V následujícím několikadílném článku na pokračování se programátor dozví, jak se pomocí počítačů Palm Pilot a kompatibilních připojit na internet. Dozví se o knihovně Net.lib podporující příjem a odesílání dat v prostředí internetu, naučí se, jak najít na síti počítač, který hledá, jak se k němu připojit a jak s ním vyměňovat data. Připomene si také, jak je možné k odesílání a příjmu dat v prostředí internetu použít stavové automaty a jak implementovat nejen klienta ale i jednoduchý server.
Seznam demonstračních příkladů:
- pripoj.c: připojení k internetu stiskem tlačítka
- hledej.c: nalezení IP adresy počítače na internetu
- otestuj.c: vyzkoušení, které služby (www, pošta) jsou v provozu na druhém počítači
- cas.c: připojí se k serveru a přečte aktuální čas
- posli.c: odešle e-mail protokolem SMTP
- server.c: promění Palm Pilota v jednoduchý WWW server
Úvod
Už když jsem kupoval svůj první počítač Palm V, byl jsem překvapen rozsáhlou podporou připojení k internetu, kterou operační systém PalmOS nabízel. Zanedlouho poté jsem neodolal pokušení a opatřil jsem si mobilní telefon s infračerveným portem. Připojení k internetu fungovalo na první pokus a byl jsem prostě okouzlen.
Jakmile jsem se naučil základy programování operačního systému PalmOS, začal jsem uvažovat o napsání jednoduchého programu, který by využíval připojení na internet. Během procházení dokumentace a programů od druhých autorů jsem napsal tento článek na pokračování.
Článek je určen pro programátory začátečníky, kteří mají alespoň minimální zkušenosti nejen s programovacím jazykem C/C++, ale i s programováním pro PalmOS. Budu stavět na základním a zjednodušeném popisu IP adres a internetových protokolů. Pokud nevíte, co označuje zkratka TCP/IP, SMTP nebo POP3, nebo kolik číslic oddělených tečkami má IP adresa, tak se před čtením tohoto článku podívejte tam, kde je to vysvětleno.
Abyste si mohli programy popsané v tomto článku vyzkoušet, budete potřebovat počítač Palm Pilot nebo kompatibilní, mobilní telefon nebo modem pro připojení k internetu a účet. Nebudu se věnovat detailům nastavení počítače Palm Pilot - již to za mne udělali jiní. Než se dostaneme k pokročilejším tematům, doporučuji vám vyzkoušet si připojení na internet v jiných programech. Osaháte, si jak připojení na internet funguje, a budete přesně vědět, kde je co potřeba nastavit.
1. Připojení k internetu a knihovna Net.lib
Od verze operačního systému PalmOS 2.0 je jejich součástí možnost připojení k internetu. Operační systém PalmOS je rozčleněn na podjednotky (pro správu paměti, databází a podobně) a jedna z těchto podjednotek zajišťuje i práci s internetem. Budeme ji nazývat síťový manažer.
Síťový manažer zajišťuje připojení a odpojení od internetu podle parametrů, které můžete nastavit v aplikaci Preferences. Poté, co je Palm Pilot připojen k internetu, zajišťuje síťový manažer komunikaci protokolem TCP/IP.
Z hlediska programátora se síťový manažer chová stejně jako transportní mechanismus nazvaný BSD Sockets. O tom, jak toto rozhraní funguje, budeme psát později. Zjednodušeně řečeno představují BSD Sockets mechanismus komunikace, použitelný pro všechny protokoly, včetně protokolu TCP/IP používaného v síti internet. BSD Sockets byly poprvé použity v BSD Unixu a poté se rozšířily jako standardní programátorský nástroj na všechny systémy Unix/Linux.
Při navrhování operačního systému PalmOS verze 2.0 zvolila společnost 3Com právě BSD Sockets jako základ pro síťového manažera. Pro programátora, zvyklého na programování internetových aplikací v prostředí Uix/Linux, bude programování internetových aplikací pro PalmOS velmi snadné.
Všechny funkce síťového manažera jsou uloženy v knihovně Net.lib v paměti ROM. Knihovna Net.lib je automaticky inicializována při restartu počítače. Před prvním použitím knihovny Net.lib musíme zjistit její referenční číslo funkcí SysLibFind().
UInt16 gNetLibReference;
err = SysLibFind("Net.lib", &gNetLibReference);
if(err == 0 )
{
// USPECH
}
else
{
// Chyba - knihovna není v operačním systému přítomná
// (verze PalmOS 1.0) nebo došlo k chybě inicializace.
}
|
Referenční číslo knihovny Net.lib budeme v programu potřebovat, a proto jej uložíme do globální proměnné gNetLibReference. Všechny síťové funkce budou vyžadovat toto referenční číslo jako první parametr.
Volání funkce SysLibFind() slouží také k bezpečnému zjištění, zda operační systém počítače, na kterém je aplikace spuštěna, obsahuje podporu připojení na internet. Pokud funkce SysLibFind() vrátí jinou než nulovou hodnotu, není možné použít připojení k internetu prostřednictvím knihovny Net.lib.
Nejlepší místo pro volání funkce SysLibFind() je ve funkci ZacatekAplikace(), která je volána před vstupem do smyčky zpracování událostí. Vzhledem k tomu, že knihovna již byla inicializována po startu počítače, není ji potřeba v odpovídající funkci KonecAplikace() nijak uvolňovat.
Jednotlivé přednastavené metody připojení k internetu jsou uloženy v panelu nastavení (aplikace Preferences). Manažer připojení v sobě obsahuje moduly interface: každý modul interface popisuje jeden z nastavených způsobů připojení na internet. Toto připojení může být realizováno například modemem připojeným na sériový port, mobilním zařízením v dosahu infračerveného portu a podobně.
Funkce Net.lib zprostředkuje veškerou komunikaci programátora s popsanými moduly interface. Programátor (ani uživatel) se nemusí zatěžovat zadáváním informací o připojení. Situaci ilustruje následující obrázek:
Knihovna Net.lib umožňuje zvolit, který modul interface bude k připojení použit. Pokud však použijeme k připojení na internet standardní funkce, popisované v tomto článku, bude připojení realizováno prostřednictvím standardního modulu interface.
Příště si ukážeme, jak se stisknutím tlačítka na internet připojit a stisknutím jiného tlačítka zase z internetu odpojit.
