Proč mobily fotí mizerně?

  • 104
Reklamy se nás snaží přesvědčit o kvalitě fotografií pořízených mobilními telefony. Výsledné snímky jsou ovšem pro většinu uživatelů zklamáním. Vyřeší se tento problém příchodem 2MPx fotomobilů?

Digitální fotoaparáty se staly nedílnou součástí mobilních telefonů. Výrobci se předhánějí, který uvede na trh fotomobil s větším rozlišením nebo alespoň ohlásí jeho přípravu. Agentury specializující se mobilní trhy chrlí průzkumy, podle kterých mobily seberou trh levným digitálním fotoaparátům. I u nás je již možné koupit mobilní telefon s digitálním fotoaparátem za cenu nepřesahující šest tisíc korun nebo naopak high-end model s rozlišením 1 MPx.

Výrobci, a v některých případech i operátoři, se snaží přesvědčit zákazníky o kvalitě fotografií pořízených mobilními telefony. Výsledné snímky jsou ovšem pro většinu uživatelů zklamáním. Během příštího roku se s největší pravděpodobností dočkáme modelů s rozlišením 2 MPx a brzy po nich i s rozlišením větším. Budou pak fotografie z mobilních telefonů kvalitní, abychom mohli víkendové digitály konečně zahodit?

Proč jsou fotky tak špatné?

Populární odpovědí na tuto otázku je nařčení výrobců ze snahy šetřit na nákladech. Skutečné důvody, proč nejsou snímky z fotomobilů kvalitní, nelze ovšem hledat jen ve snaze výrobců co nejvíce "odřít" zákazníky. Jejich možnosti zkoumala společnost DxO a došla k závěru, že jsou výrobci limitovaní z několika důvodů.

Kamerové moduly pro fotomobily

Fotomodul pro mobilní telefon. Zdroj: DxO

Zákazníci chtějí kompaktní telefony

Mnoho studií zaměřených na požadavky zákazníků vystihuje fakt, že náruživí uživatelé fotomobilů preferují miniaturní modely, které se snadno vejdou do kapsy nebo kabelky. Pro objemný přístroj s kvalitním fotoaparátem tak na trhu zkrátka není místo. Výrobci jsou nuceni používat miniaturní komponenty včetně optiky. Tyto díly je v současné době nemožné vyrobit za přijatelnou cenu v kvalitě odpovídající běžným digitálním fotoaparátům.

Kvalitní snímače mají velkou spotřebu

Dalším limitujícím faktorem je spotřeba elektrické energie. Trend zmenšování mobilních telefonů a s tím i spojené zmenšování baterií se dostává do konfliktu se zvýšenými nároky na spotřebu barevných displejů a fotoaparátů. Výdrž baterie většina uživatelů považuje za jednu z nejdůležitějších vlastností mobilního telefonu. Standardní digitální fotoaparáty jsou přitom velkými žrouty elektrické energie (v průměru 80-90 fotografií na jedno nabití). Se současnými typy baterií by tak nebylo možné v malém telefonu kvalitní fotoaparát ani „uživit“.

Fotky nesmějí být příliš velké

Výhoda fotomobilu spočívá v tom, že s sebou nemusíte nikam nosit dvě různá zařízení. Spoustu zajímavých okamžiků na fotografii nezachytíte, protože u sebe fotoaparát prostě nemáte. Mobil jsme se naučili brát téměř všude, a tak může být přítomnost kamery vítaným doplňkem. Jsou známé i případy, kdy snímek z fotomobilu pomohl usvědčit zločince.

Skutečným důvodem, proč se začaly fotoaparáty do mobilů integrovat, jsou ovšem MMS a snaha operátorů generovat další zisky vytvořením fenoménu podobného SMS. Zasílání fotografií z mobilu na telefon nebo do e-mailu je velmi zajímavý způsob komunikace, ovšem většina mobilních sítí dokáže přenést soubory nepřesahující velikost 100 kB nebo 300 kB. Pro zobrazení na displeji současné fotografie stačí. Snímky z digitálního fotoaparátu střední třídy navíc běžně přesahují 1 MB. Kromě limitu sítě jsou zde další nároky na paměť přímo v mobilním telefonu. Jediným rozumným řešením je pak podpora paměťových karet, což telefon dále zdražuje.

Cena nesmí příliš vyskočit

Peníze jsou samozřejmě vždy až na posledním místě. Mobilní telefony si musí udržet cenu přijatelnou pro většinu zákazníků a vydělat lze jen na modelech, které jich osloví co nejvíce. Pokud se nasčítají všechny kompromisy, které musí výrobci udělat, aby udrželi cenu na přijatelné úrovni, skončíme s takovými fotografiemi, jaké dnes máme k dispozici.

Fotografie začíná u optiky

Čočka u kteréhokoliv fotoaparátu nebo kamery má za úkol koncentrovat světelné paprsky, které představují snímanou scénu, na fotoaktivní prvek. U klasických fotoaparátů jej reprezentuje film, u digitálních fotoaparátů je nahrazen křemíkovým snímačem. Optiku fotoaparátu charakterizuje několik vlastností. Ohnisková vzdálenost udává, jaký úhel je čočka schopná zachytit (v případě fotomobilů se jedná o širokoúhlé čočky).

Clona ovlivňuje množství světla, které na snímač dopadne. Průměr clonového otvoru je charakterizován číselným údajem (např. 1:2,8) a ovlivňuje množství světla, které projde čočkou na snímač. Rychlost závěrky udává dobu, po kterou světlo clonovým otvorem prohází. Čím delší je čas závěrky a menší clonové číslo, tím roste možnost fotoaparátu snímat za horších světelných podmínek. Zároveň se však zvyšuje riziko vzniku pohybové neostrosti (rozmazání) fotografie.

Fotomobily mají pouze optiku s pevnou ohniskovou vzdáleností bez optického zoomu. Absence autofokusu se kompenzuje použitím širokoúhlých čoček s univerzální vzdáleností pro focení jeden metr až nekonečno. Vzdálenosti fotografovaného objektu se tak fotoaparát vůbec nepřizpůsobuje.

Fotografie z mobilu

Názor amatérského fotografa Jana Kužníka: Snímek na první pohled působí uměle. Je to způsobeno podáním barev, které je věrné asi jako doktor Blažej své manželce. Levá půlka obrazu je úplně rozmazaná a působí spíše jako kresba než fotografie. Zarážející je také značná soudkovitost. Stavby se nejen kácí, což je dáno ohniskem objektivu a stanovištěm fotografa, ale navíc se ohýbají jako borový háj ve vichřici. Celkově obraz postrádá detail a je zcela přeostřený.

Používání velkého průměru clonového otvoru je u miniaturních "objektivů" jediný způsob, jak docílit zachycení dostatečného množství světla ke správné expozici fotografie. Tato metoda ovšem zdůrazňuje vady optiky, o které není u levných čoček z umělých hmot nikdy nouze. Systém, který u fotomobilů určuje dobu expozice je velmi jednoduchý. Výběr se provádí zcela automaticky, bez schopnosti kombinovat měření více bodů. Celý systém je tak často zmaten tím, že určí jeden tmavý nebo naopak světlý objekt jako určující pro celou fotografii. Výsledkem jsou přeexponované nebo podexponované fotografie, které vypadají jako zahalené v mlze.

Snímače jsou miniaturní

Snímač digitálního fotoaparátu je vyroben z křemíku a skládá se z pole fotocitlivých bodů (tzv. pixelů). Jednotlivé pixely digitálního fotoaparátu dokáží konvertovat světelnou informaci, která na čočkou dopadne, na elektrické signály. Digitální snímače se rozdělují na několik základních druhů (CMOS, CCD) a existují v různých velikostech. Fotomobily používají nejjednodušší snímače CMOS, jedinou výjimkou jsou telefony od asijského výrobce Sharp, které používají snímač CCD.

Množství megapixelů, které dokáže snímač zachytit, je pro spotřebitele nejpohodlnějším měřítkem pro porovnávání digitálních fotoaparátů. Výsledná kvalita fotografie je ovšem značně ovlivněna také dalšími komponenty fotoaparátu. Pro pořízení kvalitní fotografie tedy nestačí jen nacpat do přístroje maximum megapixelů.

Energie pro fotoaparát je málo

Informace v digitální podobě, které vychází ze snímače, je potřeba nějakým způsobem zpracovat. Mikroprocesor je musí překonvertovat na použitelný digitální soubor. Jedná se o složitý proces, který značně ovlivňuje výslednou kvalitu fotografií. Jednotlivé modely tak mohou mít stejnou optiku a stejný snímač, přesto produkují zcela rozdílné fotografie, protože zachycené informace zpracují odlišným způsobem.

Miniaturní snímač fotomobilu, který již tak produkuje nepříliš kvalitní obraz, předává signál mikroprocesoru – nervovému centru fotoaparátu. Za normálních okolností se při samotném zpracování obrazu spotřebovává také velké množství energie. U fotomobilu je toto množství zredukováno na nejmenší možnou úroveň a soubory jsou nedostatečně zpracovány již na úrovni jednotlivých pixelů.

Další užitečný nástroj, který dokáže zvýšit kvalitu fotografie za špatných světelných podmínek, je blesk. Ten ovšem také spotřebovává velké množství energie. Pilotním pokusem o integraci blesku do fotoaparátu pro mobilní telefon byl externí fotoaparát QuickPic k Siemensům řady 55. U některých nových modelů (např. Sharp GX23  nebo Sony Ericsson K700) se můžeme setkat s LED diodou, kterou lze pro přísvícení scény na krátkou vzdálenost použít. Její výhoda spočívá v minimální spotřebě elektrické energie.

Fotografie se musí hodně komprimovat

Aby bylo možné fotografie do mobilů s malou pamětí ukládat, přenášet nebo je posílat formou MMS, musí se navíc značně zkoprimovat. U fotomobilů a většiny digitálních fotoaparátů se setkáváme s formátem JPEG. Díky kompresním algoritmům tak přístroj dokáže výrazně zmenšit paměťové nároky na uložení výsledného souboru. Cena zaplacená za uvolněný prostor je celkové snížení kvality obrazu. Různé přístroje používají rozdílné úrovně komprimace obrazu. V případě, že je úroveň komprimace příliš velká, na obraze se projeví tzv. shlukování pixelů. S tímto efektem se často setkáváme u videa pořízeného fotomobilem.

Shlukování pixelů nadměrnou kompresí

Shlukování pixelů způsobené nadměrnou kompresí.

Je velmi pravděpodobné, že fotomobily brzy nahradí v domácnostech levné digitální fotoaparárty. Nelze se ovšem domnívat, že všechny problémy s kvalitou fotografií vyřeší mnoho-megapixelové snímače, které se v mobilních telefonech brzy objeví. Mnoho chyb, které vidíme na fotografiích, snímač nezpůsobuje. Doba kdy se fotomobily vyrovnají digitálním fotoaparátům také kvalitou, je tedy ještě stále vzdálená.