Vysokorychlostní internet si u nás může vychutnat stále více uživatelů. Čerstvě zveřejněné výsledky analytické společnosti Point-Topic dokonce ukazují, že v rychlosti růstu broadband přípojek patříme na čtvrté místo na světě.
Podobné studie jsou ovšem záludné a analýza společnosti Point-Topic rozdělila českou internetovou scénu na dva tábory. Jedni úspěch České republiky zpochybňují, druzí naopak přetřásají zaujatost vůči jakémukoliv úspěchu Českého Telecomu.
Předmětem sporu je otázka, zda ČR začala snižovat náskok ostatních zemí EU v penetraci broadbandu, respektive kdy a za jakých podmínek máme šanci srovnat zhruba tříletý náskok těchto zemí. Podívali jsme se proto na analýzy za poslední čtyři roky a přinášíme vám detailní srovnání.
Čísla v tabulce se týkají pouze DSL připojení. Přehled počtu DSL přípojek za dobu od 31.12.2003 do 31.3. 2005 Zdroj: Point-Topic
Začneme zeměmi, které mají velmi podobný počet obyvatel jako ČR a kromě Belgie také srovnatelně výkonnou ekonomiku - Maďarsko, Portugalsko a zmiňovaná Belgie. Belgie je pro nás vcelku nezajímavá, protože už koncem roku 2001 měla celkem 260 000 DSL uživatelů. Musela by tak nejspíš začít DSL omezovat, abychom ji v dohledné době dohonili.
Portugalsko mělo koncem roku 2001 pouhých 2 500 přípojek DSL, o rok později 52 800, po dvou letech to bylo už 189 tisíc a po třech letech téměř 428 tisíc přípojek. Rozjezd byl tedy i v Portugalsku pomalejší podobně jako v ČR. V polovině roku 2003 však dokázalo Portugalsko nasadit skutečně obdivuhodné tempo růstu a to si dokázalo udržet až do dnešních dnů. Pokud by ČR chtěla držet krok, měla by mít na jaře roku 2006 přibližně 430 tisíc přípojek. Historický vývoj počtu DSL uživatelů v ČR, SR a ve zbytku světa najdete na této stránce.
Dohnat můžeme jen Maďarsko
Maďarsko je zemí, která nám dává největší naděje, že bychom ji mohli v penetraci broadband internetu v dohledné době dohonit za předpokladu, že bychom však dokázali zrealizovat dvakrát více DSL přípojek a dvakrát více kabelových modemů než je tomu dnes. Přesně před rokem mělo totiž Maďarsko 154 tisíc DSL přípojek (podobný počet jako ČR dnes) a necelých 53 tisíc kabelových modemů.
V březnu tohoto roku už však měla 260 tisíc DSL linek a 198 tisíc kabelových modemů. Dokážeme dosáhnout stejných výsledků do března 2006? Zdá se to nepravděpodobné, ale rozhodně to není nemožné. Navíc se zdá, jako by Maďarsku trochu začínal docházet dech – takže do dvou let bychom ho mohli snad i dohnat.
Počet přípojek DSL na 100 obyvatel, stav k 31.12.04 a 31.3.05 Zdroj: Point-Topic a Internet pro všechny
Absolutně nejvyšší penetraci DSL připojení na světě má tedy Norsko s 14,33 přípojky na 100 obyvatel. Jižní Korea - průkopník DSL internetu - již více než rok stagnuje a 14,14 přípojky na 100 obyvatel stačí pouze na třetí příčku (pořád si však drží absolutní prvenství v penetraci broadbandu). Pokud vás zajímají konkrétní hodnoty, naleznete je zde.
Francie má sice stále o něco méně DSL přípojek než její tradiční rival Německo, vzhledem k počtu obyvatel však se svými 12 přípojkami DSL na 100 obyvatel už Německo předstihla. Však také za první 3 měsíce tohoto roku dokázala zrealizovat téměř o 150 tisíc přípojek více než Německo a celkem tedy dosáhla čtvrtletního nárůstu 891 tisíc přípojek.
Z nových zemí EU vede Estonsko
Pokud bychom měli okomentovat penetraci DSL v Estonsku (nejlepší umístění z nově přistoupivších zemí), bude nejlepší učinit jednoduchý výpočet. Kdyby se ČR chtěla Estonsku v penetraci DSL vyrovnat musela by zrealizovat cca. 640 tisíc DSL linek (což by představovalo penetraci 6,31 přípojky na 100 obyvatel). Kdybychom chtěli dostihnout Portugalsko, stačilo by nám pouhých 492 tisíc přípojek.
Slovinsko nemá v grafu za první kvartál žádný přírůstek, protože se nepodařilo zjistit současný stav DSL připojení. Pokud však udržuje tempo růstu s předcházejících let (což je vzhledem k velmi slušné nabídce ADSL služeb velmi pravděpodobné) odhadujeme mezikvartální přírůstek okolo 8-10 tisíc přípojek.
Ze zemí které se v porovnání penetrace ocitli až za ČR bych snad měl upozornit na Turecko, které má již druhý kvartál za sebou nejvyšší procentuelní přírůstek (roste skoro dvakrát rychleji než ČR). Slovensko, k našemu zklamání, i přes velmi kvalitní nabídku DSL služeb a slušné pokrytí, už asi ČR neohrozí. Zřejmě zde svou roli hrají probíhající ekonomické reformy doléhající na většinu rodinných rozpočtů a také dosti nízký počet dial-up zákazníků.
Zajímavý je i graf, který hodnotí země podle penetrace broadbandu (tedy DSL i kabelového internetu dohromady). V tomto porovnání stále bezpečně vede Jižní Korea (25 přípojek na 100 obyvatel) a Norsko kralující v grafu penetrace DSL se posouvá až na 7 místo. Pouze u dvou zemí z celého přehledu si kabel stále drží větší počet uživatelů než DSL připojení (Kanada a USA). Zajímavý je počet kabelových modemů v Estonsku, kde počet uživatelů kabelového internetu v poslední době roste dokonce rychleji než DSL linky a v prvním kvartálu tohoto roku vyšplhal na 79 500.
Graf penetrace DSL a kabelového připojení Q1 2005
Další graf zobrazuje penetraci broadbandu, ale nerozlišuje mezi kabelovým a DSL připojením. Všímá si pouze celkového přírůstku za první kvartál letošního roku. Povšimněte si toho malinkého zeleného válečku u České republiky. Ten představuje to obrovské 22% zrychlení (čtvrtý nejrychlejší růst na světě).
Penetrace DSL a kabelového připojení
Další srovnání jsme omezili pouze na státy Evropské unie. Budeme sledovat vývoj penetrace DSL i kabelového Internetu po jednotlivých kvartálech od konce roku 2003. Na prvním grafu jsou již krásně patrné sezónní výkyvy v počtu zrealizovaných přípojek. Tradičně největší počet přípojek se u většiny zemí zrealizuje v měsících říjen, listopad, prosinec.
Jako poslední nabízíme vývojový graf penetrace DSL ve vybraných zemích. Německo je země s největším počtem DSL přípojek. Španělsko je mateřská země Telefóniky, Estonsko má největší penetraci DSL s nově přistoupivších zemí. Portugalsko má stejný počet obyvatel a podobně výkonnou ekonomiku. Polsko zřejmě jako první země „desítky“ překročí hranici jednoho milionu DSL přípojek a Slovensko je náš nejbližší soused a mělo prakticky stejnou startovací pozici jako ČR. Z grafu je dobře patrné, že žádnou z vybraných zemí nijak dramaticky nedoháníme a jediný na kom si můžeme „honit triko“, jsou Slováci.
Z předložených materiálů je jasné, že současné tempo rozvoje broadband internetu stačí pouze na to, aby se nám ostatní země přestali mílovými kroky vzdalovat. Abychom je mohli začít smysluplně dohánět, muselo by se tempo růstu minimálně zdvojnásobit.
Navíc v ČR, jak se zdá, došla občanům i podnikatelům v oboru telekomunikací trpělivost již zhruba před dvěma léty a za poslední dva roky nenápadně vyrostly doslova stovky komunitních i komerčních sítí nabízejících připojení v přijatelné kvalitě za velice solidní cenu. Prakticky v každém městě nebo větší obci tak dnes operuje nějaký lokální poskytovatel internetu obhospodařující několik desítek (stále častěji i stovek) zákazníků. Důkazem je naše stále se rozšiřující databáze bezdrátových sítí, která v tuto chvíli obsahuje již 391 sítí a dalších cca. 300 čeká na schválení (plnou verzi databáze na serveru Internetprovsechny.cz).
S naší závratnou rychlostí růstu broadbandu to tedy není zas až tak růžové. Když si ovšem vzpomeneme, jakým tempem se v ČR dařilo prosazovat DSL připojení ještě v nedávné minulosti (v roce 2003 to byly pouhé 2-3 tisíce přípojek měsíčně), tak se samozřejmě dnešní úspěchy jeví impozantní.
