Meizu patří mezi čínské výrobce, kteří začínají trápit tradiční značky nekompromisní cenovou politikou. Historie společnosti sahá do roku 2007, kdy se „proslavila“ vývojem smartphonu, který jako by z oka vypadl toho roku představenému iPhonu od Applu. Jeho představení však Meizu několikrát odložilo a v době uvedení na trh se telefon hitem nestal.
Nové Meizu MX4 má o něco větší a malinko jemnější panel než předchůdce, více pomyslných koní pod kapotou, značně výkonnější fotoaparát i lepší dílenské zpracování.
Cena navzdory mnohem lepším specifikacím nijak výrazně nestoupla. S cenovkou devět tisíc korun se tak Meizu MX4 stává zajímavou možností, kterou se při pořizování nového telefonu určitě vyplatí neopomenout.
Plusy a mínusyProč koupit?
Proč nekoupit?
Kdy? V prodeji Za kolik? 9 000 (16 GB), 9 500 (32 GB) |
Vzhled, konstrukce a zpracování
Design opět částečně vychází z nové generace iPhonu a výrobce se to ani nesnaží nijak skrývat. Inspirace je zkrátka zřejmá.
Poznávacím znamením posledních telefonů této čínské značky je kroužek pod displejem označující dotykové tlačítko. Stejný prvek donedávna používal právě Apple na home tlačítku iPhonu. Integrováním snímače otisků prstů Touch ID v jeho sedmé generaci pak kroužek z home tlačítka zmizel.
Hrany těla jsou výrazně zaoblené a díky tenkým rámečkům zabírá dotykový panel opravdu značnou část čelní plochy. Podle výrobce bezmála 76 procent, což v tomto ohledu patří mezi nejvyšší podíly.
Celý obvodový rámeček je kovový, hrana je vybroušena do zrcadlového lesku a přidává telefonu na atraktivitě. Rám je na několika místech přerušen plastovým pruhem, jsou v něm totiž umístěny antény bezdrátových modulů.
Horní hrana patří hlavnímu vypínacímu tlačítku a 3,5mm audio konektoru. Je zde i mikrofon, další je pak umístěn na spodní hraně. Na té se nachází i hlasitý reproduktor a microUSB konektor.
Mírné vybrání v ocelovém rámu slouží k sejmutí zadního krytu. Ten je plastový a poměrné tenký. Na svém místě drží pomocí 14 plastových pacek. K jeho odejmutí je tedy třeba nehtem projet celý obvod.
Velkou část útrob zabírá akumulátor. Ten však není uživatelsky výměnný, na což upozorňuje příslušný nápis. V horní části se nachází šuplík pro SIM kartu velikosti micro.
Celkově hodnotíme konstrukční zpracování pozitivně. Na současný etalon špičkové konstrukce, za který můžeme považovat HTC One M8 nebo nové iPhony, sice nové Meizu nestačí, přesto na pohled budí dobrý dojem. Uchopení přístroje jej jen potvrdí.
Displej a ovládání
Hlavním prvkem telefonu z pohledu uživatele je dotykový displej. V případě nového meizu dorostl do úhlopříčky 5,36 palce. Jeho netradiční rozměr tak dává neobvyklé rozlišení 1 152 × 1 920 obrazových bodů. Poměr stran tedy není 16:9 jako v případě Full HD rozlišení (1 080 × 1 920 pixelů), obrazovka je širší o 72pixelový pruh. To je také důvod, proč je šířka telefonu malinko větší než u LG G3 s 5,5palcovým displejem, a to i tenkým okrajům navzdory.
Barevné podání panelu je věrné, k čitelnosti na přímém slunci také nemáme výhrady. Hodnotu jasu lze přitom nastavit i manuálně, ale vhodnější je bezpochyby tuto starost přenechat příslušnému senzoru. Jemnost kresby je 418 pixelů na palec, což je poměrně daleko za aktuálním a již zmíněným rekordmanem od LG. Přesto rozhodně nebudete mít pocit nedokonalého obrazu.
Díky zaobleným zádům padne telefon do ruky výborně. Avšak jeho velikost a především šířka přes 75 mm jsou už za hranicí, kdy lze telefon komfortně ovládat jednou rukou. Tady palcem k horním rohům už nedosáhnete a je potřeba „ručkovat“. Pro pohodlnější a efektivnější práci s telefonem bude nutné zapojit i druhou ruku. V tomto ohledu tak má navrch jeden z hlavních rivalů, kterým je čínské Xiaomi Mi4 s 68,5 mm širokým tělem a pětipalcovým displejem.
Rostoucí rozměry telefonů nutí mnohé výrobce přesouvat uspávací/probouzecí tlačítko z horní hrany ideálně na pravý bok. Nicméně v případě meizu se tak nestalo. Avšak v tomto případě to vůbec nevadí, telefon lze totiž odemknout svislým tahem od spodní hrany displeje k hornímu okraji. Uzamčení pak zajistí delší přidržení hlavního tlačítka. Vše lze podrobně definovat v nastavení telefonu v záložce Usnadnění.
Podobně jako Xiaomi i Meizu razí filozofii, kdy poprvé spuštěný telefon obsahuje pouze nejnutnější aplikace a výběr dalších titulů je pouze na uživateli. Samotné uživatelské rozhraní FlyMe 4.0 je velmi jednoduché. V duchu iOS 7.0/8.0 mají ikony jednoduchou grafiku bez 3D efektů a stínování. Veškeré aplikace se řadí na vícenásobnou plochu a žádná další úroveň nabídky, jak ji známe ze samsungů nebo HTC, tady není.
Spodní trojici přednastavených aplikací (telefon, prohlížeč, SMS) lze samozřejmě libovolně měnit, celkem je zde místo na kvarteto zástupců. Seznam naposledy spuštěných aplikací aktivujete tahem nahoru ve spodní části displeje. Přepínání mezi programy je tak řešeno podobně jako u iPhonu.
Tahem v opačném směru v horní části panelu se aktivuje notifikační centrum, v němž lze rychle ovládat i bezdrátové moduly, datové přenosy, případně jas displeje. V rozšířené nabídce jsou další obvyklé možnosti (letový režim, překreslování displeje při otáčení, GPS, svítilna apod.).
Výkon a výdrž
Není to tak dlouho, kdy byl MediaTek synonymem pro levné a především ne příliš výkonné mobilní čipsety. To už však dnes tak úplně neplatí, na sklonku roku 2013 to změnil první osmijádrový čipset MT6592, testované meizu pak má dosud nejlepší firemní „železo“ MT6595.
To sestává z výkonného 2,2GHz čtyřjádra architektury ARM-CortexA17, kterému asistuje 1,7GHz čtyřjádrový procesor Cortex-A7. Ten se o slovo přihlásí v případě méně náročných úkonů a šetří tak baterii. O vykreslování grafiky se stará rovněž čtyřjádrový čip PowerVR G6200 MP4 a systému jsou k dispozici 2 GB operační paměti.
V praxi taková sestava stačí na bleskovou odezvu za běžných situací a výborně si vede také při hraní náročných her, problémem není ani přehrávání videa ve vysokém rozlišení. K tomu je ovšem lepší si přizvat oblíbený MX Player, který umí i titulky, byť si vestavěný přehrávač poradí s celou řadou formátů.
Vysokou výpočetní sílu více než dostatečně demonstruje výsledek dosažený v testu AnTuTu, kde Meizu MX4 opakovaně překonávalo magickou hranici 50 tisíc bodů. To je skóre Samsungu Galaxy Note 4 se Snapdragonem 805.
K testování jsme dostali 16GB variantu, což v kombinaci s absencí paměťového slotu dává tušit, že právě kapacita úložiště je Achillovou patou jinak velmi zdařilého telefonu. Nemalou část uzme operační systém, a volná paměť na nejrůznější data se tak smrskne na 10 GB. S těmi však dnes vystačí leda méně náročný uživatel, který v telefonu nemá diskografii oblíbených hudebníků a neholduje ani sledování videa, které na dané úhlopříčce není vůbec špatné.
Zdrojem energie je již zmíněný uživatelsky nevyměnitelný akumulátor kapacity 3 100 mAh. V nastavení lze zvolit úsporný, výkonný, nebo vyvážený režim. Během testování jsme měli aktivní právě posledně jmenovaný mód a telefon se i při velkém zatížení, kdy si displej opravdu příliš neodpočinul, obešel bez dobití celý den. Při klidnějším víkendovém provozu si dokážeme představit nabíjení jednou za dva dny.
V tomto ohledu tak meizu patří k nadprůměru, ovšem jsou i telefony s podstatně větší baterií (Motorola Droid Ultra, Gionee Marathon, Huawei Mate7). Aktivace úsporného režimu by ovšem přinesla ještě delší výdrž, omezený výkon by se však chvílemi mohl projevit na uživatelském komfortu.
Komunikace a konektivita
Telefonní aplikace v barvách FlyMe je uživatelsky přívětivá a jednoduchá. Tlačítky ve spodní liště lze přejít do telefonního adresáře, historie hovorů nebo na telefonní klávesnici. Krajní volby pak slouží k opuštění aplikace, respektive ke zobrazení kontextového menu. Trochu nás překvapilo, že historie hovorů nedisponuje možností jejich filtrování.
Kontakty do telefonu dostanete jednoduše synchronizací z e-mailových účtů, Meizu účtu a samozřejmě i ze SIM karty. K samotnému telefonování nemáme výhrady, reproduktor je dostatečně kvalitní, stejně tak spokojeni byli i účastníci hovorů na druhé straně.
Minimalisticky je řešen také klient textových zpráv, které se přidáním fotografie nebo audia automaticky pošlou jako MMS. Zprávy se řadí do podoby konverzace, ale opět chybí filtrování, tentokrát do složek. K pohodlnému psaní jsme si oblíbili klávesnici TouchPal se spoustou možností. Kromě úplné klávesnice tak můžete přepnout na klasickou numerickou, případně typ SureType, kdy na každou klávesu připadají dvě písmenka. Na QWERTY lze psát také tahy.
Tento způsob psaní je poměrně rychlý a chytrý našeptávač většinou dovede uživateli nabídnout to správné slovo, ačkoli jeho tahy některá písmena minuly. Díky velikosti displeje je psaní poměrně rychlé a přesné, ale jistotě fyzické klávesnice s jasně oddělenými tlačítky se samozřejmě nevyrovná.
MX4 vedle běžných POP3/IMAP4 účtů podporuje také boxy na firemních Exchange serverech. Přehled o veškerých nastavených účtech je pak v jediné aplikaci. Přepínání mezi účty je přitom jednoduché: stačí klepnout na symbol menu v levém horním rohu a z přehledu vybrat ten účet, se kterým zrovna chcete pracovat. Tato centralizace účtů na jedno místo se nám líbí, i když nejde o zcela jednotné centrum veškeré komunikace, jak jej znají například uživatelé BlackBerry.
Samozřejmě se svým Gmail účtem můžete pracovat i ve stejnojmenné aplikaci, ale tu je potřeba doinstalovat, v základní programové nabídce ji totiž nenajdete. Vyzdvihnout se v tento moment patří prosvětlená kružnice u hlavního tlačítka, jež plní funkci nepřehlédnutelné notifikační diody.
Při prohlížení webu a jiném libovolném internetovém provozu se samozřejmě nemusíte spoléhat jen na GPRS/EDGE/HPSA nebo LTE, nedílnou součástí čipové sady je také wi-fi. Aplikace prohlížeče disponuje všemi běžnými funkcemi, které lze očekávat. Ve spodním nástrojovém panelu lze otevřít nové okno, mezi těmi již otevřenými se pak roluje podobně jako mezi naposledy spuštěnými aplikacemi. Flyme v mnoha ohledech připomíná aktuální verzi iOS a u prohlížeče je to velmi zřejmé, je to jeho povedená kopie. To však uživatele trápit nemusí.
Samozřejmostí je funkce hot-spot, kdy lze operátorská data sdílet s dalšími uživateli. Nastavení je tradičně velmi jednoduché. Podporováno je i DLNA k bezdrátovému přehrávání médií například na televizoru.
Bluetooth 4.0 pak podporuje A2DP pro bezdrátový poslech muziky a může se hodit k transferu menších souborů na jiné zařízení. Oproti některým špičkovým telefonům tradičních výrobců ve výbavě není zastoupen infračervený port, který dokáže telefon proměnit v dálkový ovladač. Chybí také NFC.
Jistou náplastí je podpora funkce USB host, díky které lze k telefonu připojit třeba flash disk nebo polohovací zařízení. Avšak takové využití nebude zřejmě příliš časté.
Multimédia a fotoaparát
Meizu umí být výtečným multimediálním společníkem a jeho schopnosti plynule rozběhnout nejnáročnější herní tituly nebo filmy ve vysoké kvalitě jsme již zmínili v jedné z předchozích kapitol.
Vzhledem k ústupu kompaktních digitálních fotoaparátů (více zde) právě ve prospěch chytrých telefonů je jasné, že kvalita fotomodulu je zejména u telefonů vyšší třídy stále důležitějším aspektem.
Meizu MX4 si i v této disciplíně vede na výbornou. Je totiž osazeno senzorem Exmor RS IMX220 od společnosti Sony, která jej sama používá u svých nejlepších xperií (Z2/Z3). Velikost snímače je 1/2,3", což znamená rozměr buňky 1,2 mikrometru. Pod objektivem je dvojitý LED blesk, který podle potřeby emituje světlo dvojí vlnové délky.
Rozhraní aplikace je opět jednoduché a vše potřebné je rychle při ruce. Při focení je kromě automatického režimu k dispozici i manuální, potěší oblíbený režim pro panoramatické snímky.
Mód „krása“ je pak určen k expozici s lidmi v hlavní roli. Dokáže totiž provést facelift, kdy například zvýrazní oči nebo zeštíhlí tvář, a výsledek tak vypadá lichotivěji než realita.
V režimu dávky umí fotoaparát zachytit až 30 snímků v rychlém sledu za sebou, což přijde vhod při záznamu rozličných sportovních výkonů. Zachycené snímky se kvalitou mohou směle měřit s nejlepšími fotomobily včetně iPhonu 6 nebo Xperie Z3 se stejným snímačem.
Vyspělá čipová sada podporuje pořizování videí v kvalitě až 4K při 30 snímcích za sekundu. Při stejných parametrech pak lze tvořit nahrávky v nižším, ovšem zcela dostatečném Full HD rozlišení (1 080 × 1 920 bodů). Rozdíl v kvalitě přitom bude na displeji telefonu neznatelný, lepší parametry datově značně náročnější nahrávky by totiž odhalila leda velkoplošná televize s odpovídajícím rozlišením.
Každá sekunda 4K videa navíc bude z paměti, které u 16GB varianty není na rozdávání, ukrajovat megabyty s nebývalou razancí. Minutová nahrávka uzme přibližně 700 MB. Zajímavá se nám naopak jeví schopnost zachycení zpomalených 720p videí při frekvenci 100 snímků za sekundu.
Závěr
Meizu MX4 je rozhodně důstojným nástupcem předchozího modelu, jenž byl vůbec prvním u nás oficiálně prodávaným telefonem této dravé čínské značky. Mezigeneračně se znatelně zlepšilo dílenské zpracování, kdy plastová záda doplňuje kovový rámeček, který celku dodává jednak na pevnosti a zároveň i punc hodnotného zboží.
Výrobci se navíc podařilo minimalizovat rámeček okolo displeje, takže si telefon i přes značnou velikost panelu zachovává rozumnou šířku. Nicméně úplně pohodlně se již jednou rukou neovládá. Avšak takový je trend, displeje se stále pozvolna zvětšují a ztenčovat okraje samozřejmě nelze do nekonečna. Konstrukce i design jsou povedené, ale někomu může vadit až okatá podobnost s novými iPhony. Telefony Applu se totiž Meizu inspiruje odjakživa.
Po stránce hardwarové výbavy není moc co kritizovat, čipset MediaTek totiž patří k tomu nejvýkonnějšímu, co se dnes u chytrých telefonů používá. U testovaného vzorku nám však vadila pouze 16GB vnitřní paměť, kterou ovšem nemá uživatel k dispozici celou. Existuje sice také 64GB varianta, ovšem ta u nás není k dostání.
Naštěstí s dostupností 32GB verze není problém a těch přibližně 26 GB dat navíc je už prostor, se kterým lze poměrně bez problému hospodařit. Výrobce si navíc za dvojnásobné úložiště účtuje jen o 500 korun více (9 500 vs. 9 000 Kč za 16GB verzi), což se určitě vyplatí investovat.
Oblíbili jsme si jednoduché rozhraní FlyMe, kdy je v základu telefon vybaven jen nezbytnými aplikacemi a další si můžete doinstalovat podle libosti.
Mohlo by se zdát, že Meizu MX4 je téměř dokonalým přístrojem, který nemá konkurenci. Ovšem ta je v poslední době nemilosrdná. Mezi rivaly MX4 určitě můžeme počítat výborné LG G3, které je s 32GB pamětí k dostání již za méně než 11 tisíc korun. Za ty získáte jeden z nejlepších loňských smartphonů, jenž se navíc chlubí dosud stále spíše ojedinělým QHD displejem. Samozřejmostí je u G3 výkonný procesor, fotoaparát s laserovým ostřením pak netradiční novinkou (více se dočtete v našem testu).
Některé váhající může zviklat také Honor 6, tedy první telefon „nové“ značky, za kterou ovšem stojí sílící Huawei. Honor má pětipalcový Full HD displej a výkonnou čipovou sadu Kirin 930. Fotoaparát sice nedosahuje kvalit MX4, ovšem přítomnost paměťového slotu může být pro mnohé silnějším argumentem. Telefon je v prodeji za cenu okolo 9 tisíc korun (více zde).
Přímým konkurentem Meizu MX4 je pak Xiaomi Mi4 (recenze zde), které lze u nás zakoupit z neoficiálních zdrojů za cenu okolo 11 tisíc. Na sporném e-shopu Xiaomiforsale.com čínského distributora (více se dočtete zde) pak vyjde na necelých devět tisíc korun. Pětipalcový telefon sází na Snapdragon 801 se 3 GB RAM, má 13MPix fotoaparát a 16, nebo 64GB uživatelské paměti.
V dané cenové hladině jsou k dispozici i některé někdejší topmodely zavedených značek. V úvahu připadá třeba HTC One M7 vylepšené o podporu dvou SIM a paměťový slot. Výkonově již však tento bezmála dva roky starý model na MX4 samozřejmě nestačí.
