Podivná výměna
V roce 1998 nakoupil Český Telecom poslední dva tisíce telefonních automatů na karty od firmy Landis a Gyr a jejich počet tak dosáhl třinácti tisícovek. Bylo to dva roky po spuštění mobilních sítí standardu GSM a lidé z budek dosud telefonovali. Přesto jich už bylo méně. Management Telecomu se v té době poněkud nepochopitelně rozhodl přístroje v budkách vyměnit. Jak nám později sdělil ing. Jan Ander, šéf marketingu divize telefonních automatů v Českém Telecomu, důvodem byla nutnost přechodu na >
Euročip, nový typ čipové karty, a zavedení nových služeb, což údajně telefonní přístroje typu BTC6511 Comet firmy Landis a Gyr neumožňovaly. Tyto informace nám potvrdil i tiskový mluvčí Českého Telecomu Vladan Crha.
Proto byly tedy všechny tyto přístroje nahrazeny v letech 2001 a 2002 devíti tisíci kusy kartových automatů Ascom Proxim, pěti tisíci automaty Ascom Axelit na karty i mince a tisícovkou kartových přístrojů Ascom Exium s velkým displejem, které mají podle sdělení výrobce umožňovat přístup k internetovým službám (např. Wap). Z těchto budek ale dlouho nefungovalo ani odesílání textovek a elektronické pošty a wapový prohlížeč v nich není funkční dodnes.
Budky Landis a Gyr nebylo třeba vyměnit
Až potud by se mohlo zdát všechno zcela v pořádku, až na to, že oproti tvrzení managerů Andera a Sedláčka a nakonec i tiskového oddělení, zánovní přístroje Landis a Gyr přechod na Euročip umožňovaly. 
A umožňovaly i zavedení dalších služeb. Dozvěděli jsme se to při prezentaci těchto automatů na telekomunikační výstavě Telecom Interactive v Ženevě a přikládáme i obrázek s technickými daty těchto automatů z prospektu, který máme k dispozici. Podle odhadu odborníků mohl Český Telecom ušetřit při přechodu na Euročip nejméně polovinu nákladů, kdyby šel cestou úpravy stávajících automatů Landis a Gyr. Navíc vyřadil z provozu i přístroje, které provozoval jen dva roky. Byly v té době přístroje Landis a Gyr vůbec účetně odepsané? A jaký byl pravý důvod jejich zrušení? Nechybějí dnes náhodou Českému Telecomu právě tyto peníze, o kterých můžeme říci, že je Telecom neinvestoval efektivně? Pro ilustraci: jeden telefonní automat stojí řádově několik desítek tisíc korun.
Podle našich zdrojů v Českém Telecomu se podílel na konzultacích v různých fázích výběru automatů Ascom i současný šéf provozu veřejných telefonních automatů ing. Josef Sedláček.
Za rozhodnutím o nákupu přístrojů Ascom Exium, které nejsou dodnes plně využity, zase stojí šéf marketingu ing. Jan Ander. Co vedlo management k tomu, že z roku na rok vyměnil zánovní technologii za zcela novou? A proč si vybrali úplně nového dodavatele? A vybrali si ho opravdu dobře? Pro zajímavost: Česká pobočka firmy Ascom, což je společnost s ručením omezeným, která telefonní automaty Českému Telecomu dodala, je dnes na prodej.
Neexistující internetové kiosky a laxní Telecom
Další nepříliš výhodnou investicí Českého Telecomu do této oblasti bylo mimosoudní vyrovnání se společností Český internet, která v roce 2001 vlastnila užitný vzor na takzvaný internetový kiosek (zařízení podobné telefonnímu automatu, které umožňuje surfovat po internetu, odesílat elektronickou poštu a nebo telefonovat). Platí se v něm podobně jako v obyčejném telefonním automatu telefonní kartou. Dnes bychom mohli počet provozovaných terminálů spočítat na prstech jedné ruky.
Přestože pilotní projekt třiceti veřejných informačních terminálů proběhl podle tiskového mluvčího Vladana Crhy i šéfa marketingu VTA Jana Andera uspokojivě, nikde dnes není po informačních terminálech ani vidu, ani slechu. I přes to, že podle slibů, které padly na tiskové konferenci na Pražském hradě v létě 2001, jich v současnosti měla být nasazena v běžném provozu již řádově stovka. Jediný přístroj jsme potkali letos v říjnu na brněnském výstavišti. Po vsunutí karty Trick se restartoval a z karty odečetl v nestřeženém okamžiku přibližně dvacetikorunu. Ing. Josef Sedláček, zodpovědný za provoz, nám k tomu sdělil: "Nevím, co jste viděl. Já se domnívám, že úroveň služby veřejných automatů je velmi dobrá." Zajímavý názor pracovníka, který výmluvně reprezentuje pohled současného managementu společnosti. Právě současný vztah Telecomu k zákazníkům přitom nepovažuje generální ředitel Telecomu Gabriel Berdár za optimální. "Dosud byla firma zaměřena více dovnitř, do sebe, to by se mělo změnit," prohlásil v rozhovoru pro novináře. Dále uvedl: "Do deseti let bychom se chtěli stát vůbec nejlepším operátorem v zemích EU."
Zpět k mincím?
V současnosti se Telecom snaží zvýšit počet mincovních aparátů. Vychází zřejmě z toho, že karty Trick jsou skutečně příliš drahé, málokdo si kartu koupí a raději vhodí do přístroje drobné. To je úvaha logická, ale může na druhé straně prudce zvýšit náklady na opravu a údržbu. Kasičky automatů mohou totiž lákat zloděje. A škoda na takovém vykradeném automatu je podle znalců obvykle několikrát větší než ukradená hotovost.
Provozování telefonních automatů tedy není pro Český Telecom žádný med. Ten se navíc chystá promítnout zvýšení DPH plně do cen hovorného. Tiskový mluvčí Vladan Crha přiznal, že po zvýšení cen bude služba ještě méně využívaná. Zároveň ale řekl, že na vině není Český Telecom. O navýšení DPH přece nerozhodl dominantní operátor, ale parlament. Odhad poklesu provozu očima bývalého zaměstnance Brněnské pobočky Telecomu je ale alarmující. Ten odhaduje, že poklesne o další polovinu.
Český Telecom špatně investoval a zvolil špatnou strategii
Český Telecom nevýhodně investoval a nahradil zcela dobře fungující telefonní automaty, které navíc zřejmě ještě dnes, dva roky po výměně, nejsou zcela účetně odepsané. Pokles výnosů ze služby se snaží zastavit instalací mincovních aparátů, které jsou technologicky krokem zpět a navíc jsou terčem útoků, které jejich provoz neúměrně prodražují. Navíc Telecom neplní sliby o internetových kioscích. Zdá se, že celá koncepce telefonních budek Českého Telecomu je poněkud nevyjasněná.
