Mobilní etiketa

Mobilní etiketa | foto: Profimedia.cz

S mobilní etiketou jsme na štíru. Mobil nám nevadí ani u jídla

  • 3
Řízení auta je zřejmě jediná situace, u které není podle Čechů vhodné používat mobil k psaní textových zpráv. Od svého oblíbeného komunikačního prostředku se totiž nechceme odloučit ani během večeře. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu, který proběhl v 16 z zemích Evropy, Afriky a Blízkého východu.

Průzkum proběhl na vzorku více než 12 000 respondentů a vypracovala jej agentura Redshift Research. V ČR se projektu zaměřeného na etiketu používání mobilních zařízení s přístupem na internet zúčastnilo tisíc lidí.

"Na základě odpovědí lze prohlásit, že míra tolerance k užívání mobilních technologií sice stoupá, ale stále se s nimi společensky sžíváme a leckdy v oblasti mobilní etikety tápeme," uvedl Radovan Suk z agentury Mediakom.

Čechy podle průzkumu přitom ještě více než ostatní zúčastněné národy přitahuje možnost být ve spojení s přáteli, být neustále v obraze a mít přehled. "Většina z nás by se raději na týden vzdala čokolády nebo sladkostí, než abychom byli bez svého milovaného přístroje," míní Suk.

Zatímco pro respondenty z 15 ostatních zúčastněných zemí zůstává večeře právě takovou situací, kdy není slušné podobná zařízení používat, Čechům to ani při jídle nevadí.

"Jsme zvyklí naložit si svíčkovou se šesti, během deseti minut ji naházet do sebe a pak si sednout do obýváku a dvě hodiny se bavit," uvedl znalec etikety Ladislav Špaček. "Pro nás má sedění u stolu jediný důvod - najíst se, proto nám vůbec nevadí, že lidé u stolu nekonverzují, dokonce si hrají s notebookem nebo mobilem," konstatoval.

I Češi však jsou schopni uvědomit si nevhodnost používání prostředků komunikace v nebezpečných situacích; psaní textových zpráv při řízení vadí 67 procentům respondentů. Podle Špačka je přitom situací, kdy je vhodné mobil vypnout nebo aspoň ztlumit, celá řada: nejen při stolování, ale i na hřbitově, na svatbě, v kině, divadle, ve škole nebo při nakupování.

"Je trapné řešit na veřejnosti osobní záležitosti, proto i na ulici nebo v tramvaji řekneme jen to nejnutnější a podrobnosti si necháme, až budeme v soukromí," uvedl Špaček. Při telefonování mezi lidmi však jako by tato vžitá pravidla neplatila. Lidé navíc do mobilu mluví hlasitěji než tváří v tvář partnerovi v dialogu. "Sami jsme pak překvapeni, když se celá tramvaj na nás otočí, protože ani nevnímáme, jak nahlas jsme řešili rodinné problémy za účasti všech spolucestujících," řekl Špaček.