iPhone ukládal informace o poloze

iPhone ukládal informace o poloze | foto: Profimedia.cz

První člověk vysoudil na Applu peníze kvůli špehování

  • 11
Sběr informací o poloze uživatelů telefonů iPhone by se mohl firmě Apple řádně prodražit. V Koreji totiž dle agentury Reuters prohrála soudní spor s tamním právníkem, který ji žaloval z neoprávněného zásahu do jeho soukromí.

V dubnu se ukázalo, že Apple získává informace o pohybu telefonů a o dosažitelných bezdrátových sítích bez vědomí uživatelů. Za to advokát Kim Hyeongseok Apple zažaloval a uspěl.

Americká společnost mu podle listu Korea Times byla až exekučním řízením donucena vyplatit kompenzaci rovnající se v přepočtu necelým 17 tisícům korun.

Právník nabídl dalším stejně postiženým uživatelům iPhonů, že je bude zastupovat v hromadné žalobě. Prozatím se mu dle informací listu Wall Street Journal přihlásilo zhruba 300 lidí, nicméně jeho jednoduchá stránka www.sueapple.co.kr padá pod návalem návštěvníků.

V zemi má iPhone přes tři miliony uživatelů. Pakliže by v hromadné žalobě uspěli ve stejném rozsahu, hrozí pobočce Applu trest až 51 miliard korun. Korejské noviny jdou ve svých úvahách ještě dále. Celosvětově vlastní přístroj iPhone kolem stovky milionů lidí, přičemž podobná soudní řízení související s narušením soukromí ze strany Applu běží v současnosti i ve Spojených státech, Itálii, Francii či na Tchaj-wanu.

Mluvčí českého Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková uvedla, že v Česku prozatím nikdo k jejímu zaměstnavateli podobný podnět nepodal. "Jediná firma, se kterou jsme z této oblasti v minulosti vedli řízení, byla společnost Google. Případ se ovšem netýkal mobilních telefonů, ale pořizování fotografií na ulicích pro službu Google Street View," dodala mluvčí.

Právě Google by ovšem mohl podobný osud, jako nyní Apple, postihnout také. Telefony vybavené operačním systémem Android od firmy Google totiž posílaly data o svém pohybu do centrály ještě aktivněji než iPhony.

Oba druhy přístrojů v minulosti sledovaly svůj pohyb a v pravidelných intervalech zaznamenávaly, zda jsou v okolí dostupné bezdrátové sítě wi-fi. Data o jejich umístěních poté bez vědomí majitelů odesílaly do centrál Applu a Googlu. Tyto informace měly mimo jiné sloužit k vytvoření celosvětové sítě dostupných přípojných bodů wi-fi. Díky nim mohou lidé připojit k internetu například své notebooky či dotykové počítače (tablety).

Obě firmy se za své chování omluvily a umožnily sběr dat na přístrojích deaktivovat. Pokud k tomu uživatel sám svolí, probíhá podle firem sběr anonymně.