Oč se jedná?
Správa a údržba silnic ke komunikaci se svými pracovníky, z nichž si nejsnáze vybavíme řidiče posypových vozidel, používá radiostanice. Ovšem tyto vysílačky již mají za sebou dlouhé roky služby a dosluhují. Nedobrý technický stav komunikačních prostředků vedl příslušné orgány již v roce 1994 k prvním krokům, směřujícím k modernizaci tohoto vybavení. Ve stejném roce,s ohledem na zamýšlené komplexní řešení, vydalo ředitelství jednotlivým okresním správám silnic (SÚS) zákaz nakupovat nové komunikační prostředky.Od té doby však bohužel nenastal v komunikačních možnostech jednotlivých SÚS zásadní posun, protože zákaz stále platí a vypracovaná studie "Program modernizace rádiových sítí Správy a údržby silnic České republiky" spojení sám o sobě, jak známo, neumožňuje. Vyjímkou z této situace je pouze "Pilotní projekt Milešovka", který na základě zmíněné studie (zpracovatel Delta Consult z Libochovic) realizovala plzeňská společnost GES Electronics. Pilotní projekt ověřuje v praxi vhodnost a možnosti doporučeného trunkového systému.
Kde je tedy háček?
Na první pohled nikde, snad jen v pomalosti celého procesu. Již druhý pohled nám však ukáže rovnou hák, nikoli háček. Uvažovaná trunková síť má disponovat celoplošným pokrytím republiky, které je pro potřeby okresních SÚS nadbytečné. Mobilní komunikace u tohoto podniku (myšleno dispečer/vozidlo) totiž probíhá pouze v rámci jednotlivých okresů. Nač tedy celoplošná síť za předpokládanou cenu 280 milónů korun (původní odhady, pozn. aut.)? Budou si snad řidiči sypačů z Blanska vyměňovat informace o množství sněhu s kolegy z Prahy? Samozřejmě ne. Důkazem pro to může být i zimní obrázek u některých cedulí označujících hranice okresu - před ní je posypáno, za ní je silnice zavátá. Proč tedy bude stát investovat více než 200 miliónů do celoplošné sítě? Možný argument o přenosu dat z některých sledovaných lokalit (např. náledí na mostech) zřejmě také neobsahuje zdůvodnění nutnosti existence takové sítě. Místní informace mohou přece být do centra posílány i prostřednictvím jiných, již existujících komunikačních prostředků a nemusí proto být budován nový trunk za stamilióny korun.K případnému budování celoplošné sítě se přímo vnucuje ještě jedna poznámka. Když se schvalovaly miliardové výdaje na výstavbu policejní trunkové sítě Pegas, jedním z argumentů bylo i to, že její služby budou moci využívat i další potřebné státní složky. Ovšem na to se již zřejmě zapomnělo?
Pochyby se však vnucují i v souvislosti s dalšími kroky okolo plánované modernizace komunikačních prostředků. Již sama existence pilotního projektu je diskutabilní, protože proč je za cca 14 miliónů korun potřeba ověřovat funkčnost a vhodnost trunkové sítě, když již dávno v desítkách zemí tyto sítě fungují a přenášejí hlas i data. Trunkové sítě samozřejmě fungují i v tuzemsku a poskytují stejné služby. Nebylo by podstatně levnější a rychlejší navštívit provozovatele některé stávající sítě (např. KonekTel, Echoton, Mobilkom) a podívat se co síť umí? Místo praktického ověřování již dávno ověřeného formou výstavby nové "síťky" (dva vysílače jsou spíš síťka než síť, pozn. aut.) by přeci bylo efektivnější pronajmout si radiostanice již existující sítě. Pokud takové ověřování bylo vůbec nutné.
Správa a údržba silnic zdůvodňuje
Chtěli jsme poskytnout prostor i názorům SÚS a proto jsme kontaktovali pana ředitele Vorla, který nás okamžitě přesměroval na své podřízené, pány Švarce a Tunkra. Z rozhovoru s panem Tunkrem vyplynula následující zdůvodnění výše popsaného postupu SÚS:- firma potřebuje hlasovou i datovou komunikaci. Význam hlasové je jasný, datové přenosy budou sloužit k distribuci telemetrických a meteorologických údajů ze sledovaných lokalit, lokalizaci polohy jednotlivých vozidel (pomocí GPS) a přinesou i možnost využití nouzového tlačítka. Telemetrické a další podobné údaje budou putovat až na ministerstvo dopravy. Současné předávání informací se děje off-line, což je nevyhovující.
- ministerstvo dopravy potřebuje v některých případech operativně vytvořit krizový štáb (v rámci Informačního systému preventivních a záchranných opatření v oblasti mobilních druhů nebezpečí) pro řešení např. úniku jedovatých látek z cisteren ap. S tímto systémem komunikují i okresní úřady, hasiči, záchranná služba.
- síť musí umožňovat vstup do JTS
- po zvážení všech souvislostí považuje podnik za nejvýhodnější výstavbu vlastní trunkové sítě, která bude patřit ministerstvu dopravy. Síť, pokud se podaří uzavřít příslušnou dohodu, bude řešit i část komunikačních potřeb Českých drah.
- výběrové řízení se netýká částky blízké původně udávaným 280 miliónům. Je vypsáno pouze na infrastrukturu, nikoli na nákup radiostanic a proto konečné náklady budou nesrovnatelně nižší
Takže všechno v pořádku?
Rozhodně ne. Celou záležitost totiž provází příliš nejasností a pochyb:
- základní potřeby SÚS jsou omezeny na rozlohu okresu, což odporuje požadavku celoplošného pokrytí
- telemetrické údaje se dnes shromažďují z cca 100 lokalit, výhledově jich má být až 400, ovšem na ministrestvu se jich má sbíhat podstatně méně (údaj jsme se přes přímý dotaz nedozvěděli s odkazem na probíhající výběrové řízení)
- okresní SÚS se stejně musí vybavit novými vysílačkami a tyto náklady nelze oddělit od nákladů na infrastrukturu
- podmínky současného výběrového řízení požadují, aby se jej zúčastnily pouze české firmy. Účastné firmy však musí být také přímo "výrobcem nebo výhradním zástupcem výrobce pro ČR". Tuto podmínku by však splňovala pouze Tesla, která ovšem nedělá vysílačky pro trunkové sítě. Ostatní firmy se totiž sice mohou vykázat mnohými dokumenty, ale "výhradním zástupcem pro ČR" není ani jeden z nich. Alespoň to tvrdí náš velmi zasvěcený zdroj.
- zamýšlená síť má mít více než 15 základnových stanic (přesný počet jsme se opět s odkazem na výběrové řízení nedozvěděli), což je množství nedostačující pro pro požadované pokrytí
- výběrové řízení neodpovídá cílovému požadavku zadavatele (SÚS), protože je vypsáno pouze na dodávku 9 základnových stanic
Podle některých informací může být hlavním důvodem takto vypsaného výběrového řízení skutečnost, že při použití technologie Tait, nabízené jedním z účastníků, se po instalaci desáté základnové stanice podstatně zvyšuje cena, díky nutné instalaci další infrastruktury. Pokud by tyto spekulace byly správné...
Manipulace s cenou!
Nabídky účastníků tendru se pohybují mezi 75 a 76 milióny korun, což je podstatně méně než je tomu v případě jiných skandálů v naší zemi. Na druhou stranu však 75 miliónů není maličkost, navíc tato cena není ani zdaleka konečná. Aby byla síť kompletní, podle SÚS prezentovaných návrhů, bude potřebovat zřejmě ještě alespoň o 100% více základnových stanic, než je nyní předmětem výběrového řízení. K této ceně ještě přibyde cena radiostanic, náklady spojené s provozem a údržbou sítě atd. Výsledné náklady pak hravě přesáhnou částku 200 miliónů korun. 200 miliónů korun za celoplošnou síť, v níž se bude drtivá většina komunikace odehrávat pouze v rámci okresů!K textu, který jste právě dočetli, nám ředitelství SÚS slíbilo dodat své nesouhlasné písemné stanovisko do pondělí 13. Prosince 1999. Nestalo se tak. Pokud takové stanovisko obdržíme později, jsme ochotni jej otisknout, stejně jako další související materiály.
Tématu se budeme samozřejmě dále věnovat.
