Čtvrteční narychlo svolané jednání dozorčí rady Telecomu, která měla rozhodnout o odvolání Valeskiho a Bórika z pozice jednatelů, odročilo projednávání na 28. dubna s tím, že dozorčí rada si vyžádala další informace. Před tím si členové dozorčí rady poslechli stanoviska obou stran. O čem se hovořilo a v jak srdečném duchu jednání probíhalo, to se samozřejmě přesně nedozvíme a tak se musíme smířit s tím, co se dostalo ven. Tisková zpráva Telecomu informoval jen velmi kuse o odložení rozhodnutí na příští týden.
V článku pro Euro šéf Telecomu presentoval nový důvod k odvolání Valeskiho: "Byl to management Eurotelu, který si sjednal smlouvu s konzultační a auditorskou společností s měsíčním paušální platbou přes jeden milion korun, odhadované celkové náklady přes deset milionů, a podle které měla, mimo jiné, pro Eurotel provést hodnocení jednotlivých druhů privatizace společnosti Český Telecom spolu se zhodnocením výhodnosti každé z nich."
Ve zprávě ČTK jsou citována další slova G. Berdára: "Není zatím vůbec patrné, jak souvisí analýza jednotlivých druhů privatizace Telecomu s povinností jednatelů Eurotelu vykonávat svou činnost s péčí řádného hospodáře."
Zajímavé je, že tyto pro média nové důvody nebyly před dozorčí radou prakticky vůbec probírány, na pořadu jednání dozorčí rady byly před několika týdny a prošly prakticky bez povšimnutí. Na jednání dozorčí rady G.Berdár dále argumentoval nezajištěností investice Eurotelu do CDMA, protože Eurotel stále nemá finální schválení ČTÚ ke komerčnímu spuštění služby Eurotel Data Express, jak se jeho CDMA služba jmenuje. To je ovšem pouze administrativní zdržení, s jakým si v českých poměrech hlavu láme málokdo (pokud nepotřebuje záminku), ostatně byl to Eurotel, kdo při startu GSM sítě umožňoval roamujícím zákazníkům využívat GSM provozované v testovací licenci.
Eurotel své názory sdělil členům dozorčí rady a moudře se zdržel jakýchkoliv komentářů pro média.
Takže si shrňme čtvrteční události.
O CDMA se před médii nemluví, vedení Telecomu briskně pochopilo, že to není zrovna ta správná hůl, se kterou lze Valeskiho utlouci, protože jde o téma, které je atraktivní jak pro některé ministry, tak pro novináře a sympatie jsou plně na straně Eurotelu. Nově tedy jde o podezření, že Valeski utratil 10 milionů Kč za to, že mu poradenská společnost (dle Eura Ernst & Young) udělala analýzu průběhu privatizace Telecomu za různých okolností.
Zkusme nyní použít trochu selského rozumu. Zaprvé vypadá poněkud podezřele, že Berdár vytahuje nový důvod pro Valeskiho odvolání a také to, že ho vytahuje prakticky jen pro média. Buďto ten původní nebyl dost silný - a v tom případě ani skutečný - nebo je jich více a na veřejnost se nedostávají úplné informace. To je samozřejmě docela možné, otázka pak ale zní, proč.
Zadruhé je také nutno říci, že i druhý důvod vypadá z čistě účetního hlediska málo věrohodně. Z pohledu Eurotelu je deset milionů Kč směšná částka - je to zhruba stejný poměr, jako když se ráno rozhodujete, zda si koupíte či nekoupíte noviny. Eurotel má problém spíše opačný - má příliš mnoho peněz a příliš málo příležitostí, do čeho je investovat. Kdyby Valeski zrušil limuzínu za takovou částku, vyvolalo by to pozornosti ještě méně, než když ministr české vlády zrušil limuzínu třetinové ceny při jízdě nepřiměřenou rychlostí.
Také nelze příliš věřit tomu, že by G. Berdár nechápal souvislost mezi péčí o Eurotel a privatizací Telecomu. I absolventovi devítitřídky je patrné, že privatizace Telecomu se Eurotelu razantně dotkne a bude mít nepochybný vliv na strukturu jeho služeb, ale také na to, jakým způsobem je bude nabízet, pod jakou značkou nebo jakým směrem se bude ubírat. Těžko tedy překvapí zájem šéfa Eurotelu o to, jak se může privatizace Telecomu vyvíjet.
Berdárova slova je tedy třeba čísti mezi řádky. Pak bychom mohli z Berdárových slov usuzovat, že Valeski deset milionů korun Eurotelu použil na svůj soukromý účel a svůj osobní sen - analýzu možností, jak zprivatizovat Telecom do vlastních rukou (abstrahujeme-li od možnosti, že si zdroje citáty vymyslely a že Berdár neví, co mluví, nenapadá mne jiného vysvětlení). A to už je něco jiného, než prostinký fakt, že vidlemi vyházel deset milionů z okna své pracovny. O tom, že by Valeski chtěl privatizovat Telecom a ovládnout ho, informovala na podzim MF DNES, Valesky informaci následně popřel a obecně se v branži předpokládá, že Valeski by spíše dal přednost tomu, Telecomu se zbavit, než jej ovládnout.
Na základě tohoto předpokladu by se nám situace vyjasnila. Berdár viní Valeskiho ze střetu zájmů, tedy z toho, že používá prostředky společnosti, kterou pouze řídí (a nikoliv vlastní), ku svým soukromým cílům, ovládnutí Telecomu. A v takovém případě již lze Berdárův zdvižený prst chápat, to je také kritika, na kterou může dozorčí rada i vláda slyšet podstatně lépe.
Takovou věc lze sice jen velmi obtížně prokázat (my tu o ní jen spekulujeme), dozorčí rada ale není soudní tribunál, který by musel rozhodovat na základě důkazů. Stačí, aby Berdár přesvědčil ostatní, že Valeskiho postup je škodlivý nebo naopak, aby Valeski obhájil jako nikoliv neobvyklé, že si nechá analyzovat budoucnost mateřské společnosti. Aby jeden či druhý přesvědčil, protože tady by mohl být pravdou obojí výklad. Přesvědčovat ale musí především politiky, protože nakonec to budou oni, kdo upozorní dozorčí radu, jaké jsou právě zájmy státu, hlavního to akcionáře.
Už nelze zavírat oči před faktem, že dva kohouti na jednom smetišti nemohou zůstat spolu. Argumenty pro jednu i druhou stranu se najdou vždy, záleží jen na tom, na které straně chcete stát. Smutné totiž je to, že se nám neříká pravda - minimálně ze strany vedení Telecomu padly dvakráte veřejně důvody, o nichž muselo být vedení zřejmé, že jde jen o zástupné záminky a i mlčení ze strany Eurotelu si můžeme vyložit jako nevinnost nebo prohnanost.
Je Berdár bezohledný šéf toužící po odstranění nebezpečně úspěšného soka, nebo jde o bezúhoného manažera, který poctivě hájí zájmy vlády, která ho do Telecomu přivedla? Je Valeski oběť úskočného intrikána, nebo sám intrikuje proti svému nadřízenému a přání majitelů své společnosti?
Pravda bude někde mezi a my se už nyní musíme smiřovat s tím, že se ji nikdy nedozvíme. Vítěz nás nakrmí svojí verzí příběhu a ta se dostatečným opakováním stane pravdou, jako je tomu vždy. Alespoň teď tušíme, na čem jsme a jestli je něco nad slunce jasnější, pak fakt, že podobný paskvil budeme prožívat do doby, než skončí neprůhledná pozice státu v Telecomu a firma bude privatizována do rukou soukromého majitele.
Takže se těšme na středeční prodloužení napínavého zápasu, my se vám opět přihlásíme z našeho studia na Vinohradech...
