Leo DG280 je chytrý telefon, který lze koupit za cenu pod 2 400 korun. Přitom má solidní 4,5palcový displej s WVGA rozlišením, čtyřjádrový procesor a 1 GB RAM paměti. Vzhledem k tomu, že v sofwaru telefonu se pak nachází řada chytrých funkcí, zdá se být tento levný smartphone ideální volbou pro méně náročné uživatele, kteří však přeci jen touží po moderních funkcích.
Jenže situace je trochu jiná. Spousta věcí u Doogee funguje zvláštně, překlady položek menu jsou často nesrozumitelné a chytré funkce nejsou tak chytré. Leo DG280 tak můžeme doporučit spíš uživatelům opravdu nenáročným, kteří od chytrého telefonu vlastně nic moc neočekávají, jen dnes už nemají jinou možnost, než koupit „dotykáč“. Občasné použití nějaké to aplikace je u DG280 v pořádku, intenzivní využívání bude ovšem trochu frustrující záležitostí.
Kapitoly recenze |
DG280 může být také zajímavou alternativou pro děti, a to díky designu: zvláštností smartphonu je jeho gumové provedení. To sice neznamená, že by smartphone byl odolný (už vůbec není odolný vodě), ale řešení telefon ochrání při pádech.
Vzhled a konstrukce: nejsilnější stránka
Dogee Leo DG280 je z hlediska konstrukce netradiční smartphone. Většinu jeho těla totiž tvoří gumový kryt, který obepíná boky i záda smartphonu. Jak jsme psali, sice to neznamená, že by telefon měl odolnou konstrukci. Ale gumový kryt rozhodně při pádu na zem nepraskne ani si nevyslouží nějaké ty škrábance. Díky tomu je tak telefon určitě odolnější než běžné smartphony v této cenové kategorii.
Plusy a mínusyProč koupit?
Proč nekoupit?
Kdy? V prodeji Za kolik? 2 000 Kč |
Leo DG280 na nás navíc díky této konstrukci působí mnohem dražším dojmem, než kolik telefon stojí. Zpracování sice není kdovíjak hvězdné (kryt se může odchlipovat a i slícování dalších částí by mohlo být lepší), ale gumový kryt působí v ruce bytelně a telefon se díky němu skvěle drží – rozhodně nevyklouzne z ruky. Smartphone si lze pořídit hned v několika barvách – my jsme testovali konzervativnější tmavě šedou, ale k dispozici jsou i velmi pestré barevné varianty.
Design jako takový je poměrně univerzální, takže to, do jakých rukou je telefon určen, záleží spíš na volbě barvy než na základních tvarech. Děti ocení pestrobarevná provedení, nenároční dospělí uživatelé zvolí konzervativnější barvy.
Gumová konstrukce telefonu obsahuje i tlačítka na bocích – vpravo jsou ta pro ovládání hlasitosti, vlevo je vypínací klávesa. Jejich stisk sice není kdovíjak jistý, ale mohlo být určitě hůř. Uživatel si je nepoplete a ke stisku není potřeba nijak zvláštní síla. Rozměry telefonu jsou 133,5 x 68,3 x 8,8 mm, je to tedy kompaktní kousek.
Displej a ovládání: potíže začínají
Očekávat v nejnižší cenové kategorii kdovíjak úžasný displej rozhodně nemůžeme, ale panel Leo DG280 je docela solidní. Má úhlopříčku 4,5 palce a rozlišení WVGA, tedy 854 x 480 pixelů. To sice neznamená kdovíjakou jemnost, ale displej vypadá v praxi lépe, než jak to zní. Jenže, rozlišení a na danou cenovou kategorii solidní barevné podání i pozorovací úhly nejsou vše.
Bledší barvy smartphonu odpustíme snadno, horší je to s fungováním některých částí systému. Tak třeba odemykací obrazovka občas nereaguje na pokynu uživatele, takže odemknout telefon je místy dost problém. Citlivost na dotyky je všelijaká napříč systémem, jednou telefon reaguje bez problémů, podruhé falešně interpretuje třeba snahu posunout se v seznamu jako klepnutí na položku a podobně.
Navíc, řada chytrých funkcí, které by měl telefon nabízet, funguje všelijak. Už jen najít je v menu nastavení je trochu potíž, protože položky pro tento smartphone specifické jsou často naprosto tragicky přeloženy. Smysl některých nastavení tak uživatel objeví až po delším používání a zkoušení metodou pokus omyl. Při nastavení telefonu do angličtiny je situace lepší, ale to cílové skupině většinou moc nepomůže. Operačním systémem je tu přitom relativně čistý Android 4.4.2 KitKat, divně přeložené jsou ovšem i některé položky, které najdeme i v úplně čistém systému. Je to ovšem dáno tím, že u Doogee některé položky popřesouvali a mají pro ně vlastní strukturu, takže se musel překlad dělat znovu.
Chytré funkce zahrnují například možnost probuzení telefonu poklepáním na displej nebo spuštění vybraných aplikací (přehrávače hudby, fotoaparátu, prohlížeče, Google Play, editoru SMS, pro některá gesta lze aplikace vyměnit v nastavení) tahem na zhasnutém displeji. Zprvu nám tyhle věci moc nefungovaly, ale po softwarové aktualizaci, která se během testování objevila, se situace zlepšila. Ukazuje to alespoň snahu výrobce se svým modelům věnovat, byť prostě softwarová stránka věci není vůbec ideální.
Po hardwarové stránce nám při ovládání trochu vadila nepříliš výrazná senzorová tlačítka pod displejem, která jsou naznačena slabou šedou linkou a nemají podsvícení. Je nutné je tak hledat spíš poslepu.
Baterie: obří výkyvy
Doogee Leo DG280 nás nejprve svou výdrží příjemně překvapil. Telefon jsme ovšem používali jen jako takové záložní řešení a ani jsme v něm neměli nastavenou synchronizaci s e-mailovými schránkami. Telefon v podstatě v pohotovostním režimu s občasným brouzdáním po internetu i přes nevalnou kapacitu baterie 1 800 mAh vydržel na jedno nabití třeba čtyři dny, občas jsme jej přitom využili i jako wi-fi hotspot pro notebook.
Jenže jakmile jsme telefon nastavili tak, jak jsme zvyklí, výdrž se výrazně propadla. Se zapnutou push synchronizací dvou e-mailových schránek, používáním map a více dalších aplikací jsme najednou museli nabíjet každý den a to jsme telefon moc nevytěžovali. Ukazatel stavu baterie se navíc ukázal být dost náladový, často se dlouho nehnul ani o píď a pak najednou spadl třeba o polovinu. To opět potvrzuje, že DG280 není kousek pro náročnější uživatele.
Běžné funkce: co víc čekat
Od levného smartphonu opravdu nemůžeme čekat kdovíjakou funkční sestavu, největší technickou vymožeností je tu podpora sítí 3G. Ale to není kritika, pouze konstatování. Navíc se nám zdálo, že ve schopnosti držet signál a spolehlivě přenášet data je na tom tento model lépe než řada levných soupeřů.
Smartphone se tváří, jako že má docela velkorysou vnitřní paměť – ve specifikaci totiž září hodnota 8 GB. Jenže realita je trochu jiná – prostor je rozdělen na interní úložiště a paměť telefonu – tyto části mají pro uživatele asi 1,44 a 4,7 GB prostoru, což je samozřejmě trochu více omezující, než kdyby to byl oddíl jeden. Aplikace se primárně „cpou“ do menšího oddílu, takže kdo jich používá hodně, může narazit na nutnost je přesouvat (nebo alespoň jejich datové soubory) do druhého oddílu nebo na paměťovou kartu.
Leo DG280 je dvousimkový smartphone, což za danou cenu určitě potěší, ovládání je relativně klasické bez větších překvapení. Pro psaní zpráv a dalších textů telefon standardně nabízí krom androidí klávesnice i klávesnici Go Keyboard, která mmá trochu bohatší možností nastavení, standardní psaní tahy a několik dalších vymožeností.
Fotoaparát: tak moc neurazí
Foťák Doogee Leo DG280 má rozlišení 5 megapixelů, automatické ostření a přisvětlovací diodu – tedy v dané třídě lepší standard. Co se pořízených snímků týče, situace je už trochu jiná. V dané cenové kategorii není výkon rozhodně kdovíjak špatný, ale na druhou stranu trpí fotoaparát řadou neduhů, které opět ukazují, jak líní byli programátoři Doogee. Obloha nikdy nebude mít detaily, přepaly jakéhokoli jasnějšího místa jsou samozřejmostí. Navíc fotoaparátu opravdu nejde ostření – uživateli to často dá na displeji najevo, ostřící čtvereček zčervená a pak je jisté, že se prostě proces nepodařil.
Ale i jindy to není žádná sláva, foťák ostří pomalu a stejně je spousta snímků rozmazaných. Totéž platí pro jakýkoli akčnější pohyb. Překvapivě silnou disciplínou foťáku je ovšem fotografování blízkých objektů, tady se mu ostření daří a fotografie vypadají překvapivě přirozeně. A když do scény zrovna z boku nesvítí slunce tak mají i přirozené barvy a docela hezkou kresbu. Tedy, na takto levný kousek. Šum a slité detaily jsou ovšem „povinnou“ výbavou všech fotek.
Shrnutí: opravdu levný
Na pohled se Doogee LEO DG280 tváří jako mnohem dražší smartphone, je elegantní, zaujme svou gumovou konstrukcí, která je příjemná na držení v ruce a také docela praktická. Telefon dovede částečně ochránit při pádech a v ruce přístroj neklouže. Kladem je i nízká cena pod hranicí 2 400 korun. Jenže tím vlastně klady končí, LEO DG280 je rozhodně model, který patří do rukou úplným začátečníkům – a i ti s ním mohou mít problémy, podivní překlady některých položek v systému je hodně zmatou. Nenároční uživatelé však jinak mohou být spokojeni. Vyčítat takto levnému smartphonu podprůměrný foťák nebo jen základní výbavu asi moc nejde.
Navíc, konkurence v dané cenové kategorii je opravdu velmi malá a řada smartphonů nenabídne zářnější funkce. Byť software zvládá lépe snad kdokoli. Opět se spíš ukazuje, že se vyplatí připlatit si tak tisíc korun a koupit trochu lepší smartphone, který uživatele (tak často) nepřipraví o nervy. Vždyť třeba za 3 300 korun lze pořídit docela povedené THL T6S s o mnoho lepšími parametry. Ale zůstaňme mezi nejlevnějšími – za 2 000 korun pořídíte základní Acer Liquid Z200 se čtyřpalcovým displejem a opravdu jen tím nejnutnějším (dvoujádro, 512 MB RAM, dvoumegapixelový foťák). V cenové kategorii okolo 2 500 korun můžete vybírat z několika modelů Alcaltel OneTouch Pop, které sice mají trochu obyčejnější výbavu než Doogee, ale v praxi budou fungovat lépe. Jenže Doogee je trumfne svým gumovým tělem. Ani levné kousky české značky Cube1 G44 a G503 nejsou špatné smartphony, byť dražší z nich už atakuje cenovou hranici 3 000 korun.
Levné telefony v této kategorii nabízí třeba Kazam, Lenovo a další. Z tradičních značek se takto nízko dostane Microsoft s některými modely Lumia – nová 435 má opět slabší výbavu, ale Windows Phone budou pro začátečníka oproti androidu v podání Doogee balzámem na duši. To vše za 2 390 korun. Trochu vybavenější typ Lumia 532 vyjde na 2 690 korun. Sony má za dva a půl tisíce levný typ Xperia E1, který opět parametry za Leo DG280 hodně zaostává, ale vlastně to možná ani vůbec nevadí.
