Předsedové Petr Gazdík (Starostové a nezávislí) a Ivan Bartoš (Česká pirátská strana), který byl iniciátorem schůzky, se ke vzájemnému jednání nad tématem anonymních SIM sešli ve středu 13. července ve večerních hodinách. Bartoš, který čerpá z dlouhodobých zkušeností z telekomunikací, v nichž působil coby systémový architekt, považuje takový krok za bezprecedentní narušení soukromí uživatele.
Zatímco Gazdík zastává názor, že povinná registrace předplacených karet by policii výrazně usnadnila identifikaci pachatelů trestné činnosti, předseda Pirátů mu oponuje s tím, že takové opatření je nefunkční a neefektivní.
Jako příklad zmínil vágní identifikaci na Slovensku, poukázal i na možnost snadného obcházení zákona, a to nejen pořízením anonymní SIM v jiném státě EU, v němž předplacenky registraci nepodléhají. Zneužívány by mohly být totiž i veřejné telefonní automaty.
Podle Bartoše by tak na případnou legislativní úpravu doplatili zejména běžní uživatelé, dalším jeho argumentem je i fakt, že předplacená karta je díky své anonymitě pouze jedním z mnoha různých prostředků umožňujících páchání trestné činnosti.
Jedním z nejčastějších způsobů zneužití anonymity předplacenek jsou výhružné telefonáty. Právě množící se případy poplašných zpráv, a to zejména v souvislosti s nemocnicemi, přivedly Gazdíka k přesvědčení o nutné změně legislativy. Kromě zákazu prodeje neregistrovaných předplacenek plánoval navrhnout i zvýšení trestních sazeb, a to především v případech závažného ohrožení životů právě v důsledku anonymních telefonátů
Gazdíkův návrh zákona by podle jeho dřívějšího vyjádření umožňoval soudcům v takových případech udělovat tresty nad horní sazbu osmi let, tyto přísnější tresty by podle jeho přesvědčení měly lidi od páchání takové činnosti odradit. Právní analýza však prokázala, že trestní sazby za tento trestný čin jsou v Česku již na nejvyšší možné hranici.
Předsedové STAN a Pirátů se tak na vzájemné schůzce i přes vědomí závažnosti výhružných telefonátů shodli, že zvažovaná opatření by tuto problematiku nevyřešila.
Po změně volala i policie, pomohla jí zákonná úprava
V této souvislosti Bartoš zmínil i zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, a to konkrétně § 97 odst. 3. Podle něj mají totiž poskytovatelé telekomunikačních služeb povinnost „uchovávat po dobu 6 měsíců provozní a lokalizační údaje, které
Buď dají otisky prstů, nebo budou bez mobilu |
jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytování jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací“.
Tyto údaje jsou pak podle stejného paragrafu povinni bezodkladně poskytnout pro účely vyšetřování trestné činnosti. Právě díky této zákonné úpravě, která vstoupila v platnost 1. října 2012, je tak Policie České republiky schopna zpětně dohledat i mobilní telefon, a to i bez Gazdíkovy zamýšlené legislativní změny.
O změnu v souvislosti s anonymitou předplacenek se policie pokoušela již v roce 2010. Již tehdy volala po nástroji, který by jí umožnil vystopovat anonymního uživatele předplacené SIM. Operátoři se však proti tomu s odvolání na počet uživatelů předplacenek ostře ohradili (více zde).
Anonymní telefonáty jsou problém, řešit se to musí
„Ztotožňuji se se snahou pana Gazdíka systémově zabránit situacím, kdy anonymové svými výhrůžkami ohrožují stovky lidských životů. Po společné debatě jsme ale dospěli k závěru, že konkrétně registrace SIM by takovému snažení příliš nepřispěla,“ okomentoval výsledky schůzky s Petrem Gazdíkem předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Podle Gazdíka to však neznamená, že by se polevilo v hledání vhodného řešení. „Nesmíme dovolit, aby zoufalci ohrožovali stovky lidských životů,“ dodal místopředseda Poslanecké sněmovny.
Proces registrace by byl značně nákladný
„Diskuze o povinné registraci předplacených SIM probíhá již několik let. V poslední době jde o trend, ke kterému se připojilo několik evropských zemí,“ informoval redakci Mobil.iDNES.cz prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) Jiří Šuchman.
Předplacenka nemusí být anonymní. Operátor vymáhá po čtenáři tisíce |
Podle něj se v této souvislosti v Česku probírala řada různých návrhů. „Vznikaly však bez předchozí diskuze se sektorem, což je z našeho pohledu těžko představitelné vzhledem k tomu, o jak náročný a nákladný proces by se jednalo,“ dodal Šuchman s tím, že proces by se týkal majitelů asi pěti milionů aktivních předplacenek.
Oceňuje proto, že APMS byla místopředsedou Poslanecké sněmovny Petrem Gazdíkem přizvána k diskuzi na toto téma. „Chápeme na jedné straně motivaci, která vede ke snaze o zavedení povinné registrace předplacených SIM, na druhé straně si ale musíme být vědomi, jak by toto opatření dopadlo na spotřebitele a zda by splnilo svůj účel,“ doplnil s tím, že řada zákazníků se nechce vázat písemnou smlouvou a preferuje přeplacenou službu pro její flexibilitu a někdy i anonymitu.
Ani Šuchman nevidí v povinné registraci předplacenek řešení. Stejně jako Ivan Bartoš z České pirátské strany zastává názor, že problematiku poplašných či anonymních hovorů by tento způsob neřešil.
„Hovory se mohou uskutečnit z mobilních telefonů bez SIM, z roamingového volání nebo z jiných než mobilních sítí a také prostřednictvím volání přes internet,“ upřesnil prezident APMS.
