Čtenářka Jana se dostala do nezáviděníhodné situace. Reklamovala účet za zahraniční data u nejmenovaného operátora. Na infolince jí bylo sděleno, že zřejmě došlo k chybě a její reklamace bude vyřízena kladně. Když ale později obdržela výsledek na papíře, s údivem zjistila, že vysoký účet zaplatit musí, protože reklamace nebyla přijata.
Jak na to s chytrým telefonemAčkoli některé starší telefony bez operačního systému zvládaly nahrávání hovoru pomocí vestavěného záznamníku, současné smartphony obvykle vyžadují speciální aplikaci. Tu si musíte do telefonu stáhnout. Špatná zpráva je, že jde většinou o placené aplikace. Pro iPhone dokonce žádná podobná aplikace neexistuje. Symbian Aplikaci lze nastavit, aby se spouštěla se startem telefonu, nebo ji spouštět ručně. Hovory se zaznamenávají automaticky na paměťovou kartu, můžete si vybrat, jestli nahrávat všechny hovory, jen příchozí, jen odchozí nebo nahrávání vypnout. V menu lze vypnout i pípání, které jinak nahrávání prozrazuje. Výsledek se uloží na paměťovou kartu. Android Windows Phone |
Když upozornila operátora na rozpor mezi tím, co jí bylo řečeno na infolince, a výsledkem reklamace, nahrávka "doličného" hovoru najednou nebyla u operátora k nalezení. Paní Jana tak neměla o svém tvrzení žádný důkaz. Kdyby si hovor s operátorem nahrála, takový důkaz by měla a zmínka o jeho existenci by možná stačila k vstřícnějšímu jednání operátora. Operátoři totiž vědí, že k nahrávkám jako důkazům, byť pořízeným bez vysloveného souhlasu druhé strany, se začíná přistupovat jinak než doposud.
V květnu letošního roku uznal ombudsman audio nebo video nahrávku pořízenou bez souhlasu nahrávaného jako důkaz ve správním řízení. "V odůvodněných případech lze podle ochránce připustit audio či video nahrávku pořízenou bez souhlasu zachycené osoby jako důkaz ve správním řízení, pokud jsou přitom naplněny podmínky ustanovení § 5 odst. 2 písm. e) zákona na ochranu osobních údajů," dočteme se na stránkách veřejného ochránce pořádku.
Těmito podmínkami se rozumí nezbytnost takového konání pro ochranu práv a zájmů dotčené osoby a zároveň nezasahování do soukromého a osobního života subjektu. Obě tyto podmínky by v případě nahrávání hovoru s operátorem měly být splněny.
Zeptali jsme se právníka sdružení Spotřebitel.net Miroslava Humla, zdali toto ustavení lze vztáhnout i na soudy a zdali není problém ve skutečnosti, že rozhodnutí ombudsmana se týkalo případu, ve kterém hrálo roli ohrožení zdraví. Jinými slovy, jestli si můžeme operátora nahrát a kde a jak se poté dá nahrávka použít.
"Správní řízení má jiný charakter a nelze jeho zákonitosti analogicky přenášet do soudních sporů," řekl Huml.
Přesto se však domnívá, že nahrávka operátora nejen že je jako důkaz při správním řízení i před soudem legální, ale může i uspět: "Sám operátor klienta upozorňuje, že hovor může být nahráván. Dle mého názoru stejná práva platí pro obě strany. Když si může hovor nahrát a tím i použít operátor, tak totéž může udělat klient, aniž by mu za to cokoli hrozilo. V České republice platí zásada volného hodnocení důkazů, a tak může být jakožto důkaz použito cokoli, z čeho se dá prokázat skutkový stav věci s tím, že získání důkazu nesmí odporovat zákonu," uvedl Huml.
A jak je to v praxi? Šance na úspěch tu zřejmě je. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR z 4.11. 2008, který se týkal sporu o platnost smlouvy na koupi nemovitosti (nešlo tedy o přímé fyzické ohrožení nebo cokoliv podobného) se píše: "Pořízení záznamu vlastního telefonického hovoru není nezákonné, důkaz tímto záznamem lze ale v občanském soudním řízení provést jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru."
Jak nám ale řekl Miroslav Huml, za svolení se v poslední době považuje už vlastní skutečnost, že hovor přijmete, protože v dnešní době je časté, že se hovory nahrávají. Tomu odpovídá i právní rozbor této otázky, zveřejněný na stránce Odposlechy.com, ve kterém se mimo jiné píše:
"Nejvyšší soud přitom vycházel z předpokladu obecného povědomí o tom, že telefonáty mohou být technickou cestou (funkcemi jako hlasitý poslech či nahrávání hovoru) jejich účastníky běžně zaznamenávány, z čehož lze dovozovat, že účastníci hovoru jsou srozuměni s možným pořízením zvukového záznamu telefonátu a že s touto možností, neprojeví-li nesouhlas, konkludentně souhlasí. V tomto kontextu lze poukázat též na stanovisko Ústavního soudu, podle kterého má každý právo zaznamenávat své vlastní telefonické hovory, přičemž se tímto nedopouští žádného protiprávního jednání."
Co z toho vyplývá? To, že si nahrajete operátora, který si nahrává vás, nemůže být podle Miroslava Humla i podle stanoviska Ústavního soudu považováno za protiprávní. Nemusíte se tedy bát si nahrávku pořídit. Pokud byste chtěli vést s operátorem soud nebo správní řízení a měli v podobě nahrávky důkaz o jednání operátora, na které si stěžujete, je zřejmě vhodné uplatnění důkazu minimálně vyzkoušet.
