kontinuity a kompatibility toho asi není mnoho. Firma je v řadě oblastí závislá na tom, co v nové verzi předvede Google, a systém si navíc hodně upravuje a přidává řadu softwarových funkcí, které Google a konkurence implementují se zpožděním. Pro korejskou firmu v současnosti Android znamená jakési zachování statusu quo. A s tím se gigant, který se úspěšně vyšplhal na pozici světové mobilní jedničky a největšího prodejce smartphonů, nemusí dlouho spokojit.
Kdy Samsung opustí Android?
Teď, když firma tak vyrostla a hardware smartphonů už se vylepšuje jenom v postupných krocích, odehrávají se hlavní inovace na poli softwaru. A ten nemá Samsung plně pod kontrolou. Nemusí tak trvat dlouho a firma může vcelku nenápadně přejít na vlastní systém. Podle našeho názoru není otázkou, zda se tak stane, ale kdy. Samsung jistě pracuje na vlastním řešení a neúspěchem v podobě systému Bada se nenechá odradit. Tím řešením může (ale nemusí) být operační systém Tizen.
Sice ani tento operační systém nepatří Samsungu, ale firma má při jeho vývoji daleko větší slovo a pravomoci než v případě Androidu. Jestli bude Tizen tím konečným řešením, to je otázka. Každopádně je téměř jisté, že ke změně nedojde skokově, bude velmi pozvolná a vsadíme se, že ji Samsung ani nebude chtít příliš dávat najevo. S jeho prostředím TouchWiz ostatně ani zákazníci nemusí poznat, jaký systém běží v útrobách telefonu.
Často se dnes hovoří o ekosystému aplikací okolo operačních systémů s tím, že právě absence celého aplikačního světa je největší překážkou nových systémů pro vstup na trh. Jak ukázalo BlackBerry, situace nemusí být tak zoufalá a androidí aplikace nemusí nutně běžet jen na Androidu. Navíc Samsung, který vyrábí více smartphonů než Apple, by určitě neměl problém přetáhnout významné vývojáře na svou stranu. Vždyť by jim mohl nabídnout právě stejné jistoty jako iOS. Fragmentace systému by mohla být menší, větší jistota by panovala okolo aktualizací.
Životní cyklus operačního systému
Android je v současné chvíli na vrcholu popularity a mnoho dalšího prostoru k růstu asi nemá. Do této situace se systém dostal za necelých šest let po uvedení na trh. V průběhu své existence se mu přitom podařilo zničit a zahubit zavedenou konkurenci jako byl Palm OS, Windows Mobile nebo kdysi smartphonům neochvějně vládnoucí Symbian. Proti Androidu tak hraje i čas, ani tento systém určitě nemá místo na výslunní předplacené na věky.
Jak dlouho se tedy může ještě Android hřát na vrcholu? To si asi dovolí odhadnout málokdo, ale vodítkem mohou být životní cykly průkopnických systémů. Třeba onen Symbian. Vznikl v roce 2001 a do věčných lovišť jej letos definitivně letos poslal šéf Nokie Elop. Vrchol nastal zhruba v roce 2007, kdy vznikla legendární Nokia N95. Zhruba šest let po vzniku systému. Tedy ve stejné fázi, v jaké se dnes nachází Android.
Po N95 už symbianové telefony mnoho nového nepřinesly a možná se na současné androidí topmodely budeme za několik let dívat podobně. Jsou opravdu letošní pětipalcové FullHD přístroje zásadním posunem oproti těm loňským s HD displeji s o něco menší úhlopříčkou? Asi moc ne.
A co třeba Windows Mobile? Systém se narodil v roce 2000, tehdy ještě jako Pocket PC, definitivní tečku napsala (nestabilní a nikdy veřejně nevydaná) verze 6.5.5 v roce 2011. PalmOS? Podobný příběh, verze 1.0 se objevila v roce 1996 a smutným koncem už v rukách nového vlastníka byla verze Garnet OS 5.5 v roce 2007. První pagerová verze BlackBerry se zrodila v roce 1999 a operační systém doslova udržovaný na přístrojích to táhl do ledna minulého roku, kdy vyšla poslední aktuální verze (7.1) původní linie kanadského systému.
Jistě, i výše zmíněné systémy prošly během života velkými změnami a různé verze spolu byly a nebyly různě kompatibilní. Jenže nikdy nedošlo k zásadní změně filosofie a celého ekosystému tak, jak to předvedl Microsoft s Windows Phone a BlackBerry s novým BlackBerry OS 10. Zbývá Androidu zhruba šest let života? Těžko říct, jaké přístroje vůbec budeme za šest let používat. A těžko říct, zda je bude pohánět Android.
Každý chce kus koláče
I pokud se Android udrží na výslunní déle než kdokoli v historii, stejně nebude mít situaci jednoduchou. Jeho podíl totiž neohrožují jen zájmy jeho největších příznivců. Zakousnout se do Androidu chtějí i další hráči, kteří pochopili, že podíl systému je tak veliký, že už stojí za to zkoušet mu krást zákazníky. Ano, na mysli teď máme zástup v podobě Windows Phone, BlackBerry nebo Firefox OS.
Papírově nejslabší BlackBerry má paradoxně nejlepší výchozí pozici, Windows Phone možná stojí na počátku jakéhosi zlomu, kdy může dojít k prudkému nárůstu jejich popularity a Firefox OS má za zády operátory. Všichni chtějí Androidu kus sebrat. A pak je tu ještě Tizen jako samostatná platforma, nikoli jen jako zájem Samsungu. Malá finská firmička Jolla se zatím také dost snaží. Jenom ten nešťastný webOS se přestěhuje do televizí.
Jistě, některé snahy mohou působit jako bláznovství, jenže i Android Inc. byla malá bezvýznamná firmička, než se ji Adymu Rubinovi podařilo přivést pod křídla Googlu. Kdo je další na řadě?
Otázkou je, pro kolik mobilních operačních systémů je na trhu místo. A na jak dlouho. V dobách, kdy byly smartphony ještě v plenkách, spolu soupeřily Symbian (dvě větve), Palm OS, Windows Mobile a BlackBerry. A šlo jim to celkem šťastně. Dnes tu máme Android, iOS, Windows Phone a BlackBerry, prosadit se budou chtít Firefox, Tizen a třeba i Jolla. Vzhledem k velikosti trhu tu dnes místo pro pět až šest platforem je.
Jenže aby byl takový stav udržitelný, musí se nejdřív zmenšit propast mezi Androidem, iOS a zbytkem mobilního světa. Právě to si vlastně všichni soupeři dominantních hráčů kladou za cíl. Pokud se tak stane, může tu spokojeně fungovat několik mobilních platforem s podobným podílem. A to třeba tak dlouho, dokud nám nebudou smartphony připadat stejně předpotopní, jako dnes první komunikátory od Nokie.
