Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dvojice supervelikánů z Číny. Test Meizu MX4 Pro a m1 note

  0:08aktualizováno  0:08
Čínské Meizu není na našem trhu zrovna etablovaný výrobce, ale jeho smartphony si zaslouží pozornost. Model MX4 Pro patří do ligy letošních supersmartphonů, zatímco m1 note je klasickou volbou rozumu. Oba jsou špičkové a mají řadu kladů, ale přece jen jsou určeny trochu odvážnějším uživatelům.

Meizu MX4 Pro a m1 note | foto: Luděk Vokáč, iDNES.cz

Meizu se na českém trhu uvedlo už předchozími modely MX3 a MX4, které se u nás objevily v oficiální distribuci. MX4 Pro vychází z modelu MX4, oproti němuž přináší ještě bohatší výbavu. Model m1 note je pak cenově dostupným kouskem, který podobně jako supervýkonný MX4 Pro sází na velkou úhlopříčku displeje a také na nad očekávání dobrý fotoaparát. Oba modely se z tohoto hlediska řadí ve své kategorii na špičku.

Kapitoly recenze

Vhledem k tomu, že nejvýkonnější a nejdražší meizu i novinka střední třídy dorazily na test současně, rozhodli jsme se je také podrobit společnému testu. V něm odhalíme, jestli má vlastně pro zákazníka význam připlácet za více než dvojnásobně drahý model MX4 Pro. A i když to není zcela férové srovnání, z hlediska zdravého rozumu samozřejmě vychází lépe levnější model.

Fotogalerie

Za cenu zhruba šest tisíc korun totiž m1 note nabídne vyváženou výbavu, dostatek výkonu a uspokojí i velmi náročné uživatele. Je to povedený smartphone bez zásadních nedostatků ve výbavě. Jenže. MX4 Pro je alternativou k současným supersmartphonům jako LG G4, Samsung Galaxy S6 nebo Lenovo Vibe Z2 Pro. Ve výbavě nechybí téměř nic, je tu třeba špičkový QHD displej nebo i čtečka otisků prstů.

Jenže je tu opět jeden pro čínské mobily trochu tradiční zádrhel: mizerná podpora LTE. MX4 Pro i m1 note podporují pouze „městské“ evropské frekvence, takže rychlá data budou fungovat jen na místech, kde operátoři využívají frekvence 1 800 a 2 100 MHz. Na to je potřeba pamatovat.

Vzhled a konstrukce: inspirace

Oba telefony mají design, který je pro poslední modely výrobce v podstatě typický. Zcela jasná je u něj inspirace konkurenčním iPhonem od Applu, byť jde Meizu i svou vlastní cestou. Telefony jsou elegantní, ale designová inspirace se nemusí líbit každému. Jenže za něco podobného sklízí kritiku třeba i Samsung u modelu S6, takže Meizu v tom není tak úplně samo a navíc bychom sami tuto záležitost nebrali tak vážně.

Plusy a mínusy

Proč koupit?

  • výborné displeje
  • solidní výkon
  • snadné ovládání
  • skvělé fotoaparáty
  • kvalitní zpracování (hlavně MX4 Pro)

Proč nekoupit?

  • vyšší cena (MX4 Pro)
  • mizerná podpora LTE
  • nemají sloty na microSD

Kdy? V prodeji

Za kolik? 5 990 Kč (m1 note) a 13 990 Kč (MX4 Pro)

Zásadní odlišností obou novinek je jejich zpracování. MX4 Pro vychází z modelu MX4, má tudíž kovový rám okolo displeje a záda tvoří plastový kryt. Levnější m1 note dostal plastové tělo, zato ovšem v unibody provedení. MX4 Pro působí hodnotněji a luxusněji, ale z hlediska celkové kvality se levnější model nemá vůbec zač stydět. Zpracování je perfektní, i když na absolutní špičku tu oběma telefonům trochu chybí (m1 note kvůli materiálu a MX4 Pro kvůli slícování plastového krytu s kovovým rámem).

Oba telefony jsou podobně veliké. Aby také ne, úhlopříčka displejů je tu shodně 5,5 palce (byť tu najdeme rozdíly, ale o tom později). MX4 Pro oproti modelu MX4 trochu narostl, konkrétní rozměry jsou 150,1 x 77 x 9 mm. Hmotnost je 158 gramů. Míry m1 note jsou 150,7 x 75,2 x 8,9 mm, hmotnost 145 gramů. Rozdíly jsou tedy malé, jen v šířce je na tom levnější typ lépe, o trochu lépe tak padne do ruky. Ale rozdíl to není nijak zásadní, navíc jeho hladké plastové tělo v ruce trochu více klouže. Na druhou stranu ne každému musí vyhovovat ostřejší kovová hrana u MX4 Pro.

Z hlediska koncepce designu je mezi telefony vlastně jen jeden větší rozdíl: tlačítko pod displejem. Modely Meizu ho tradičně nemají, je tu jen naznačené kolečko senzorového tlačítka. MX4 Pro však tlačítko dostal. A to proto, že se v něm skrývá již zmiňovaná čtečka otisků prstů.

Displej a ovládání: vlastní Flyme

Telefony Meizu používají operační systém Android, ale v podstatě na něm jen staví a uživatel se setkává s prostředím Flyme OS, které má trochu jinou logiku ovládání než tradiční Android. Základem je tu Android 4.4.4, což znamená, že nejsou dostupné některé funkce nejnovější verze Lollipop. Otázkou je, jak se bude Meizu stavět k aktualizacím, a to i vzhledem k nutnosti přeložit vlastní uživatelské prostředí do češtiny. Zvyknout si na prostředí jde rychle, ale zprvu může na Android zvyklý uživatel trochu tápat.

Prostřední tlačítko slouží jako klávesa domů, tahem prstem vzhůru z něj se uživatel vrátí v menu nebo v aplikacích o krok zpět. Tento tah funguje trochu hůře u modelu MX4 Pro s tlačítkem se čtečkou. Po stranách tlačítek se pak nacházejí zóny, které umožňují přepínání mezi aplikacemi – tahem vzhůru se objeví nabídka posledně spuštěných aplikací. Pro krok zpět lze využít i virtuální tlačítko, které se v menu objevuje. To ovšem trochu zbytečně zabírá místo na displeji. I když na 5,5 palcových panelech je i tak místa až až.

Meizu MX4 Pro a m1 note

Uživatel si bude trochu zvykat na strukturu a logiku menu nastavení, ve kterém jsme navíc místy našli trochu nedokonalé překlady. Dalším specifikem může být odemykání a zamykání telefonu. Meizu totiž i u svých obrů ponechalo tlačítko na horní straně telefonu, což je trochu nepraktické. Ale FlymeOS umožňuje displej odemknout jednoduše tahem prstem vzhůru zpod displeje. Nebo tahem do stran, to se pak může spustit vybraná aplikace. Nastavit se to dá v menu. Zamknout se pak oba smartphony dají jednoduchým podržením středového tlačítka (u MX4 Pro je nutné ho stisknout a podržet).

U typu MX4 Pro může k odemykání samozřejmě sloužit i tlačítko se čtečkou otisků. To má moderní konstrukci, stačí jej tedy stisknout, prst na něm přidržet a telefon se odemkne. Stejně funguje čtečka třeba u iPhonů nebo u Samsungu Galaxy S6. Obě meizu jsou rychlá, což je dáno tím, že je jejich systém docela čistý. I řadu Google aplikací je nutné doinstalovat. Systém bez kudrlinek tak znamená svižné reakce za každých podmínek, během našeho testování jsme nezaznamenali mezi oběma modely výraznější rozdíly, jen při spouštění náročnějších aplikací je samozřejmě výkonnější MX4 Pro o něco rychlejší. Ale nejde o nic dramatického.

Co se absolutního výkonu týče, model MX4 Pro se sice řadí do ligy letošních supersmartphonů, ale třeba v benchmarcích to tak úplně nepotvrzuje. Neznamená to, že by mu chyběl výkon, ale skóre přes 45 000 bodů v benchmarku AnTuTu zaostává i za stájovým sourozencem MX4. Důvod hledejme ve špičkovém QHD panelu, který spolkne spoustu výkonu pro vykreslování grafiky. Jak jsme však psali, v praxi to nijak nevadí. Telefon je stejně jako m1 note s Full HD displejem rychlý a plynulý za všech okolností a ani v náročných hrách není nijak dýchavičný. Byť tady budou mít Full HD smartphony s podobným hrubým výkonem přece jen nadále trochu výhodu. O pohon MX4 Pro se stará procesor Exynos 4 Octa 5430. Typ m1 note dostal MediaTek MT6752, který v AnTuTu vykáže skóre přes 40 000 bodů. Absolutní výkonový rozdíl tak mezi oběma testovanými telefony není nijak veliký.

Displej Meizu MX4 Pro
Displej Meizu MX4 Pro
Displej Meizu MX4 Pro
Displej Meizu MX4 Pro
Displej Meizu MX4 Pro
Displej Meizu MX4 Pro

Co se panelů týče, ten u MX4 Pro je trochu neobvyklejší, má totiž rozlišení 1 536 x 2 560 pixelů. Displej tedy nemá klasický formát 16:9, je trochu širší. To se může líbit při čtení některých webových stránek, na displej se vejde trochu širší sloupec textu. IPS panelu není opravdu co vytýkat, jemnost 546 pixelů na palec patří na absolutní špičku produkce. Pozorovací úhly a čitelnost na slunci jsou také skvělé. Přesto, kvality displeje vyniknou až teprve v náročných aplikacích nebo na některých webových stránkách. Jednoduché a graficky docela strohé prostředí Flyme OS totiž nedává rozlišení příliš prostoru ukázat, co umí. Na první pohled tak třeba displeje Samsungu Galaxy S6 nebo LG G4 ohromí trochu více dojmem, v praxi si s nimi ovšem meizu vůbec nezadá.

To model m1 note se spoléhá na klasický Full HD panel s rozlišením 1 080 x 1 920 pixelů, a tudíž i klasickým poměrem stran 16:9.  Právě to se podepisuje na menší šířce telefonu. Úhlopříčka je shodná s modelem MX4 Pro, tedy 5,5 palce. Displej je tak o maličko vyšší než u MX4 Pro. Vzhledem k použitému systému vlastně uživatel ani na první pohled nevidí rozdíl mezi rozlišením displejů. Typ m1 note má panel typu IGZO s trochu teplejším barevným podáním, IPS panel MX4 Pro má zase trochu chladnější barvy. Bílá je věrnější u lepšího modelu, ale teplota barev se dá v určitém rozsahu upravit v menu, takže uživatelé budou většinou spokojeni.

Běžné funkce: ach to LTE

Běžná výbava smartphonů je dnes napříč různými cenovými kategoriemi už hodně podobná. Všechny telefony samozřejmě umí volat, pracovat se zprávami i e-maily a podporují funkce jako wi-fi a Bluetooth. To samozřejmě platí i pro testovanou dvojici, kde je drtivá většina těchto funkcí naprosto shodná a vychází z prostředí Flyme OS. Uživatelům se například bude líbit klávesnice TouchPal s možností detailnějších nastavení predikce a schopností ukládat prediktivní nastavení do cloudu. Umožňuje mimo jiné psaní tahy, na velkém displeji je velmi pohodlná a dá se zcela konkrétně nastavit její velikost ve všech směrech. I telefonní aplikace je dobře ovladatelná.

Displej Meizu m1 note
Displej Meizu m1 note
Displej Meizu m1 note
Displej Meizu m1 note
Displej Meizu m1 note
Displej Meizu m1 note

Jinak mají obě meizu jen základní sadu aplikací, i některé obvyklé věci je nutné doinstalovat. To je dobře, uživatel si tak přesně vybere, co potřebuje. Vzhledem k tomu, že ani jeden z testovaných modelů nemá podporu paměťových karet, se střídmé zacházení s prostorem hodí. MX4 Pro má 32 GB paměti a pro uživatele je dostupných více než 25 GB, což by mohlo stačit i náročnějším uživatelům. Levnější m1 note ovšem „nafasoval“ jen poloviční porci paměti a po čistém startu je v telefonu jen 11 GB místa, což není zrovna mnoho. Telefon však nabízí podporu dvou SIM karet, což zase může být pro některé uživatele lákadlem. Podle některých údajů by přitom sekundární slot m1 note měl pojmout microSD kartu. Ta se sice do slotu vejde, ale nedrží v něm nijak dokonale a telefon ji nerozpoznal.

Na omezené množství paměti je potřeba při výběru telefonů myslet, u m1 note to považujeme za největší nedostatek. Další zásadní chyba je ovšem oběma telefonům společná a zmiňovali jsme ji již v úvodu: mají velmi omezenou podporu LTE, která už začíná být v obou cenových kategorií naprosto samozřejmá. U levnějšího typu to snad ještě lze tolerovat, ale i tak bychom tu podporu plnohodnotných LTE pásem viděli velmi rádi. U MX4 Pro je to téměř neodpustitelná záležitost, špičkový smartphone jen s polovičním LTE za 14 tisíc korun není moc milá záležitost. Dodejme, že lepšímu z dvojice nechybí NFC, note tuto funkci nemá.

Fotoaparát: krok od špičky

Meizu si u smartphonů s velkým displejem dává záležet na kvalitě fotoaparátů. Model MX4 Pro používá stejný snímač Sony, jako má typ MX4, má tedy rozlišení 20 megapixelů. Automatické ostření je samozřejmostí a diodový blesk tu má diody dvou teplot, což pomáhá přirozenějšímu osvětlení snímků. Stejné řešení používá i levnější model m1 note, ten ovšem dostal snímač s nižším rozlišením 13 megapixelů. Ani jeden z telefonů nemá například stabilizaci obrazu nebo další pokročilé „triky“, Meizu se také nechlubí žádnou rekordní světelností objektivů (u obou je to f/2,2). Čelní fotoaparáty obou modelů mají rozlišení pět megapixelů.

Fotografie pořízená Meizu MX4 Pro
Fotografie pořízená Meizu MX4 Pro
Fotografie pořízená Meizu MX4 Pro
Fotografie pořízená Meizu MX4 Pro
Fotografie pořízená Meizu MX4 Pro
Fotografie pořízená Meizu MX4 Pro

Fotografie pořízená Meizu MX4 Pro

V praxi je velkou výhodou foťáků ovládací software, který dovoluje detailní manuální ovládání parametrů focení. Mezi režimy pro focení se přepíná listováním a možnosti obecných nastavení jsou při nich v podstatě konstantní. Každý mód pak má případně svou speciální lištu, která dovoluje konkrétní volby nastavení. Ruční ovládání parametrů v manuálním režimu tak není tak pohodlné jako třeba u lumií nebo u HTC, ale důležité je, že funguje. Pro zajímavost, nejdelší doba závěrky je tu 10 sekund u typu m1 note a 20 sekund u MX4 Pro.

Fotografie pořízená Meizu m1 note
Fotografie pořízená Meizu m1 note
Fotografie pořízená Meizu m1 note
Fotografie pořízená Meizu m1 note
Fotografie pořízená Meizu m1 note
Fotografie pořízená Meizu m1 note

Fotografie pořízená Meizu m1 note

Lepší model také dovolí ručně nastavit ISO od hodnoty 50, note se musí spokojit s minimální hodnotou 100. Za dobrého světla oba smartphony fotí opravdu výborně, úroveň detailů je vysoká a šumu je minimum. Platí to však především pro ruční režim. V automatickém, ve kterém byly pořízeny testovací fotografie, jsou detaily z nám nejasných důvodů často dost rozpité.

V horším světle roste šum postupně. U modelu m1 note je složitější pořídit ve špatných podmínkách z ruky pohybově nerozostřený snímek. Proč tomu tak je, toť otázkou, protože parametry by měly být stejné. MX4 Pro je na tom lépe. Oba modely ovšem pojí trochu horší schopnost ostřit, automatika se prostě čas od času splete a děje se tak častěji než u konkurenčních smartphonů.

V manuálním režimu, kdy může uživatel nastavit nízké ISO a z malého mobilního stativu fotit na delší časy i ve špatném světle, pořizují oba modely opravdu povedené snímky. Z hlediska rychlého snímání obrázků za sebou je na tom lépe note, nižší rozlišení dovoluje snímky sekat rychleji. Ale při stisku spouště a sériovém snímání je pak rychlejší MX4 Pro, který sérii 30 snímků naseká zhruba za dvě třetiny času oproti m1 note. Dobře funguje funkce HDR (zapíná se v menu), parádní jsou i pořízené panoramatické snímky a oba fotoaparáty mají i další kreativní režimy.

Celkově se tak ve svých kategoriích obě meizu řadí k velmi dobrým fotomobilům, obzvlášť pokud bude uživatel využívat manuální režim. Na absolutní špičku ztrácí m1 note přece jen mírně zvýšeným množstvím šumu a nižší úrovní detailů (kvůli rozlišení). MX4 Pro se může směle srovnávat s elitou (v ručním režimu), ale v automatickém režimu ve špatném světle nebude soupeřům jako Samsung Galaxy S6 nebo LG G4 úplně stačit. I když i tady dovedl MX4 Pro překvapit.

Shrnutí: lákavé plácačky

Dvojice velkých telefonů Meizu je jasným důkazem toho, jak se rozdíly mezi supersmartphony a telefony střední třídy stírají. Oba modely jsou zhruba stejně velké, mají stejnou úhlopříčku displeje a liší se jen některými extrémními funkcemi. Volbou rozumu je tak model m1 note s cenou pouhých šest tisíc korun, který přitom oproti MX4 Pro má jen jeden zásadnější nedostatek: málo vnitřní paměti. Rychlý je stejně, rozlišení displeje většina uživatelů řešit nebude a foťák je také vynikající.

MX4 Pro se snaží lákat na ty nejmodernější funkce a konstrukci s použitím kovu. Jenže příplatek za hezčí rámeček, parádní QHD displej, čtečku otisků prstů, dvojnásobek paměti a pár dalších drobností je vysoký. MX4 Pro totiž stojí 14 tisíc korun. To je vůči konkurenci docela zajímavá cena, ale je tu jeden zásadní nedostatek, který oba modely pojí: jen polovičatá podpora LTE.

Meizu MX4 Pro a m1 note

MX4 Pro se přitom staví třeba proti stále skvělému LG G3, které dnes stojí zhruba 12 tisíc korun, má stejně skvělý QHD displej a možná i trochu více výkonu, jen mu chybí ta čtečka otisků (ale má slot na karty). Novější G4 je proti MX4 dražší, ale cena 16 až 17 tisíc korun přinese celkově ještě o něco lepší foťák, více výkonu a hlavně moderní Android 5.0 a kompletní podporu LTE. U dražší verze navíc luxus v podobě koženého krytu. Samsung za svůj Galaxy S6 požaduje ještě mnohem více, začíná téměř na 20 tisících.

Ale MX4 Pro se může měřit i s dalšími soupeři, mezi které patří třeba atraktivní Honor 6+ se zajímavým duálním foťákem, ale „jen“ Full HD displejem. Cena je 11 599 korun a oproti MX4 tu kromě nižšího rozlišení displeje chybí také čtečka otisků, ale to je tak všechno. HTC může lákat na model Desire Eye s trochu menším Full HD displejem, ale s třináctimegapixelovým čelním foťákem.

Ještě širší publikum soupeřů má m1 note. Cenově dostupných velkých telefonů je na trhu dost, byť také mohou mít nižší rozlišení displeje. Třeba Nokia Lumia 640 XL v LTE verzi vyjde na 6 490 korun, dvousimková varianta bez LTE je za 5 690 korun. Má však jen HD displej. Stejně je na tom atraktivní Xiaomi Redmi Note, které však stojí asi pět tisíc korun a má stejně poloviční LTE jako meizu. HTC nabídne třeba Desire 816 za necelých sedm tisíc korun.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.