Podle ruského deníku Kommersant se s odvoláním na anonymní zdroje z generálního štábu a vedení ministerstva nové omezení v ozbrojených silách připravuje prý už několik měsíců ve spolupráci s tajnými službami odpovědnými za ochranu státního tajemství. Příslušníci armády by tak směli používat jen obyčejné tlačítkové telefony, které neumějí ani fotografovat, ale zvládnou odeslat krátkou textovou zprávu či jsou vybaveny vestavěnou svítilnou. Zákaz by mohl platit již od 1. března.
Náčelník osmého oddělení generálního štábu generálporučík Jurij Kuzněcov, které zodpovídá za informační bezpečnost a šifrování, nedávno sestavil přehled mobilních zařízení, které je povoleno používat. Seznam čítá jedenáct mobilů čtyř různých výrobců (Nokia, TeXet, Alcatel a Samsung), jejichž cena se pohybuje od 688 do 2 313 rublů (od zhruba 250 do 830 Kč). Kuzněcovem doporučené mobily, mezi něž patří například Alcatel One Touch 1020D či véčkový Samsung E1272, splňují všechny požadavky ministerstva obrany včetně například absence geolokačních služeb.
Ministerstvo podle deníku v posledních letech zažilo nemálo problémů kvůli únikům informací. Například během vojenského obsazení Krymu si vojáci na památku pořizovali fotografie v ukrajinských kasárnách. Snímky posléze kolovaly po sociálních sítích a internetu, západ je podobně jako obrázky pořízené na bojišti v Donbasu na východě Ukrajiny využíval jako důkazy ruské agrese.
Naposledy vyvolaly rozruch fotografie poškozených letounů po minometném ostřelování ruské letecké základny v Sýrii, které pořídil jeden z vojáků svým mobilem. Ruské ministerstvo obrany přitom informace deníku Kommersant původně popřelo (více se dočtete v článku Syrští povstalci zničili sedm ruských letadel, píše list. Moskva to popírá).
Zapomeňte na sociální sítě, vyzvalo ministerstvo vojáky už loni
Již koncem loňského roku ministerstvo, které si od zákazu slibuje i zamezení únikům tajných dokumentů do médií, „doporučilo“ vojákům a civilním zaměstnancům, aby se zřekli sociálních sítí. V budoucnu by tento zákaz měl být zakotven v zákonu, ale podle deníku se dá snadno obejít zřízením účtu pod falešným jménem. S mobily je situace o to složitější, že podle neoficiálních informací si i vedení resortu zvyklo na víceúčelové přístroje a moderních vymožeností se nikdo zříkat nemíní.
Chystaný zákaz se navíc podle jednoho nejmenovaného důstojníka dá také obejít - koupí se jednoduchý mobil, který má voják stále u sebe, aby jej v případě potřeby ukázal náčelníkům, ale v kapse má i chytrý telefon s vypnutým vyzváněním. Reakci ministerstva se listu získat nepodařilo.
Například skupině investigativních novinářů Bellingcat se na základě snímků z mobilních telefonů zveřejněných na sociálních sítích podařilo vystopovat celou cestu ruské protiletadlové rakety i dvou desítek ruských vojáků, kteří se v červenci 2014 údajně podíleli na sestřelení malajsijského civilního boeingu z letu MH17 s téměř třemi stovkami lidí na palubě. Podle Bellingcatu boeing sestřelila na východě Ukrajiny protiletadlová raketa Buk (více viz Vinu za smrt 298 lidí v sestřeleném boeingu má i Putin, tvrdí novináři), pocházející původně od 53. protiletadlové raketové brigády, dislokované nedaleko Kurska v centrálním Rusku. Rusko a separatisté jakýkoli podíl na tragédii popírají.
Problematikou přístupu vojáků v zahraničních operacích na sociální sítě řešilo v minulosti například i americké ministerstvo obrany, které svým jednotkám doporučilo, aby vojáci raději na sociální sítě během bojového nasazení úplně zapomněli.
Problematikou rizika úniku citlivých informací se zabývalo i české ministerstvo obrany, které v roce 2011 zprovoznilo své stránky na sociálních sítích Facebook, Flickr a videokanálu YouTube. Příslušníci armády včetně účastníků zahraničních misí sice mohou na stránkách publikovat videa, fotografie a krátké zprávy, ale v žádném případě nesmí zveřejňovat informace, které by mohly jejich jednotku jakkoli ohrozit.
