Autoportréty pořízené na nejvyšších bodech výškových budov, nad roklemi anebo v blízkosti divokých zvířat. To je jen mírný výčet množství nebezpečných situací, při nimž se lidé kvůli získání netradičního snímku vystavují smrtelnému nebezpečí. Jen na Facebooku přibude podle zjištění Zacharyho Crocketta během jediného týdne 365 tisíc statusů s autoportrétem, dalších 150 tisíc selfie pak zveřejní uživatelé na Twitteru. To však není nic oproti Instagramu, na kterém je hastag selfie použit u více než 50 milionů fotografií týdně.
Na riziko spojené s pořizováním selfie poukázal Crockett již při svém loňském průzkumu. Na základě známých případů sestavil žebříček náhodných úmrtí. Z toho vyplynulo, že při selfie zemřelo loni 28 lidí, tedy více než například po napadení žralokem (osm obětí) nebo při zdolávání Mount Everestu (17 mrtvých). V novém průzkumu šel však Crockett více do hloubky.
Prostřednictvím Googlu tak kvůli tomu prostudoval novinové články tři roky nazpět se záměrem vyhledat všechny známé případy úmrtí související s pořizováním autoportrétů. Podle jeho zjištění zemřelo od roku 2014 při pokusu vyfotit sebe sama celkem 49 osob. Upozorňuje však, že jde pouze o mediálně známé případy, v nichž je zjevné spojení s fotografickým fenoménem posledních let. Připouští, že ve skutečnosti bude úmrtí se stejnou příčinou mnohem více.
Z mediálně známých případů vyplývá, že nejvíce obětí si selfiemánie vyžádala ve věku od 18 až 23 let. Nejvíce mrtvých je pak ve věku 21 let (27 %). Podle Crocketta to není nikterak překvapivé, podle něj totiž z dřívějších průzkumů vyplývá, že celých 30 % všech fotografií pořízených uživateli ve věku 18 až 24 let jsou právě autoportréty. Do Crockettem zveřejněného přehledu podle věku nejsou zahrnuty čtyři případy, v nichž média nezveřejnila věk obětí.
Podívejte se na nehody při pořizování selfie:
Ačkoli je pořizování snímků sebe sama výsadou spíše žen, více úmrtí připadá na muže. Ti totiž podstatně častěji vyhledávají extrémní situace, ze 49 zaznamenaných případů na ně tak připadá celkem 36 úmrtí. Muži se totiž oproti ženám výrazně častěji zapojují do rizikových jednání, prokázala to například studie Kalifornské univerzity (v anglickém jazyce) z roku 2006. Výsledkem průzkumu Státní univerzity v Ohiu je pak zjištění, že muži pořizující si selfie mají sklony k narcismu a psychopatii. Kvůli osobnímu obohacení tak dokážou upozadit hrozící nebezpečí.
Tomu nasvědčuje i fakt, že po internetu koluje řada videí, v nichž mladíci kvůli pořízení netradiční selfie zdolávají výškové budovy. Nespokojí se přitom pouze s výstupem na jejich střechy, šplhají až na nejvyšší bod daného mrakodrapu. A právě pád z výšky byl nejčastější příčinou úmrtí Crockettem zmapovaných případů od roku 2014. Druhou nejčastější příčinou je pak utonutí, v osmi případech pak osoby nepřežily srážku s vlakem či zásah elektrickým proudem poté, co vylezly na odstavené vagony. Dvě osoby přišly o život shodně při výbuchu granátu, leteckém neštěstí či autonehodě.
Celkem 19 smrtelných případů se stalo v Indii, sedm pak připadá na Rusko. Právě na počtu mediálně známých případů z Ruska se potvrzuje, na co Crockett při zveřejnění své studie upozornil. V rámci spuštění osvětové kampaně Bezpečné selfie totiž ruské ministerstvo vnitra varovalo, že jen za první polovinu roku 2015 přišlo kvůli riskování při pořizování autoportrétů o život přes deset lidí. Tisk tedy nevěnuje pozornost každému jednotlivému případu.
Policie v indické Bombaji šla ještě dála. Po lednovém úmrtí osmnáctileté dívky, která se kvůli focení sebe sama utopila v moři, vytipovala celkem 15 míst, na nichž pořizování selfies rovnou zakázala. Patří mezi ně například pobřežní promenáda Marine Drive či pláž Girgaum Chowpatty. Mluvčí místní policie Dhananjay Kulkarni pro BBC zmínil také další turisticky zajímavá místa jako promenádu Bandra Bandstand, pevnost Sion Fort či tvrz Worli Fort. O zákazu budou informovat značky.
Lidé však kvůli selfie riskují po celém světě. Například koncem loňského srpna zbytečně riskoval ve východní Číně 25letý mladík, chtěl si udělat selfie u vodopádu. O pár dní později ho našli bez známek života na dně stometrové rokle. Podle fotografií ve smartphonu mladík při focení ztratil rovnováhu.
O měsíc později se teprve sedmnáctiletý ruský studentík rozhodl vylézt na devítipatrovou budovu nedaleko Moskvy, aby si pořídil snímek znázorňující poslední okamžik před pádem. Podobné snímky udělal již dříve, tento se mu však stal osudným. Při zavěšování mu totiž ruka po římse sklouzla.
Nesmyslný hazard pak stojí za leteckým neštěstím poblíž amerického Denveru z května roku 2014. Pilot malé cessny se totiž při svých letech pravidelně rozptyloval pořizováním autoportrétů. A to i při osudovém nočním letu, při kterém fotografie pořizoval s bleskem. Právě ten podle vyšetřovatelů přispěl k pilotově dezorientaci a následné ztrátě kontroly nad letadlem. Na palubě letadla nebyl v osudný okamžik sám, spolu s ním letěla i o dva roky starší žena.
