Podmínky určují, jak mohou klienti využívat služeb mobilních operátorů. Někteří zákazníci jsou nespokojení, když jim propadne předplacený kredit na mobilním telefonu. Stává se to, když jej ve lhůtě stanovené operátorem nevyčerpají a nenabijí si nový. Po propadnutí kreditu navíc následuje deaktivace jejich telefonního čísla.
Křeček se začal problémem zabývat na základě stížnosti ženy, které propadl kredit a bylo jí deaktivováno číslo. Stěžovala na proto na Českém telekomunikačním úřadě, ale neuspěla. Úřad dospěl k závěru, že postup operátorů není v rozporu se zákonem.
Ani Křeček proti tomuto postupu nic nenamítá. Upozornil, že operátor má právo tímto způsobem „motivovat účastníka (klienta) k aktivnímu, respektive alespoň minimálnímu využívání služeb“. Na druhé straně však namítá, že se musí postupovat podle předem jasně daných pravidel zakotvených ve smluvních podmínkách mezi operátorem a klienty.
Křeček po rozboru podmínek operátorů zjistil, že z nich sice lze dovodit, že kredit propadne a číslo bude při nevyužívání služeb zrušeno, ale není v nich „explicitně uvedeno, že následkem je propadnutí zbývajícího kreditu bez možnosti jeho navrácení“.
Podle Křečka by proto operátoři měli nastavit pravidla spolupráce s klienty jasným a srozumitelným jazykem, jak je to vyžadováno ve všech spotřebitelských smlouvách. V tom dává zástupci ombudsmanky za pravdu také ČTÚ. „Rovněž
zájmem úřadu je, aby účastnické smlouvy byly psány srozumitelně, jak zákon žádá,“ informoval redakci Mobil.iDNES.cz mluvčí ČTÚ Martin Drtina. Požadavek na srozumitelnost smluvních podmínek plyne ze zákona (§ 63 odst. 1 Zákona o elektronických komunikacích).
„ČTÚ bude v případě, pokud zjistí, že smluvní podmínky příslušné ustanovení nenaplní, vyzývat operátora, aby sám smluvní podmínky do souladu se zákonem uvedl, a následně má možnost mu rozhodnutím uložit provedení příslušné změny (§ 63 odst. 5 ZEK), shledá-li, že jde o rozpor se zákonem,“ dodal Drtina.
