Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První čeští mobilní pionýři platili jak mourovatí. Za co všechno?

  0:18aktualizováno  0:18
Před dvaceti lety spustil operátor Eurotel (dnes O2) první českou GSM síť. Volání levné nebylo, v základním tarifu ani nebyly volné minuty a to stál měsíčně stejně jako dnes neomezený tarif. A platilo se i za další služby.

Takto vypadalo logo Eurotelu pro síť GSM v počátku provozu | foto: koláž iDNES.cz

Nástup sítí GSM před dvaceti lety měl přinést mobilní služby pro všechny. Do té doby byla v provozu jen analogová síť NMT, kde se platilo i za příchozí hovory. To u GSM sítě už neplatilo, ale i tak byly ceny z dnešního pohledu dost vysoké.

Máme k dispozici podrobný ceník ze začátku roku 1997, tedy po půl roce provozu sítě a již s konkurentem na trhu. Paegas (dnes T-Mobile) totiž začínal později, až od října 1996. S příchodem Paegasu Eurotel ceny mírně upravil, ale i tak byl dražší než nováček. Výhodou Eurotelu bylo tehdy lepší pokrytí, přece jen začal dříve, a těžil i z toho, že provozoval síť NMT, takže měl k dispozici nějakou infrastrukturu. Paegas musel vše velmi rychle budovat od nuly.

Dodejme, že začátkem roku 1997 ještě nebyly na trhu předplacené služby, zákazníci museli vybírat z tarifů. A v plenkách byly i další služby, třeba SMS v podstatě začínaly.

Eurotel nabízel v roce 1997 pět tarifů. Dva nejlevnější se jmenovaly Start a Kontakt a ani jeden neobsahoval volné minuty. Start stál měsíčně 310 korun, Kontakt dokonce 730 korun, což je na tarif bez volných minut z dnešního pohledu nehoráznost. Navíc musíme dodat, že v roce 1997 byla DPH na mobilní služby jen 5 %.

Start a Kontakt se lišily cenami za minutu hovoru. U Kontaktu platila cena 3,15 Kč při volání v rámci sítě. Odlišná sazba pak byla pro volání kamkoliv jinam, která se dělila na tři období: špičku, mimo špičku a noční hodiny. Platilo se za minutu: 10,40 / 6,90 / 4,60 Kč za minutu. Nejlevnější tarif Start pak neměl sazbu pro volání v rámci sítě, platilo se všude stejně a všude stejně hodně (opět podle časového období): 9,90 / 4,20 / 3,70 Kč za minutu.

Asi nejčastěji aktivovaným tarifem byl Eurotel Global, který stál měsíčně 835 korun a obsahoval 60 volných minut. Za další minuty se platilo stejně jako v tarifu Kontakt, s výjimkou sazby mimo síť Eurotelu ve špičce. Místo 10,40 se platilo za minutu 7,50 Kč.

Nejvyšší dva tarify byly už hodně drahé. Za tarif Optimum se měsíčně platilo 1 780 korun, za nejvyšší Business dokonce 2 620 korun. V prvním získal zákazník 150 volných minut, u Businessu pak dvojnásobek. Volání v rámci sítě bylo o něco levnější, bez ohledu na dobu se platilo 2,60 za minutu. Mimo síť byly ceny stále vysoké, u nejdražšího tarifu se platilo 5,80 / 4,60 / 4,60 Kč za minutu. Dodejme, že účtování u všech tarifů probíhalo po půlminutě.

Volné SMS žádný tarif neobsahoval. O aktivaci služby bylo nutné žádat a měsíční poplatek za službu byl 47 korun. V této ceně zákazník dostal 15 SMS, za každou další platil 2,10 Kč. Zde je nutné dodat, že některé mobily, především starší výprodejové modely, SMS vůbec neumožňovaly odesílat.

Ano, volání bylo v začátcích fungování GSM sítí hodně drahé. A vedle vysokých cen hovorů si operátor nechával doplácet i za mnohé dnes samozřejmé služby. Například vyjma dvou nejvyšších tarifů se platilo za aktivaci konferenčních hovorů. Stálo to 210 korun. Všichni si pak museli za 420 korun připlatit za aktivaci služby nezobrazování čísla. Měsíčně již byla zdarma, což v některých sousedních státech bylo také v počátcích provozu GSM zpoplatněno.

Podívejte se na dobovou reklamu mobilního operátora:

Hodně zvláštní byl naopak poplatek za zobrazení čísla volajícího. Stálo to 31 korun měsíčně, ale jen pokud si zákazník neaktivoval hlasovou schránku, pak to bylo zdarma. A hlasová schránka byla tehdy pro operátora zlatým dolem. Díky špatnému pokrytí tam padalo hodně hovorů a operátorovi z toho šlo hodně peněz.

Kdo chtěl volat v zahraničí, musel složit zálohu pět tisíc korun. Ostatně i samotná aktivace SIM karty byla dost drahá, platilo se 3 622 korun a krátce po spuštění sítě to bylo dokonce 5 000 korun. Kdo chtěl pěkné (zlaté) číslo, tak si zaplatil dalších více než pět tisíc, a kdo si vystačil s nějakým obyčejným číslem, ale na přání, platil tisícovku.

Kdo chtěl přes mobil datovat nebo posílat faxy (což byl tehdy obvyklý způsob komunikace, rozhodně častější než e-mail), musel za aktivaci každé služby zaplatit 1 050 korun. A měsíčně pak dalších 205 korun u tarifů Kontakt a Global, 105 korun u tarifu Optimum a zdarma to bylo jen u tarifu Business. Jenže k tomu se ještě platilo za minuty, obě služby fungovaly přes vytáčené připojení (což tehdy bylo stejné jako u pevné telefonní sítě).

První zákazníci GSM sítí tedy za služby platili velké peníze. A to nejenom z dnešního pohledu. V roce 1996 byla průměrná hrubá měsíční mzda pod 10 tisíci korun, což je zhruba 2,5krát méně než dnes. Přesto se mobilní telefony šířily mezi zákazníky velmi rychle a spolu s internetem nás posunuly do úplně nové digitální společnosti.

Autor:
Témata: O2, T-Mobile




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.