Vittorio Colao, šéf skupiny Vodafone, který přijel do Česka na setkání ředitelů všech světových poboček firmy, tvrdí, že i na dovolenou může jet jen tam, kde je signál.

Vittorio Colao, šéf skupiny Vodafone, který přijel do Česka na setkání ředitelů všech světových poboček firmy, tvrdí, že i na dovolenou může jet jen tam, kde je signál. | foto: Vodafone

Šéf Vodafonu: telefon nesmím nikdy vypnout

  • 43
Když jede na dovolenou, tak jen tam, kde je signál, v kapse musí mít telefon a po ruce notebook. A kdyby se něco stalo, vždy musí mít záložní telefon. Vittorio Colao, šéf skupiny Vodafone, nepustil mobil z ruky ani při rozhovoru ani při focení. "Je to moje práce," odpovídá na otázku, zda mu někdy nevadí být stále na příjmu.

Vittorio Colao šéfuje největšímu světovému mobilnímu operátorovi od června 2008, kdy vystřídal Aruna Sarina. Pro Vodafone pracuje již od roku 1996. Colao je dalším ze šéfů světových firem, kteří vzešli z "manažerské líhně" poradenské firmy McKinsey. Podle časopisu Forbes činil jeho loňský roční plat 932 tisíc eur (necelých 24 milionů korun). S bonusy a náhradami dosáhl 2,26 milionu eur.

Zvedáte hovory i z neznámých čísel?
To záleží na tom, zda mám čas. Pokud mám jednání, neberu je. Když nepracuji, někdy ano.

Ptám se proto, abych zjistil, jestli vám někdy volal i zákazník?
Jistě, mnohokrát. Poslední dobou telefony vystřídaly spíš e-maily. Čtu je všechny, velkou část jich pošlu dál, ale na část reaguji osobně.

Jaký e-mail musí člověk poslat, aby jste se ho ujal osobně?
Když už se do toho vložím, jde zpravidla o případy, kdy už se stalo něco opravdu opravdu závažného.

Kolik stížností dostanete týdně? Dvě? Tři?
Několik denně. Klidně se podívejte (hledá v telefonu e-maily a po chvilce najde dva aktuální od zákazníků). Tady mi píše třeba jeden klient ze Španělska, který si koupil nový telefon, a není spokojen a pak tady mám ještě jednoho rozezleného zákazníka z Indie. Všechno jsem už předal k řešení.

Můžete si vůbec vypnout mobil?
To je vyloučené. Tedy až na případy, kdy mi v noci někdo osmkrát zavolá. To telefon vypínám, abych to mohl řešit ráno a odpočatý.

Takže třeba dovolené si vybíráte podle toho, jestli je tam dobrý signál?
Musím být pořád na příjmu. To je prostě součást mého povolání.

Stačí k tomu mobilní telefon?
Ne, vždy mám s sebou i počítač. A k tomu ještě záložní telefon.

Takže i když máte volno, tak berete všechny pracovní hovory?
Když mám volno, tak si vybírám, komu to zvednu a komu ne. Když třeba jedu na kole a zvoní telefon, beru to jen v případě, že mi na displeji bliká „prezident společnosti“.

Mobilní sítě v mnoha zemích se začínají potýkat s rychlým růstem uživatelů mobilního internetu. Někdy tak rychlým, že je nezvládají obsluhovat. Jak řešíte tento problém?
Především to není problém, ale příležitost. Když lidé používají víc data, je to pro nás dobré. Internet v mobilu nebo notebooku používá stále víc lidí k zábavě i práci. Jak zamezit tomu, aby v budoucnosti v našich sítích k přetížení nedocházelo? Zaprvé nepolevovat v investicích do infrastruktury, které jsme mimochodem ani v průběhu krize nesnížili, a za druhé vytvořením několika pásem plateb za mobilní služby. Není správné, aby lidé, kteří stahují přes mobilní internet filmy, platili stejně jako ti, kdo jen kontrolují e-maily.

Je nějaká země, kde má Vodafone problémy s přetíženými sítěmi kvůli datům? Například konkurenční AT&T v Americe si neví s iPhony příliš rady…
Ne, takové problémy nemáme. Když jsme viděli ten prudký nárůst popularity chytrých telefonů, připravili jsme se na něj. A to jak z pohledu infrastruktury, tak z pohledu softwaru.

Je známé, že telefony iPhone vytěžují ze všech přístrojů sítě nejvíce, mobily s jinými systémy naopak méně. Má Vodafone nějakou preferenci značek?
Zákazníci musí mít na vybranou. Vždy tu budeme mít uživatele iPhonů, Blackberry a přístrojů s Androidem a pak tady budeme mít uživatele levných mobilů. My je chceme všechny. Je ale fér, aby se platilo podle toho, jak lidi mobil používají. Není správné, aby na někoho, kdo denně kouká tři hodiny na televizi nebo video v mobilu doplácel někdo, kdo si na mobilu zjišťuje, v kolik mu jede autobus. To nám ostatně potvrdili i naši zákazníci, které sem Muriel Antonová (šéfka Vodafonu ČR, pozn. red.) pozvala.

Vy jste na světovém setkání ředitelů měli vaše zákazníky?
Ano, bylo jich tady celkem šest a rozhovory s nimi před námi dělala Muriel. Mluvil nám tady jeden student v kraťasech a oranžových botách, architekt - velmi elegantní a upravený chlapík, pak jsme tady měli zástupce jednoho občanského sdružení a pak pár lidí z podnikové sféry. Bylo fajn si vyslechnout jejich názory.

Ještě na chvilku zpátky k Americe. Trhem běží spekulace, že zvažujete prodej svého 45procentního podílu v americkém operátorovi Verizon Wireless. Posunula se už někam jednání?
Nemáme k tomu žádné novinky. Nic, o čem bych si teď přál mluvit. Stále platí, že Verizon Wireless je velmi úspěšný projekt.

Porovnejte dopady krize v jednotlivých zemích, kde působíte.
Je evidentní, že Evropa byla zasažena nejvíc, zejména pak firemní segment, a došlo zde ke změně chování zákazníků. Podniky výdaje za volání omezily a s tím, jak přestali jejich zaměstnanci cestovat, se snížily i příjmy z roamingu. Ze zemí došlo k nejzásadnějším změnám v Řecku, kde se nám lidé začali vracet z tarifních programů zpátky k předplaceným kartám. Ve zbytku světa se „jen“ volá méně.

Může to znamenat, že se teď zaměříte na rozvojové trhy - třeba asijské státy? Mění se váš žebříček priorit?
Dlouhodobě se zaměřujeme především na Evropu, Afriku a Indii a na tom krize nic nezměnila. Evropa sice už neroste, ale je velmi výdělečná, Afrika s Indií tolik výdělečné nejsou, zase ale rychle rostou. Neplánujeme teď kvůli jednomu těžkému roku měnit naši dlouhodobou strategii.

Jenže v Evropě vás tlačí jak regulátoři, tak silná konkurence ke zlevňování a ziskovost tak všem operátorům prudce klesá...
To máte pravdu, ceny za volání sice klesají, roste však podíl datových služeb, které budou stále důležitější. Jsme tak teď uprostřed doby přerodu mobilního průmyslu. Podívejte se na to tak, že nyní je mezi lidmi jen 14 procent chytrých přístrojů, se kterými se připojují k internetu. Podle mě to za pět let bude sto procent. Mobilní internet bude brzy klíčovou částí byznysu.

Kdy čekáte, že se příjmy z mobilního internetu vyrovnají s příjmy z hlasových služeb
Takové odhady už neděláme, protože to časem už nepůjde ani odlišit. Lidé prostě dostanou tarif za nějakou částku, kterou si vyberou podle své spotřeby, třeba za třicet, padesát či víc eur za měsíc s daty, hlasem i SMS službami a hotovo.

Liší se nějak zásadně požadavky lidí na mobilní služby třeba v Indii a v západní Evropě?
Myslím, že základní chování je všude stejné. Když je vám patnáct, chcete posílat textovky, když je vám 28, chcete si organizovat svůj život a pracovat, když je vám 45, chcete si být jistý, že váš rodinný život je v pořádku, chcete mluvit se svými příbuznými, a když 60, chcete být na příjmu, aby vám mohla volat vnoučata. Jediné, co je odlišné, jsou částky, které za volání lidé utrácejí.

Jak často vás ředitelé jednotlivých poboček informují o dění ve svých zemích?
V osobním kontaktu jsem hlavně s regionálními řediteli, kteří mě informují podrobně zhruba dvakrát do měsíce. S řediteli poboček v jednotlivých státech si volám zhruba jednou měsíčně. Všechny pobočky se snažím osobně navštívit alespoň jednou ročně.

Těch je ale 31. To máte poměrně dost létání...
Je pravda, že úplně všechny je nestíhám. Ročně je to zhruba dvacet návštěv. Přiznávám však, že v některých našich exotických lokalitách, jako je třeba Fidži, jsem ještě nebyl.