Příslušný výnos podepsal ministr spojů Leonid Rejman, který jej prý také inicioval. Jde o zcela protiústavní krok, avšak ministerstvo spravedlnosti dokument zaregistrovalo. Činnost, kterou Federální bezpečnostní služba (FSB) a další zvláštní služby provozovaly dosud nezákonně, tak byla legalizována a trestána bude jakákoli snaha jim v této práci bránit.
"Radujme se, občané. Teď jsme si všichni rovni. Nejen skandální výroky politiků, ale i slovo každého z nás bude znát celá země," napsal k nejnovějšímu vládnímu kroku časopis Fas.
Když po rozpadu SSSR kdysi všemocný Výbor státní bezpečnosti (KGB) přišel o neomezené pravomoci, jeho následnice FSB nabídla Rusům, aby všechny nekalé projevy ve společnosti hlásili na "linku důvěry". To se však moc neosvědčilo. V roce 1995 byl schválen zákona o operativní a vyšetřovací činnosti a FSB hned "napíchla" veškeré služby spojů. Nejvyšší soud sice označil tyto kroky za nezákonné, avšak ministr Rejman je svým výnosem po pěti letech legalizoval.
"Výnos ministra nijak zásadně neovlivní naši činnost. Museli jsme se zavázat k technickému zajištění 'zvláštní činnosti' od samého počátku. Jinak bychom nezískali licenci na provozování mobilního spojení," říká Alexandr Manoškin, zástupce společnosti Moskovskaja sotovaja svjaz (moskevské mobilní spojení), která je jedním z největších operátorů v Rusku. Rozdíl je jen v tom, že nyní společnost musí sama nakoupit a nainstalovat moderní odposlouchávací zařízení, zatímco dříve je dostala od FSB.
"Stát nebude kompenzovat společnostem nákup zvláštního technického zařízení. Operátor spojů musí uvést svou techniku do souladu s požadovanými pravidly," říká k novým opatřením představitel ministerstva spojů Sergej Grigorenko.
Podle manažerů moskevských firem "odposlouchávání patří k telefonním společnostem stejně jako kolek k láhvím s vodkou". Žádná společnost by prý nemohla existovat, kdyby odmítla spolupráci se zvláštními službami.
Podle článku číslo 23 ruské ústavy každý občan "má právo na tajemství dopisování, telefonních hovorů, poštovních, telegrafických a dalších sdělení". Ministr ale ukládá "otevřené zavádění odposlouchávacích systémů" všem telekomunikačním operátorům. Na rozdíl od minulosti přitom FSB a další služby nemusejí důvod odposlechu objasňovat ani společnostem, ani jejich klientům.
Ještě nedávno všichni uživatelé mobilních telefonů museli vlastnit kartičku vydanou Státním výborem pro telekomunikační dozor (Gossvjaznadzor), jehož funkce dnes převzalo ministerstvo spojů. Šlo o povolení na vlastnictví mobilu, bez něhož se v Rusku nesmělo ve veřejných prostorách a na ulici telefonovat. Každý policista mohl zabavit uživateli mobilní telefon, neprokázal-li se uživatel příslušným povolením. Přístroj mu byl vracen teprve po zaplacení pokuty a předložení příslušného povolení. Proti nesmyslným předpisům se nakonec vzbouřili zejména movití podnikatelé, kteří hodiny trávili na policii vysvětlováním, kde vzali telefon. Mohli by se dnes vzbouřit také proti odposlechu. Problém je ale v tom, že téměř všechny ruské telekomunikační společnosti se požadavkům zvláštních služeb přizpůsobily, aniž to klientům sdělily.
