Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Technický pokrok téměř za každou cenu. Recenze ohebného LG G Flex

aktualizováno 
LG G Flex je smartphone, nebo spíše phablet, který rozhodně budí pozornost. Především svým ohebným displejem, který je první svého druhu na našem trhu. V praxi to je téměř k ničemu, ale G Flex si získává pozornost i jinými způsoby. Patří však mezi telefony, pro které se musíte nadchnout, racionálně si koupi zdůvodníte jen obtížně.

Velmi vysoká cena a v podstatě na dnešní poměry nekvalitní displej, to jsou dvě zásadní praktické slabiny technického zázraku, který se jmenuje LG G Flex. V korejské stáji si toho možná jsou vědomi, jenže G Flex je pro ně zároveň stěžejním modelem. Upřímně, vůbec se tomu nedivíme, G Flex totiž po letech přináší na pole mobilních telefonů výrazné inovace.

Kapitoly recenze

Výrobci se v uplynulých letech soustředili především na zvyšování výkonu telefonů, vyšší rozlišení displejů a další víceméně papírové parametry. Praktické inovace bychom mohli spočítat na prstech jedné ruky a ještě o některých z nich můžeme pochybovat – zcela jistě si body zaslouží ovládání v rukavicích, trochu diskutabilnější je pak bezdrátové dobíjení. LG teď přichází s dalšími technickými novinkami, které do budoucna budou znamenat větší praktičnost chytrých telefonů.

Plusy a mínusy

Proč koupit?

  • tělo se samoopravnou schopnotí
  • dobrá mechanická odolnost
  • propracované ovládání

Proč nekoupit?

  • vysoká cena
  • zrnitý displej

Kdy? V prodeji

Za kolik? 19 990 Kč

Tou hlavní novinkou je samozřejmě ohebný displej, který očividně potřebuje technicky ještě doladit. LG však patří náš obdiv, že se rozhodlo něco podobného vůbec uvést do praxe a ukázat alespoň možnosti technické novinky. Druhou, v současnosti mnohem praktičtější inovací, je zadní plastový kryt se schopností sám opravit drobné škrábance.

S cenou 20 000 korun je však phablet LG G Flex opravdu spíše ukázkou technických možností pro fanoušky a nadšence než praktickým topmodelem.

Vzhled a konstrukce: novodobý banán

Banán, tak se přezdívalo v roce 1996 představené Nokii 8110, která tehdy zaujala vysouvacím krytem a právě prohnutým tvarem těla. Vzhledem k datu vzniku ovšem tehdy konstruktéři nemuseli řešit prohnutí displeje, který byl miniaturní a zabíral jen malou část těla.

Displeje jsou dnes tou největší součástí smartphonu, a jak se mnozí z nás v praxi už bohužel přesvědčili, ohebné určitě nejsou. Naopak, jsou křehké a až překvapivě snadno prasknou. V LG tomu však chtějí učinit přítrž. Firma vyvinula jeden z prvních opravdu ohebných displejů a premiérově jej nacpala do mobilního telefonu. O prvenství se LG přetahuje se Samsungem a jeho Galaxy Round, který je ale prohnutý okolo vertikální osy, což nám přijde jako méně smysluplné, řešení od LG je praktičtější.

Prohnutí telefonu je opravdu výrazné a srovnání s populárním "banánem" od Nokie vůbec není mimo. Jen je G Flex takový hodně rozplácnutý banán. Na držení smartphonu s relativně tenkým, avšak prohnutým tělem, je nutné si trochu zvykat, větší potíže však mohou uživatelům činit samotné rozměry telefonů. Kdo neholduje velkým phabletům, toho G Flex prostě oslovit nemůže – z tohoto hlediska je to typický zástupce přerostlých smartphonů.

Se šestipalcovým displejem a rozměry 160,5 x 81,6 x 8,7 mm a hmotností 177 gramů je G Flex jen o málo větší než oblíbený phablet Samsung Galaxy Note 3 s 5,7palcovým displejem. Prohnutí těla přitom vlastně v držení moc nepomáhá, tady bude možná praktičtější Galaxy Round, avšak celkově je (ne)pohodlí při držení dáno rozměry telefonu. Tělo z lesklého a docela kluzkého plastu k pohodlí navíc moc nepřispívá.

LG G Flex

Jenže samotné tělo je také technickou specialitou. LG totiž přišlo s novým materiálem, který má již několikrát předváděnou vlastnost – umí sám opravit drobné škrábance na svém povrchu. Tohle je dle nás na první pohled mnohem praktičtější záležitost než samotný prohnutý displej. Ne, velké škrábance nezmizí, ale dovedou se časem zamaskovat. Celý telefon tak zůstává i po nějaké době používání téměř jako nový, z dlouhodobého hlediska by se na těle měly méně objevovat například známky běžného ošoupání plastu.

Toto řešení možná bylo pro G Flex nutností. Telefon je totiž možné opravdu prohnout, opět jsme to již několikrát demonstrovali – displejem dolů jej lze následně zatlačit tak, že se celý telefon narovná. To by u běžného plastu mohlo znamenat vznik drobných trhlinek, které by se dříve nebo později objevily. U G Flex by měl být nový materiál vůči takovým neduhům odolnější a pokud by se přeci jen trhlinky objevily, měly by se zase zamaskovat.

Konstrukce telefonu působí celkově velmi solidním dojmem, slícování je příkladné a i přes určitou flexibilitu působí tělo na první pohled bytelným dojmem. Lesklé plasty ovšem vytvářejí trochu obyčejnější dojem, než bychom u telefonu za dvacet tisíc korun očekávali. Při pokusu o prohnutí telefonu se také z nitra i ze spár mezi jednotlivými částmi ozývají zvuky, které u telefonu slýchat nechcete – lupání a praskání je občas opravdu výrazné, někdy je výsledkem i mírné odchlípnutí krytu od pásku, který obepíná z boku displej. Kryt není odnímatelný, ale stačí jej zpět zase přitlačit a vše je úplně v pořádku.

Tuto vlastnost nebereme nijak zvlášť kriticky. Jednoduše současný stav techniky úplně ohebný telefon vyrobit nedovolí a v LG se s tím poprali, jak nejlépe mohli. Navíc je dobré podotknout, že ačkoli se G Flex může prohnout, rozhodně není telefon stavěn k tomu, aby to s ním majitel zkoušel schválně několikrát denně. Byť my jsme vzhledem k zájmu o telefon a našim testovacím povinnostem ohýbání zkoušeli často. A telefonu se nic nestalo. Nic by se také nemělo stát vnitřnostem, LG například pro tento model vyvinulo i speciální ohebnou baterii.

LG G Flex

Zcela bez diskuse je LG G Flex smartphonem, který budí velkou pozornost. Prohnutí zaujme každého, design je celkově elegantní a vychází ze stávajících modelů jako G2 nebo tablet G Pad. Po G2 zdědil ohebný kousek zvláštně umístěné vypínací tlačítko na zadní straně pod čočkou fotoaparátu. Z hlediska estetiky to znamená velmi čistý design.

Závěrem si dovolíme zhodnotit samotný prohnutý tvar telefonu z praktického hlediska. Na první pohled je tato zvláštnost vlastně k ničemu – u velkého phabletu ani moc nepomůže k pohodlnějšímu nošení v zadní kapse kalhot – byť tady dost záleží na konkrétním čísle vašeho oděvu a hloubce kapes. Bezpochyby je však prohnutí praktické z hlediska mechanické odolnosti displeje. Pokud telefon spadne na zem displejem dolů, konstrukce přístroje zobrazovač přirozeně chrání. Navíc pružný displej by měl vydržet případně i náraz na nějaký ten kamínek, který by mohl zákeřně k displeji "dosáhnout". V tom (když už ne v opravdovém ohýbání) vidíme praktičnost celé konstrukce.

Displej a ovládání: je to technická prvotina

LG se u zakřiveného displeje svého modelu chlubí především nezvyklým vjemem ze sledování obrazu, skutečnost ovšem není tak růžová, jak se v marketingových materiálech snaží výrobce tvrdit. Ano, je pravdou, že vjem ze sledování obrazu na displeji je opravdu neobvyklý a chvíli jsme si na něj zvykali. Bohužel displej LG G Flex má řadu praktických nedostatků.

Rozlišení HD, tedy 1 280 x 720 pixelů, na úhlopříčce šest palců rozhodně dnes nepatří ke špičce, ale jak ukazuje například Huawei s jeho novým phabletem Ascend Mate 2, nemusí nutně působit nedostatečně. U LG se ovšem k trochu nižšímu rozlišení přidává i celkově jasně viditelná zrnitost displeje – jako by měl skoro zrno podobné tomu, které známe z klasických kinofilmových fotografií.

To je nejspíš dáno samotným typem displeje – první velkosériově vyráběný ohebný displej je typu Plastic-OLED a celá tato technologie má zatím očividně ještě do dokonalosti daleko. Dokud nemáte přímé srovnání, nemusí displej působit vůbec špatným dojmem, ovšem určité neostrosti si může všimnout i necvičené oko. A zatímco pozorovací úhly jsou velmi dobré, ona ostrost se při pohledu z různých úhlů také mírně mění.

Displej také nezvládá překreslování tak rychle jako současné špičkové panely, což vede k tomu, že třeba i rychlé listování v menu může působit trochu trhaně, byť telefon vše zvládá s naprostým přehledem. Nepříjemností je viditelná setrvačnost při změně světlých barev na tmavé. Třeba bílé číslice digitálních hodin z widgetu lze po přepnutí na jinou obrazovku na pozadí (tentokrát v tmavé barvě) odtušit ještě několik sekund poté, co k přepnutí zobrazení došlo.

Displej LG G Flex
Displej LG G Flex
Displej LG G Flex
Displej LG G Flex
Displej LG G Flex
Displej LG G Flex

Displej, respektive samotná jeho obrazová kvalita, jednoduše nepatří na současnou špičku ani náhodou a komu jde především o čistý a ostrý obraz, u G Flex moc nepochodí. A to i přesto, že samotné barevné podání displeje je velmi dobré.

Co se ovládání phabletu týče, největší zvláštností je vypínací tlačítko umístěné na zadní straně. Při prvním kontaktu s takovým telefonem je to velmi nezvyklá věc, během testování G Flex jsme si však na umístění snadno zvykli a nijak nám nevadilo. Při telefonování se navíc takto daleko pohodlněji tlačítky nad a pod tímto vypínacím ovládá hlasitost hovoru. Trochu jsme se obávali, že umístěním bude trpět čočka fotoaparátu, která bude neustále upatlaná. Ovšem ve skutečnosti jsme s tím problémy neměli. Tlačítko samotné funguje také jako stavová dioda, blikáním v různých barvách upozorňuje na zameškané události. Například při příchozím e-mailu bliká modře, zelená značí došlou SMS a tak podobně.

K odemčení telefonu navíc není nutné tlačítko používat – stačí dvakrát poklepat na displej. Jenže tento způsob není úplně spolehlivý, zhruba ve třetině případů se nám stávalo, že reakce displeje nebyla správná, tlačítko je tedy jistotou. Vzhledem k velikosti telefonu nemusí být jeho rychlé nahmatání moc snadné.

Žádná další tlačítka, kromě těch zadních, na těle telefonu nejsou. K ovládání operačního systému slouží sada virtuálních kontextových tlačítek. Tady u LG sáhli po rozložení ve schématu zleva doprava – tlačítko zpět, home klávesa a tlačítko menu. Google přitom již delší dobu preferuje namísto toho vpravo tlačítko pro přepínání mezi aplikacemi, což trochu mění zažitý princip. Pro multitasking je tu nutné podržet home tlačítko.

LG dává možnost si v menu vybrat z několika konfigurací tlačítek – menu a zpět si mohou prohodit pozice, v liště může být také praktické čtvrté tlačítko pro stažení notifikační lišty, není tak nutné sahat prstem do nepřirozené pozice. Poslední možností je mít v liště jako čtvrtou položku tlačítko QuickMemo (popisujeme níže). Sadu dotykových tlačítek lze také tahem do strany k dané straně "smrsknout", což usnadní ovládání jednou rukou. Totéž lze provést s číselníkem u telefonní aplikace nebo s klasickou klávesnicí, tentokrát však bez gesta, jen s patřičnou volbou v menu.

LG G Flex

Ostudou pro technicky pokročilý model LG je použitá verze operačního systému. Android je tu totiž použit ve verzi 4.2.2, zatímco nové špičkové modely už přicházejí s verzí 4.4 Kit Kat a téměř všechny aktuální kousky mají alespoň verzi 4.3. S aktualizacemi se počítá, ovšem zatím není časový rámec nijak daný.

Systém samotný není příliš pozměněn, specialitou jsou tu snad jenom miniaplikace, které mohou běžet v okně přes jinou spuštěnou aplikaci. Dostupné jsou po stažení notifikační lišty, jejich seznam je hned pod seznamem rychlých přepínačů funkcí. Notifikační obrazovka zároveň rovnou umožňuje regulaci hlasitosti vyzvánění a podsvícení displeje, takže je tu docela plno i bez upozornění. S větším množstvím notifikací je tu tak trochu zmatek, ale dá se na to opět zvyknout.

Seznam miniaplikací je opravdu bohatý, je tu videopřehrávač, prohlížeč, telefonní aplikace, SMS aplikace, kalendář, e-mail, poznámky, správce souborů, kalkulačka a hlasový asistent. Další speciální funkcí je pak QuickMemo – tento kreslící poznámkový blok se spouští jako funkce Google now – tahem prstu ze spodního okraje displeje vzhůru – pokud prstem uživatel táhne více vlevo, pustí se Google now, více vpravo pak QuickMemo. Snadno takto například pořídíte screenshot a opatříte jej patřičným popiskem. Kromě miniaplikací je možné také na jednom displeji používat dva programy najednou – stačí chvíli podržet tlačítko zpět a vybrat program.

Baterie: ohýbá se a vydrží

Jak jsme již zmiňovali, i samotný akumulátor v LG G Flex je výjimečný a to tím, že je ohebný. Opět jde o první akumulátor svého druhu, který byl v mobilních telefonech použit. Bohužel si jeho konstrukci neprohlédnete, je napevno vestavěný pod nesnímatelným krytem. Z hlediska kapacity přináší velmi slušných 3 500 mAh, což slibuje solidní výdrž.

Displej LG G Flex
Displej LG G Flex
Displej LG G Flex
Displej LG G Flex
Displej LG G Flex
Displej LG G Flex

A praxe to potvrzuje, i hned ze začátku našeho testu, kdy telefon vždy trápíme nejvíc, neustále něco zkoumáme a mnoho přístrojů to tak vzdá po jednom dni, vydrželo LG G Flex rovnou téměř celé dva dny na jedno nabití. V běžné praxi jsou dva dny naprostým standardem a možná nebudete mít problém dostat se i na třídenní výdrž. Na těchto výkonech se pozitivně podepisuje samotný displej s nižším rozlišením a také výkonný, avšak už dostatečně odladěný čtyřjádrový čispet Snapdragon 800 s grafikou Adreno 330 a 2 GB RAM.

Běžné funkce: nechybí nic

Z hlediska běžné funkční výbavy nechybí LG G Flex prakticky nic, pokud tedy nepočítáme slot na paměťové karty. Vnitřní paměť má kapacitu 32 GB a budete si s ní muset vystačit nebo případně využít některé on-line úložiště. Telefon je dále vybaven třeba Bluetooth 4.0, je tu NFC a nechybí ani podpora rychlých dat LTE.

Při telefonování oceňujeme možnost číselník klávesnice zmenšit k některé ze stran displeje, zmenšení by však mohlo být ještě o trochu výraznější, aby bylo vyhledávání pomocí T9 pohodlnější. Nepraktické je, že telefonní aplikace se vždy spustí jen na stránce s číselníkem, pro zobrazení seznamu posledních hovorů je nutné se přepnout – naštěstí není nutné sahat do lišty záložek u horního okraje displeje, stačí tah prstem do strany.

Displej LG G Flex
Displej LG G Flex
Displej LG G Flex
Displej LG G Flex
Displej LG G Flex
Displej LG G Flex

Prohnutý tvar telefonu má při telefonování nesporné výhody. LG udává, že tvar přispívá k lepší kvalitě zvuku, protože je mikrofon blíže k ústům, to je ale v praxi vlastně nesmysl, více záleží na tom, jak kdo konkrétně telefon drží. Nicméně zvuk kvalitní je a protistrana si také nikdy nestěžovala. Díky prohnutí se však tento phablet u ucha drží mnohem lépe než většina podobně velikých kousků.

V softwarovém vybavení najdeme například aplikaci pro zálohování i s možností nastavit pravidelné zálohy, je tu například záznamník zvuku nebo správce souborů. Největší zajímavostí je však univerzální dálkové ovládání. G Flex má vzadu vedle čočky fotoaparátu naproti přisvětlovací diodě nenápadně schovaný infraport. Umístění na zadní straně se může zdát na první pohled z hlediska dálkového ovládání podivné, ale dle našeho názoru je mnohem praktičtější než umístění na horní hraně – při ovládání totiž můžete telefon držet přirozeně a bez problémů vidíte, která tlačítka mačkáte. Ovládání funguje spolehlivě a tuto funkci jsme si oblíbili.

Fotoaparát: průměrných 13 megapixelů

LG G Flex dostalo třináctimegapixelový fotoaparát s obligátním automatickým ostřením a přisvětlovací diodou. Výsledné snímky jsou na danou třídu spíše průměrné. Za dobrého světla překvapí vyváženým podáním barev, můžeme tu ovšem už poměrně brzy pozorovat náznaky přepalů a ne úplně dobré zvládnutí kontrastů. Úroveň detailů je však solidní, byť digitální šum tu vidět je. Jeho množství však hodně výrazně roste s ubývajícím světlem. Fotoaparát si přitom přisvětlovací diodou pomáhá až opravdu v krajních případech, takže někdy je vhodnější přisvětlení zapnout ručně. Snímky pořízené bez blesku za trochu horších světelných podmínek velmi rychle ztrácejí barvy, jsou vybledlé a ne vždy dobře zaostřené.

Fotografie pořízená LG G Flex
Fotografie pořízená LG G Flex
Fotografie pořízená LG G Flex
Fotografie pořízená LG G Flex
Fotografie pořízená LG G Flex
Fotografie pořízená LG G Flex

Ovládání fotoaparátu je vcelku pohodové, zajímavostí je, že si lze vybrat, jakou funkci mají mít zadní tlačítka vedle spouště – mohou ovládat digitální zoom nebo sloužit jako spoušť. Ani jedno však není moc praktické, protože si prsty můžete překážet okolo čočky. Fotoaparát nabízí několik režimů focení včetně možnosti vymazání nechtěného pohybujícího se objektu, HDR, 360 stupňového panorama, prolínaných snímků a dalších možností. V konkurenci možnosti foťáku neoslní, ale také se neztratí. To vlastně platí pro celý fotoaparát jako takový.

Shrnutí: takový tu dlouho nebyl

LG G Flex je v dnešní době hodně výjimečný chytrý kousek. Přináší opravdové inovace a posouvá mobilní svět o kousek dále, což je v době, kdy jinak sledujeme honbu za gigahertzy, počty jader, megapixely nebo jemností displeje, opravdu světlá výjimka. Pravda, ony inovace zatím v praxi nemají takový účinek, jaký by asi mohly mít. Jenže G Flex je prostě průkopník a nestydí se za to. A i proto je nám telefon sympatický, jakkoli nám může připadat drahý, zbytečný a nedotažený.

Fotogalerie

Ne, G Flex si nebudou kupovat davy, je to telefon pro nadšence. Pro takové nadšence, pro které tu dlouho tak zajímavý telefon nebyl. G Flex se vlastně ostatním velkým phabletům směje. Z hlediska praktičnosti třeba na Samsung Galaxy Note 3 určitě nemá a je podstatně dražší, jenže nabízí něco, co prostě konkurence nemá. Je originální a určitě praktičtější než třeba přerostlé Sony Xperia Z ultra nebo dost zpackané HTC One max. Nepříjemným soupeřem mu může být Nokia Lumia 1520, která láká na možnost ovládání v rukavicích, bezdrátové dobíjení a opravdu špičkový fotoaparát.

Oproti všem soupeřům je LG G Flex s cenou těsně pod hranicí 20 000 korun výrazně dražší. Jenže až si koupíte o něco levnější phablet a při prvním pádu na zem mu praskne displej, možná zalitujete, že jste neinvestovali do tohoto inovátora.

LG G Flex a konkurence

  • LG G Flex je jeden z prvních smartphonů s prohnutým displejem. Ten je navíc obří, má úhlopříčku šest palců. Smartphone s Androidem používá velmi výkonný procesor s taktem 2,26 GHz. Paměť RAM má kapacitu 2 GB a uživatelskou paměť s kapacitou 32 GB nelze zvětšit pomocí paměťových karet.

    Cena: 19 990 Kč

  • Nokia Lumia 1520 Nokia Lumia 1520 je křížencem tabletu a telefonu. Běží pod Microsoft Windows Phone 8 Black se ve své výbavě pyšní obřím displejem s úhlopříčkou 6 palců. Telefon je podstatně výkonnější díky zabudování čtyřjádrového procesoru Snapdragon 800. Fotoaparát má rozlišení 20 MP.

    Cena: 17 000 Kč

  • Samsung Galaxy Note 3 byl představen v září roku 2013. Telefon běží pod operačním systémem Android, ve verzi 4.3 (Jelly Bean). Úhlopříčka přístroje dosahuje velikosti 5,7 palce, fotoaparát zachytí snímky v rozlišení 13 megapixelů.

    Cena: 18 690 Kč

  • HTC One Max HTC One Max je příspěvkem tchajwanské firmy do kategorie phabletů, neboli tabletomobilů. Obří displej o úhlopříčce 5,9 palce tu doplňuje čtečka otisků prstů na zádech a design vycházející z oblíbených typů One a One mini. Přesto One max na soupeře ztrácí, byť některým tabletomobilům dovede patřičně zatopit.

    Cena: 18 000 Kč







Nejčtenější

Neznámý smartphone s Windows
Plná Windows na mobilech. Proto Microsoft odstřelil vlastní smartphony?

Firmy Microsoft a Qualcomm přišly s opravdu velkým oznámením. Plná Windows 10 půjdou spustit na zařízeních s mobilními čipy Snapdragon. Ve světle tohoto...  celý článek

Moto Z
Povedený mobil, co s moduly umí víc než ostatní. Test Moto Z

Nejnovější počin výrobce Lenovo v řadě Moto je skutečný unikát. Supertenký smartphone na sebe umí připnout řadu modulů, které rozšíří jeho funkce. Nejde o...  celý článek

Chytré hodinky od Lenova a Motoroly - Moto 360.
O chytré hodinky není zájem, Motorola odkládá novou řadu na neurčito

Chytré hodinky Moto 360 byly jedny z prvních, které přinesly do světa nositelné elektroniky kulatý displej. Bylo to na podzim roku 2014, loni se představila...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.