Situace:sedím si tak v temné kanceláří se „světem na konečcích prstů", obchoduji „rychlostí myšlenky" a strašně bych šel ven na třešně, protože sluníčko pálí a vzduch se tetelí.

Největší fenomén konce století či tisíciletí; úder do soukromí srovnatelný pouze s příchodem televize, kterou ale nenosíme v náprsní kapse; dobrý sluha, ale zlý pán; kontrolní nástroj Velkého bratra; odznak společenského postavení, i když už začíná být masovou záležitostí; všechny tyto asociace se mi vynoří při vyslovení magického slova MOBIL.

MOBILomilování, MOBILovolování, ... důsledky v nedohlednu?
aneb „Člověk a komunikační technologie na konci milénia - moje troška do mlýna"

Největší fenomén konce století či tisíciletí; úder do soukromí srovnatelný pouze s příchodem televize, kterou ale nenosíme v náprsní kapse; dobrý sluha, ale zlý pán; kontrolní nástroj Velkého bratra; odznak společenského postavení, i když už začíná být masovou záležitostí; všechny tyto asociace se mi vynoří při vyslovení magického slova „MOBIL".

Kapitán Nemo měl ve svém znaku slova „MOBILis in MOBILi", pokud si tuto četbu z dětských let dobře pamatuji, což znamenalo „pohyblivý v pohyblivém". Jeho heslo aplikované na nynější dobu by pan Verne ani nemusel měnit, neboť dokonale vystihuje podstatu MOBILního věku. Peníze, které nešustí a necinkají, vábivé hlasy krásek, jež neexistují, přímý přenos z vrcholu Everestu či ženského lůna, vše je možné, všude můžete být přítomni (alespoň pohledem či sluchem). Do všeho můžete strčit svůj virtuální nos bez rizika, že by jste přes něj dostali.

ON či ONA je vždy a všude v kontaktu a úpící zadrátovaná matička Země je čím dál tím menší a menší. Částo ani nezná tváře lidí, s nimiž jedná a pouze z barvy či tónu hlasu vycházejícího z umělohmotné krabičky usuzuje na rovnost charakteru či ladnost pohybů „zdroje" zvuku na druhé straně. Betonový a skleněný svět města, kanceláře či úřadu se zhušťuje, napětí a stres roste, špatné či dobré zprávy se ON či ONA dovídá okamžitě, je nutno reagovat bleskově (to si alespoň neustále opakuje) a znovu vytáčí, mačká, sakruje,... Každý disk je MU či JÍ malý, každý počítač pomalý, linka přetížená,... Pak snad ale někde u lesa vystoupí z autoMOBILU, zhluboka se nadýchne, uvolní, uklidní a (doufám) pochopí, že je nutné brát všechno s odstupem. Člověk se snad nenechá (úplně) zblbnout či zotročit technologiemi, ať už komunikačními, mediálními či reklamními. Znám několik lidí, jež se narodili se sluchátkem u ucha a nezávidím jim, mám z nich strach.

V otázce sociologie tento jev opravdu znamená obrovskou změnu, jejíž důsledky zatím nejsme schopni možná ani odhadnout. MOBIL není jen nástroj ke komunikacivždy a za všech okolností (i naprosto bizarních, zde vzniká nová etika chování), ale také lze třeba s jeho pomocí monitorovat pohyb člověka či jeho zvyklosti. Vojáci zaměřili raketu dle polohy MOBILu a z nástroje komunikace se v mžiku stane ideální nástroj pro Velkého bratra v jakékoliv podobě, ať už mocenské, marketingové či jiné.

V otázce ovlivňování zdraví kromě prokazatelně vyššího stresu budou důsledky na organismus asi ještě dlouho diskutabilní, ale z různých špionážních studií o ovlivňování člověka pomocí MOBILu mi naskakuje husí kůže. Pan Bell asi nečekal, že se jeho dítko takto rozběhne a bude čím dál tím více kličkovat.

Pokud si člověk listuje starými „100+1" a hledá v ročníku `68 prognózy typu „jak bude svět vypadat v roce 2000", nalezne různé roboty, počítače, člověka na Marsu či Slunci, teleporty, ale obyčejný MOBIL? Nikde jsem ho tam nenašel.

Takže vzhůru dál, výš, líp a rychleji, ale všeho s mírou. Já osobně jdu s Mírou odpoledne na pivo.