Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RFID: víc než jen radiová varianta čárového kódu

aktualizováno 
Malé čipy pro bezkontaktní identifikaci pomocí radiových vln nadchly odborníky na logistiku a znepokojují ochránce soukromí. Čipy dokáží identifikovat nejen druh zboží, ale i jednoznačně určit, o který exemplář se jedná. Jak RFID funguje a k čemu se dá použít?

Čárové kódy na zboží se staly již běžnou záležitostí, s jejich použitím se setkal asi každý z nás v samoobsluze. Po přečtení kódu na zboží zná registrační pokladna okamžitě jeho cenu a informace o namarkovaných položkách mohou být tak obratem odepsány z evidence zásob. Pokud se nad čárovými kódy zamyslíme, napadne nás několik jejich nedostatků:

- Čárový kód musí být dobře viditelný, někdy se jej nepodaří na první pokus načíst a pokud bychom zboží skryli pod kabát, není po kódu ani památky.

- Čárový kód většinou identifikuje jen druh zboží, nikoli konkrétní exemplář a nelze jej tedy za normálních podmínek sledovat třeba ke sledování skladovacích lhůt nebo záruční doby.

- Čárový kód může být snadno poškozen mechanicky či opticky, uživatelé průkazek s čárovým kódem pro vstup do objektu o tom ví své.

Objevily se různé pokusy o řešení těchto nedostatků. Zvyšovala se délka kódu, objevily se dvojrozměrné kódy (čtvercové nebo obdélníkové pole bílých a černých čtverečků, každý čtvereček odpovídá jednomu bitu) a pro zabezpečení vstupu do objektů se začaly používat identifikační čipy. V první fázi se čip podobal čipu na telefonní kartě (čipové karty jsou standardizovány a ostatně běžné telefonní karty obsahují své výrobní číslo, byly také již před lety úspěšně využity jako idnentifikační průkaz na ČVUT). Čip se musel zasunout do čtečky, kontakty čtečky i čipu se mohly rychle opotřebit. Později se objevily identifikační čipy podobné knoflíkové baterii, které po přivedení napájecího napětí vyslaly své výrobní číslo, kontakty na čipu i na čtečce tak mohly být robustnější.

Elektricky čtený čip je jen obtížně použitelný pro evidenci zboží, šikovné by bylo číst jej bezdrátově. Problém by mohl být s napájením, baterie je velká a časem se vybije. Naštěstí se podařilo vyvinout bezdrátové identifikační čipy, které čerpají energii z dopadajících elektromagnetrických vln vysílaných čtečkou. Pro tato řešení sestávajících s čipu a malé ploché antény se vžilo označení RFID (Radio Frequency Idnetification, identifikace na radiové frekvenci), identifikační zařízení sestávající z čipu a anténky se nazývá tag.

Veselo v bezlicenčních pásmech

Průmyslová řešení pro bezdrátovou datovou komunikaci na krátké vzdálenosti často využívají pásma označovaná jako bezlicenční či ISM (Industrial, Scientific and Medical, průmyslová, vědecká a lékařská). Tato pásma můžete používat bez speciální licence, pokud dodržíte určitá pravidla, na oplátku musíte strpět případné rušení ostatními uživateli pásma, což při malé vzádelnosti mezi vysílačem a přijímačem nebývá problém. Známými technologiemi pro pásmo ISM jsou Wi-Fi, Bluetooth a mikrovlnný zářič v mikrovlnné troubě.

První řešení na bázi RFID se objevily počátkem 80. let, pracovaly v pásmu 125 kHz až 148 kHz. V tomto pásmu se RFID využívá pro identifikační průkazky lidí, evidenci domácích zvířat čipem injikovaným pod kůži a pro idnetifikaci komponent v zařízení během výroby či průchodu agresivním prostředím. Tag je tvořen kotoučem měděného drátu a pamětí EEPROM, cena se v závislosti na množství a způosbu zakrytování pohzbuje od 1 do 75 dolarů, dosah čtečky se pohybuje od jednotek centimetrů po jednotky metrů.

Od poloviny 90. let se na trhu začaly prosazovat tagy pro RFID pracující v pásmu 13,56 MHz. Anténa tagů nemusí být vyrobena z měděného drátu, může být dokonce vytištěna vodivým inkoustem na papírovou podložku a doplněna čipem. RFID v pásmu 13,56 MHz se používá pro evidenci knih v knihovnách, identifikaci zavazadel či prádla a řízení přístupu. Dosah čtečky se podobně jako u předchozího řešení pohybuje od jednotek centrimetrů do jednotek metrů. Cena tagu se pohybuje od 50 centů po 1 dolar, na rozdíl od předchozího řešení však vznikají problémy s umisťováním tagů na kovové povrchy.

Od roku 2000 se na trhu objevují tagy pracující v pásmech 868 MHz (v Evropě) a 915 MHz (v Americe; v Evropě na tomto pásmu pracují sítě GSM). Do určité míry se jim podařilo vytlačit řešení pracující v pásmu 13,56 MHz, tagy jsou totiž levnější a je možné zároveň přečíst údaje ze stovek až tisíců tagů zároveň (tato vlastnost se anglicky nazývá anti-collision, je například možné přečíst identifikační čísla všech výrobků zabalených na paletě zároveň). Cena se pohybuje kolem 30 až 50 dolarů a vedou se debaty, zda časem klesne pod 10 centů.

Zatím jsme probrali takzvané pasivní tagy, které skutečně neobsahují žádnou baterii a energii na vyslání identifikačního čísla čerpají z dopadajících elektromagnetických vln čtečky. Objevují se i aktivní tagy v ceně desítek až sta dolarů, které jsou vybaveny vlastní baterií a je na ně možné rovněž rádiem zapisovat data. Pracují nejčastěji v pásmu 433 MHz, 2,4 GHz a nyní také v pásmu 5,8 GHz a používají se zejména pro identifikaci přepravních konterjnerů, významným testerem je v současnosti americká armáda.

Velký bratr do každého hadříku

O RFID projevily zájem velké firmy podnikající v maloobchodu a zdá se, že velké obchodní řetězce časem donutí své dodavatele označovat pomocí RFID všechny výrobky stejně, jako je dříve donutily používat čárové kódy. Ochránci soukromí se začínají bouřit, nemusí být příjemné získat při koupi oblečení permanentní cejch pohodlně a běžně čitelný třeba na ulici. Hlasitým kritkem je Katherine Albrecht, šéfka organizace CASPIAN chránící soukromí spotřebitelů. Pracovník oborového sdružení dodavatelů pro americké samoobslužné prodejny (Grocery Manufacturers of America, GMA) se dokonce snažil paní Albrecht zdiskreditovat pátráním po kontrobverzních momentech v jejím dosavadním životě, e-mail s tímto návrhem však omylem poslal potenciálnímu terči kampaně. S kampaní byl konec, GMA se omluvila a nabídla své kritičce místo ve svém poradním orgánu.

Zajímavé je, že tagy pro RFID obsahují nové dvacetidolarové bankovky. Někteří jedinci se identifikační tagy snaží umlčet v mikrovlnné troubě, explodující tagy však zničí bankovky. RFID je jedou z technologií, která inspiruje ke konspiačním teoriím o čipové totalitě, podobně jako mobilní telefony, platební karty a čárové kódy (půvabná je teorie o čísle 666 v každém čárovém  kódu UPC).

Příjemně by naopak na běžného spotřebitele mohla fungovat lednička vybavená čtečkou RFID, která by sledovala zásoby potravin ve svých útrobách, upozorňovala na prošlou záruční lhůtu a případně si dokázala objednat doplnění zásob po internetu. Nástup RFID patrně nic nzastaví a stane se běžnou součástí našeho života stejně jako čárové kódy, platební kódy a radiové systémy pro prevenci krádeží v obchodech.

Z výrobců spotřebního zboží se aktivně podílejí mimo jiné firmy Coca-Cola, Procter & Gamble a Gillette, z řad maloobchodníků společnosti Carrefour, METRO Group (u nás provozuje velkoobchody Makro), Tesco, Marks & Spencer a Wal-Mart. Mezi dodavatele IT, kteří se velmi zajímají o RFID, patří firmy Microsoft, IBM, Intel, Sun, Symbol a SAP. Technická řešení vyvíjí také řada start-upů jako Alien Technology.





Nejčtenější

Huawei P10 Plus patří mezi nejlépe se prodávající modely značky
Huawei si jde za svým cílem. Apple by mohl sesadit už v tomto čtvrtletí

Společnost Huawei chce být v roce 2021 největším prodejcem smartphonů. Před sebou má dvě překážky - Apple a Samsung. V uplynulém čtvrtletí se však čínský...  celý článek

Podobu iPhonu 8 potvrdil řetězec McDonald’s.
Hamburgerový král prozradil podobu iPhonu 8 s vykrojeným displejem

Představení chystaného výročního iPhonu se blíží. Řada vlastností už byla potvrzena. Nyní přichází další, a to od neočekávaného zdroje. Vzhled telefonu...  celý článek

Sony Xperia XZ1
Klasika bez výstředností a se skvělou výbavou. Nové top Sony se blíží

Sony si drží svůj styl a zavádění nových designových prvků nechává jiným. Proto i chystaná Xperia XZ1 bude konzervativně vypadající smartphone, ovšem se...  celý článek

TP-Link Neffos X1 Max
Vyrábí hlavně routery, teď se vrhli na smartphony. A docela jim to jde

Při pohledu na značku TP-Link si mnoho z nás vzpomene na logo na domácím routeru, ovšem asi málokdo si ji spojí se smartphonem. To se však může brzy změnit,...  celý článek

rozbitý telefon
Revoluční patent: mobil si sám opraví prasklý displej

Zní to jako pořádné sci-fi, ale praskliny na displeji možná mobily v budoucnu opraví samy. Poslední patent Motoroly naznačuje, že se na takové technologii už...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační obrázek
Největší žrouti baterie v mobilu. Vyrábí je hlavně Google a Samsung

Společnost Avast připravila přehled mobilních aplikací, které nejvíc ovlivňují výdrž baterie smartphonů s operačním systémem Android. Nejčastěji jde o nástroje...  celý článek

Systém watchOS 4 pro hodinky Apple Watch.
Hodinky od Applu mají být nezávislé. Už nebudou potřebovat iPhone

Apple plánuje do konce letošního roku představit verzi svých chytrých hodinek, která se bude moci připojit přímo k mobilní síti. Chce tak snížit závislost...  celý článek

Smartphony značky BLU podle společnosti Kryptowire odesílaly osobní data...
Smartphony s vestavěným špionem opět v prodeji. Jsou extra levné

Krátce poté, co vyšlo najevo, že smartphony BLU bez vědomí uživatele odesílají osobní data na čínské servery, zastavil Amazon jejich prodej. Pár dnů nato je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.